Berounsko a Hořovicko – Horopis

Hořovická pahorkatina
Je zde hlavním a nejrozsáhlejším geomorfologickým celkem. Její součástí je významná sníženina mezi Křivoklátskou vrchovinou a Brdy známá jako Hořovická brázda na jihozápadě oblasti. Jedním z několika zalesněných osamocených vrcholů Hořovické brázdy je Otmíčská hora (401 m). Údolím Červeného potoka a Litavky pokračuje Hořovická brázda k severovýchodu, kde se nedaleko Zdic nachází další významný bod “ Koukolova hora (471 m) se zříceninou kaple a naučnou stezkou. Jihovýchodní větev Hořovické brázdy zasahuje pod svahy Brd na Hostomicko. Nalezneme zde vrch Šiberna (451 m), severně od Hostomic se zdvihá převážně duby zalesněný hřeben Housina. Střední a východní část okresu zaujímá Karlštejnská vrchovina charakteristická mírně zvlněným reliéfem rozčleněným kaňonovitým údolím Berounky a jejími přítoky. Nejvyšším bodem je vrch Bacín (499 m) nedaleko Vinařic, dalším významným vrcholem je Zlatý kůň (475 m) u Koněprus. V Karlštejnské vrchovině se nachází celá řada geomorfologicky zajímavých vápencových krasových útvarů, které jsou součástí CHKO Český kras. Mezi nejznámější patří Koněpruské jeskyně, mnoho dalších se nachází v NPR Karlštejn a NPR Koda. Tradiční těžba vápence v krajině zanechala množství lomů a štol. Vyhledávaným výletním místem je např. skanzen Solvayovy lomy u Bubovic.[/]Křivoklátská vrchovina
Zaujímá severozápadní a severní část oblasti Berounska a Hořovicka. Řeka Berounka rozděluje Křivoklátskou vrchovinu v rámci Berounska na dvě nestejně velké části. Rozsáhlejší pravobřežní část zahrnuje jádrovou oblast CHKO Křivoklátsko, charakteristickou zalesněnými vrcholy a plošinami, jimž se zde říká pleše. Nejvyšším vrcholem je zde Krušná hora (609 m) u Hudlic, v jejichž svazích se nachází pozůstatky důlní činnosti dnes již zaniklé těžby železné rudy. O několik km jižněji se v lesích nad Zdicemi nachází buližníkový útvar Vraní skála (536 m). Z jejího vrcholu je kruhový rozhled na Křivoklátsko a Brdy. Nad Berounem a Královým Dvorem se tyčí zalesněný hřeben s vrcholem Děd (492 m) korunovaným kamennou rozhlednou, která zde byla r. 1893 postavena Klubem českých turistů. Na levém břehu Berounky je součástí Křivoklátské vrchoviny Lánská pahorkatina, které dominuje u Chyňavy vrch Tuchonín (488 m).[/]Pražská plošina
Zasahuje na Berounsko pouze okrajově na severovýchodě oblasti jednou ze svých částí nazývanou Třebotovská plošina. Rovinatý ráz krajiny zde pozměňuje pouze hluboce zaříznuté údolí Karlického potoka, jehož svahy se skalními stepmi a šípákovými doubravami jsou součástí PR Karlické údolí.[/]Vodopis
Všechny potoky a říčky na Berounsku náleží do povodí Berounky, jejíž dolní tok je hlavní vodní osou této oblasti. Stará řeka nebo také Mže, jak byla Berounka dříve nazývána, přitéká na Berounsko kaňonovitým údolím z Křivoklátska, kde od Žloukovic pokračuje na jihovýchod k Nižboru, protéká Hýskovem, Berounem, Srbskem, Karlštejnem a za Zadní Třebaní území opouští.[/]
Z levostranných přítoků Berounky je největší Loděnice (nazývaná též Kačák) pramenící na severu v oblasti Džbánu na Rakovnicku. Dolní úsek od Sv. Jana po ústí do Berounky, protékající hlubokým údolím, patří k nejmalebnější části celého toku. Z ostatních levostranných přítoků ústí do Berounky nad Berounem Vůznice, Žlubinecký potok a Hýskovský potok. Na Bubovickém potoce ústícím do Berounky v Srbsku jsou v NPR Karlštejn na vápencových kaskádách vyhledávané vodopády.[/]
Hlavním pravostranným přítokem Berounky je v Brdech pramenící Litavka, která se svými přítoky odvádí vodu z Hořovické brázdy a v Berouně ústí do Berounky. Dnes jsou břehy Litavky již na mnoha místech regulovány, přesto můžeme stále najít zákoutí, kde si říčka zachovala svou přirozenou podobu. Z jižního okraje Křivoklátské vrchoviny přitéká Stroupínský potok ústící do Červeného potoka, který přitéká z Hořovicka a ústí do Litavky u Zdic. Z pravé strany přitéká z Hostomicka Chumava a v Králově Dvoře ústící Suchomastský potok. Do Berounky dále v Zadní Třebani zprava ústí Svinařský potok, do něhož vtéká i Stříbrný potok, oba společně odvodňují okolí Litně.[/]
Na Berounsku se v krajině nenachází příliš velkých rybníků, jako je tomu třeba na jihu Čech. Na západě za hranicemi okresu se rozkládá pouze větší soustava Kařezských rybníků, z nichž Dolejší a Hořejší Kařezský rybník společně s menšími rybníky Němec a Bechyňským jsou vyhlášeny za PP Kařezské rybníky. Hnízdí zde a protahují méně časté a vzácné druhy ptactva. Jako významnější větší rybniční soustavu na Berounsku lze považovat rybníky u Popovic, jinak jsou po celé oblasti roztroušeny rybníky menších rozměrů.[/]
Zvláštností Českého krasu je častá přítomnost lomů, z nichž některé jsou zatopeny. Nejvíce známými jsou lomy Malá a Velká Amerika u Mořiny. Kromě zatopených lomů se zde nachází i řada drobných krasových vyvěraček, uveďme alespoň vyvěračky v Kodské a Císařské rokli v NPP Koda. Ke koupání a rybaření je využívána nádrž Záskalská nedaleko Komárova a samozřejmě i řeka Berounka. ■

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Děčínsko – Horopis

Icon 29.01.2021

ŠLUKNOVSKÁ PAHORKATINAŠluknovská pahorkatina se vyznačuje zastoupením řady podhorských ros...

Celý článek

Ústecko – Horopis

Icon 29.01.2021

Na území Ústecka se vyskytují čtyři orografické celky a to: České středohoří, Krušné hory,...

Celý článek

Litoměřicko a Podřipsko – Horopis

Icon 29.01.2021

Ralská pahorkatinaRalská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středo...

Celý článek

Mělnicko a Kokořínsko – Horopis

Icon 29.01.2021

Ačkoliv do oblasti zasahuje osm geomorfologických podcelků náležející čtyřem celkům, důlež...

Celý článek

Okolí Prahy západ – Horopis

Icon 29.01.2021

Při přeletu nad západním okolím Prahy od jeho východního okraje až na sever bychom spatřil...

Celý článek

Českolipsko a Máchův kraj – Horopis

Icon 29.01.2021

Čedičové horniny se morfologicky projevují spíše v okolí Mimoně a směrem k České Lípě jako...

Celý článek