Litoměřicko a Podřipsko – Horopis

Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středohoří. Nedosahuje však až k Labi, od kterého ji odděluje úzký pruh patřící do Dolnooharské tabule. Z Ralské pahorkatiny zasahují na Litoměřicko Polomené hory a tzv. Úštěcká pahorkatina.[/]
Polomené hory sem pronikají z Kokořínska a jejich reliéf je tvořen řadou zajímavých údolí s nesouvislým zalesněním. Z mála izolovaných vrchů stojí za zmínku např. vrch Újezdský Špičák (348 m n. m.), Písky (341 m) a Hořice (325 m).[/]
Úštěcká pahorkatina typická svými široce rozevřenými údolími je poměrně chudá na větší lesy a z větší části byla zemědělsky využívána. Nejvyšším vrcholem je Hořidlo (371 m n. m.) a z dalších vrchů uveďme jen ty nejnápadnější: Kupa (352 m), Skalky (333 m), Budina (319 m), Holý vrch (302 m) a Křemín (244 m).[/]
Na mnoha vrcholech byly v minulosti postaveny rozhledny. V současné době jsou známé a víceméně přístupné tyto: Milešovka (pro veřejnost je přístupný pouze spodní ochoz 19 m vysoké meteorologické věže); Lovoš (vyhlídka ze střechy restaurace); Mostka (vyhlídkové restaurace s malou rozhlednou nad Litoměřicemi); Varhošť (kovová, nově usazená rozhledna); Roudnice nad Labem – návrší u Žižkových sadů (tzv. Kratochvílova rozhledna).[/]
Na řadě vrcholů nebo vyvýšených místech se nacházejí zbytky zaniklých hradů nebo máme zprávy o jejich existenci (v závorce uvádíme prvou zmínku o hradu):[/]

Blešno – pouhé stopy nalezneme u Dřemčic.
Hazmburk (také Klapý nebo Hasenburk) – na dvou vrcholech u Libochovic (1335).
Helfenburk (také Hrádek u Úštěku) – na pískovcovém hřbetu u Rašovic (1375).
Hradec – u Levína jsou jen stopy.
Kalich – na vrchu nad Třebušínem (1421).
Kamýk u Litoměřic – na čedičovém suku nad obcí Kamýk (1319).
Košťálov – na čedičovém vrchu u Třebenic (1372).
Levín – na svahu nad stejnojmenou obcí (1352).
Litýš – na čedičové kupě u obce Kotelice (1432).
Lovečkovice – u stejnojmenné obce nalezneme stopy.
Oltářík – na skále nad obcí Děkovka (1426).
Oparno – na hřbetu nad obcí Oparno (1433).
Ostrý – na kopci u Velemína (1344).
Panna – na čedičovém vrchu nad obcí Řepčice jsou jen stopy (1422).
Pnětluky – jen stopy se nacházejí u u stejnojmenné obce.
Skalka – na čedičové skále J od obce Vlastislav (1357).
Šebín – na výběžku u Levous (1362).

[/]Dolnooharská tabule
Nachází se v západní části Litoměřicka jižně od Českého středohoří a je součástí Středočeské tabule. Proto je také její reliéf od okolí velmi odlišný. Další její dělení je velmi nejasné, každý autor prosazuje svoji teorii; my zde uvedeme hlavně Hazmburskou tabuli, Řipskou tabuli a Terezínskou kotlinu.[/]
Hazmburská tabule je na Litoměřicku zastoupena Klapskou tabulí a nachází se mezi Českým středohořím a řekou Ohří. Nejvyšším vrcholem je Házmburk (418 m n. m.), z dalších vrchů zmiňme alespoň Kozí horku (329 m), vrch Baba (307 m) nebo Stráň (249 m). Nacházejí se zde různé spraše, štěrky, pleistocénní říční terasy a vápencové lomy. Převážně se jedná o oblast s intenzivním zemědělstvím.[/]
Řipská tabule je rovinatá, její průměrná nadmořská výška je 251,4 m. Profil tvoří mělká široká údolí, vypreparovaná malými přítoky Labe a Ohře. Většina plochy je obdělávána zemědělci. V současné době jsou na místech dřívějších polí stále častěji otevírány lomy na písek. Nejvyšším vrcholem Řipské tabule je bájemi opředený Říp (459 m n. m.). Jiné nápadnější vrchy se zde nevyskytují, pomineme-li například vrch Šibenici (248 m) východně od Libkovic pod Řípem nebo vrch Vínek (240 m) u Straškova. Terezínská kotlina se nachází na erozně denudační sníženině při Labi a dolní Ohři. Téměř každým rokem je pravidelně zaplavována. V roce 2002 zde došlo k rozsáhlým katastrofickým záplavám, kdy bylo zatopeno mnoho obcí, zničeno mnoho domů a na delší dobu byly narušeny místní zdroje pitné vody. V krajině můžeme nalézt údolní nivy, nízké říční terasy a jedinou oblast vátých písků (okolí Travčic) v Ústeckém kraji. Nejvyšším bodem je Mrchový kopec (211 m n. m.) z oblasti Travčického lesa. Jen pro zajímavost uveďme, že se Terezínská kotlina dále dělí na Lovosickou kotlinu, která podél Labe zasahuje od Lovosic až k Hrobcům a úzkým pruhem obklopuje dolní Ohři. Do této kotliny patří také známé labské ostrovy: Litoměřický, Lovosický, Střelecký a Žalhostický, z nichž zvláště Litoměřický a Střelecký jsou rekreačně využívány. Další částí je Roudnická kotlina, která se rozkládá podél Labe od Hrobců až na úroveň Liběchova. Patří sem také z větší části zalesněný prostor mezi Roudnicí nad Labem a Horními Počaply, Hněvický vrch (212 m) a Klouček (210 m).

[/]Na Litoměřicku se nacházejí následující geomorfologické celky: České středohoří, Dolnooharská tabule a Ralská pahorkatina.[/]České středohoří
České středohoří na Litoměřicku je turisticky velmi atraktivní oblast s mnoha možnostmi výletů, procházek i náročnějších turistických pochodů.[/]
Tento orografický celek se dále dělí na více částí (nejednotně podle různých autorů); na Litoměřicku je to hlavně Kostomlatské středohoří a Litoměřické středohoří.[/]
Kostomlatské středohoří se nachází na levé straně řeky Labe a zaujímá střední a východní část nadřazeného Milešovského středohoří. Vyskytuje se zde celá řada teplých až velmi teplých lokalit s výskytem xerothermní flóry a fauny. V Kostomlatském středohoří se objevuje i mnoho izolovaných skalních výstupů (na vulkanitech), balvanité sutě a celá řada typických kuželovitých vrchů sopečného původu. Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m n. m.), řada dalších vrchů přesahuje šestisetmetrovou hranici: 706 m – Kletečná; 688 m – Lipská hora; 674 m – Milešovský Kloc; 656 m – Hlaváč; 656 m – Táhlina; 650 m – Zvon; 632 m – Kotolský vrch; 617 m – Pákova hora. Z nižších vrcholů je vhodné se zmínit o některých známějších, jako je např. Lovoš (570 m), Kubačka (542 m), Blešenský vrch (505 m) nebo Sutomský vrch (505 m).[/]
Litoměřické středohoří se nachází při pravém břehu Labe a leží v nadřazeném Verneřickém středohoří. Také zde se vyskutuje několik teplých oblastí, které však zdaleka nedosahují takové variability různorodých biotopů, jako je tomu u Kostomlatského středohoří. Velmi zajímavý je útvar, sahající až těsně k labským břehům – proslulá Porta Bohemica. Na tomto místě začíná labský kaňon, táhnoucí se skrz České středohoří a pokračující Labskými pískovci až za hranice republiky. V Litoměřickém středohoří je nejvyšším vrcholem Sedlo (726 m n. m.). V průměru je zde nižší nadmořská výška, uveďme tedy jen některé kóty nad 500 m n. m: 639 m – Varhošť (rozhledna); 601 m – Pohorský vrch; 594 m – Panna; 590 m – Křížová hora; 546 m – Soudný kámen; 543 m – Binov; 538 m – Kalich; 534 m – Malé Sedlo a 509 m – Plešivec. Z nižších vrcholů patří k zajímavým z části odtěžená Trabice (429 m), Trojhora (451 m) a soustava vrchů Porta Bohemica – Hrádek (268 m), Kalvárie (239 m) a Strážiště (362 m).

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek