Lounsko a Žatecko – Geologie

Území regionu zasahují tři různé geomorfologické soustavy: Krušnohorská subprovincie je zastoupena na západě Doupovskými horami a Mosteckou pánví, na sever od Ohře pak členitým Českým středohořím, Poberounská subprovincie sem proniká od jihu a jihozápadu v podobě Rakovnické a Džbánské pahorkatiny a Českou tabuli reprezentuje nejníže položená Dolnooharská tabule. Geologická stavba těchto celků je velmi pestrá a vedle sebe tu leží vedle starých hornin a vyvřelin proterozoika, paleozoika, křídy a terciéru i nejmladší čtvrtohorní sedimenty. Rovněž tektonická skladba oblasti je poměrně složitá, což je dáno existencí oherské příkopové struktury a zejména její jižní hranice, litoměřického hlubinného zlomu. Ten náleží v rámci Českého masívu mezi základní směry tektonických linií a odděluje jeho krušnohorskou a středočeskou oblast. Probíhá přibližně v úrovni Třebívlice-Žatec-Podbořany a způsobuje, že větší část regionu náleží do středočeské oblasti. Tato tektonická struktura je svázána s celou řadou dalších zlomů, které během třetihorního vrásnění přiváděly zásadité magma do oblasti dnešního Českého středohoří, Doupovských hor i prostoru mezi nimi, kde ovšem čedičové výlevy překrývají mladší jezerní a říční sedimenty. Obě zmíněné dominantní struktury Středohoří i Doupova jsou tvořeny původně podpovrchovými tělesy, která po dlouhodobém působení eroze dnes vystupují výrazně nad plochý reliéf měkkých druhohorních usazenin. Nejčastějšími pevnými horninami vulkanického původu jsou olivínické čediče, nefelinity a bazanity, v případě Doupova obohacené o čedičové tufy a tufity, uchovávající vzácné druhy fosilních savců a plžů z období třetihor. Vůbec nejstarší částí regionu je Lubenecko s proterozoickými břidlicemi a fylity a čistecko-jesenický masiv z biotitické žuly. V oblast Jesenicka, Kryrské pahorkatiny a Džbánu vystupují na povrch permokarbonské sedimenty, zbarvující půdu do charakteristického hnědočerveného odstínu – červenky. V Dolnooherské pánvi a částečně i na Džbánu převládají sedimenty z druhohorní mořské pánve, především opuky, vápnité pískovce a jílovité vápence. Tyto horniny výborně uchovávají stopy fosilních živočichů a subtropických rostlin, žijících na pobřeží tehdy existujícího mělkého moře. V Mostecké pánvi se lze nejčastěji setkat s jezerními usazeninami a horninami uloženými v korytě dávné třetihorní řeky, směřující z Rakovnicka na Žatecko a Mostecko – štěrky, písky a jíly. V okolí Tuchořic vystupují na povrch vzácné sladkovodní vápence a travertiny, na Podbořansku i kaolinické písky. Pro reliéf Poohří je charakteristický systém čtvrtohorních říčních teras s vrstvami štěrků, písků a spraší. Celá oblast patří do povodí řeky Ohře, jejíž proměnlivé koryto ještě ve starších čtvrtohorách směřovalo od Postoloprt na severozápad a ústilo do Labe v Ústí nad Labem.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek