Ústecko – Geologie

Vodopis
Páteří vodních toků na Ústecku je řeka Labe. Přes
České středohoří proniká od Porty Bohemica
(Litoměřicko) a průlomové údolí je zahloubené
300″500 m pod úrovní původního terénu. Na
Ústecku je Labe přehraženo zdrží na Střekově
a po celé délce jeho toku jsou jeho břehy technicky
upravované, když poslední velké úpravy
jsou staré více jak 150 let. Místy jsou břehy
v současné době blízké původnímu přírodnímu
prostředí (pravý břeh od Olešnice po proudu a levý
břeh v Povrlech). Dalším větším tokem je zde
řeka Bílina (délka toku 80 km), které na Ústecku
vyhloubila údolí v Teplickém středohoří a do
Labe se vlévá v Ústí n. L. pod Větruší.[/]
Pravé přítoky Labe tvoří následující potoky:
Tlučenský potok (vtéká do Labe v Sebuzíně),
Rytina (pod Sebuzínem), Němčí nebo Němčický
potok (mezi Sebuzínem a Brnou), Průčelský
potok (Brná), Novoveský potok (pod Střekovem),
Kojetický potok (Olšinky), Budovský potok
(nad Svádovem mizí před vtokem do Labe), Bahniště
(Svádov), Olešnický potok (pod Valtířovem),
Homolský potok (Velké Březno) a Luční potok
(Malé Březno).[/]
Levé přítoky Labe: Dubický potok (nad Dolními
Zálezly), Moravanský potok (Dolní Zálezly),
Podlešínský potok (Vaňov), Bílina (Ústí n. L.),
Pekelský potok (Krásné Březno), Neštěmický
potok (Neštěmice) a Lužecký potok (Povrly).[/]
Pravé přítoky Bíliny na Ústecku: Řehlovický
potok (Řehlovice), Radejčínský potok (Stadice)
a Újezdský potok (Trmice). Levé přítoky tvoří
Telnický nebo Ždírnický potok (pod Trmicemi)
a Klíšský potok (v Ústí n. L.).[/]
Dále je na Ústecku několik drobných toků,
které odtékají do SRN z vrcholů Krušných hor a Jílovský
potok, který odtéká na území Děčínska.[/]
Podél všech řek a potoků jsou silnice, cesty
nebo pěšiny a výlety kolem nich jsou velmi atraktivní,
zejména turistické cesty v Ritině soutěsce
nebo Průčelské rokli. Na některých potocích jsou
i různě velké vodopády z nichž nejznámější jsou:
Podlešínský vodopád (též zvaný Vrkočský nebo
Vaňovský), který je vůbec nejvyšší v Českém středohoří
a nachází se nad Vrkočem (Podlešínský
potok). Dále je to Moravanský vodopád (pod
Moravany), Budovský vodopád (pod Budovem),
Mlýnišťský vodopád (Pekelský potok u Mlýniště),
vodopád na Bezejmenném potoku (nad sídlištěm
Mojžíř).[/]Některé vodní nádrže lze využít ke koupání.
V Krušných horách je to Stříbrný rybník, v Labských
pískovcích rybník pod osadou Rájec, soustava
rybníků je v Tisé a známý je rybník v Ostrově,
stejně jako soustava rybníků SV od Libouchce
z nichž největší je rekreačně využíván. V Podkrušnohorské
kotlině se v současnosti napouští Chabařovická
nádrž, která bude patřit k velkým vodním
plochám. Nedaleko se nachází nádrž v Chabařovicích,
kde je koupaliště a chatová osada. Na
okraji Chlumce je na místě zatopeného povrchového
dolu rekreačně využívaná nádrž. Další
známý rekreační objekt je oprám u Varvažova
a nakonec zde zbývají rybníky u Habrovic, když
velký rybník na Bílém potoku byl vybudován na
místě původních bažinatých luk až po roce 1945
a je zde přírodní koupaliště s chatovou osadou.
Mezi významnější vodní plochy patří přehrada
v Povrlech pod jejíž hrází se nachází koupaliště.
V Českém středohoří se nacházejí pouze drobné
vodní plochy z nichž nejzajímavější je lesní tůň
vzniklá přirozeným přehrazením toku Bezejmeného
potoka, přítoku Průčelského potoka nad čelním
velkým suťovým polem (SZ od Němčí).[/]
Okrajově se lze zmínit o některých využívaných
zdrojích podzemních vod, když termální prameny
využívají ústecká koupaliště v Brné a koupaliště
na Klíši.
[/]Celé severozápadní Čechy
jsou jako většina území
České republiky součástí Českého
masivu. Jejich geologická stavba
je velmi složitá a podílejí se na
ní horniny rozmanitého stáří,
původu a vlastností, což se
projevuje i bohatými tvary reliéfu.
[/]
Ústecko, ležící při severozápadní hranici České
republiky s Německem, patří se svými 404 km2
k nejmenším celkům republiky. Jedná se však
o geologicky zajímavou oblast. Je to dáno tím,
že sem zasahují čtyři orografické celky. V severní
části jsou to Krušné hory a Labské pískovce.
Oba celky jsou odděleny Podkrušnohorskou
pánví od Českého středohoří, které zde zaujímá
největší plochu. Každý celek se liší geologicky,
tvarově, klimaticky, rostlinným společenstvem
a tím i celkovým přírodním rázem.[/]
Jsou zde tedy zastoupeny horniny krušnohorského
krystalinika (ruly, telnický žulový masiv),
sedimenty křídy (především pískovce) vystupují
v Tiských stěnách a v denudačních zbytcích na
plošině krystalinika i v údolí Labe a Bíliny.[/]
Třetihorní činnost, v tomto území viditelná
nejvíce, dokládají sedimenty a vulkanity.[/]
Hospodářsky nejdůležitější je sedimentální
výplň Chabařovické pánve (hnědé uhlí, nadložní
štěrky, diatonit, písky a jíly). Hnědouhelné slojky
byly v minulosti těženy i hlubinně ze sopečných
hornin. Docházelo i k samovznícení a prohořívání
těchto slojí a tím k vypálení nadložních jílů
ve tvrdé a pestře zbarvené porcelanity (okolí
Trmic a v ústecké části Klíše).[/]
Vulkanity dominují v jižní části Ústecka, ležící
prakticky v samém centru Českého středohoří.
Jeho výrazný reliéf je tvořen hřbety a vrcholy, které
vznikly během třetihorní sopečné činnosti. Současnou
podobu však krajina získala až později.
Především ve čtvrtohorách, kdy docházelo k intenzivnímu
zvětrávání a eroziměkkých křídových
usazenin. Poslední výzkumy dokládají, že velká část středohorských vrchů vznikla vypreparováním
výplní sopečných sopouchů. Dnes tvoří výrazné
krajinné dominanty. Z geologického hlediska jsou
zde nejvíce zastoupeny čediče, dále pak fonolity,
tefrity a trachyty rozrůzněné magmatickou diferencí
až ve velmi vzácné typy (žilné odštěpeniny
camptonit, monchiquit, bostonit a gauteit).[/]
Proslulým, a mineralogy vyhledávaným nalezištěm,
je trachyt Mariánské skály, který obnažen
erozí, vystupuje prakticky v samém centru
Ústí nad Labem (minerály se vyskytují v dutinách
horniny).[/]
U čedičů je pozoruhodná sloupcová odlučnost.
Pyroklastika, související s čedičovými výlevy,
obsahují sopečné pumy různých velikostí a roztodivných
tvarů.[/]Čtvrtohory zastupují většinou naváté sprašové
hlíny, v jižní části Ústecka i pravé vápnité
spraše, svahové sedimenty smíšené povahy při
úpatí Krušných hor i vulkanických vrchů Českého
středohoří a říční sedimenty v údolí řek
Labe a Bíliny. Ty jsou nejčastějšími místy nálezů
čtvrtohorních fosílií. K těm patří například pozůstatky
mamutů, rohy nebo parohy velkých býložravců
a kosterní pozůstatky dalších savců. Ve
čtvrtohorách také vznikl malebný kaňon řeky
Labe s četnými terasami a zákrutami. Odnosem
méně odolných hornin pak vznikl dnešní kopcovitý
reliéf krajiny, jež na první pohled okouzlí každého
návštěvníka, který na Ústecko zavítá.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek