Okolí Prahy západ – Dějinný přehled

Historie našeho území je velmi dlouhá a rozmanitá. Severní část po Český kras a kaňony Vltavy a Berounky patří k tzv. starosídelním oblastem, hustě osídleným od časného paleolitu. Jižní a jihovýchodní část byla osídlena později a řidčeji.[/] K nejstarším nálezům patří gravettská štípaná industrie, nalezená u Řevnic. Starší nálezy pocházejí například ze Zlatého vrchu u Přezletic již mimo naše území. Po odeznění poslední doby ledové (cca 10 000 př. n. l.) a následném oteplení klimatu během atlantiku (cca 5 000 př. n. l.) dochází k radikální změně získávání obživy, totiž přechodu k zemědělství a s tím spojenému žďáření (vypalování) lesa, pěstování plodin a chovu dobytka. Jde o tzv. „neolitickou revoluci“. Starověké kultury té doby zanechávaly na svých sídlištích artefakty v podobě charakteristicky zdobené keramiky. Na našem území se nacházejí klasické lokality kultury lineární a vypíchávané keramiky (Statenice, Černý Vůl).[/] V následném období (eneolitu) dochází ke koncentraci obyvatel do vsí a intenzivnímu obdělávání půdy jednoduchým pluhem. Z té doby existují nálezy řivnáčské kultury (pojmenované podle buližníkového temene Řivnáč u Levého Hradce) a kultury zvoncovitých pohárů, jejíž klasická lokalita je v Kněževsi. Klima se začínalo měnit a přecházelo do tzv. epiatlantiku (4 000″1 250 př. n. l.), který se vyznačoval prudkým střídáním suchých a vlhkých period. Tehdy osidluje naši oblast únětická kultura (nazvaná dle pohřebiště u vsi Únětice). Zvládala dobře metalurgii bronzu (nálezy spon a různých šperků). Následné suché a teplé období subboreálu (1 250″700 př. n. l.) dovolilo následné knovízské kultuře (klasické naleziště tentokrát cca 10 kilometrů SZ od hranic naší oblasti, u vsi Knovíz) osídlit krom pražské a bělohorské plošiny i údolí Berounky a Vltavy a přilehlé, výše položené oblasti (například i dnešní Budeč).[/]V následující době železné je nejvýznamnější událostí příchod keltského kmene Bójů (4. století př. n. l.); toto období se nazývá latén. Keltové také dobře zvládali metalurgii železa. Stavěli si velká opevněná sídla, tzv. oppida. Jedno z největších keltských oppid je hradiště Závist u Zbraslavi. Keltové osidlovali bez problémů i vyšší, strategické polohy nad kaňony řek, o čemž svědčí hradiště Pišťák a Hvíždinec u Řevnic nebo keltské osídlení pozdějšího Levého Hradce.[/] Okolo přelomu letopočtů (přibližně dvě desetiletí př. n. l.) keltská oppida pustnou a zbytky Keltů asimilují s nově příchozími Germány. Příchod Germánů nebyl nijak mírumilovný, svědčí o tom například hromady lidských kostí, nalezených na Závisti, pocházejících z doby jejich příchodu. Germáni jsou v 6. století n. l. výstřídáni slovanským kmenem Čechů. Intenzivní migrace zvyšuje výrazně počet obyvatel. Okolo 8.“9. století dochází k výstavbě opevněných hradišť (tzv. doba hradištní). V té době dochází k pokřesťanštění obyvatel Čech. Velkou zásluhu na tom má přemyslovský kníže Bořivoj, který nechal mezi lety 882 a 884 postavit první křesťanský kostel sv. Klimenta na Levém Hradci. Levý Hradec sloužil v 9. a 10. století jako nejvýznamnější přemyslovské centrum. Naproti němu byl na přelomu 9. a 10. století zbudován tzv. Pravý Hradec u městečka Klecany. Jeho úlohou byla pravděpodobně signalizace mezi hradištěm na místě dnešního Pražského hradu a Levým Hradcem. Sídlila zde i vojenská posádka, která byla schopna přispěchat na pomoc právě vzniklé Praze (tu pravděpodobně založil roku 920 Bořivojův syn Spytihněv).[/] Některé artefakty nasvědčují o tehdejším značně pokročilém léčitelství („zdravotnictví“). Nedávné archeologické vykopávky zde objevily například i stopy po úspěšné trepanaci lebky jednoho z bojovníků. Další důležité přemyslovské centrum představovala Budeč (jejíž velká část zde stojí nezměněna dodnes a je tak nejstarší stavbou v Čechách), založená Spytihněvem v r. 895. Kněžna Ludmila zde později nechala vychovávat svého syna Václava.[/] S upevněním moci přemyslovského státu souvisí počátek kolonizace výše položených oblastí. V jižní a jihovýchodní části naší oblasti tomu výrazně napomohlo založení benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele (nazývaného také Ostrov) na soutoku Sázavy a Vltavy roku 999. Mniši z tohoto kláštera pomáhali založit město na úpatí Hřebenů, na jejich počest nazvané Mníšek pod Brdy. Klášter byl zničen za husitských válek a dodnes z něj zůstaly pouze základy na malém ostrůvku, zatopeném vzdutím Vranské přehrady.[/] Doba vrcholného středověku, reprezentovaná vládou Karla IV., se vyznačuje vrcholnou hustotou osídlení a cílenou kolonizací celých Čech. S tím je spojený i značný význam tzv. Zlaté stezky, spojující Čechy s Podunajím, solnou komorou a jižní Evropou. Procházela Mníškem pod Brdy (proto mu byla také uznána městská práva coby důležitému „kontrolnímu bodu“) dál směrem ku Praze. Karel IV. také založil v ústí Karlického údolí u Dobřichovic tvrz Karlík, určenou k obraně Karlštejna. Dodnes zde můžeme navštívit její ruiny.[/] Po husitských válkách, kdy byla zničena nebo poškozena většina „nehusitských“ církevních staveb (například demolice ostrovského kláštera) a vsí, které k nim patřily, následovala renezance a počátek novověku. S tím souvisí přestavování původních tvrzí na zámky, jak tomu bylo například v Dobřichovicích. Hospodářská prosperita se projevila zintenzivněním těžby kovů (například dolování železa u Mníšku pod Brdy).[/] Porážka českých stavů a následná třicetiletá válka v první polovině 17. století měly na (nejen) naši oblast drastický dopad. Několik vesnic úplně zaniklo (například ves Krteň, po níž dnes zbyl jenom románský kostelík sv. Petra a Pavla), jinde počet obyvatel klesl na třetinu i na pětinu. Značnou škodu nadělali hlavně Švédové, drancující vesnice při obléhání Prahy a následné epidemie moru. Například v Jílovém u Prahy, které mělo před válkou 120 domů, jich po válce zbyla pouze polovina. Toto období se výrazně odrazilo ve vzhledu většiny měst a vesnic a lze říci, že destrukce často uvolnila místo pro následnou barokní výstavbu. Příkladem může být zámek v Mníšku pod Brdy, který byl postaven na místě původní tvrze vypálené v roce 1639 švédským vojskem.[/] Následující období (baroko) se naprosto nejvíc podepsalo na dnešním vzhledu architektury i krajiny na našem území. Došlo k opětné rekatolizaci a barokním přestavbám většiny kostelů, klášterů, tvrzí i obytných domů. Vznikly i poměrně významné a monumentální stavby, nejvýznamnější je asi výše zmíněný zámek v Mníšku pod Brdy. Přestavěn byl také renezanční zámek v Dobřichovicích nebo původně gotická radnice v Jílovém u Prahy. Vznikly i nové kláštery, např. Hájek i s rozsáhlou barokní křížovou cestou, vedoucí sem až ze Strahovského kláštera. V některých vsích nevznikaly přímo kláštery, ale i tzv. rezidence řádů. Křižovníci s červenou hvězdou si postavili rezidenci i chrám v Tursku, jezuiti zase kolej i kostel v Tuchoměřicích. Vposledku premonstráti ze Strahova postavili zámeček v Horoměřicích. Na stavbách se často podíleli tehdejší přední umělci a architekti, například Petr Brandl (obraz sv. Máří Magdaleny, klášter Skalka) nebo Kryštof Diezenhoffer (kostelík na Skalce) a další. Baroko velmi rychle zdomácnělo a tak můžeme (zejména v SZ části oblasti) spatřit barokní návsi a statky, v Jenči například i nádhernou barokní poštu z roku 1770. Na přelomu 18. a 19. století vznikala na celém území stavení, napodobující design a tvar pražské barokní architektury.[/] S 19. stoletím přichází dodnes pokračující prudká kaskáda výrazných změn v naší oblasti. Teprve nyní zaniká původně středověká dopravní síť a vznikají první větší silnice a železniční koridory: železniční koridor do Podmokel a Drážďan roku 1847 “ „Severozápadní dráha“ a tzv. „Západní dráha“ údolím Berounky do Plzně roku 1862. Tehdy se většina této oblasti stala definitivně tím, čím je stále markantněji dodnes “ periferií rozrůstající se Prahy. V údolích Vltavy, Berounky a Sázavy vznikají rozsáhlé reprezentativní vilové kolonie bohatých pražských měšťanů. V duchu romantizmu a národního obrození jsou intenzivně navštěvována historicky nebo přírodovědně zajímavá místa jako Levý Hradec, Budeč, Tiché údolí, Okoř, Řevnice a další. Na těchto lokalitách vzniká dnes často neuvěřitelné množství hospod a hotýlků (například v Roztokách a Tichém údolí bylo na přelomu století cca 20 hostinců!). S růstem zájmu o okolí hlavního města souvisí i badatelské nadšení amatérů i profesionálních vědců. Například květenu celého pražského okolí prozkoumal a roku 1870 i knižně vydal profesor Ladislav Čelakovský z Karlovy University. Pravěké pohřebiště později pojmenované únětické kultury zase objevil roku 1880 lékař a amatérský archeolog Čeněk Rýzner. Jedná se tedy pravděpodobně o nejlépe přírodovědecky i historicky prozkoumanou oblast v celých Čechách.[/] Oblast Českého krasu patří ke klasickým geologickým, botanickým i zoologickým lokalitám “ Joachim Barrande zde byl při budování Západní (tehdy ještě koněspřežné) dráhy zaujat nalezenými fosiliemi a poté až do své smrti v roce 1883 pracoval na monumentální knize „Silurský systém středních Čech“ o více než 6000 stranách.[/] Po pádu habsburské monarchie a za 1. republiky definitivně zanikl vysloveně zemědělský charakter naší oblasti a dále se rozširovaly rekreační zóny Prahy. Za zmínku stojí také činnost obrozeneckých „okrašlovacích spolků“. Jejich činnost měla na krajinu často dost negativní vliv v podobě vysazování monokultur exotických dřevin (hlavně borovice černé) na zajímavé, dnes už místy prakticky neexistující stepní a pastevní lokality.[/] 2. světová válka vytvořila z okolí Prahy jakousi zemědělsko-partyzánskou základnu. V jižní a jihovýchodní lesnaté části Posázaví a Hřebenů se skrývaly partyzánské jednotky, do severní a severozápadní části jezdili hladovějící Pražané vysloveně žebrat o jídlo výměnou za různé části výbavy vlastních domácností. Na tratích občas zastavily německé „transporty smrti“ a tak například 28. dubna 1945 pomohli lidé v Roztokách nad Vltavou propašovanými potravinami cca. 4000 vězňům, jedoucím do německých koncentračních táborů. Některé obce byly úplně vysídleny a stal se z nich výcvikový prostor jednotek SS “ například v Hradišťku, kde byla zřízena i pobočka německého koncentračního tábora. V sousedních Štěchovicích zase německá armáda na konci II. světové války zakopala archivní materiály (tzn. Štěchovický archiv), které o rok později tajně vyzvedli američtí agenti, což vyvolalo poměrně značnou diplomatickou roztržku mezi ČR a USA.[/] S příchodem komunizmu roku 1948 nastává jedno z nejdestruktivnějších období v dějinách oblasti. Církevní a architektonické památky jsou zcela zanechány svému osudu, popřípadě zbourány nebo přeměněny na zemědělské nebo armádní velkosklady. Obzvláště drsně zacházel režim s klášterem v Hájku, kde byl dokonce v padesátých letech zřízen koncentrační tábor pro mnichy z ostatních zrušených středočeských klášterů, přepadených a uzavřených StB v roce 1950. Později zde vznikl sklad armádní výzbroje. Rovněž většina malých továren, dílen, mlýnů a pivovarů byla znárodněna, což znamenalo z 99 % jejich zánik. Krajina se stala fádnější, neboť byly v průběhu 50. let skolektivizovány jednotlivé, často velmi staré zemědělské usedlosti a rozorány meze. S tím zanikl převážně jemný barokní charakter této přípražské krajiny. Období po revoluci v roce 1989 se vyznačuje značným záborem půdy v extrémně krátké době, převážně díky výstavbám sériových domků obytných čtvrtí nebo obchodních velkoskladů (na našem území to nejhůř „odskákalo“ území Rudné a Hostivice), na druhou stranu dochází k „renezanci“ některých starých budov a církevních památek.[/] Hustá síť výletních hospůdek, pivovárků, rozhleden, polních cest, soch a kapliček se stromořadími se už však asi nikdy nevrátí. ?

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek