Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

Very Cool website. UK cheese
17.07.18 (UK cheese)

phe ve xay ra du ngan cam phat nang

trước khi giải ra mắt, FIFA cũng như nước...
15.07.18 (haigiacmo123)

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

this is good to see i love this forum even...
14.07.18 (psncore123)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Špindlerův Mlýn – doly

Krkonoše - střed

/images/vylet/vylet_1426.jpg Kromě putování po hřebenech nás mohou po okolí Špindlerova Mlýna vést cesty podél hlavních vodních toků, tekoucích údolími, v Krkonoších zvanými doly.
Cesta Dlouhým dolem je nejpřímějším spojením do východních Krkonoš. V široké spodní části Dlouhého dolu se rozprostírá původně hornická osada Svatý Petr. Při příchodu z centra Špindlerova Mlýna podél Dolského potoka míjíme skiareál Svatý Petr – dojezdy tří sjezdovek, spodní stanici lanovky na Pláň, snowpark, občerstvení a další lyžařské zázemí.
Půjdeme-li z náměstí kolem kostela, vyjdeme po zeleně značeném kilometrovém stoupání v horní části svatopetrské luční enklávy. Cesta pokračuje mezi loukami a hotely téměř dva kilometry. Za penzionem Zdař Bůh míjí starou hornickou kapličku. Na stráni vpravo strmí sjezdovka Stoh. Po vstupu do lesa se Dlouhý důl zužuje a cesta výrazněji stoupá.
Z Kozích hřbetů sem do potoka spadá lavinová dráha Tetřevího žlabu. Projdeme kolem částečně rozvezené haldy z 50. let 20. stol. po štole Barytka. Po půl kilometru leží odpočinkové místo se sezonním informačním srubem Správy KRNAP. Za ním ústí do Dlouhého dolu Hrazený a Lovecký důl, kilometrová svahová údolíčka členící úbočí Železné hory, pobočného vrcholu Luční hory. Jsou to výrazné lavinové dráhy. O něco dále sem od jihu, ze Stohu a Zadní Planiny, ústí dalších pět lavinových drah. Opět od severu, z Luční hory, se k Dlouhému dolu připojuje Pramenný důl. Nánosy sněhu v jeho úzkém ústí po pádu lavin dosahují mocnosti několika metrů. U cesty je postavena mohyla lyžařskému reprezentantovi Oldřichu Červenkovi, který v Pramenném dole zahynul. Po příkrém stoupání závěrem Dlouhého dolu se ocitneme u Výrovky. Zde se nabízejí tři možná pokračování: rovně dolů do Pece pod Sněžkou, vlevo přes Modré sedlo k Luční boudě a vpravo buď přes Rennerovky směrem do Strážného, nebo přes Klínové Boudy zpět do Špindlerova Mlýna.
Velmi efektní a ve spodní části zcela nenáročná je cesta dolem Bílého Labe. Začíná na soutoku Labe a Bílého Labe u Dívčí lávky, kam vedou pohodlné cesty z náměstí (buď modře značená po pravém labském břehu, okolo spodní stanice lanovky na Medvědín, nebo žlutě značená přes špindlerovskou stráň; za hotelem Windsor je třeba včas odbočit vlevo).
Bílé Labe již bezprostředně nad soutokem teče peřejemi. Osmikilometrová Weberova cesta směrem k Luční boudě je modře značená. První tři kilometry asfaltované cesty s mírnějším sklonem jsou doporučeny i pro tělesně postižené občany, pohybující se na vozíku. Mezi odbočkami k Davidovým a Jelením Boudám míjíme ústí údolíčka Červeného potoka. O něco výše na Bílém Labi hučí překrásné peřeje. Ty jsou po chvíli vystřídány hladkými žulovými plotnami.
Za odpočinkovým místem U svozu cesta výrazněji stoupá. Poskytuje stále další a další varianty pohledů na divokou bystřinu, až přichází v polovině údolí k boudě U Bílého Labe. Tady se můžeme buď vrátit vpravo po Dřevařské cestě s vděčnými výhledy po Sedmidolí do města, nebo po naučné stezce navštívit divoký Čertův důl, nebo vystoupat vlevo na svážnici Holmanku a Sedmidolí projít (od Lužické boudy po Davidově cestě na Davidovky, po Školní cestě k Medvědí boudě a pak zpět k Dívčí lávce).
Weberova cesta však pokračuje dolem Bílého Labe dále vzhůru jako romantický, v minulých letech rekonstruovaný kamenný chodník. Míjíme křížek na paměť obětí leteckého neštěstí, kdy do svahu nad cestou narazil vrtulník, a přecházíme dráhu mury (zemní laviny) z roku 1994, která obnažila svah až na skálu. Tok bystřiny zde uklidňuje několik mohutných kamenných stupňů z počátku 20. století.
Postupně vycházíme z lesa do klečového pásma. Všimněme si, jak jsou žlaby odvádějící vodu z Bílé louky na dně vydlážděny obrovskými kameny – pěšina se přes toto dláždění občas zhoupne. Na protějším svahu šumí Stříbrná bystřina, první pravostranný přítok Bílého Labe. Pramení na Čertově louce, ještě v 19. století sloužící jako pastvina. To už zbývá jen kilometr k náhorní plošině okolo Luční boudy. Zpět do města se můžeme vrátit buď přes Kozí hřbety (7 km), nebo po cestě Česko-polského přátelství přes Špindlerovku (12 km).
Na opačnou stranu vede Harrachova cesta Labským dolem. Je modře značená a 7,5 km dlouhá. Její spodní část je velmi pohodlná, jen s malým sklonem. Je na ní vyznačena trasa Buď fit – v létě pro běžce a cyklisty, v zimě s upravenou lyžařskou stopou. Podél cesty jsou osazeny kilometrovníky; trasa je od Dívčí lávky k Pudlavě a zpět dlouhá 8 km. Na počátku, u sezonního informačního srubu Správy KRNAP, naleznete mj. výkonnostní tabulky se vzorovými časy pro různé věkové kategorie.
Cesta vede lesem nejprve po pravém, pak po levém břehu Labe. Ještě před mostem prořezává morénu, neboť údolí je ledovcového původu. Silnička končí pod Pudlavou, levostranným přítokem pramenícím pod Vysokým Kolem, na níž je po odlesnění dobře vidět vodopád. Cesta dále vede přes tzv. Velkou lavinu. V roce 1956 zde masy sněhu, které sjely z Krkonoše, vykácely les až do protisvahu. Nad touto lavinovou dráhou skáče řeka po Labských kaskádách. Nad sebou vidíme prudký svah, rozčleněný ledovcem na Harrachovu jámu, Vrbatův žlab, Hančův žlab a Pančavskou jámu. Na okraji posledně jmenovaného karu můžeme především za vyšších průtoků obdivovat vodopád Pančavy, nejvyšší vodopád v Česku.
Svahy zde pod hranou Labského dolu jsou botanicky velmi bohaté lokality. Nad Pančavou se proud Labe kroutí ve výrazných meandrech, které jsou však nepřístupné a nejlépe je uvidíme z vyhlídek nahoře na hraně dolu.
Pod Navorskou jámou, předposledním karem, se cesta poněkud odchyluje od toku. Pak jej přejde můstkem a stoupá serpentinami vedle Labské rokle – strže, kterou se valí Labský vodopád, vysoký sice necelých 40 m, ale daleko vodnatější než Pančava. Z vyhlídky od Navorské jámy nebo od Labské boudy můžeme pak přehlédnout celé Sedmidolí.
Do Špindlerova Mlýna se můžeme vrátit buď Bucharovou cestou po hraně Labského dolu, přes Zlaté návrší a Medvědín a dobře si prohlédnout dosavadní trasu shora, nebo od Labské boudy jít vpravo, nad horní hranicí lesa, na boudu Martinovka a odtud přes Medvědí boudu do města.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Špindlerův Mlýn – doly - informace k místu

Špindlerův Mlýn – doly - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Plané kvítí v kuchyni – Cyklus kulinářských workshopů (16.7.2018-16.7.2018)

Plané kvítí v kuchyni – Cyklus kulinářských workshopů (16.7.2018-16.7.2018) 16.07.2018

Čtyři celodenní workshopy vás provedou vegetační sezonou z pohledu konzu...

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018)

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018) 05.05.2018

12 interaktivních panelů společně s Igráčkem provedou světem fauny, flóry, uz...

Výlety za památkami první republiky. Poznejte 1. republiku a vyhrajte (19.5.2018-30.9.2018)

Výlety za památkami první republiky. Poznejte 1. republiku a vyhrajte (19.5.2018-30.9.2018) 19.05.2018

Světoznámý český architekt Adolf Loos předběhl svými návrhy dobu. V Plzn...

Výletník doporučuje

Potštejn

Potštejn

Zámek se nachází v centru obce Potštejn a právem je nazýván barokní perlou Východočeského...
Zámek Radim

Zámek Radim

Radimský zámek byl vytvořen částečně přestavbou původní gotické vodní tvrze pocházející ze...