Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Hradec Králové - poznávací procházka po městě

Hradecko a Bydžovsko - Chlumecko

/images/vylet/hradec-kralove-363.jpg Procházku historickým centrem můžeme začít u katedrály sv. Ducha, která je tradičním duchovním centrem historického středu města. K průčelí regotizovaného chrámu z počátku 14. století se dostaneme ulicí V Kopečku, z které se dáme doprava do Rokitanského ulice. Domy s podloubím na západní straně uličky věnované významnému hradeckému rodáku, chirurgovi a rektoru Vídeňské univerzity, nám poskytnou vjem historického renesančně barokního Hradce. Od vchodu do katedrály budeme pokračovat vlevo do krátké Franušovy ulice, kde se nám představí hned dvě hradecké pamětihodnosti. Nad námi vlevo se tyčí renesanční Bílá věž dokončená v 80. letech 16. století, z jejíhož ochozu je nádherný výhled na město a okolí, zvláště vynikne pak členění moderního města na západní straně. Dole v prostoru vchodu jsou vidět pozůstatky původní gotické kaple sv. Klimenta, jejíž nová barokní podoba z roku 1717 se nachází za Bílou věží, na jejím vrcholu nalezneme výraznou zlacenou papežskou tiáru s dvěma zkříženými klíči. Vpravo pak můžeme obdivovat starobylé náhrobní kameny z hradeckých hřbitovů vsazené do zdi katedrály, z nichž nejstarší patří opatu kláštera v Opatovicích Hroznatovi a je z roku 1347. Z uličky se dáme mírně napravo přes Velké náměstí směrem k biskupské rezidenci. Při otočení zpět vidíme gotickou katedrálu i s blokem domů v průčelí náměstí, kde nalezneme původní (starou) hradeckou radnici pocházející z 15. století s poslední významnou přestavbou z poloviny 19. století. Všimneme si jak obrácených ručiček na hodinách Bílé věže, tak pamětní desky na levé straně katedrály připomínající návštěvu Jana Pavla II.
Biskupskou rezidencí, jejíž dnešní podoba vznikla na začátku 18. století se dostáváme k významné etapě v životě města – Hradci baroknímu. Ulice vpravo vede k velkolepě přestavěné budově bývalého právovárečného pivovaru, kde dnes sídlí Krajský úřad, na jejím konci naproti severní straně katedrály se nachází řada půvabných barokizovaných tzv. kanovnických domů. Vydáme se vlevo podél budovy biskupství a míjíme uličku, která vede k Bonu Publicu – klasicistnímu zastřešenému schodišti z roku 1810 stavitele J. Lauera, kterým lze opustit historické jádro města. Procházíme kolem výrazného barokního domu čp. 34, kde dnes sídlí matrika a obřadní síň, a který měl bohatou minulost spojenou mimo jiné i s nejvýznamnějším královéhradeckým starostou F. Ulrichem, který se zde narodil. Pokračujeme dál kolem bývalého jezuitského semináře a dorazíme k rozsáhlému průčelí domu čp. 32, který vznikl v letech 1671–1712 dle plánů P. I. Bayera coby jezuitská kolej. Po zrušení řádu v roce 1773 sloužila tato budova jako vojenský objekt i sídlo hradeckého gymnázia, na kterém působilo nebo se vzdělávalo mnoho významných českých osobností, dnes je sídlem Nového Adalbertina. Na konci rozsáhlého barokního komplexu Hradce Králové se zastavíme u kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl postavený C. Luragem v letech 1654–1666 taktéž na náklady Tovaryšstva Ježíšova. Požár v roce 1762 ho silně poškodil a proto většina vnitřní výzdoby, kterou dnes můžeme obdivovat a mezi níž najdeme i obrazy P. Brandla, pochází z doby po požáru. Ulička za kostelem je zakončena jedinečným Gočárovým schodištěm z armovaného betonu z roku 1911. Pokračujeme dál lahvovitě se zužujícím Velkým náměstím, které nám na protější severní straně nabízí pohledy na řadu historických domů i s pro Hradec typickými podloubími, jejíchž výškovou hladinu ruší dva moderní domy – čp. 139/140, sídlo Galerie moderního umění, dříve Záložního úvěrního ústavu postaveného v letech 1911-1912 dle projektu O. Polívky, a čp. 141, postavený pro velkoobchodníka V. Špalka v letech 1910–1911 dle V. Fultnera. Již v době staveb těchto „hradeckých mrakodrapů“ vzbudilo porušení výškové hladiny odpor Klubu za starou Prahu, který suploval na začátku 20. století památkovou péči i mimo pražskou oblast. Pokud se nyní obrátíme zpět, uvidíme všechny starohradecké dominanty v čele s Bílou věží, katedrálou a radnicí. Uprostřed náměstí nás upoutá nádherný barokní mariánský morový sloup, postavený v roce 1717 J. P. Cechpauerem.
Po celou cestu starým Hradcem můžeme využít pohostinnosti mnoha stylových restaurací a hospůdek, které byly vždy pro staré město typické. Po příchodu na Malé náměstí na východě se nám otevře pohled na „novou radnici“, čp. 124/125, kde sídlila od poloviny 19. století řada městských úřadů, vpravo od ní pak náměstí ústí do Mýtské ulice, kde stávala Mýtská brána. Vedle radnice je též v Mýtské ulici v čp. 126 komorní scéna Beseda, součást hradeckého Klicperova divadla, v domě, jehož divadelní tradice je spojená se sálem zdejší proslavené výsadní hospody U Zlatého orla a sahá až do konce 18. století. Vlevo od radnice pak náměstí ústí na Kavčí plácek, kde ve středověku bylo židovské ghetto, na jeho straně přivrácené k náměstí pak v 19. století v domě čp. 121 sídlila světoznámá továrna na žesťové nástroje V. F. Červeného. Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1718, jejíž voda sehrála neblahou úlohu při těžké cholerové epidemii provázející válečné události roku 1866. Vydáme se podél severní strany náměstí, kde můžeme obdivovat část obnoveného sgrafita na domu čp. 129, který nám autenticky navodí atmosféru renesančního Hradce. Na stejném domě je pak umístěna pamětní deska J. V. Klicpery. Na konci severní fronty domů vejdeme do Dlouhé ulice.
Postupujeme ulicí, mineme po levé straně sídlo hradecké městské policie a naproti vyústění Úzké ulice nalezneme luxusně zrestaurovanou budovu bývalé městské šatlavy, ve zdejších domech 101–103 sídlil soud a věznice, na jejíž dvoře se prováděli i popravy. Zanedlouho se ocitáme před budovou Klicperova divadla čp. 98, která se nachází vpravo naproti vyústění Klicperovy ulice. Divadlo vzniklo na místě bývalého domu velitele pevnosti dle plánů V. Weinhengsta a vlevo od jeho vchodu se nalézá letní scéna. Pokračujeme dále Dlouhou ulicí a v místech, kde přechází v ulici Zieglerovu shlédneme vpravo budovu Městské hudební síně, dřívějšího biskupského kněžského semináře. V těchto prostorách se nacházel původní knížecí a královský hrad, který jak již víme, padl za oběť husitům. Ulice nás vede dále k vyústění třech ulic, vlevo je ulice Tomkova, rovnoběžná s Dlouhou, sídlo mnoha útulných restauračních podniků, dříve zde mimo jiné byly hojné hradecké masné krámy. Vpravo se úzkou uličkou prosmýkneme na Svatojánské náměstí, kterým jsem již prošli při cestě ke katedrále, a pokračujeme z kopce dolů, přičemž projdeme místem, kde dříve stávala nádherná renesanční Pražská brána, která padla za oběť entuziastickému bourání hradeb. Zde opouštíme staré město a budeme se nyní věnovat Hradci modernímu.
Přejdeme přes silnici a pokračujeme po chodníku za autobusovou zastávkou. Vlevo míjíme zchátralou budovu kdysi slavného hotelu Grand, postaveného J. Kotěrou v roce 1911, v níž se nacházela i proslulá secesní palmová zahrada, za ním pak opravenou budovu bývalého Okresního domu, první realizaci, kterou pro Hradec Králové provedl J. Kotěra v letech 1903-1904. Vpravo míjíme funkcionalistickou budovu spořitelny, původně agrární záložny, architekta F. Duse z roku 1932. O kousek dál za parčíkem vpravo se pak nachází nejznámější Kotěrova hradecká stavba – Muzeum východních Čech, považované za první vpravdě monumentální dílo české moderny. Stavba byla ukončena v roce 1912 a v nedávné době prošla náročnou rekonstrukcí, takže dnes můžeme opět obdivovat jak stavební tak interiérové prvky, které geniální stavitel pro přední hradecký kulturní stánek navrhl. Kolem muzea, z jehož průčelí shlíží plastiky S. Suchardy, dojdeme na Tyršův most navržený Gočárem, a při otočení se můžeme kochat výraznými převážně funkcionalistickými prvky moderního Hradce. Zcela vlevo budova městských lázní, dostavěných v roce 1932 dle projektu O. Lisky, ve své době největší a nejmodernější lázně u nás vybavené navíc umělým vlnobitím, dnes aquapark s připojeným 50 m bazénem, blíže k mostu pak budova Sokola architekta M. Babušky z roku 1930, dnes též sídlo hradecké filharmonie, před námi Náměstí Osvoboditelů. Za ním výrazný blok dvou budov architekta J. Reichla – bývalá Národní banka vpravo z roku 1931 a vlevo bývalé Okresní občanské záložny z roku 1933. Při přechodu přes most si vlevo povšimneme dalšího z hradeckých mostů – Pražského, který byl v roce 1912 architektonicky upraven dle návrhů J. Kotěry. Za mostem vpravo je jeden z městských parků, za kterým se skrývá funkcionalistická stavba Palace garáže, postavených v roce 1932 dle návrhu J. Fňouka, tato zajímavá budova ryze technického určení, ve své době mimo Prahu v Čechách ojedinělá, slouží bez výrazných přestaveb dodnes. Před námi dál ubíhá třída Karla IV., jedna z širokých ulic, které jsou pro moderní Hradec typické. My se ale vydáme vlevo kolem budovy Českého rozhlasu ulicí Havlíčkovou na Masarykovo náměstí. Na severní straně náměstí se nachází socha T. G. Masaryka a za ní dle návrhu J. Gočára z roku 1925–1926 fasády s ladně zakompovaným M na budovách Legiobanky (J. Gočár 1923) a vedlejších obytných domů. Po levé straně pomníku pak pokročíme hradeckou pěší zónou ulicí Čelakovského k Baťkovu náměstí, přičemž věnujeme pozornost celkovému výrazu moderního Hradce, charakterizovanému přísným dodržováním stavebních propozic respektované technické kanceláře, která dle regulačních plánů, jejichž řada se táhne od roku 1890, přísně dbala na sladěný vzhled domů a ulic. Na Baťkově náměstí se dáme Mánesovou ulicí vlevo, abychom kolem družstevních domů architekta O. Lisky z let 1920-1921 došli na Ulrichovo náměstí, které je bezesporu srdcem moderního funkcionalistického Hradce Králové.
Při příchodu do prostoru náměstí míjíme budovu bývalé pojišťovny Adriatica di Sicurta (B. Kozák, 1928), naproti výškově sladěná bývalá pojišťovna Fénix (B. Hermann, 1927-1928). Podobně jsou proporcionálně pojaté i domy na východní straně náměstí. Vlevo uprostřed fronty domů monumentální palác firmy Steinský-Sehnoutka (B. Novotný, 1928-1929), dnes sídlo banky. Vpravo masivní budova bývalého Ředitelství státních drah J. Gočára vystavěná v letech 1929-1932. Přejdeme přes náměstí šikmo a opustíme ho na jihozápadní straně vlevo od budovy ředitelství drah. Ulicí Jeronýmovou se dostaneme k další zajímavé Gočárově realizaci – Ambrožovu sboru a Kostelu Církve československé husitské stojící na netypickém trojúhelníkovém pozemku. U špice této budovy přejdeme přes křižovatku a vydáme se vlevo malým parčíkem zakončeným schody mezi budovou gymnázia a základní školy. Ocitáme se v prostoru Zálabí, který byl zregulován J. Gočárem a obě pozoruhodné budovy, které uvidíme před sebou při otočení zpět, jsou jeho dílem. Vpravo Gymnázium J. K. Tyla (dříve Rašínovo) dokončené roku 1927, vlevo komplex obecných a měšťanských škol s mateřskou školou, jejichž pravá polovina se školkou byla postavena v roce 1928, druhá pak dokončena dle původních Gočárových intencí V. Rohlíčkem v letech 1957-1959. Zcela vlevo se před námi otevírá pohled na zajímavé obytné sídliště postavené ve čtyřicátých letech žáky J. Gočára – J. Havlíčkem a F. Bartošem.
My budeme pokračovat přes park k mostu přes Labe, tzv. Hučáku, přičemž na druhé straně řeky oceníme stavbu Labské elektrárny, životního díla F. Sandra z let 1910–1912. Za mostem se vydáme do Jiráskových sadů, v kterých můžeme obdivovat soutok Labe s Orlicí a nedaleko stejnojmennou sochu J. Škody z roku 1934, dále dřevěný pravoslavný kostelík z 15. století původem z východního Slovenska, zakoupený a dovezený sem ve třicátých letech minulého století, a konečně i pozůstatky bývalé pevnosti. Park opustíme východním směrem u Zimního stadionu a projdeme kolem parkovištěm k tzv. jezdeckým kasárnám, dnes sídlu mj. okresního soudu, které společně s vodními kasárnami pro pěchotu nacházejícími se na druhé straně ulice, patří k nejlépe zachovalým kasárenským pevnostním objektům z devadesátých let 18. století. Mezi nimi projdeme na Moravský most, vpravo skromnější Orlická elektrárna F. Sandra z let 1913-1914, vlevo pak monumentální bývalý katolický internát Borromeum dostavěný v roce 1902 dle plánů V. Weinhengsta, dnes sídlo Biskupského gymnázia. Za mostem vlevo známý projekt J. Gočára – bývalá Koželušská škola, dnes střední průmyslová škola strojnická, postavená v roce 1924, vpravo zcela moderní budova Státní vědecké knihovny. Za ní dále opět nové budovy Univerzity Hradec Králové a za křižovatkou se jihozápadním směrem rozkládá rozsáhlá hradecká Fakultní nemocnice, téměř nepřetržitě se rozrůstající z bývalé okresní nemocnice z 30. let minulého století.
My se ale vrátíme zpět a za mostem zabočíme prudce vlevo, kolem budovy Biskupského gymnázia pokračujeme dále po Orlickém nábřeží kolem Letního kina. Ocitneme se ve vilové čtvrti, ve které můžeme shlédnout stavby např. V. Rejchla st., dojdeme k mostu přes řeku Orlici a vydáme se vlevo Nezvalovou ulicí. Vpravo budova tzv. staré nemocnice architekta V. Weinhengsta z roku 1887. Na konci ulice se dáme vpravo kolem evangelického kostela dostavěného v roce 1912 dle plánů O. Lisky. Pokračujeme dále po vnitřním ze dvou hradeckých městských okruhů a míjíme budovu Krajského soudu kopírující dispozici bývalého pevnostního kavalíru č. 35 architekta V. Rejchla z roku 1934. O blok dále míjíme bývalou Školu pro umělecké zámečnictví (dnes Obchodní akademie) z roku 1893 od T. Suhrady. Hned za školou přecházíme Pospíšilovu třídu, ve které bychom našli mimo řady obytných i průmyslových objektů budovu dnešního Gymnázia B. Němcové (dříve Měšťanské školy) architektů V. Bahníka a T. Suhrady z roku 1899, bývalý Klášter Notre Dame (Léčebna dlouhodobě nemocných) architekta V. Weinhengsta z roku 1901, Ústav hluchoněmých A. Jenčovského z roku 1902 či Střední průmyslovou školu stavební J. Rejchla z roku 1931. Vlevo na začátku Žižkových sadů stojí socha J. V. Pospíšila, postavená na paměť náměstkovi starosty města, který se zásadním způsobem zasloužil o výkup a zbourání hradeb a jehož socha nyní shlíží na stejnojmennou moderní třídu. Za přechodem projdeme kolem původní židovské synagogy postavené v roce 1905 V. Weinzettelem v maurském stylu, která byla nedávno opravena. Hned za dalším přechodem nás čeká monumentální stavba okresních a finančních úřadů, dnes sídlo Magistrátu města, J. Gočára z let 1932–1936. Pokračujeme dále a míjíme vpravo se rozkládající Žižkovy sady se sochou husitského hejtmana, nad ní vpravo si pak povšimneme průčelí renesančního purkrabského domu a vedle něj pak barokního kostela sv. Jana Nepomuckého. Vlevo míjíme Opletalovu ulici, která nám nabídne pohled na budovu bývalého Sborového velitelství z roku 1938 architekta J. Rejchla, dnes sídlo lékařské fakulty. Dále procházíme kolem komplexu tzv. Gayerových kasáren, které dnes slouží jako tržnice i sídlo depozitáře muzea. To se již blížíme k závěru naší procházky, čeká nás jen pohled na budovu spolkového diecézního domu (starého) Adalbertina architekta F. Hellmanna z let 1895-1897, abychom se opět ocitli na začátku naší cesty – v prostoru pod ulicí v Kopečku, hradečany dle posledně popisované budovy nazývaném u Adalu.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Hradec Králové - poznávací procházka po městě - informace k místu

Hradec Králové - poznávací procházka po městě - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Papilonia – unikátní motýlí dům v Praze  (20.7.2019-20.7.2019)

Papilonia – unikátní motýlí dům v Praze (20.7.2019-20.7.2019) 20.07.2019

Pozorovat zde budete motýly s rozpětím křídel až 20 cm – a to z be...

Sladké časy v Ostravě - letní procházky s průvodcem (20.7.2019-21.7.2019)

Sladké časy v Ostravě - letní procházky s průvodcem (20.7.2019-21.7.2019) 20.07.2019

„Naše průvodcovská služba samozřejmě nabízí prohlídky města na objednávku. Kl...

Vzácní i dosud nepojmenovaní sklípkani v Zoo Praha (16.6.2019-11.8.2019)

Vzácní i dosud nepojmenovaní sklípkani v Zoo Praha (16.6.2019-11.8.2019) 16.06.2019

Výstava sklípkanů je v Zoo Praha už potřetí. Tentokrát je obohacena o nové, n...

Výletník doporučuje

Beroun

Beroun

Královské město Beroun , ležící na soutoku řek Berounky a Litavky, láká k návštěvě nejen svými...
Olešnice na Moravě

Olešnice na Moravě

V městečku Olešnici se nachází několik míst, za kterými se stojí vypravit na vycházku. Jsou...

Doporučujeme pro ubytování:

  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.