Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

how to roll a joint Wonderful work!
21.06.18 (how to roll a joint)

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

buy weed online Two thumbs up for this...
21.06.18 (buy weed online)

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

Awesome website, very helpful. Thanks for...
20.06.18 (how to smoke shatter)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Hořovicko

Berounsko a Hořovicko

/images/vylet/novy_zamek_horovice-f37.jpg Tímto koutem Podbrdska se můžeme toulat pěšky nebo využít značené cyklotrasy. Prvním místem, kam zamíříme, bude přímo srdce oblasti: Hořovice, město, které bývá někdy poeticky nazýváno "Českým Betlémem".
O historii města Hořovice jsme hovořili již v rámci kapitoly věnované historii celé oblasti, proto se bez okolků vrhneme na jeho prohlídku. Začneme na Palackého náměstí, jehož dominantu tvoří barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1674. Tato stavba je spojena s hrabětem Bernardem Ignácem z Martinic. Projekt vypracoval architekt Carlo Lurago. Vedle kostela byla v roce 1690 vysvěcena loretánská kaple, v současnosti se ovšem nachází ve značně neutěšeném stavu. Před ní se vypíná barokní mariánský sloup se sochami sv. Floriána a sv. Rocha po stranách. Ve stejné době jako kostel byl vystavěn i bývalý františkánský klášter (dům čp. 253/4 v dolní části náměstí). Kvůli požáru v roce 1782 se však z původní podoby mnoho nezachovalo. Na Palackého náměstí rozhodně nemůžeme přehlédnout novorenesanční radnici postavenou v letech 1904"5. V horní části náměstí pak nalezneme dům čp. 81 (Dům zahrádkářů) " ukázku selského baroka. Nedaleko odtud stojí nedávno opravená bývalá synagoga (z počátku 19. stol.), kterou v současné době užívá Českobratrská církev evangelická.
Z Palackého náměstí se vydáme k nejznámější zdejší památce. Tou je nový hořovický zámek, jehož stavbu zahájil ve druhé polovině 17. století Bernard Ignác z Martinic. Po jeho smrti v roce 1685 pokračoval ve stavbě nový majitel panství Jan František z Vrbna. Za dnešní podobu zámku je odpovědný především hessenský kurfiřt Friedrich Vilhelm I. a hessenský dvorní architekt Gottlob Engelhart, kteří zámek v letech 1856" 68 radikálně přestavěli ve stylu pozdního klasicismu. Přestože to nebyla poslední stavební úprava, celkový ráz zámku se již neměnil. Výsledkem je dvoupatrová budova na půdorysu do písmene H, z hlavního křídla vystupují na jižní i severní stranu rizality, obě nádvoří uzavírají brány osazené mytologickými a alegorickými sochami a vázami z doby kolem roku 1735 z dílny M. B. Brauna. Zámek je přístupný, uvnitř si mimo zámeckých interiérů můžeme prohlédnout expozici hracích strojků. Návštěvníkům zde Muzeum Českého krasu nabízí expozici umělecké litiny na Podbrdsku. Přilehlý park byl navržen okolo roku 1730, ovšem z původní podoby se zachovala jen hlavní alej. Ta nás dovede ke Sluneční bráně, taktéž se sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Své jméno dostala podle velikého paprsčitého slunce nad mřížovými vraty. Před zámkem se nachází kašna, která původně stála na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí) v Praze, a také památník obětem obou světových válek se sochou Obětovaného od F. Bílka. Nedaleko nového zámku se nachází zámek starý, který stojí na místě původní gotické tvrze, poprvé v pramenech zmiňované ve 13. století. Zásadní přestavba proběhla po třicetileté válce, kdy vznikl zámek o půdorysu ve tvaru písmene U. Traduje se, že se zde narodil budoucí český král Jiří z Poděbrad, přesvědčivé důkazy však chybí. Na Víseckém náměstí se nachází kostel sv. Jiljí, prvně zmiňovaný v roce 1321. Původně gotický kostel byl opakovaně přestavován, dnes vyniká především barokní úprava. Před kostelem stojí barokní pískovcová socha sv. Rocha. Na nedalekém hřbitově si můžeme prohlédnout mj. empírovou Vrbnovskou hrobku a litinový náhrobek ředitele Komárovských železáren Rosenbauma ve tvaru etruské popelnice. V lesoparku Dražovka na okraji města stojí umělá zřícenina Griselda " napodobenina zřícené hradní věže z roku 1813.
Čtyři kilometry severozápadním směrem se nalézají Otmíče, sem si můžeme udělat výlet i z Lochovic (po modré značce), o kterých se píše v další kapitole "Lokálkou z Třebaně do Lochovic". Na jižní straně obce se tyčí Otmíčská hora. Místo bylo osídleno již v pozdní době kamenné, v době bronzové byla vrcholová partie opevněna. Hradiště zde bylo také ve starší době železné a raném středověku.
Vyrazíme-li z Hořovic na výlet severním směrem (tudy vede také značená cyklotrasa), narazíme na město jménem Žebrák. Nenechte se mýlit názvem, většina zdejších obyvatel měla vždy bohulibější zaměstnání než žebrotu. Jméno je totiž odvozeno od slova žebro, kterým stará čeština označovala mj. úzký a strmý svah. Že místo je vhodné k osídlení věděli již lidé v mladší době kamenné, jak dokládají četné archeologické nálezy z celého katastru. I v mladší době železné zde byla patrně osada. Počátky města jsou spojeny s rodem Buziců, kteří ve 13. století postavili nedaleký stejnojmenný hrad. Střed náměstí tvoří barokní kostel sv. Vavřince, hlavní oltář sem byl přenesen roku 1730 z kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Především však odtud pochází socha Madony z konce 14. stol. od Mistra Žebrácké madony a pozdně gotický reliéf Oplakávání Krista (nyní v Národní galerii v Praze). Na náměstí dále nalezneme několik historicky zajímavých domů, např. barokní dům čp. 1. Na náměstí můžeme navštívit také muzeum, které nabízí expozici věnovanou historii města a galerii zdejšího rodáka Jaroslava Hněvkovského. Určitě se vyplatí navštívit žebrácký hřbitov, na který není z náměstí daleko. Kromě barokního kostela sv. Rocha si zde můžeme prohlédnout řadu zajímavých náhrobků, z nichž nás na první pohled upoutá náhrobek rodiny Feyrreislů, dílo sochaře V. Levého z roku 1868. Jsou zde i cenná litinová díla, např. novogotický náhrobek děkana Vojtěcha Nejedlého. Zájemci mohou navštívit nedávno otevřenou hvězdárnu.
Jak již bylo řečeno, s rodem Buziců jsou spojeny nejen počátky města, ale i nedalekého hradu Žebráku (sem dorazíme z města po modré značce). V roce 1336 ho získal král Jan Lucemburský a od té doby byl Žebrák královským majetkem. Klíčovou postavou v historii tohoto hradu, ale i sousedního Točníku byl král Václav IV., který na Žebráku v letech 1383 " 1395 pobýval a při tom ho nechal přestavět. Svou přízeň projevil i stejnojmennému městečku, když jej roku 1396 povýšil na město. Václav IV. Stojí ovšem i u kořene úpadku hradu, neboť nechal nedaleko vystavět nový hrad Točník jako své reprezentativní sídlo a od té doby ztrácí Žebrák na významu. V 16. století je již pustý. Dnes si zde můžeme prohlédnout především velkou okrouhlou zeď a torza Starého a Nového (Václavského) paláce a dalších staveb. Sousední Točník byl po smrti Václava IV. jeho bratrem Zikmundem zastaven (po odvezení všech cenností). Zdejší majitelé se několikrát vystřídali, až v roce 1594 zkonfiskoval Točník císař Rudolf II. a hrad se stal majetkem české komory. Za třicetileté války se zde schovávali obyvatelé města Žebráku i se svým majetkem a napáchali zde zřejmě větší škody než nepřítel. Potom již Točník jen pomalu, ale jistě chátral. Nejlépe se dodnes zachoval Královský palác, a to díky tomu, že byl v 1733 upraven jeho velký sál na kapli. Zde se také nacházejí kamenné desky se znaky zemí Království českého, jejich kopie zdobí západní bránu. Na druhém nádvoří stojí Velký palác, v 16. století přestavěný a ozdobený sgrafity. K místním atrakcím patří mimo jiné medvědi chovaní v hradním příkopě. Strategickou vhodnost místa potvrzuje nález keramiky ze starší doby železné, kdy zde stál patrně dvorec.
Odtud vyrazíme na výlet jihovýchodním směrem do obce Cerhovice. Toto jméno se písemně poprvé objevuje v roce 1275. V současné době zde nalezneme původě gotický kostel sv. Martina z 15. století, v roce 1730 zbarokizovaný, na hřbitově se nachází hrobka rodiny Röthlingshöferovy s portrétním medailónem od J. V. Myslbeka. Nedaleko fotbalového hřiště si můžeme prohlédnout novogotický památník obětem železničního neštěstí v roce 1868. Pokud vyrazíme na výlet z Cerhovic jižním směrem, dorazíme do Komárova. Sem se dostaneme také po značené cyklotrase přímo z Hořovic.
Komárov se v písemných pramenech objevuje v r. 1263 a jeho počátky jsou spojeny s rodem Pešíků. Symbolické spojení přetrvalo dodnes, neboť erb Pešíků tvoří dolní pole erbu města.
Rytíři Pešíkové z Komárova nosili na svém erbu useknutou nohu s brněním a ostruhou a s okovem na přeseknutém řetězu. K tomuto znamení se váže tato erbovní pověst. Za vlády Vladislava II. vlastnil Komárov vladyka jménem Diva. I stalo se, že panovník vypravil české vojsko, aby podpořil císaře u Milána. V něm samozřejmě nechyběl ani Diva se svým zbrojnošem Pešíkem. U Milána byl ovšem Diva zraněn a zajat i se svým věrným Pešíkem, který ho odmítl opustit. Aby zajatci neutekli, přikovali je věznitelé po dvou k sobě a tak měli dočkat dne popravy. Pešík však prokázal neuvěřitelnou odvahu a věrnost; nechal si uříznout nohu, aby se jeho pán dostal na svobodu. Divovi se skutečně útěk podařil, ale ani oběť jeho zbrojnoše nezůstala bez odměny. Jeho oddanost udělala dojem i na věznitele, Pešík byl vyléčen a omilostněn a po návratu se mu odměnil i Diva tím, že mu věnoval komárovské panství a u krále mu vymohl povýšení do rytířského stavu.
Zdejší tvrz, výslovně připomínanou teprve r. 1543, rozšířil a přestavěl Kunata Pešík na poč. 16. století. Roku 1610 koupil Komárov Ota z Losu. Dlouho si ho ovšem neužil, neboť byl o 11 let později jako jeden z aktérů stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí. Komárov byl zkonfiskován a připojen k hořovickému panství. Během třicetileté války byla tvrz vypálena. V roce 1888 zde byla s využitím původních středověkých sklepů postavena nová školní budova. Kromě sklepů se zde zachovalo několik goticko-renesančních detailů, například portál vpravo od vchodu. Dnes zde sídlí mj. Železářské a slévárenské muzeum. Před ním stojí socha Zamyšlení z druhé pol. 19. stol. Již název muzea napovídá, čím se Komárov zapsal do historie. Ano, byly to zdejší železárny. Již od středověku uměli zdejší obyvatelé využívat naleziště železné rudy v nedaleké Jedové hoře (název inspiroval výskyt rumělky s vysokým obsahem rtuti). Největšího rozkvětu dosáhly zdejší železárny za Rudolfa, hraběte z Vrbna (1761 " 1823). V této době zde nastává "zlatý věk" umělecké litiny, kromě ní ale dokázaly železárny vyrobit také součástky strojů i zbrojní munici. Nejslavnějším zdejším výrobkem je tzv. Hanavský pavilon, výstavní stánek železáren na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, obdivovat jej dnes můžete v Letenských sadech v Praze. Na tuto výstavu v Komárově upomíná pylon na náměstí stojící před secesní radnicí. Vydáme-li se z Komárova jihozápadním směrem, dorazíme zanedlouho do asi kilometr vzdálené obce Mrtník, kde se nachází gotický kostelík, poprvé zmiňovaný v roce 1352, později barokně rozšířený. I zde můžeme obdivovat výrobky komárovských železáren, např. křížovou cestu a víko křtitelnice uvnitř kostela a kříž ve výklenkové kapli. Šest kilometrů od Komárova se nachází osada obce Zaječov Svatá Dobrotivá. Sem se dostaneme po cyklotrase z Komárova anebo si můžeme udělat pěší výlet z Hořovic po zelené značce přes Mrtník. Zde si můžeme prohlédnout klášter augustiniánů poustevníků založený v roce 1263 Oldřichem Zajícem z Valdeka v místě, kde se mu zjevila P. Maria. Jeho stejnojmenný pravnuk věnoval klášteru ostatky sv. Benigny, klášter se pak podle ní začal nazývat Svatá Dobrotivá. V pohnuté historii byl několikrát zničen a znovu vystavěn. Naposledy byl klášterní komplex obnoven v roce 1886. V současné době je klášter obnovován. Klášter je dvoukřídlý, severní stranu uzavírá kostel Zvěstování P. Marie, na který těsně naléhá kaplička Svaté Dobrotivé z roku 1327. V západním průčelí kostela se nachází gotický portál z doby okolo roku 1500. Uvnitř nalezneme mimo jiné hlavní oltář s obrazem J. P. Molitora Adorace Madony z r. 1745.
Ze Zaječova je to čtyři kilometry po silnici do poslední zastávky našeho výletu: Olešné. První zmínka o této vsi pochází z roku 1331, tehdy náležela k nedalekému hradu Valdeku (jehož zřícenina se nyní nachází ve vojenském prostoru). V 16. století patřila Olešná k panství hradu Točníku, od 17. století ke Zbirohu. Olešná je typická vesnice vzniklá kolonizací ve středověku. Její nejstarší částí je kruhová náves ze všech stran obestavěná usedlostmi. Uprostřed návsi stojí kaplička se stanovou střechou krytou šindelem. Vedle kapličky se dochoval litinový kříž z roku 1841. Olešná představuje ucelený soubor lidové roubené architektury ze závěru 18. a počátku 19. století. Nejcennější je usedlost čp. 12 s výměnkem čp. 101. Oba domy mají polovalbové střechy s výrazným přesahem nad zápražím. Roubené stěny jsou bez povrchových úprav. Několik roubených domů se také dochovalo v pozdější chalupnické zástavbě na jihozápadním okraji vsi, jsou to domy čp. 20, 21, 23 a 66. Ojedinělý je také soubor hospodářských staveb, který se zde uchoval. V usedlostech čp. 2, 5 a 37 se dochovaly roubené stodoly, ve dvorech usedlostí čp. 21 a 37 roubené komory a v čp. 10 a 12 rámové kolny. Velmi působivá je také souvislá řada stodol na jižních humnech vesnice. Olešná je nejvýznamnějším souborem podbrdské roubené lidové architektury. V roce 1995 byla zařazena mezi vesnické památkové zóny. Z Hořovicka se vydáme na výlety na Podbrdsko.
Reklama:

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Hořovicko - informace k místu

Hořovicko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Květnové a červnové víkendy za snížené vstupné! - park Fábula (6.5.2018-24.6.2018)

Květnové a červnové víkendy za snížené vstupné! - park Fábula (6.5.2018-24.6.2018) 06.05.2018

Všechny atrakce otevřeny-pohádková cesta s plněním úkolů, úniková hra v cele ...

Procházky po Černých Polích (19.5.2018-23.6.2018)

Procházky po Černých Polích (19.5.2018-23.6.2018) 19.05.2018

Při komentované procházce po okolí Fuhrmannovy, dnes Löw-Beerovy, vily se se...

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018)

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018) 05.05.2018

12 interaktivních panelů společně s Igráčkem provedou světem fauny, flóry, uz...

Výletník doporučuje

Nový Bor

Nový Bor

Město skla či „brána Lužických hor“, tak je nazýván Nový Bor . Sklo je jeho historií i...
Horský hotel Arnica

Horský hotel Arnica

Ubytování v horském hotelu ARNICA v Krušných horách nabízí prostor pro sportovní vyžití i...
 Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Od bojových her psaných na papírky po teambuildingové hry a únikovky na míru. Odhalte příběh...