Doprava

Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

úrazové pojištění

Nikdy jsem si před touláním se neuzavíral...
26.06.17 (korytnacka)

úrazové pojištění

Nikdy jsem si před touláním se neuzavíral...
26.06.17 (korytnacka)

Staré Hrady

Skvělý tip na výlet !
20.04.17 (tarantulka)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Kolínsko

Polabí

/images/vylet/kolin-56f.jpg Kolínsko – to je kraj uhlazený již poklidným tokem Labe a dotvořený tisíciletou lidskou činností. Z oparu národní mytologie zde vystupují ruiny slavníkovské Kouřimi, ční zde gotické věže královských měst Českého Brodu a Kolína, z nedalekých Lipan se ještě ozývá hluk velké bitvy, stejně jako od Křečhoře, jejíž ozvy je slyšet po celé Evropě. Je to kraj sentimentálně bodré dechovky i starých slovanských melodií.

Kolín

Předchůdcem dnešního Kolína byla osada Starý Kolín (Colonia Antiqua). Bohaté nálezy stříbrné rudy sem ve třináctém století přivedly dolnoněmecké kolonisty, kteří na příhodnějším míst, na skalnaté vyvýšenině na levém břehu Labe, založili nové město. Poblíž ostrohu byl i brod přez Labe, který sem přiváděl kupce i pocestné.
Na nejvyšším místě byl později vybudován chrám sv. Bartoloměje, svým založením raně gotický s románskými prvky. Po požáru se této stavby chopil sám Petr Parléř a postavil nový chór s kaplemi a bohatě zdobenými gotickými okny. Uvnitř chrámu dnes můžeme obdivovat nejen unikátní 23 metrů vysoký parléřův chór, ale i obraz sv. Bartoloměje od Petra Brandla a soubor dřevěných reliéfů 14 zastavení křížové cesty od Františka Bílka.
U kostela stojí pozdně barokní zvonice z lomového a tesaného kamene. Po roce 1872 ji do současné podoby (stejně jako chrám) ještě upravoval J. Mocker. Zvonice je přístupná, na jejím ochozu je zajímavá vyhlídka na město, kterou však kazí mříže, skrze něž se opravdu špatně fotografuje. Schody ve zvonici jsou poměrně široké a při cestě po nich se téměř budeme dotýkat několika masivních zvonů.
Kolínské regionální muzeum, založené v přímé návaznosti na Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895, sídlí v bezprostřední blízkosti chrámu a zvonice. V renesanční budově tzv. Nové farní školy se nachází Dvořákovo muzeum pravěku na Kolínsku, které má v expozici nejvýznamější předměty z unikátní sbírky archeologických nálezů. V gotickém domě čp. 27 je zase umístěna expozice Dějiny královského města Kolína, kde uvidíme historické a umělecké památky od 13. do 19. století. Ve středověké budově tzv. Staré farní školy si můžeme prohlédnout instalovanou pracovnu spisovatele Josefa Svatopluka Machara.
Na kolínském Karlově náměstí nás zaujme především bohatě zdobená budova radnice. Původně to je gotický dům z konce 13. století (zadní průčelí gotické stavby můžeme pozorovat z atriového zákoutí u kulturního domu), který byl koncem 15. století upraven v radní dům, později byl však ještě několikrát přestavován.
Uprostřed náměstí si prohlédneme barokní morový sloup se sochami světců a kamennou kašnu z červeného pískovce se zdobnými prvky.
Jihozápadně od náměstí se rozkládalo ghetto. Původní domy najdeme v ulici Na Hradbách, kde je rovněž zdejší Infocentrum a také významná synagoga. Jedná se o stavbu raného baroka ze 17. století s unikátní štukovou výzdobou a zachovalými hebrejskými nápisy. Synagoga je dnes přístupná pouze průjezdem v přízemí bývalé školy, která v polovině 19. století vyrostla na místě někdejší spojovací uličky. Tato synagoga sloužila náboženským účelům až do zániku zdejší židovské obce v roce 1955. Synagogu i bývalou školu si můžeme prohlédnout a doprovodí nás v ní průvodce.
Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele Františka Kmocha se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín.
V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny (Libický luh = Veltrubský luh). Kolínem prochází také Labská cyklistická magistrála.

Český Brod

Český Brod je velmi staré gotické město, které založil s největší pravděpodobností pražský biskup Jan I. ve 12. století na jedné z nejdůležitějších zemských stezek - trstenické - která tehdy spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Zdejší významný brod, vzdálený den cesty od Prahy i od Kouřimi a obklopený rozsáhlým bažinatým územím, zaručoval osadě trvalou obživu i určité bezpečí a dal jí i jméno Brod Biskupův.
Český Brod je staré historické gotické město a jako takové má své atributy. Jedním z nich jsou i podzemní prostory, chcete-li chodby, sklepy. O jejich existenci se povětšině ví jenom z ústních podání, legend a pověstí. V podzemních prostorách domu čp. 1 na náměstí Arnošta z Pardubic se nachází unikátní a v naší zemi ojedinělá obřadní místnost.
Ale pojďme zpět do nadzemních prostor. Původní náměstí je dnes rozděleno na dvě části. Severní straně dominuje radnice a před ní si můžeme prohlédnout monumentální pomník Prokopa Velikého od sochaře Karla Opatrného z roku 1910. V té jižní části najdeme barokní sousoší Svaté Rodiny, pravděpodobně z dílny F.M. Brokoffa, které bylo pro špatný technický stav nahrazeno kopií od akademického sochaře Váni. Této části náměstí vévodí budova čp. 1, v níž najdeme zdejší Infocentrum. Tato budova, původně pouze patrová, má i dochovalé gotické sklepení a vždy patřila mezi nejdůležitější stavby města. V budově je i jeden z možných vstupů do českobrodského podzemí. Část chodeb mezi budovami čp. 1 a čp. 12, včetně několika místností a rovněž i galerii Šatlava, která je zřízena z bývalého městského vězení, nám na požádání ukáže osádka místního Infocentra.
V další části náměstí budeme obdivovat kostel sv. Gotharda, což je původně románský kostelík z doby kolem roku 1135, který byl v polovině čtrnáctého století přestavěn na gotický trojlodní kostel, v sedmnáctém století opraven renesančně a nakonec ve století osmnáctém i barokně. Před kostelem najdeme zdobený, kovaný altánek a na východním cípu náměstí pozdně gotickou zvonici kameníka Pavla z let 1578- 1585, která je ovšem bohužel veřejnosti nepřístupná. Podívat se ale můžeme na zbytky středověkých hradeb ze čtrnáctého století, které jsou v jihovýchodní části města a pokud stojíme u zvonice, máme před sebou i jejich část - tzv. Kouřimské předbraní.
Nedaleko města jsou historické Lipany, které se zapsaly do dějin českého národa bitvou v roce 1434. V okolí města je několik významných lokalit - slovanská hradiště Klučov, Tismice s trojlodní románskou bazilikou, nebo mohyla v Lipanech na Lipské hoře připomínající bitvu, která se zde odehrála v roce 1434.

Kouřim

Starobylé město na řece Kouřimce založil koncem třináctého století král Přemysl Otakar II, ovšem již v devátém a desátém století tu stávalo velmi významné slovanské hradiště a jedno z nejvýznemějších center v Čechách. Jeho zánik je spojen se spory mezi jednotlivými slovanskými kmeny na území Čech, jejichž vrcholem byl vznik českého knížectví. I rod Děpolticů, poté dosazený vládnoucími Přemyslovci, tu zanechal výraznou stopu a to nejen správním hradem, vlastní mincovnou, ale především stavbami románského sakrálního stavitelství. Konec panství tohoto rodu předurčil v roce 1223 vznik královského města, považovaného dávnými kronikáři za nejstarší město v království českém, které bylo až do roku 1850 střediskem zdejšího kraje. Velkolepý rozvoj města byl přerušený husitskými válkami. Kouřim stála na straně husitů. Po třicetileté válce se již poničené město nevzpamatovalo a svého předešlého významu již nedosáhlo.
Nenapodobitelné kouzlo dnešní Kouřimi vytváří řada dochovaných památek, její živá současnost, ale i malebné okolí. Ve druhé půli třináctého století tu vzniká stavba raně gotického chrámu sv. Štěpána. Středověký význam kostela dokazuje skutečnost, že byl Duchovním centrem rozsáhlého arcidiakonátu (dnešní okresy Kutná Hora, Kolín, Pelhřimov, Benešov, Havlíčkův Brod) a byl v něm uložen soubor vzácných ostatků. Více jak vnější podoba se cenní jeho vnitřní řešení. Nejcennější je krypta sv. Kateřiny, s hvězdicovou osmibokou klenbou, jedinou tohoto typu v kontinentální Evropě a s nástěnnými malbami z počátku patnáctého století.
Vedle kostela stojící zvonice byla postavena v roce 1525. Byla vícekrát přestavována, nejprve renesančně, kdy bylo stále zachováno její bedněné patro, po požáru v roce 1670 byla obnovena, ale její vzhled vzal za své novogotickou úpravou J.Mockera v roce 1876. Má ovšem unikátní zavěšení zvonů – srdcem vzhůru. Do pohybu se zvony uvádějí šlapáním na pedály. Tento způsob zavěšení zvonů najdeme v ČR ještě v Rovensku pod Troskami.
O pár metrů dál se nachází budova bývalé barokní radnice, ve které je umístěno Muzeum Kouřimska. Najdeme v ní i Informační středisko.
Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou ze 17. století a pamětní kámen Prokopa Velikého, husitského vojevůdce - který padl v nedalekých Lipanech při pro husity osudové bitvě. V blízkém okolí města můžeme vidět zbytky Hradiště, zvaného Stará Kouřim. Na trase dlouhé necelé 4 kilometry a značené "žlutě", uvidíte zbytky valového opevnění, Lechův kámen, Libušino jezírko, kapli a především krásný výhled na město.
Na jihozápadním cípu města navštívíme skanzen. Hned u parkoviště uvidíme čelní stěnu lomenice z Krchleb. Po vstupu do areálu vjezdovými vraty brány z Kubšovky vedle pokladny - kde si můžeme koupit pohledy a turistickou známku se pak vlevo nachází zatím uzavřená stodola s Durlic (1648) do které se vešlo neuvěřitelných 55 šestimetrových žebřiňáků obilí. Následují dva špýchary - jeden z Hrádku a druhý z Budče, který bezpochyby patří k nejzajímavějším stavbám. Rozlehlá rychta z Bradlecké Lhoty má bohatě skládanou a malovanou lomenici a nahlédneme do jejích pěti prostor. Roubená kovárna pochází z roku 1774 z obce Starý Bydžov. Zvláštností je, že na svém původním místě přečkala velmi mnoho požárů a do roku 1958 sloužila stále svému původnímu účelu. Skoro veškeré zařízení kovárny sem bylo dovezeno z Louňovic pod Blaníkem. U cesty nedaleko kovárny pak stojí Boží muka z červeného pískovce pocházející z roku 1897. Dál uvidíme rumpálovou studnu, statek z Týřovic (1807) a sochu sv. Donáta ze Svatbína. U dřevěné pumpy ze Zelán pak stojí stodola ze Želejova, rychta z Bradlecké Lhoty a statek z Jílového. Je tu na co koukat a v hospůdce se tu můžeme i občerstvit.
Ze Zásmuk vede do Kouřimi naučná stezka (využívá modrou a žlutou turistickou značku) a je zaměřena na faunu a floru území, a rovněž historii míst, kudy prochází.

Lipany – Lipská hora

Vojska bratrstev obsadila jediné výhodné místo v celé rovinaté krajině, a to na severním svahu Lipské hory. Koaliční sbory musely vzít zavděk postavením mezi vesnicemi Lipany a Hřiby. Poprvé v dějinách husitských válek stály proti sobě ve vzdálenosti několika set metrů dvě armády uzavřené ve vozových hradbách. Síly obou stran byly poměrně vyrovnané, bratrská vojska shromáždila šest až osm tisíc bojovníků. Vojska panské jednoty měla mírnou početní převahu. Krátce před čtvrtou hodinou odpolední, vůdci bratrstev skončili jednání prohlášením, že rozhodnou "pěsti". Palba, kterou okamžitě zahájili, nemohla pro velkou vzdálenost nepřátelskému ležení uškodit, svým hřmotem a zvířeným prachem však nezůstala zcela bez účinku… Bitva u Lipan (30.05.1434)
Na Lipské hoře u Lipan (cca. 7 km jihovýchodně od Českého Brodu) najdeme pískovcový památník na tuto slavnou prohru. Je to mohyla, vysoká 10 metrů, a jejím motem je tato myšlenka: "Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa".
Husitské vojsko vedené Prokopem Holým zaujalo tehdy své pozice a postavilo tu svou obvyklou vozovou hradbu v šesti řadách, očekávajíce nepřátelský útok. Mezi 15. a 16. hodinou odpolední se pak dal celý panský vozový šik do pohybu a obě vojska na sebe začala střílet. A tady právě nastala velká taktická chyba husitského vojska.Z ničeho nic se vozový šik panského vojska zastavil, obrátil a dal na nečekaný ústup...
V první chvíli to opravdu vypadalo, že panská vojska ustupují a utíkají a proto husité otevřeli vozové hradby. V tom okamžiku se ale panská vojska obrátila na protiútok. Tím vznikla obrovská vřava mezi dvěma hradbami. Aby tomu nebylo dost - husitský hejtman Čapek ze Sán neuposlechl povelu Prokopa Holého, aby se svou jízdou zasáhl do boje a místo toho utekl z bojiště. V té chvíli ještě padla část panského vojska husitům do zad...
Zajímavé na této bitvě je, že krátce před ní po posledních modlitbách začalo mírně pršet a tím se rozptýlil dým vzniklý předchozí neškodnou palbou obou stran. Tím pádem se mohl panské jednotě podařit manévr předstíraného ústupu.
Při návštěvě tohoto památného místa nás i dnes zamrazí v zádech. Dopomohou k tomu i „vzkazy“ na mohyle - "Ó místo bezmezného zármutku, přehořké slzy v proudech po věky tě budou omývat", „Lipany výstrahou!“ či již zmíněné "Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa".

Křečhoř a Nová Ves

Obě tato místa mají jedno společné, datum 18. června 1757. V tento den se odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev 18. století, která vešla do dějin jako bitva u Kolína. Na obou místech také najdeme památníky. Vojska pruského krále Fridricha II. (35 000), která předtím oblehla Prahu, se zde střetla s armádou Marie Terezie pod velením maršála Dauna, jenž táhl hlavnímu městu na pomoc. Šlo o jednu z nejkrvavějších bitev Sedmileté války. Prusové utrpěli těžkou porážku a ztratili na 14 000 vojáků. Friedrich II. musel ukončit obléhání Prahy a stáhnout se do Slezska.
Pomník ve tvaru jehlance bez nápisů byl postaven na místě, odkud pruský král Fridrich II. pozoroval 18. 6. 1757 bitvu u Kolína. Pomník je na vrchu Bedřichov u obce Nová Ves u Kolína. Po asfaltové silnici z obce dojedeme k retranslační stanici a dále budeme pokračovat po žluté turistické značce (cca 300m) k samotnému pomníku.
Větší pomník najdeme u obce Křečhoř. Lze dojet na parkoviště u kostela a odtud budeme pokračovat po značené polní cestě. Od pomníku budeme mít pěkný výhled na Polabí a Krkonoše.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Kolínsko - informace k místu

Kolínsko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Slavnosti slunovratu v Chotěšově a Kozolupech (17.6.2017-1.7.2017)

Slavnosti slunovratu v Chotěšově a Kozolupech (17.6.2017-1.7.2017) 17.06.2017

V Chotěšově se akce uskuteční v sobotu 17. 6., začátek je ve 14:00 před konve...

Léto otevřených sklepů v Pavlově 2017 (2.6.2017-3.9.2017)

Léto otevřených sklepů v Pavlově 2017 (2.6.2017-3.9.2017) 02.06.2017

V letní sezonu bude mít každý týden otevřeno jedno vinařství. Otevírací doba ...

Otevřené sklepy Uherčice (2.6.2017-30.7.2017)

Otevřené sklepy Uherčice (2.6.2017-30.7.2017) 02.06.2017

Vinařský spolek Uherčice pro vás připravil otevřené sklepy u malovinařů. Otev...

Výletník doporučuje

Zažijte svět fantazie v Muzeu Karla Zemana

Zažijte svět fantazie v Muzeu Karla Zemana

Vypravte se do jedinečného Muzea Karla Zemana u Karlova mostu na Malé Straně a poznejte...