Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Bezdružicko a Konstantinovolázeňsko

Český les - Tachovsko

Návštěvníka, který navštíví tento kraj, na první pohled upoutá několik dominant, které vtiskují celé oblasti její charakteristický ráz. Jsou to zřícenina hradu Krasíkova, rotunda na Ovčím vrchu, Hradišťský vrch, lázeňský areál v Konstantinových Lázních a zámek v Bezdružicích. V blízkém i vzdálenějším okolí se nachází velké množství dalších pozoruhodných přírodních bohatství, kulturních a historických památek, především ale překrásných přírodních scenérií a dalekých rozhledů.

Bezdružice

Poznávat zdejší oblast začneme v Bezdružicích. První historická zmínka o vsi se objevuje roku 1227. V letech 1360–1379 je držel rytíř Bušek, který je považován za předka pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic. Nejpozději za Buška byl v Bezdružicích vybudován kamenný hrad, který od roku 1390 získává i s městečkem a okolními vesnicemi rod Kolovratů. Bezdružice drželi až do roku 1542. Dalším majitelem bezdružického panství byl Hanuš Elpognar. Za Hanuše proběhly výrazné přestavby bezdružického hradu. Po Elpognarech získává Bezdružice další z významných západočeských rodů – Švamberkové. Zříceniny rodového hradu Švamberka (Krasíkova), které leží na dohled od Bezdružic, jsou dosud významnou krajinnou dominantou a často navštěvovaným turistickým místem.
V období třicetileté války byly Bezdružice i široké okolí zpustošeny vojsky obou válčících stran. Vyhořel též hrad Švamberk, který byl obsazen Švédy a z následků válečných událostí se již nikdy nevzpamatoval. V roce 1680 se stalo Bezdružicko centrem nevolnického povstání. Vzbouření sedláci vyplenili zámek a soustředili se na nedalekém Ovčím vrchu, kde byla jejich revolta proti vrchnosti krvavě potlačena. Od roku 1712 až do roku 1945 náležely Bezdružice Löwensteinům.

Nejpůsobivější památkou Bezdružic je místní zámek který vytváří jedinečnou dominantu městečka i jeho nejbližšího okolí. Podoba sídla se v průběhu staletí výrazně měnila. Současnou architektonickou tvář vtiskla objektu výrazná barokně klasicistní přestavba uskutečněná v 70. letech 18. století. Nejstarší část hradu s útočištnou věží – bergfritem, která stávala na nejbližším místě skály, je dnes zbořena. Zbylé části středověkého jádra hradu jsou soustředěny kolem druhého nádvoří. Vstupní část zámku s prvním nádvořím obsahuje objekty vybudované v baroku a klasicismu.
Nová kapitola historie zámku začíná od roku 2004, kdy byla ukončena náročná rekonstrukce objektu. V současné době je zde, ve světě ojedinělá, expozice děl sklářských výtvarníků. V kapli je umístěna skleněná plastika Betléma z taveného křišťálu. Váží 3650 kg (váha symbolicky představuje 365 dní v roce) a je vysoká 2,45 m.
Druhou nejvýznamnější dominantou městečka je kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zmínky o něm se objevují teprve roku 1515. Původně gotický kostel byl barokně přestavěn v letech 1710–1711 na místě kostela staršího, z něhož se zachovala kamenná křtitelnice z roku 1554 a dva náhrobníky rodu Kolovratů. Věž byla ke kostela přistavěna patrně v roce 1723. Další přestavby a opravy kostela proběhly po požáru v roce 1838 a kolem roku 1880.
Na kdysi početnou židovskou komunitu usazenou v městečku upomíná synagoga v Plzeňské ulici využívaná dnes jako hospodářský objekt. Památkou na bývalou židovskou obec je však zapomenutý hřbitov, nacházející se asi 1 km od Řešína. V blízkosti hřbitova prochází také žlutá turistická značka.
Na náměstí stojí sloup svatého Floriána, který nechali Bezdružičtí vystavět v roce 1732. Ve spodní části sloupu jsou umístěny sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta.
Z náměstí vychází, a také zde končí, naučná stezka směřující do údolí Nezdického a Úterského potoka. Měří téměř 14 km, má 13 zastavení a seznámí nás se zajímavostmi Bezdružic a okolí. Trasa je vedena ve směru na Konstantinovy Lázně po zelené turistické značce a prochází okrajem Potína, kde se v okolí těžila rumělka. Zde zelená končí a my přecházíme vlevo na modrou turistickou značku vedoucí z Konstantinových Lázní, po které dojdeme do údolí Úterského potoka, kde se seznámíme s historií mlynářství. Na rozcestí u Dolského potoka opustíme modrou značku a jdeme vlevo po zelené údolím Nezdického potoka. V závěru celé trasy vystoupáme na vrch Špičák s nádherným výhledem do okolí.

Konstantinovy Lázně a okolí

Přibližně 2 km od Bezdružic leží obec Konstantinovy Lázně. Dojdeme sem z Bezdružic po žluté turistické značce.
Historii obce můžeme sledovat již od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově "smraďoch" právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.
První lázeňskou budovou s pěti lázeňskými kabinami a 22 pokoji postavili v roce 1803 u sirnatého pramene na místě dnešních Starých Lázní sedláci z nedaleké Nové Vsi. Roku 1837 lázně koupil majitel okolního panství kníže Konstantin z Lövensteinu, po kterém dnes nesou Konstantinovy Lázně svoje jméno (do roku 1900 se nazývaly Nová Ves - lázně). V této době se zde s velkým úspěchem léčila padoucnice pomocí slatinných zábalů z místních zdrojů.
Roku 1872 prodává rod Löwensteinů lázně plzeňské společnosti, kterou vede JUDr. Pankraz. O tři roky později uprostřed nově založeného parku 2 km od původních lázní byla ukončena výstavba nové lázeňské budovy, dnešního lázeňského domu Prusík. Proti ní, na malém návrší, byla vystavěna kaple Panny Marie Lourdské a na obvodu lázeňského parku začala vyrůstat nová obec. Pět léčivých minerálních pramenů, které byly od roku 1874 jímány v místě dnešního Prusíkova pitného pavilónu, bylo pojmenováno Karlův, Žofiin, Františkův, Giselin a Skalní. Jejich složení bylo obdobné, jako má dnešní pramen. V Konstantinových Lázních se v té době léčili především nemocní s padoucnicí, revmatismem a s chorobami oběhového a trávicího ústrojí. Podávaly se sirné a uhličité koupele spojené s pitnou kúrou a slatinné zábaly.

Po prohlídce lázeňské části se vypravíme za pamětihodnostmi okolí. A je jich zde skutečně hodně.
Se starým slovanským hradištěm se seznámíme na naučné stezce Hradišťský vrch, jejíž okruh je dlouhý 5,5 km a začíná na jižním okraji Konstantinových Lázní vedle požární zbrojnice. Na naučné stezce je také odbočka k sošce Panenky Marie. Po trase jsou nádherné výhledy do okolí.

Krasíkov a Ovčí vrch

Na Krasíkov a Ovčí vrch nás zavede další naučná stezka, jejíž délka je 10 km a má celkem 7 zastavení. Její trasa začíná v Konstantinových Lázních u kempu, vede přes osadu Čeliv na vrch Krasíkov, odtud na protější Ovčí vrch a přes Horní a Dolní Polžice zpět do Konstantinových Lázní – části Staré Lázně.
Nebo zvolíme kratší trasu, a to když z Konstantinových Lázní půjdeme po silnici přes Kokašice. Vystoupíme na vrch Krasíkov (632 m n. m.) se zříceninou hradu Švamberk postaveného koncem 13. století Bohuslavem ze Skviřína. V roce 1421 byl dobyt J. Žižkou. Nad strmou skalní stěnou je zachován zbytek okrouhlé věže, zeď paláce do výšky patra a klenuté sklepy. Zkázu přinesl hradu požár r. 1644 a třicetiletá válka. Na jihovýchodní části vrcholové plošiny stojí kostel sv. Jiří z r. 1652, později několikrát upravovaný. Krypta rodu Švamberků pod kostelem byla několikrát vyloupena. Z Krasíkova přejdeme na protější Ovčí vrch (697 m n. m.). Své jméno obdržel zřejmě po panském ovčínu, který u jeho paty stával. Památník z roku 1936 připomíná selské povstání z roku 1680, kdy vzbouření sedláci nejdříve dobyli a vyplenili bezdružický zámek a před příchodem vojska se opevnili na zdejším vrchu. Výsledkem střetnutí nevolníků a vojska bylo 49 mrtvých vzbouřenců pohřbených na hřbitově v Čelivi. Střetnutím byla vlna selských bouří ukončena. Na hřebeni je novorománská válcová kaple Smrtelných úzkostí Kristových z roku 1906, připomínající svým tvarem rotundu. Zpět do Konstantinových Lázní se vrátíme buď po naučné stezce nebo po silnici.

Gutštejn a Šipín

Další významnou památkou zdejší oblasti je romantická zřícenina gotického hradu Gutštejna postaveného nad údolím říčky Hadovky počátkem 13. století jako sídelní hrad pánů z Gutštejna. Leží 6 km jihovýchodně od Konstantinových Lázní a je také součástí naučné stezky Šipín.
Ta začíná a končí u bývalého Dudákovského Mlýna (silnice Konstantinovy Lázně – Pernarec). Je dlouhá 7 km, se sedmi zastaveními. Začneme nejprve červenou značkou, po které vystoupáme na poutní místo Šipín s barokním kostelem sv. Barbory z roku 1709 a s překrásnými výhledy do krajiny. Při cestě míjíme roubenou poutní kapli Panny Marie z roku 1892. Kapli dal postavit kníže Karel z Löwensteinu na počest léčivých účinků zdejší pramenité vody. Mezi kostelem a kaplí nalezneme bunkr ochranné linie "plzeňská čára" z období 1. republiky (1936-1938). Bunkry, kterých je na naučně stezce několik, měly sloužit k obraně přístupových cest do Plzně.
Ze Šipína pokračujeme po žluté a přes Bezemínské hradiště ze střední doby hradištní se zachovanými valy na jižní straně dojdeme na Gutštejn. Ten byl v r. 1422 neúspěšně obléhán husity. Ve 2. pol. 16. století byl již opuštěn. Zřícenině dominuje 20 m vysoká věž se zaoblenými rohy. Dochovaly se zbytky 2 paláců i zříceniny obvodové hradby a ve skále tesaná sklepení.
Asi 500 metrů od Gutštejna stojí hospodářský dvůr dnes zvaný Daňkov. Toto jméno získal po r. 1816, kdy byla v jeho blízkosti založena dančí obora. Před založením obory zde existoval panský dvůr s ovčínem a malým zámečkem. Se vznikem obory byl ve dvoře vybudován nový lovecký zámeček (v současné době je ve velmi špatném stavu). V roce 1938 byla obora zrušena.
Když budeme z Daňkova pokračovat po žluté turistické značce (vede po silnici), dostaneme se přes Okrouhlé Hradiště do Konstantinových Lázních. Z Gutštejna můžeme pokračovat po naučné stezce k Dudákovskému mlýnu.
Na Gutštejn a na naučnou stezku se také dostaneme po červené turistické značce ze 3 km vzdálené železniční zastávky Strahov (trať Bezdružice - Pňovany).
Reklama:

Poslední komentáře

Reklama:

Reklama:

Bezdružicko a Konstantinovolázeňsko - informace k místu

Bezdružicko a Konstantinovolázeňsko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů je muzeum specializované na betlémy v Třebechovicích pod...
Potštejn

Potštejn

Zámek se nachází v centru obce Potštejn a právem je nazýván barokní perlou Východočeského...
Zrcadlový labyrint Na Rychtě Úvalno

Zrcadlový labyrint Na Rychtě Úvalno

V nenápadném Úvalně na Bruntálsku se nachází nečekaná atrakce proděti i dospělé -...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.