Doprava

Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

Hello! cialis cheap , viagra online ,...
09.12.17 (viagra_online)

Cyklotrasa Kladno - Zbraslav

This a good way to appreciate the teacher...
08.12.17 (William B Caban)

ubytovani v hotelech

Funny best dose for daily buying cialis in...
08.12.17 (cialis)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Sušicko

Šumava a podhůří - Klatovsko

/images/vylet/horazdovice-744.jpg Naše další putování po Šumavě bude mapovat blízké i vzdálenější okolí města na Otavě - Sušice. Nejprve se ale zastavíme v samotném městě.

Sušice

Město Sušice zasahuje svými kořeny do dob raného feudalismu, neboť nejpozději v 11. století se na významné dálkové stezce do Bavor, při brodu přes Otavu, rozkládalo dvojité sídliště - levobřežní Sušice a pravobřežní Nuželice. Osady byly podle tradice založeny rýžovníky zlata. První zmínka o Sušici pochází z roku 1234, tehdy byla v držení bavorských hrabat z Bogenu. Královské město pochází z dob Přemysla Otakara II. V 15. století bylo město součástí radikálního táborského městského svazu. V raném novověku zde vzkvétal obchod se solí a sladem. Ve městě žili vynikající učenci. Po Bílé hoře nastal úpadek, ze kterého se město dostalo až díky vzkvétajícímu průmyslu ve století devatenáctém. Roku 1838 se zde začalo se známou výrobou zápalek. V dobách první republiky bývala Sušice významným letoviskem.

Na prohlídku Sušice

Prohlídku města začneme na rozlehlém náměstí Svobody. Velká budova na samém prostředku náměstí patří radnici. Jádro radnice bylo vybudováno po požáru v roce 1592, v době renesančního rozkvětu města. Po požáru v roce 1707 byla radnice přebudována v barokním slohu Carlem Zanettim. Poslední výrazná přestavba pochází z druhé poloviny 19. století. Budova tehdy získala svůj strohý klasicistní výraz. Z této doby pochází také převážná většina interiérových maleb, zrestaurovaných při nedávné opravě. Portál radnice je renesanční. Ve vstupní síni radnice se nachází jedna z našich nejvýznamnějších epigrafických památek - kamenná pamětní deska s latinským nápisem, hlásajícím, že město dal opevnit hradbou král Jan Lucemburský v roce 1322. Deska byla původně umístěna na Klášterní bráně. Do radničního vestibulu byla přenesena na pokyn arcivévody Štěpána v první polovině 19. století.
Na radnici nalezneme také malý zvonek zvaný Planýř, který v minulosti ohlašoval požáry. Zbytek pranýře, který stával pod radnicí, nalezneme dnes na nádvoří muzea. V sezóně lze navštívit radniční věž, bohužel jen v omezeném čase. Podkrovní prostory radnice slouží k příležitostným výstavám.
Před radnicí se nachází empírová kašna z počátku 19. století. V blízkosti kašny má své místo pověstmi opředený „kámen neštěstí“, který se v současné době však nachází v restaurátorské dílně. Označuje místo skonu mladého rytíře, který v podnapilém stavu prostřelil obraz sv. Anny Samotřetí v kapli volšovského zámku. Kámen podle pověsti přináší neštěstí tomu, kdo na něj vstoupí.
Na náměstí upoutá pozornost také několik historických domů, především dům čp. 40. Dům nazývaný Voprchovský nebo také Staré děkanství je dnes sídlem muzea. Gotické jádro domu je pozoruhodnou ukázkou naší městské architektury a představuje jak byl řešen měšťanský dům pozdní gotiky. Do dnešních dnů se zachoval dolní i horní mazhaus, malovaný trámový strop a zbytky renesančních maleb. Největší pozornost však upoutává renesanční atika domu, která po požáru v roce 1592 zakryla stupnicový gotický štít. Pozoruhodná atika, se zdrobnělými opevňovacími prvky v podobě nárožních baštiček, vychází z jihočeského uměleckého prostředí. Na průčelí se nachází deska na paměť osvobození města Americkou armádou a drobná kamenná hlavička, opředená řadou legend.
Za pozornost nestojí jen dům sám, ale i zdejší Muzeum Šumavy, v jehož expozicích se můžeme seznámit s dějinami sirkařství a dějinami regionu od pravěku po 19. století. Mezi exponáty vynikají gotické sochy, kapucínská knihovna a velká sbírka skla. K novinkám patří Sušický mechanický betlém, vytvořený před několika lety místními umělci. Pohyblivý betlém patří k největším svého druhu u nás.
V bezprostředním sousedství domu se nachází konkurence v podobě domu čp. 48. Dům nazývaný Rozacínovský, Firbasovský nebo Stará lékárna má opět pozdně gotické jádro, gotické je i torzo maleb nad vchodem. To co dělá dům domem, je však především renesanční štít a bohatá ornamentální a figurální sgrafitová výzdoba, která dům řadí mezi nejpozoruhodnější renesanční domy u nás. Dům je dnes bohužel bez využití.
Sousední dům čp. 49 je upraven klasicistně a dnes v něm sídlí hotel Fialka. Za zmínku stojí i sousední dům čp. 50 se sgrafitovou výzdobou a čp. 51. s pozoruhodným mázhausem zdobeným štukovými žebry s perlovcem.
Na náměstí se nachází i několik moderních budov, budova čp. 8 patří spořitelně postavené podle projektu architektů Freiwalda a Böhma. Na budově je umístěn reliéf od sochaře Matějů. Budova čp. 2 a 3 patří bývalé Okresní hospodářské záložně postavené podle projektu arch. Pecánka.
Vydáme-li se z náměstí Kostelní ulicí narazíme na kostel sv. Václava. Gotická trojlodní basilika vyrostla na místě staršího románského kostela, patrně na stejno s hradbami. Hlavní městská hradba tvoří jižní obvodovou zeď chrámu. Kostel byl zbarokizován po požáru 1707. V roce 1885 byl regotizován Antonínem Perseinem, barokní zůstala pouze věž. V interiéru se nachází oltářní obrazy od Václava Hellicha a křížová cesta v tzv. boironském stylu.
Od kostela se vydáme na prohlídku městského opevnění. Z hlavní městské hradby, vybudované za vlády Jana Lucemburského, zbývají ještě význačné úseky koldokola celého jádra, s výjimkou jižní strany, kde se zachovala jen ve zdi kostela. Hradba byla šest až sedm metrů vysoká a vrcholila cimbuřím, městské brány byly v 19. století zbořeny, dochovala se pouze jedna branka, upravená v 19. století. Nachází se v ulici V brance, která byla bohužel v nedávné době značně poničena. Vnější opevnění pochází z doby vlády Vladislava Jagelonského. Hradba se zachovala převážně v domcích k ní přistavěných, po severní, západní a jižní straně města. Nejzachovalejší část se nachází při židovském hřbitově nad potokem Roušarkou. Zesiluje ji zde hranolová bašta s okosenými rohy. Hřbitov pochází z roku 1626 a sloužil až do 19. století. Domky na hradbách pocházejí převážně z pozdního osmnáctého století a bývaly bydlištěm chudiny. Domek čp. 101 je přebudovaná bašta.
Z památek na Dolním předměstí stojí za zmínku budova gymnázia, která pochází z roku 1911, vznikla podle projektu architekta Skřivánka a ve své době byla považována za jednu z nejkrásnějších školních budov v celé monarchii. Součástí školního areálu je i bývalá kale Povýšení sv. Kříže, dnes koncertní Smetanův sál. Socha Jana Husa před školou pochází z dílny sochaře Emanuela Kodeta. Na předměstí se v blízkosti továrny Solo nacházejí barokní boží muka, která upozorňují na místo, kde se v Sušici nacházela stínadla.
Druhému břehu řeky, bývalým Nuželicím nebo také Hořejšímu předměstí, vévodí gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie. Chrám pochází z poloviny 14. století a je pouhým presbytářem mohutného nedostavěného chrámu, snad augustiniánského, možná křižovnického řádu. Dodnes se zde nacházejí původní kamenické značky. Kostel byl upraven po požáru v roce 1592. Z té doby pochází věž i klenba lodi. V tzv. Kabátovské kapli se zachovala gotická hvězdicová klenba z 15. století. V okolí chrámu se nacházejí zbytky hřbitova zrušeného v roce 1927. Doposud se tu zachovalo několik cenných náhrobků. Chrám i přilehlý hřbitov bývají však přístupny jen sporadicky.
Domek čp. 17 v sousedství chrámu je starý městský špitál. Nedaleko gotického kostela nalezneme také barokní kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe z roku 1655. Klášter založil císař Ferdinand III. a vysvětil pražský arcibiskup Arnošt kardinál z Harrachu. V kostele se nachází zázračný obraz Bolestné Matky Boží Sušické, darovaný Jindřichem Michalem Hýzerlem z Chodů. V přilehlém klášteře, který slouží dnes opět svému účelu, se nachází kaple s malovaným trámovým stropem. Za zmínku stojí také budova Zemské pstruhové líhně v blízkosti kláštera. Zdejší pstruhová líheň byla první svého druhu v Čechách, dnešní stavba pochází z první republiky.
Na samém okraji Hořejšího předměstí se nachází malý morový hřbitov s barokní kaplí sv. Rocha, vybudovanou po morové ráně v roce 1681.
Na staré předměstí navazuje moderní vilová čtvrť z období první republiky. Za pozornost zde stojí především budova někdejší měšťanské školy, dnes Základní školy T. G. Masaryka. Budova vznikla podle projektu Ladislava Skřivánka v roce 1927. Památník odboje a socha prezidenta Masaryka jsou dílem Otakara Švece. Původní památník zničili nacisté, obnoven byl po druhé světové válce, socha prezidenta stojí na tomto místě nepřetržitě od roku 1969. Nad vilovou čtvrtí nalezneme poutní kapli Anděla Strážce z roku 1683, ambity s postranními kaplemi pocházejí z roku 1735. Od kaple je pěkný výhled na město.

Okolí Sušice

Ze Sušice se vydáme pěšky po červené na vrch Svatobor, jehož jméno upomíná na dávný pohanský kult. Kopce tohoto jména známe i z jiných míst slovanského osídlení. Vrch nad Sušicí je však v Čechách nejznámější a v době národního obrození představoval jakýsi pošumavský Blaník. Na vrcholu kopce byla již v roce 1898 postavena rozhledna, dnešní stavba pochází z roku 1934. Spolu se sousední chatou ji vybudoval sušický architekt Karel Houra. Od rozhledny pokračujeme dále po červené okolo někdejších lázní na Vodolence, s barokní kaplí z roku 1748, směrem do Svojšic. Ve vesnici se nachází gotická věžovitá tvrz a raně gotický kostel z 3. čtvrtiny 13. století, zbarokizovaný ve století osmnáctém. Dále pokračujeme stále po červené přes vesnici Cihelna do Horního Staňkova s jednoduchým zámečkem ze 30. let 19. století. Cílem našeho putování jsou Velhartice.

Velhartice

Hlavní dominantou malého městečka je částečně zbořený gotický hrad, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století. Sídlili tu páni z Velhartic a po nich i další šlechtické rody. V době, kdy hrad držel Menhart z Hradce, nejvyšší purkrabí království českého, odpůrce Jiřího z Poděbrad, byly na hradě ukrývány korunovační klenoty, aby tak byla znemožněna Jiříkova korunovace. Dominanty hradu tvoří zříceniny starého gotického paláce, zvaného Rajský dům, a věž Putna, která měla obranný i obytný charakter. Obě tyto části spojuje mohutný most, evropský unikát měřící 32 m a vysoký 10 m. Za třicetileté války dostavěl císařský důstojník a pověstný dobrodruh Martin Huerta nový renesanční palác. Obě části jsou dnes návštěvníkům přístupné na dvou prohlídkových trasách. Obdivovat zde můžeme expozici na téma „Hry, zábava a volný čas v době gotiky a renesance“. V podhradí vzniká skanzen lidové architektury. Za prohlídku stojí i samotné městečko Velhartice. Původně rýžovnická osada se prvně v pramenech uvádí již ve 14. století. Roku 1444 byla povýšena na město. V letech 1787 až 1903 zde byla v provozu papírna. Z památek stojí za zmínku původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí. Kostel byl přestavěn v roce 1501. V obci se zachovalo několik širokých šumavských domů s polovalbovými střechami a dřevěnými bedněnými štíty z 18. až 19 století, ale i roubené chalupy. Ve městečku můžeme navštívit expozici kovářského muzea, které se nachází v historickém stavení s kovárnou. Západně od města na zalesněném návrší stojí kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1373, rozšířený pozdně goticky počátkem 16. století, se síťovou klenbou v lodi a sklípkovou v síni. Ke kostelu se váže údajně legenda o svatebních košilích.

Ze Sušice do Horažďovic

Osou našeho dalšího výletu bude železniční trať z Klatov do Horažďovic. První zastávkou budou Žichovice. V Žichovicích se nachází nepřístupný renesanční zámek ze začátku 17. století, barokně upravený v 1. polovině 19. století. Z Žichovic se vydáme na nedaleké Rabí.

Rabí

Malému městečku s dochovanými statky lidové architektury vévodí největší hradní zřícenina v české republice. Hradní donjon je největší po karlštejnském. Počátky hradu sahají snad již do románského období, prvně se hrad v pramenech objevuje až na konci čtrnáctého století. Hrad dvakrát dobyl Jan Žižka z Trocnova, který tu v roce 1421 přišel o oko. Jeho nynější podobu má však na svědomí až přestavba z dob Švihovských z Rýzmburka po roce 1490. Na stavbě se podílel vynikající architekt Benedikt Rejt. Z té doby pochází i hradní kaple. Hospodářský úpadek rodu však způsobil, že velkorysá stavba nebyla nikdy dokončena. Hrad byl vydrancován za třicetileté války, zkázu dovršil požár na počátku 18. století a tak tu dnes můžeme obdivovat pouze mohutnou zříceninu.

Horažďovice

Další zastávkou jsou Horažďovice. První zmínka o osadě nedaleko správního střediska Práchně pochází z roku 1251, na město byly Horažďovice povýšeny před rokem 1279. Horažďovice patřily v té době mocnému rodu Bavorů ze Strakonic. Při obléhání města v roce 1307 zde zemřel český král Rudolf Habsburský. V 15. století vystřídali v držení Horažďovic pány ze Strakonic pánové z Hradce, roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, poté Horažďovice získali Šternberkové, v 18. století Mansfeldové, Vchynští a další rody.
Prohlídku města začneme na náměstí. Nepřehlédnutelnou dominantou je především kostel sv. Petra a Pavla, který začal vyrůstat mezi lety 1260 až 1273, upravovaný byl ve 14. a 15. století a znovu v letech 1700 až 1720. Chrám postavený jako bazilikální trojlodí dodnes zdobí pozdně gotická Madona z doby kolem roku 1500. V sousedství chrámu se nachází barokní budova děkanství. Jen několik kroků dále nalezneme areál zámku, na místě středověkého hradu. Z původní stavby se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Nový zámek si na přelomu 16. a 17. století postavili Švihovští z Rýzmberka. Z té doby pochází malý vnitřní dvůr, obklopený arkádami a dvoupatrová věž. Zámek byl vydrancován za třicetileté války a posléze radikálně přestavěn Šternberky. Přestavba byla zahájena v roce 1680 stavitelem Solominim. Zámek tehdy získal prakticky svou dnešní podobu, včetně své nejcennější části - velkého sálu a kaple s freskovou výzdobou. Nástropní freska velkého sálu měří 75 m2 a zobrazuje bitvu husitů s vojsky císaře Zikmunda pod Vyšehradem. Další část freskové výzdoby tvoří veduty jihočeských měst, výjevy z válek s Turky v době panování Leopolda I. a žánrové výjevy ze života vojska v poli. Na stropě kaple se nachází freska Povýšení sv. Kříže z roku 1712. V zámku je dnes umístěna expozice městského muzea, která mimo jiné připomíná s městem nerozlučně spjaté otavské perlorodky. Na zámek navazuje volně řešený barokní park s glorietem.
Morový sloup na náměstí pochází z roku 1723 a je dílem J. Hoffmana. V sousedství se nachází pozdně gotická kašna z roku 1503, pamatuje Půtu a dobu kdy byl v Horažďovicích zřízen městský vodovod.
Na severní straně městského jádra, jen malý kousek od náměstí, se nachází tzv. Červená brána, která patří k nejstarším zachovaným branám v Čechách. Kromě této se zachovalo ještě torzo Prachatické brány, malá branka a zbytky hradeb s několika baštami.
V ulicích starého města najdeme řadu pozoruhodných domů, patří k nim především ty, které nesou gotické, renesanční a barokní prvky. V blízkosti kostela sv. Petra a Pavla narazíme na masné krámy ze 17. století a barokní městský špitál z roku 1631.
Na předměstí můžeme navštívit renesanční hřbitovní kostel sv. Jana z roku 1598, upravený v roce 1693. V kostele se nachází dřevěná renesanční hudební empora s vyobrazením andělských kůrů. Pominout bychom neměli ani někdejší minoritský klášter, který původně vznikl při kostele Archanděla Michaela, zmiňovaném v roce 1330, jako stavba provedená na náklad Theodorika, zvaného Mečíř. Před rokem 1504 přivedl k tomuto kostelu pan Půta Švihovský z Rýzmburku františkány. Na tuto dobu dodnes upomíná ambit, kaple a kapitulní síň, které si zachovaly sklípkovou pozdně gotickou klenbu. V kostele se nachází cenný pozdně gotický náhrobek pana Půty. Konvent, roku 1590 zanikl, obnoven byl, již jako minoritský, až císařem Ferdinandem II. roku 1621. Tehdejší majitelé panství Šternberkové nechali v letech 1685 až 1706 areál přebudovat. Klášter přečkal církevní reformy Josefa II., přesto byl zrušen v roce 1814. Roku 1853 koupila klášter i s kostelem kongregace chudých školských sester Notre Dame, aby zde vytvořila svůj mateřinec. Spolu se změnou řádu došlo i ke změně patrocinia kostela, v roce 1862 byl zasvěcen Panně Marii. Sestry celý areál přebudovaly, k nejvýraznější změně došlo v roce 1935, kdy před západním průčelím kostela vyrostla mohutná věž.

Hrad Prácheň

Ale opusťme Horažďovice a vydejme se po zelené turistické značce k hradu Prácheň. Gotický hrad Bavorů ze Strakonic vznikl v místech přemyslovského správního hradiště z 10. století. Bavorové hrad vystavěli na počátku 14. století, opuštěn byl ve 16. století, dnes z něj zbývají jen nepatrné zbytky velké věže, obvodových hradeb a bašt. V podhradí se nachází hřbitov s raně gotickým kostelíkem sv. Klimenta z konce 13. století, přestavěným roku 1859. Podle legendy byl dřevěný předchůdce dnešní stavby devátým nejstarším kostelem v Čechách.
Reklama:

Poslední komentáře -

autokar výlet -

Bohacek - 28.03.2008 - 11:35

ač nejsem příznivcem autokarových výletů tenhle neměl chybu.nástupní místo je Železná Ruda /pro...

Okolí Sušice

Jan Bartoš - 15.05.2007 - 13:20

Pěkně napsaný výlet. Co se týká cesty na Velhartice , je možné navštívit kdysi hornické Hory...

Reklama:

Reklama:

Sušicko - informace k místu

Sušicko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Skiareál ve Špindlerově Mlýně oficiálně zahájí lyžařskou sezónu (8.12.2017-10.12.2017)

Skiareál ve Špindlerově Mlýně oficiálně zahájí lyžařskou sezónu (8.12.2017-10.12.2017) 08.12.2017

Tradiční Ski opening nabídne o druhém prosincovém víkendu koncert Janka Ledec...

Adventní soboty v Blansku (2.12.2017-23.12.2017)

Adventní soboty v Blansku (2.12.2017-23.12.2017) 02.12.2017

Tvořivé dílny a divadlo nejen pro děti. To vše ve vánočně vyzdobeném zámku.ww...

Znojemský advent se zimním kinem (3.12.2017-22.12.2017)

Znojemský advent se zimním kinem (3.12.2017-22.12.2017) 03.12.2017

Obohacen bude také o mikulášskou zábavu a promítání filmů v zimním kině. Na M...