Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

comatose I am so lucky to find this site....
23.06.18 (comatose)

Homework service

You're a student and doesn't want to...
23.06.18 (Jimmy hillen)

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

green crack I appreciate, cause I found...
23.06.18 (green crack)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Rožmitálsko a Březnicko

Brdy a Střední Povltaví

/images/vylet/hvozdany-8ec.jpg Nejkrásnější brdské partie můžeme navštívit v jihozápadním okolí malého městečka, známého dnes hlavně svými kulturními tradicemi, vztahujícími se k známým osobám zdejší historie – k manželce „husitského“ krále Johance z Rožmitálu a k hudebnímu skladateli a zdejšímu kantorovi Jakubu Janu Rybovi, a nádhernými okolními lesy. Jen několik kilometrů vzdálená Březnice zase nabízí návštěvu zdejšího zámku s rozsáhlým parkem.

Rožmotálsko

Malebná kotlina byla osídlována zřejmě až ve 13. století. Původně samostatná ves Starý Rožmitál byla zřejmě obydlena ještě dříve než okolí vodního hradu, který poblíž ve 2. polovině 13. století nechal postavit Oldřich z Březnice z rodu Buziců. Páni z Rožmitálu drželi panství se zdejším poddanským městečkem do poloviny 16. století. Jaroslav Lev z Rožmitálu cestoval s mírovou diplomatickou misí v letech 1465-1467 ve službách krále Jiřího z Poděbrad po Evropě. Jeho sestra Johana byla druhou Jiřího manželkou a do našich dějin se zapsala svou schopností zastat svého muže v královských záležitostech během jeho nepřítomnosti v zemi a nakonec i uměním odejít včas ze scény do ústraní. Zdeněk Lev z Rožmitálu, jeden z nejmocnějších mužů jagellonských Čech, sice hrad ve dvacátých letech 16. století nákladně nechal přestavět do goticko-renesanční podoby, ale přesídlil do Blatné. Jeho dědicové se dostali do finančních potíží a Rožmitál získal Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho potomek Florián II. přišel o svůj majetek po Bílé hoře a od roku 1623 vlastnili Rožmitál pražští arcibiskupové, jimž patří objekt veřejnosti zatím nepřístupného zámku a hradu dodnes.

Rožmitál pod Třemšínem

Z hradu se zachovala věž zdobená sgrafitem a brána. Celý objekt byl dlouho využíván hospodářsky, později tu byly byty. V současné době se jedná o možném zpřístupnění budov, v nichž se provádějí záchranné práce. Přilehlý zámecký romantický park rovněž čeká na svou obnovu.
Na náměstí vidíme barokní kostel sv. Jana Nepomuckého s dvouvěžovým průčelím z let 1729-1732, přestavěný J. Fantou v letech 1904-1905, poslední zdařilá úprava jeho interiérů proběhla v roce 2006. Vedle radnice z roku 1828 bylo nedávno otevřeno moderní informační a kulturní centrum. Hnědobílá, čerstvě zrekonstruovaná budova Brdského památníku v sobě kromě základní umělecké školy ukrývá Muzeum s pamětní síní Jakuba Jana Ryby (1765-1815), jehož jméno si dnes spojujeme hlavně s jeho Českou vánoční mší „Hej mistře“. Kolem zámku a památné lípy můžeme projít alejí Johanky z Rožmitálu podél Podzámeckého rybníka k původně gotickému kostelu Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále. Barokní přestavba probíhala v letech 1729-1732. Varhany pocházejí z doby kolem roku 1750 a hrával na ně už J. J. Ryba. Snad právě zde o Vánocích 1796 poprvé zazněla již zmíněná vánoční mše. U kostela se nachází hřbitov, kam byly přeneseny Rybovy ostatky ze starého morového hřbitova, kolem nějž bychom šli, pokud bychom ve výletu pokračovali tímto směrem po zelené značce Přířodním parkem Třemšín.

Okolí Rožmitálu

Přes Bukovou u Rožmitálu aVěšín dojdeme kolem rekreačního střediska Duha překrásnými lesními partiemi do Hutí pod Třemšínem, bývalé sklářské obce. Odtud se po červené značce vrátíme do Rožmitálu.
Pro milovníky přírody a hlubokých lesů se v okolí Rožmitálu nabízí mnoho dalších možností výletů, zdejší lesy jsou protkány sítí turistických cest, sjízdných vesměs i na kole. Přírodní parky Třemšín s několika přírodními rezervacemi jako jsou Getsemanka I a II., Na Skalách a Hřebenec plynule přechází v Přírodní park Brdy na bývalém sousedním okrese Plzeň-jih v jižním okolí Míšova. Po červené značce dojdeme z Rožmitálu na rozcestí Voltuš – Flusárna, odkud můžeme pokračovat po žluté značce k mohyle Jakuba Jana Ryby v lese na úbočí vrchu Štěrbina, kde nešťastný kantor roku 1815 ukončil svůj život. Přes četné dohady, které se kolem jeho smrti v poslední době objevily, je nanejvýš pravděpodobné, že neunesl tíhu svého zhoršujícího se zdravotního stavu a velmi těžké životní situace, kdy v důsledku ničivých napoleonských válek došlo roku 1811 ke státnímu bankrotu a znehodnocení měny. Rybova početná rodina se tak ocitla v situaci, že z dosud dostačujícího příjmu nebylo možné pořídit ani dostatek základních životních potřeb.

Vrch Třemšín

Pokud se vrátíme k červené značce, dostaneme se přes Hutě pod Třemšínem a rozcestí Kobylí Hlava až na Třemšín (827 m). Nahoře nás uvítá barokní kaple z roku 1771. Vpravo od ní na návrší stával kdysi v místech pravěkého hradiště pocházejícího z halštatsko-laténské doby či snad už z pozdní doby bronzové hrad. Byl postaven asi ve 13, století některým z již zmíněného rodu Buziců. Kromě dodnes patrných valů, kamenných hradeb, bašt a hlavní brány byla většina jeho budov ze dřeva. K hradu náleželo několik okolních vesnic. Roku 1349 se uvádí jako jeho majitel Beneš z Třemšína a v 15. století hrad vlastnili Zajícové. Jan Zajíc bojoval za husitských válek roku 1419 proti Pražanům. Husité asi roku 1424 hrad obléhali a vypálili. Zdejší lesy i s hradními troskami získal Zdeněk Lev z Rožmitálu, který na konci 20. let 16. století uvažoval o obnově hradu, ale bohužel k tomu již nedošlo. Pozdější majitel Rožmitálu arcibiskup Salm nechal prostor hradu na přelomu 19. a 20. století v duchu tehdejšího vkusu romanticky upravit – nechal zřídit cesty, postavit altánky a v místech bývalé hradní věže dřevěnou pyramidu s vyhlídkovou plošinou. V letech 1861-1863 se tu konaly národní poutě za dosažení národního práva. Od té doby se stal Třemšín, opředený pověstmi o pokladu a třemšínském drakovi, častým výletním cílem a v roce 1888 tu byla postavena první, 18 m vysoká brdská rozhledna, z níž bylo vidět až do Bavorska. Stála tu až do roku 1915. Po skončení 2. světové války se uskutečnilo několik poutí, dokud nebyla jejich tradice násilně přerušena. Jako mnoho jiných tradic ovšem byla i tato v posledních letech obnovena. Na místě někdejší rozhledny nalezneme dnes rozpadající se dřevěný objekt pro mobilní radiostanice. Výhled z něho není valný, protože místní vegetace bujně roste, ale stačí popojít kousek dál a můžeme přehlédnout široký kraj. Oblast Třemšína sloužila za druhé světové války jako úkryt partyzánům, kteří tu měli jeden asi z patnácti podzemních úkrytů. Z Třemšína si můžeme zvolit některou z turistických cest. S odbojem je spojen i osud nedaleké hájovny Na Dědku, kde došlo koncem války k tragické smrti několika partyzánů, a kam se můžeme vydat po zelené značce. Přes Vacíkov se dostaneme až do Hvožďan, kde nad návsí najdeme překrásný, původně gotický kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa se hřbitovem a výhledem na jižní Čechy. Pro milovníky odlehlých lesních zákoutí doporučujeme modrou značku, která vede do Starého Smolivce. Žlutá značka z Třemšína vede nádhernými lesními partiemi kolem přírodních rezervací se starými buky.

Březnicko

Asi 9 km jihovýchodně od Rožmitálu leží uprostřed historického kraje Bozeňska město Březnice.

Březnice

První písemná zpráva o Březnici pochází až z roku 1238, kdy se jako „z Březnice“ píše Budislav z rodu Buziců, kteří tu měli původní gotickou tvrz rovněž z první poloviny 13. století. Majetek pak připadl králi Václavu IV., který Březnici roku 1415 prodal nejvyššímu mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, významnému stoupenci husitů. Roku 1422 dobylo město katolické vojsko. Roku 1574 bylo panství zkonfiskováno Petru Malovci za odboj proti císaři a králi Ferdinandovi I. a koupil je Jiří z Lokšan, tajemník Ferdinanda I. Za Lokšanů byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Dílo po smrti Jiřího z Lokšan dokončila jeho manželka Kateřina, která založila roku 1558 tzv. Lokšanskou knihovnu, nejstarší dochovanou zámeckou bibliotéku v Čechách. Kateřina z Lokšan měla sestřenici Filipinu Welserovou, která se zamilovala do císařova syna Ferdinanda Tyrolského. Díky pochopení Kateřiny došlo dokonce na zámku k jejich tajnému sňatku, s nímž se nakonec smířil i panovník. Po Bílé Hoře a konfiskaci majetku Lokšanů zámek roku 1623 získal královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, který pověřil stavitele Karla Luraga vybudováním zámecké raně barokní kaple Panny Marie. V letech 1728-1872 vlastnil zámek rod Krakovských z Kolovrat. Poslední potomek rodu Hanuš z Kolovrat zemřel bez dědiců a majetek po něm měli až do roku 1945 Pálffyové z Erdödu, jimž byl zámek zkonfiskován a ve vlastnictví státu zůstává i nadále.
Na náměstí vidíme empírové domy a monumentální raně barokní kostel sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského, který pro jezuity, povolané do Březnice roku 1638, postavil v letech 1642-1650 Carlo Lurago. V jeho přilehlém konventu s rajskou zahradou probíhá v současnosti rekonstrukce. Severně od náměstí se nachází bývalé židovské ghetto zvané Lokšany s vlastním náměstím. Bylo založeno roku 1570 Ferdinandem z Lokšan. Synagoga je dnes nově upravena, odlehlejší židovský hřbitov pochází z roku 1725. Most z roku 1899, po němž se dostaneme z náměstí k zámku, je vyzdoben barokními sochami z doby kolem roku 1750. Na místním hřbitově najdeme raně barokní kostel sv. Rocha z let 1643-1649.

Okolí Březnice

Asi tři kilometry východně od Březnice na kopci u Dobré Vody bývalo slovanské hradiště Bozeň. Jezuité nechali v Dobré Vodě nad léčivým pramenem postavit Carlem Luragem barokní kapli sv. Maří Magdaleny, poblíž bývaly v 19. století lázně. Hned nad viaduktem za obcí vpravo těsně u železniční trati uvidíme zříceninu tvrze Hrochův Hrádek. Původně dřevěná stavba byla zřejmě ve 14. století přeměněna na třípatrovou kamennou obrannou tvrz s dosud patrnými střílnami. Již v 17. století byla pustá a dnes stojí jen část zdiva dvou stěn. Terén byl změněn výstavbou trati, ale dosud je v něm vidět linii bývalých valů. 6 km západně od Březnice se na návrší nad obcí Pročevily mezi stromy skrývá osmiboký kostel sv. Barbory. Bývalé poutní místo, postavené rovněž z podnětu jezuitů před polovinou 18. století dnes pustne a po několika nájezdech zlodějů nemá ani žádné vnitřní zařízení. Je odtud však překrásná vyhlídka do dalekého kraje – na severu vidíme podbrdskou krajinu pod zalesněným hřebenem, zatímco ve zbývajících směrech se už rozprostírá krajina jihočeská.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře -

Teď je ta správná doba!

Burle Václav - 17.02.2009 - 11:52

Zimní Brdy, především ty třemšínské a vojenské, mají nyní ideální podmínky na běžky. Jsou tady...

Navrtávač stromů...

Burle Václav - 07.04.2008 - 12:40

Podívej se do Dobré Vody u Březnice ... Klikni Dobrá Voda u Březnice !

Reklama:

Reklama:

Rožmitálsko a Březnicko - informace k místu

Rožmitálsko a Březnicko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Brno Revival - Výstaviště Brno (23.6.2018-24.6.2018)

Brno Revival - Výstaviště Brno (23.6.2018-24.6.2018) 23.06.2018

V areálu brněnského výstaviště se závodilo od roku 1935 do roku 1967.  V...

Letní Street Food 2018 - Praha (23.6.2018-23.6.2018)

Letní Street Food 2018 - Praha (23.6.2018-23.6.2018) 23.06.2018

A protože začíná léto, ponese se i dramaturgie festivalu v duc...

Procházky po Černých Polích (19.5.2018-23.6.2018)

Procházky po Černých Polích (19.5.2018-23.6.2018) 19.05.2018

Při komentované procházce po okolí Fuhrmannovy, dnes Löw-Beerovy, vily se se...

Výletník doporučuje

Nový Bor

Nový Bor

Město skla či „brána Lužických hor“, tak je nazýván Nový Bor . Sklo je jeho historií i...
Horský hotel Arnica

Horský hotel Arnica

Ubytování v horském hotelu ARNICA v Krušných horách nabízí prostor pro sportovní vyžití i...
 Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Od bojových her psaných na papírky po teambuildingové hry a únikovky na míru. Odhalte příběh...