Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Slavkovský les

Karlovarsko a Slavkovský les

/images/vylet/horni_slavkov-f63.jpg Okruh Slavkovským lesem můžeme absolvovat odkudkoliv a třeba i po částech, k vidění je toho opravdu hodně. Nejpříhodnější jsou však Mariánské Lázně, odkud si celý okruh popíšeme.

Mariánské Lázně

Začněme prohlídkou těchto světoznámých lázní, které byly založené počátkem 19. století tepelskými premonstráty. Díky prudkému rozvoji byly povýšeny již v roce 1865 na město. Pitné kůry využívají více než 40 studených pramenů kyselek. Městská památková zóna je charakterizovaná především klasicistní a novohistorickou architekturou. Zajímavé jsou zdejší sakrální stavby pro lázeňské hosty. Osmiboký novobyzanský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1844–1848. Pravoslavný kostel z roku 1901 je postaven v tradičním ruském stylu. Anglikánská kaple je z roku 1879. Divadlo s klasicistními prvky bylo dokončeno z roku 1866. Zajímavý je i pavilón Křížového pramene s přilehlou novobarokní kolonádou s železnou konstrukcí. z roku 1889. Když si počkáme, máme možnost v dané časové termíny během dne slyšet známou moderní zpívající fontánu. Zajímavý je i pavilon Rudolfova pramene, novorenesanční Ústřední lázně, společenský dům Casino či pavilon Lesního pramene. Ve městě a okolí existuje rozsáhlá sadová a lesoparková úprava s dalšími prameny, lákající nás ke kratším i delším vycházkám. My však město opustíme a vydáme se navštívit další známé lázně – Lazně Kynžvart.

Lázně Kynžvart

Lázně Kanžvart byly založené při železitých kyselkách v roce 1822, od roku 1862 jsou počítány mezi česká lázeňská města. V druhé polovině 19. století tu vzniká komplex lázeňských budov s kolonádou. V lázeňském parku s lázeňskými objekty můžeme volně ochutnat prameny v altánku a pramen Richardka za lázeňské žetony v automatu. Historické části (původní podhradní městečko) vévodí původně gotický kostel sv. Markéty, později přestavěný. Zajímavý je i barokní mariánský sloup z roku 1709. Milovníky romantických zřícenin teď jistě bude čekat výšlap po turistické značce k ruinám hradu Kynžvart, z něhož jsou dodnes zachovány rozsáhlé zříceniny hradeb, paláce, věže a objektů na předhradí. Ty nejaktivnější mohou stoupat ještě výše. Nad hradem se totiž ještě nachází na vrchu Valy švédské opevnění s valem a zemními baštami. Pokud jsme přijeli do Lázní Kynžvartu vlakem, určitě se do města vydejme od nádraží po turistické značce, kdy v její blízkosti budeme míjet přírodní památku Kynžvartský kámen – monumentální kamenný blok s pseudoškrapy na povrchu. Většina návštěvníků však jezdí do tohoto koutu na úpatí Slavkovského lesa kvůli zámku Kynžvart.

Zámek Kynžvart

Původně barokní zámek stojí na místě staršího sídla, který získal do roku 1833 za tehdejšího rakouského kancléře, knížete W. L. C. N. A. Metternicha výraznou klasicistní podobu representativního sídla podle plánů vídeňského architekta P. Nobila. Cenné jsou jeho interiéry, zámecké sbírky a knihovna. U zámku se rozkládá rozlehlý přírodně krajinářský park (jeden z nejcennějších u nás, viz kapitola Zajímavosti) s drobnou zahradní architekturou (kaple, čajovna, památníky, altány a mostky).

Pod masivem Slavkovského lesa můžeme ještě zůstat a vydat se dále na severozápad. Pojedeme pozorně silnicí směrem na Úbočí a až vjedeme do úzké soutěsky, tak se právě nacházíme v hradním příkopu hradu Boršegrýn. Na jedné straně se nad námi nacházejí zbytky věžového paláce a na druhé pozůstatky opevněného předhradí. Za ním ještě shlédneme pod námi romanticky položený židovský hřbitov.
V Podlesí můžeme shlédnout v proskleném pavilonu malou hasičskou expozici. Severovýchodně při cestě nejdříve mineme chutný pramen Radionky a posléze můžeme dojít k malebné poutní kapli, která byla vybudována v hrázděném stylu v letech 1931-1932, za přispění knížete Metternich-Winneburga. Vrátíme se zpět do Lázní Kynžvart a již se klikatící horskou silničkou severně od města dostáváme do tichého a téměř pustého světa Slavkovského lesa. Přes téměř zaniklé Lazy (viz kapitola Zajímavosti) , které jsou ukázkou jedné z mnoha zaniklých vesnic této oblasti, se dostaneme přes další zaniklou ves Krásnou Lípu až do Kostelní Břízy s kostelem sv. Petra a Pavla původně ze 16. století. Za kostelem u hřbitovní zdi shlédneme kruhové středověké tvrziště. Zajímavý je i pěkný hrázděný panský dům na návsi. Ve vsi se nachází i park se zdevastovaným barokním zámkem, který doplatil na léta neůdržby.
Vrátíme se trochu zpět a vydáme se na východ přes Rovnou a Podstrání na jednu velmi zajímavou křižovatku. Pozornému návštěvníkovi jistě neujde, že její okolí je „nějaké divné“. Ano, jak nás bude informovat tabule, nacházíme se v prostoru zcela zaniklého města Čistá, které bylo v bývalém komunistickém vojenském újezdě zničeno i s kostelem při natáčení vojenského filmu!
Další zastávka v Krásně už tak tristní nebude. V polovině 14. století zde vzniká hornické městečko, v 16. století povýšené na královské horní město. V té době byly v okolí jedny z předních cínových dolů v Evropě. Můžeme zde shlédnout novorománský kostel sv. Kateřiny a za ním zvonici ze 16. století. Při silnici je i velký křížový kámen od něhož můžeme naproti navštívit hornické muzeum na místě bývalého dolu Vilém s expozicí hornictví a důlního vybavení (např. impozantní parní stroj z roku 1897). Nezapomene také navštívit unikátní rozhlednu na Krásenském vrchu, z níž si můžeme udělat představu o rázu zdejší krajiny z ptačí perspektivy.

Horní Slavkov

Starobylou hornickou tradici má i Horní Slavkov, který byl v roce 1548 pozvednut na královské horní město. V roce 1792 byla severozápadním směrem od města založena první porcelánka v Čechách. V období socializmu zde zanikla řada památek, přesto zde můžeme uzřít mnoho zajímavostí. Nepřehlédnutelný je gotický kostel sv. Jiří s vysokou osmibokou věží a fortifikačními prvky. Na hřbitově při něm stojí pozdně gotická zvonice. Na okraji města nalezneme barokní špitál s kostelem sv. Anny na místě starší svatyně. Střed města tvoří velmi cenný soubor pozdně gotických a raně renesančních domů. Mezi nejcennější patří Pluhův dům z let 1510–1512 či sousední dům s muzeem. Zajímavý je i bývalý rudný mlýn. Unikátní zajímavostí je také pěkně opravené popraviště z 16. století nad městem na Šibeničním vrchu, kam se rozhodně neopomeneme podívat.

Bečov nad Teplou

Vrátíme se zpět do Krásna a naší další zastávkou bude návštěva našeho druhého největšího movitého klenotu (po korunovačních klenotech) – relikviáře sv. Maura v Bečově nad Teplou. V údolí stojí v dominantní poloze hrad (od roku 1995 národní kulturní památka). který založili pánové z Rýzmburka, zmiňován je od roku 1314. V 15. století byl v majetku pánů z Plavna. Krátce obsazen husity. V letech 1495–1547 patřil Pluhům z Rabštejna. V 17. a 18. století majetek Questenberků (podporovali zdejší hudební život). V letech 1813–1945 patřil rodu Beafort–Spontini. Za 2. světové války zde byl ukryt pod podlahou kaple výše zmíněný relikviář sv. Maura zhotovený v 1. čtvrtině 13. století. Nalezen byl za dramatických okolností v roce 1985 a po rozsáhlém restaurování je od roku 2002 opět v Bečově. Můžeme tak shlédnout pravděpodobně naší druhou nejcennější movitou památku po korunovačních klenotech. Z nepřístupného hradu je zachována palácová věž a věž s kaplí Navštívení Panny Marie s cennými nástěnnými malbami. V místě hradu jsou další již renesanční objekty a pozůstatky věže.
Veřejnosti přístupný dvoupatrový zámek s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí byl vystavěn v letech 1750–1753 na místě staršího objektu. Zde je relikviář umístněn. Za prohlídku stojí ale i podhradní městečko, jak je ve zdejším kraji obvyklé, se starobylou hornickou tradicí. Dominuje mu kromě hradu barokní kostel sv. Jiří z let 1763–1767 na místě starší svatyně. Na náměstí shlédneme barokní radnici, kašnu z 19. století a mariánský sloup z roku 1680.
Velmi zajímavým a v nedávné době rekonstruovaným místem je i původní popraviště na Šibeninčním vrchu, kam vede naučná stezka od zámku. Okolo šibenice a následně trošku dál okolo přírodní památky Homolka vede též silnice k našemu dalšímu cíli.

Teplá

Přes Otročín se dostaneme až do Teplé. Než si pojedeme prohlédnout blízký klášter, zastavíme se i ve městě samotném. Náměstí vévodí barokní jednolodní kostel sv. Jiljí z let 1762–1765. Před ním stojí na náměstí cenný barokní sloup Nejsvětější Trojice a barokní patrová radnice. Najdeme zde i renesanční objekt tzv. staré školy. Směrem ke klášteru se nachází špitální osmiboký kostel Nejsvětější Trojice z let 1692–1699 (K. Dientzenhofer).
Teplá">Klášter Teplá byl založen roku 1197 šlechticem Hroznatou (bl. Hroznata – patron Plzeňské diecéze). Od 13. století se stal střediskem velkého premonstrátského panství. Zpustošen byl za třicetileté války. Posléze od druhé poloviny 17. století obnovován. V 18. století se zde rozvíjí vzdělanost. Za reforem Josefa II. nebyl zrušen. Klášter pak založil Mariánské Lázně. V současné době je opravován po působení armády. Klášterní kostel Zvětování Panny Marie, původně pozdně románské síňové trojlodí prošlo řadou úprav až do konce 19. století. Konvent tvoří patrové budovy kolem dvou nádvoří s cennou prelaturou a hodnotnou freskovou výzdobou. Budova knihovny obsahuje sál z let 1907–1908. Jsou zde uskladněny a částečně vystaveny světoznámé knižní sbírky (80 000 svazků) od rukopisů z 9. století. Před klášterem můžeme spatřit zajímavou barokní sochařská výzdobu. V klášteře je možné se i ubytovat. Třeba proto, abychom zde mohli strávit den v jeho okolí, kde se nachází několik zajímavých souborů lidové architektury – např. Beranov či Bernovka, či se vykoupali v Betlémském rybníce.

A pokračujeme dále, jak podle slavné věty v jednom dodnes populárním socialistickém třicetidílném seriálu „Otoč to na Mnichov“. Není tím však myšlen ten Bavorský, ale ten náš, ke kterému se dostaneme okolo Rankovic se zajímavým tvrzištěm, Poutnova se symbolickým hřbitovem a přes pěkné ukázky lidové architektury v Popovicích. Mnichov je zajímavý především mohutným barokním kostelem sv. Petra a Pavla na místě starší svatyně. Při kostelu stojí bývalý kongregační areál školských sester Notre Dame. Na náměstí nás kromě křížového kamene a barokní fary s erbem zaujme především barokní radnice. Zajímavý plochý kámen u vchodu není nic jiného, než pranýř. Podle některých hypotéz se jedná o velmi staré sídlo, které bývalo původně u starobylé poustevny v místech Siradova pramene (dnes zdevastovaný), kde se dnes nachází ruiny kostelíka (1 km západně od vsi).
Naší další zastávkou budou Prameny. Bývalé středověké centrum hornictví a posléze významné lázeňské město na svou slávu už jen vzpomíná. Nedávno zanikl lázeňský dům a pramenů při něm či v protilehlém mlází (původní lázeňský park) se napijeme s obtížemi. Po 2. světové válce Prameny téměř zanikly. Zbořen byl kostel, městské domy, apod. Zůstala jen radnice na bývalém náměstí. Z tohoto posmutnělého místa se vydáme po silnici na sever k jedné z nejkrásnějších zastávek na našem putování.
Významnou národní přírodní památku Křížky tvoří hadcový kopeček se vzácnou květenou, na kterém jsou osazeny tři kříže. Přes silnici na ni navazuje další cenné chráněné území Upolínová louka – dochovaná mokřadní lučina s nápadnými porosty upolínů. I přes to, že do rezervace přímo nemůžeme, zažijeme nevšední zážitek s přírodou Slavkovského lesa. A to nás čeká další zastávka, o které si můžeme říci, že je to snad to nejhezčí, co zdejší příroda nabízí.
Vrátíme se zpět do Pramenů a po silnici na jihozápad se dostaneme na Kladskou. Unikátní lesní osada vznikla po roce 1873, když kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg koupil z výstavy ve Vídni stavby švýcarského areálu (zámeček, hostinec, rentovní úřad, apod.) a převezl je sem vlakem, nechal sestavit a udělala z nich rekreační a lovecké místo. Od parkoviště u zámečku vyrazíme na pěší okruh po národní přírodní památce Kladské rašeliny (skládá z pěti oddělených lokalit vzácných vrchovištních ralšelinišť). Pro veřejnost je přístupná pouze lokalita zvaná Tajga v rámci naučné stezky okolo Kladského rybníka. Tato stezka vede zčásti po zpevněných či můstkových chodnících a vede řadou romantických přírodních zákoutí a končí u počátku technické památky - Dlouhé stoky.
Prameny jsou jakousi křižovatkou uprostřed toho nejhezčího co Slavkovský les nabízí. Když se do nich vrátíme a vydáme se směrem na Mariánské Lázně, opět nebudeme zklamáni. Na křižovatce s lesní cestou a turistickou cestou jsme jen pár kroků od malebného středověkého tvrziště Nimrod neznámé historie, které leží nedaleko stejnojmenné výletní restaurace. Po dalším kilometru je při silnici malé parkoviště a od něj vede několik desítek metrů stezka k jednomu z nejmalebnějších zákoutí Slavkovského lesa - Smraďochu, který je přístupný v současné době i pro vozíčkáře. Posléze nás malý dřevěný chodník zavede do nitra přírodní památky, kterou tvoří lesní rašeliniště s vývěry sirovodíku a plynného oxidu uhličitého, někde probublávající skrz vodu malých jezírek. Můžeme pokračovat dál pěšky a navštívit ještě Farskou kyselku a napít se z pěkně upraveného pramene chráněného dřevěným altánem. Nacházíme se jen několik kilometrů severně od Mariánských Lázní a tak zde naše putování Slavkovským lesem zakončíme.
Reklama:

Poslední komentáře

Chybí zde...

Burle Václav - 17.07.2008 - 14:16

...odkaz na klášter Teplá . Jestli chceš o klášteru a o tábořišti na Betlému něco vědět, tak...

Reklama:

Reklama:

Slavkovský les - informace k místu

Slavkovský les - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Nejdek

Nejdek

Nejdek je jedním z nejstarších hornických měst v Krušných horách a jako...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.