Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Trutnovsko

Krkonoše - východ

/images/vylet/hostinne-c07.jpg

Trutnov

Srdcem tohoto podhorského města je malebné Krakonošovo náměstí, jemuž dominuje Krakonošova kašna s monumentální sochou vládce hor, obklopeného gnómy - trpaslíky, která nahradila starší kašnu s drakem. Náměstí má obvyklý čtyřúhelníkový tvar kolonizačních měst 13. století. Na severní straně náměstí stojí stará radnice, jejíž současná podoba je výsledkem přestavby po velkém požáru města roku 1861. Na boční fasádě do ulice Horská byl v roce 1925 objeven relikt původní sgrafitové výzdoby, na jehož základě byla v 80. letech 20. století fasáda při rozsáhlé rekonstrukci upravena do dnešní podoby.
Na Krakonošově náměstí najdeme též mohutný, jedenáctimetrový sloup Nejsvětější Trojice. Součástí sloupu je sousoší s osmi postavami světců, které jsou umístěny stupňovitě ve dvou okruzích čtvercového podstavce. Sloup nese český, německý a latinský nápis, podle kterého jej nechal postavit trutnovský občan Jan Jiří Najdík. V 16. století stával v těchto místech pranýř, u kterého se výjimečně i popravovalo.
Severovýchodním směrem od náměstí stojí nepřehlédnutelná dominanta Trutnova – kostel Narození Panny Marie. Je to klasicistní stavba s pozdně barokními prvky, která vznikala v letech 1756–1782 podle projektu L. Niedereckera. Kostel má unikátní varhany z roku 1910 a nesou 3000 píšťal. Kostelní věž na jižní straně lodi, o výšce 64 m, byla až do požáru v roce 1799 ukončena vysokou cibulovitou bání. Pak byla od počátku 19. století do dalšího požáru roku 1861 opatřena nižší helmicí zvonovitého tvaru a od roku 1863 nese opět helmici, inspirovanou tou původní.
Vedle kostela, v původně školní budově z roku 1853, najdeme Muzeum Podkrkonoší. Původně zde stával městský hrad, který byl v 16. století přestavěn na zámek zástavním majitelem trutnovského panství Kryštofem z Gendorfu. Nejprve byl poničen Švédy, pak dlouhou dobu chátral a poté připadl jako sídlo školy a muzea. 4. července 1991 byla slavnostně otevřena expozice, nazvaná "Bitva u Trutnova 27. 6. 1866", připomínající jednu z výrazných historických událostí Trutnovska z doby prusko-rakouské války. Expozice se pyšní mnoha unikátními exponáty zbraní, výstroje, mnoha obrazy a jinými historickými dokumenty, které se vztahují k jediné vítězné bitvě v této válce. V létě roku 1998 byla zpřístupněna další stálá expozice "Poklady minulosti". Ve třech sálech mají návštěvníci možnost shlédnout artefakty z mnoha oborů lidské činnosti.
Trutnovské městské jádro je tvořeno kromě kostela, radnice a bývalého hradu přibližně 150 měšťanskými domy uspořádanými do bloků - ochozů. Hranice původního středověkého jádra města vymezovalo jeho opevnění. Výstavbě kamenných hradeb ze 14. století předcházely starší, ze dřeva a hlíny. Fragmenty hradeb se zachovaly dodnes, jako samostatně stojící podél ulice Na Vrchu či nad ulicí Vodní, nebo jako součást zadních domovních zdí.
V těsné blízkosti hradebního obvodu a někdejší Dolní brány se nachází tajemné a pověstmi opředené místo. Pověsti, poprvé zaznamenané již v 16. století, situují do těchto míst „sluj ukrutné saně“, která byla přemožena družinou bájného zakladatele města Albrechta z Trautenbergu roku 1006. Nyní si tu můžeme projít dračí uličku, v níž je i pomník samotné sani.
Budeme-li chtít načerpat nové síly či si prostě odpočinout, je dobré, pokud zamíříme do městského parku, který byl založen koncem devatenáctého století na úbočí Janského vrchu v místech, kde se 27. června 1866 odehrála jedna z bitev prusko-rakouské války. Je zde mnoho cest a cestiček, které spojují drobné stavby a vyhlídkové terasy a vodní nádrž, v níž najdeme plastiku bájného trutnovského draka.
Na Janském vrchu je postavena kaple sv. Jana Křtitele z roku 1714. V její blízkosti se nacházela také poustevna a zázračná studánka. Při prusko-rakouské bitvě 27. června 1866 probíhaly boje kolem i uvnitř kaple a střely zde dodnes zanechaly zřetelné stopy. V jejím interiéru je dnes malé vojenské muzeum.
K bitvě u Trutnova 27. června 1866 se váže i nedaleký pomník na vrchu Šibeníku. Pod vedením rakouského generála Ludvíka Gablenze zde zvítězili vojáci X. rakouského armádního sboru nad pruskou armádou. Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství v celé prusko-rakouské válce. Bitva rozhodla dlouholetý spor mezi oběma mocnostmi o to, kdo sjednotí a ovládne rozdrobené Německo. Stálo zde tehdy proti sobě 215 134 rakouských a 220 982 pruských vojáků, tedy celkem 436 116 mužů. Šlo co do počtu lidí o druhou největší bitvu 19. století. Vítězství u Trutnova bylo draze zaplacené – rakouské ztráty 4787 vojáků byly čtyřnásobné oproti pruským 1338. Na Gablenzově pomníku jsou uvedena jména padlých rakouských důstojníků i počty padlých vojáků z jednotlivých pluků. Generál Gablenz ukončil svůj život sebevraždou v Curychu v lednu roku 1874. Jeho poslední přání bylo, aby byl pochován mezi svými vojáky. To se splnilo 27. září 1905, kdy byly jeho tělesné ostatky převezeny z curyšského hřbitova do Trutnova a uloženy v kryptě památníku. Gablenzův památník je zároveň rozhlednou po bývalém bojišti a místo nám nabídne i rozhled na město Trutnov a na značnou část východních Krkonoš. Z Krakonošova náměstí sem vede naučná stezka, na níž se o bitvě dozvíme mnoho dalších zajímavostí.

Svoboda nad Úpou

Necelých dvanáct kilometrů severozápadně od Trutnova leží staré horské městečko Svoboda nad Úpou. Podle kroniky Simona Hüttela mělo být město založeno v roce 1009 Petrem Hostolovským, poddaným hraběte Trautenberga z Trutnova. V šestnáctém století se zde rýžovalo zlato a propukla tu i nefalšovaná „Zlatá horečka“. Podnikání zde bylo osvobozeno od placení desátků po dobu deseti let a těžařům bylo dovoleno prodávat zlato také mimo zemi. Jedinou povinností bylo odevzdání jednoho groše za každý prodaný lot zlata, aby se poznal rozsah těžby. Stříbro vydolované v těchto místech se však muselo odvádět do císařské mincovny. Největšího rozkvětu po středověku dosáhla Svoboda ve druhé polovině devatenáctého století, kdy byly ve Svobodě nad Úpou postaveny papírny, které šířily slávu města do celé Evropy. Ve Svobodě se tehdy vyráběl a exportoval první cigaretový papír ve střední Evropě. Napomohla tomu i železnice, která byla do Svobody zavedena již v roce 1871.
Velmi významnou budovou je místní radnice. První zaručená zpráva o její existenci pochází z roku 1654, kdy tehdejší majitel (říšský hrabě Weiher) potvrzuje městečku Svoboda výčepní právo vykonávané právě na radnici. Kromě hostince fungovala radnice samozřejmě i jako místo, kde úřadovala vrchnost, ale byl zde i městský soud, či dokonce útulek pro pocestné. Na konci šestnáctého století budova vyhořela a s ní i veškeré dokumenty a písemnosti o městu a jeho okolí. O století později měla obnovená budova podruhé namále, neboť do ní uhodil blesk, ale obávanému požáru se naštěstí již podařilo zabránit. Roku 1869 byla zbourána stará dřevěná radniční budova a na tomtéž místě postavena zednickým mistrem Antonínem Ganselem ze Svobody masivní jednopatrová radnice.
Svoboda měla svůj kostel už v roce 1584. V roce 1777 byl starý rozpadající se kostel přestavěn na nový. O to se postaral kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu a nový kostel dal zasvětit sv. Janu Nepomuckému.

Horní Maršov

Původní osada se již od patnáctého století postupně rozrůstala a to nejprve díky těžbě dřeva pro kutnohorské doly. V tom čase zde byl postaven dřevěný protestantský kostel, v roce 1608 nahrazený dodnes stojícím renesančním kamenným kostelem od italského stavitele Carolo Valmadiho. Dnes tvoří hřbitovní kostel s původně barokní farou, čtyřsetletou lípou, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého a řadou zajímavých náhrobků, významný historický areál. V roce 1792 vznikl na místě panského domu klasicistní zámek, později novorenesančně upravený. Další dominantou obce je novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1899 od významného českého architekta Josefa Schulze. Na náměstí najdeme v secesní budovu radnice z roku 1906 s kašnou, kterou zdobí socha Spravedlnosti. Významnou architektonickou památkou je bývalá Dixova brusírna dřeva a kamenný sklad u přádelny lnu v místní části Temný Důl. Na úbočí Staré hory se stejnojmennou osadou je soubor lidové architektury a Křížová cesta s kaplí sv. Anny z roku 1752. Horním Maršovem prochází vycházková trasa Aichelburg, která nás zavede k mnohým významným pamětihodnostem. Vede i na úbočí Světlé hory (1244 m n. m.) k opravenému lesnímu hrádku Aichelburg a končí na mléčné farně Sosna v sousední Peci pod Sněžkou.
Janské Lázně Klidné lázeňské městečko s nevšední historií najdeme na úpatí Černé hory (1299 m n. m.), na jejíž vrcholek vede přímo z města moderní kabinová lanová dráha. Podle trutnovského kronikáře Simona Huttla byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven dne 6. června 1006 Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku. První využívání pramene bylo ovšem spíše technické. Termální voda sloužila k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu, který byl postaven v blízkosti pramene. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou teprve ze 14. století, kdy zde majitel panství Zilvar ze Silbersteinu nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Zakladatelem lázní byl v 17. století majitel panství Jan Adolf hrabě Schwarzenberg. K významnému rozvoji lázní došlo v 19. století a na počátku 20. století. Ve dvacátých letech dvacátého století byla provedena nová analýza pramene Dr. Oskarem Baudyschem z Rockefellerova ústavu z New Yorku a Yalské univerzity, která prokázala, že voda má podobné složení jako ve Warm Springs ve státě Georgia v USA, kde se specializují na léčení následků po obrnách, zejména po dětské obrně. Tato léčebná metoda byla od roku 1935 převzata, čímž si Janské Lázně získaly celosvětový ohlas v úspěšnosti léčby.
V lázeňském prostoru vyvěrá na třicet léčebných pramenů (radioaktivních, termálních a minerálních) a stojí zde množství lázeňských objektů. Dominuje mu novorenesanční kolonáda se secesními prvky z roku 1893, později upravovaná. Na protější straně stojí hlavní lázeňské objekty – Lázeňský a Janský dvůr. Ve městě jsou i dva kostely – na tzv. Horní promenádě je římskokatolický pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1885 a nad náměstím při silnici k lanovce evangelický, rovněž pseudogotický kostel z let 1873-1879.
Dlouhou tradici má v Janských Lázních jízda na saních. V roce 1913 tu byl uveden do provozu kilometr dlouhý sáňkařský výtah. Během první světové války přišel o měděné tažné lano, které muselo být věnováno pro válečné účely. Po válce byl ale obnoven.
V letech 1927-1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. Byla dlouhá 3 174 metry a překonávala výškový rozdíl 645 metrů. V rámci zklidnění centra města byla později zrušena a nahrazena novou, která má svou nástupní stanici na západním konci města. Zde je také velké záchytné parkoviště, které při cestě ať do města, nebo na Černou horu jistě využijeme, neboť do lázní není vjezd osobní dopravě povolen.

Hostinné

Město Hostinné patří k nejstarším na úpatí Krkonoš. Za naši pozornost zde stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice. V průčelí radniční věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.
Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Nechala jej postavit manželka majitele panství Sibylla Lamboyová jako ochranu města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější trojice, který je součastně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity.
Za shlédnutí rozhodně stojí i Františkánský klášter. Výstavba kláštera a klášterního kostela probíhala v letech 1678-1684. V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Tím vznikla unikátní dvoulodní stavba, která nemá ve střední Evropě obdoby. Pod chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Vlastní klášter je v současnosti ve špatném stavu a není přístupný veřejnosti. Klášterní kostel však se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. V prostorách klášterního kostela se nyní nachází sbírka sádrových odlitků antických soch.
Na západním konci města najdeme Olivetskou kapli. Kapli nechal postavit v roce 1777 Jan Finger. Interiér kaple zdobí pět pískovcových soch v životní velikosti. Jedná se o modlícího se Krista na hoře Olivetské, klečícího před sochou anděla. Anděl drží v rukou kříž a kalich hořkosti, symbolicky charakterizující Kristovu oběť. Scéna je doplněna třemi apoštoly spícími na skalnatém podnoží: Sv. Petrem, Sv. Janem a Sv. Jakubem. Olivetská kaple je zapsána jako národní kulturní památka a odborníky je hodnocena jako ojedinělý architektonický skvost považovaný za největší svého druhu ve střední Evropě.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře

anglictina

Ivana Brown - 12.11.2013 - 11:23

MOC HEZKE STRANKY nicmene mi chybi anglictina ci nemcina. Jsem majitelkou pension, nase...

Trutnovsko

Zdenka - 14.08.2007 - 10:38

Děkuji za krásný, výstižný článek, myslím že není co dodat, snad jen : Přijďte pobejt!

Reklama:

Reklama:

Trutnovsko - informace k místu

Trutnovsko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou - město v srdci Trojzemí Na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi se...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.