Lounsko a Žatecko – Geologie

Území regionu zasahují tři různé geomorfologické soustavy: Krušnohorská subprovincie je zastoupena na západě Doupovskými horami a Mosteckou pánví, na sever od Ohře pak členitým Českým středohořím, Poberounská subprovincie sem proniká od jihu a jihozápadu v podobě Rakovnické a Džbánské pahorkatiny a Českou tabuli reprezentuje nejníže položená Dolnooharská tabule. Geologická stavba těchto celků je velmi pestrá a vedle sebe tu leží vedle starých hornin a vyvřelin proterozoika, paleozoika, křídy a terciéru i nejmladší čtvrtohorní sedimenty. Rovněž tektonická skladba oblasti je poměrně složitá, což je dáno existencí oherské příkopové struktury a zejména její jižní hranice, litoměřického hlubinného zlomu. Ten náleží v rámci Českého masívu mezi základní směry tektonických linií a odděluje jeho krušnohorskou a středočeskou oblast. Probíhá přibližně v úrovni Třebívlice-Žatec-Podbořany a způsobuje, že větší část regionu náleží do středočeské oblasti. Tato tektonická struktura je svázána s celou řadou dalších zlomů, které během třetihorního vrásnění přiváděly zásadité magma do oblasti dnešního Českého středohoří, Doupovských hor i prostoru mezi nimi, kde ovšem čedičové výlevy překrývají mladší jezerní a říční sedimenty. Obě zmíněné dominantní struktury Středohoří i Doupova jsou tvořeny původně podpovrchovými tělesy, která po dlouhodobém působení eroze dnes vystupují výrazně nad plochý reliéf měkkých druhohorních usazenin. Nejčastějšími pevnými horninami vulkanického původu jsou olivínické čediče, nefelinity a bazanity, v případě Doupova obohacené o čedičové tufy a tufity, uchovávající vzácné druhy fosilních savců a plžů z období třetihor. Vůbec nejstarší částí regionu je Lubenecko s proterozoickými břidlicemi a fylity a čistecko-jesenický masiv z biotitické žuly. V oblast Jesenicka, Kryrské pahorkatiny a Džbánu vystupují na povrch permokarbonské sedimenty, zbarvující půdu do charakteristického hnědočerveného odstínu – červenky. V Dolnooherské pánvi a částečně i na Džbánu převládají sedimenty z druhohorní mořské pánve, především opuky, vápnité pískovce a jílovité vápence. Tyto horniny výborně uchovávají stopy fosilních živočichů a subtropických rostlin, žijících na pobřeží tehdy existujícího mělkého moře. V Mostecké pánvi se lze nejčastěji setkat s jezerními usazeninami a horninami uloženými v korytě dávné třetihorní řeky, směřující z Rakovnicka na Žatecko a Mostecko – štěrky, písky a jíly. V okolí Tuchořic vystupují na povrch vzácné sladkovodní vápence a travertiny, na Podbořansku i kaolinické písky. Pro reliéf Poohří je charakteristický systém čtvrtohorních říčních teras s vrstvami štěrků, písků a spraší. Celá oblast patří do povodí řeky Ohře, jejíž proměnlivé koryto ještě ve starších čtvrtohorách směřovalo od Postoloprt na severozápad a ústilo do Labe v Ústí nad Labem.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek