Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

comatose I am so lucky to find this site....
23.06.18 (comatose)

Homework service

You're a student and doesn't want to...
23.06.18 (Jimmy hillen)

Docela šok - prý hodně škodlivé houby...

green crack I appreciate, cause I found...
23.06.18 (green crack)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Český kras

Berounsko a Hořovicko

/images/vylet/beroun-2a2.jpg Český kras je nejlepší prochodit pěšky, jako výchozí body pro výlet se nabízejí stanice dráhy Praha-Beroun, která vede údolím Berounky. To má sice tu výhodu, že z oken vlaku se můžeme kochat malebnou krajinou, ale na druhou stranu musíme téměř všechny výlety začínat výstupem do kopce. Na své si tu ovšem přijdou i cyklisté, zvláště ti, kteří se nudí v rovině a milují rozhledy. Zdejší krajinu protínají mnohé cyklotrasy.
Trasu našeho výletu zahájíme na hranicích Českého krasu v Berouně. O historii tohoto města jsme již hovořili v úvodní kapitole věnované historii celé oblasti. Toto místo na Berounce však bylo osídleno daleko dříve, než zde vznikla trhová osada, z níž vyrostlo královské město. Nejstarší stopy po činnosti člověka byly objeveny při stavbě dálnice u nemocnice. Archeologové zde našli kamenné nástroje vyrobené z říčních valounů. Od mladší doby kamenné až do raného středověku využívali lidé spíše část zvanou Závodí, kde vlastně bylo pravěké centrum Berouna. Z dávnověku se nyní přesuneme do naší doby a projdeme se současným Berounem, jehož městské jádro získalo v roce 1992 statut městské památkové zóny. Začneme, kde jinde, na Husově náměstí. Zde na sebe paradoxně hledí sochy dvou Janů, protikladných symbolů našich dějin: "kacíře" Jana Husa a světce vnímaného jako symbol rekatolizace v našich zemích sv. Jana Nepomuckého. Odděluje je nejen délka náměstí, ale také bájný a pohanský bojovník Záboj (pomník obětem 1. světové války). První z nich byl na berounském náměstí sv. Jan Nepomucký, po roce 1918 byl však odstraněn a po návratu v roce 2004 zde již zastihl dva nové sousedy. Za zády mistra Jana Husa se nachází radnice, jejíž historizující podobu z roku 1903 vytvořili F. Coufal a V. Amort. Po pravé ruce sv. Jana se nacházejí nejzajímavější měšťanské domy. Nejstarší z nich je Jenštejnský dům (čp. 87), jehož ozdobou je především renesanční portál z červeného mramoru z roku 1612. Střešní štíty získal dům po požáru roku 1735. Zde sídlí Muzeum Českého krasu. Pozornost si zaslouží i dva vedlejší štítové domy: dům čp. 88 a dům čp. 89, zvaný též Frišmanovský, v jehož volutovém štítu se nachází výklenek s madonou, v patře mezi okny je umístěn barokní obraz Svaté rodiny. Z dalších významných domů můžeme jmenovat např. dům čp. 79 U Černého orla z druhé pol. 16. stol., dům čp. 86 Český dvůr z roku 1720, původní sídlo berounské pošty. V těsné blízkosti náměstí si můžeme prohlédnout kostel sv. Jakuba, který vznikl zřejmě současně s městem ve 13. století. Od té doby byl ovšem mnohokrát přestavěn. V interiéru kostela si povšimneme především obrazů sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého od J. P. Molitora na hlavním a vedlejším oltáři. Obraz Snímání z kříže pochází z okruhu vlámského malíře A. van Dycka. Před kostelem se nachází barokní sloup připomínající morovou epidemii v roce 1680. Sousední barokní děkanství pochází z 18. stol. Nejznámějšími památkami Berouna jsou dvě věžovité brány: Plzeňská (neboli Horní) a Pražská (Dolní) z počátku 14. století. Původní ráz si více uchovala brána Pražská. Jsou součástí městského opevnění, které se v několika úsecích zachovalo. Průběh hradeb můžeme sledovat např. v ulicích Na Parkáně nebo Na Příkopě.
V ulici Politických vězňů nalezneme pseudorenesanční Duslovu vilu postavenou v letech 1889"1890 podle návrhu architekta A. Wiehla. Dnes zde sídlí mimo jiné Městská galerie Beroun.
Při silnici na Plzeň se nachází kostel Zvěstování Panny Marie. Původní stavba pocházela ze 16. století, ovšem kostel měl pohnutou historii. Za třicetileté války byl zpustošen, v roce 1744 obnoven v barokní podobě, v některých dobách dokonce sloužil jako vojenské skladiště. Poslední větší úprava proběhla ve 2. pol. 19. stol. Ve zdech kostela jsou náhrobky z 16. a 17. století. Kostel je obklopen bývalým hřbitovem s branou z 18. stol. a barokní kostnicí později adaptovanou na byt hrobníka.
Z Berouna povede trasa našeho výletu rovnou k počátkům českého státu. Po modré turistické značce vyrazíme z Berouna na Tetín, sídlo bájné Krokovy dcery Tety. Část obce se nalézá na místě slovanského hradiště z 9. století. Místo však bylo průběžně osídlováno již od mladší doby kamenné, jak dokládají archeologické nálezy. Do české historie se Tetín zapsal vraždou. V noci z 15. na 16. září roku 921 zde vrazi najatí kněžnou Drahomírou uškrtili její tchyni a budoucí světici kněžnu Ludmilu. Na Tetíně se nacházejí tři kostely. Kostel sv. Jana Nepomuckého, původně zasvěcený archandělu Michaelovi. Údajně byl kněžnou Drahomírou postaven na místě, na kterém byla sv. Ludmila původně zavražděna. V 18. století byl zbarokizován, v následujícím století znovu upraven a přesvěcen. Románský kostel sv. Kateřiny založený kolem roku 1200 byl přestaven v 19. století. Nejmladším kostelem je barokní kostel sv. Ludmily, který byl postaven na konci 17. století. Uvnitř se uchovává kámen s údajnou krví sv. Ludmily. Na ostrohu nad Berounku se zachovaly zbytky hradu zaniklého v husitských válkách. Na návsi stojí statek (zámeček) rodiny Vojáčkovy z 2. pol. 18. stol. V letech 1527-1534 spravoval tetínskou farnost Václav Hájek z Libočan, autor populární Kroniky české. V obci bylo nedávno otevřeno muzeum.
Z Tetína povedeme náš výlet po modré turistické značce do osady Koda, která leží ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci. Zde se můžeme rozhodnout, zda budeme pokračovat po žluté turistické značce do Koněpruských jeskyní, nebo jestli se vydáme opačným směrem do obce Srbsko a odtud se vrátíme do Berouna. Cestou ze Srbska po břehu Berounky si všimneme nejen několika pevnůstek "řopíků", které byly vybudovány ve 30. letech 20. století jako součást tzv. "Pražské čáry", ale také můžeme shlédnout několik menších jeskyní, které znal již pravěký člověk. Projdeme také kolem atraktivní scenérie lomu Alkazar, často využívané filmaři. Na konci 2. světové války zde byly učiněny pokusy o vybudování podzemní továrny.
Pokud si z Kody vybereme druhý směr, čekají nás Koněpruské jeskyně - největší jeskynní systém v Čechách. V rozsáhlém systému třípatrových jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 200 000 lety, ale také kostí patřících druhu Homo sapiens. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské růžice s opálem. V letech 1460"1470 zde byla v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné drobné mince, zvané "peníz". Koněpruské jeskyně jsou přístupné turistické veřejnosti, prohlídka s průvodcem trvá 60 minut. Odtud budeme dále postupovat po žluté turistické značce na Kotýz. Součástí této přírodní památky jsou útvary Aksamitova brána a Jelínkův most a nacházelo se zde hradiště z pozdní doby železné, využívané i v raném středověku. Dodnes jsou zde dochovány zbytky opevnění viditelné hlavně na východním okraji. Tři kilometry odtud jižním směrem (po silnici) jsou Suchomasty, obec prvně zmiňovaná v 11. století. Zde si ve druhé polovině 18. století nechal vystavět rod Bubnů z Litic na místě původní tvrze barokní zámeček. Na jeho fasádě můžeme obdivovat sluneční hodiny z roku 1806 od známého berounského hodináře Antonína Engelbrechta. Nedaleko odtud se nachází přírodní památka Klonk.
Pokud budeme z Kotýzu pokračovat po žluté turistické značce, dorazíme na Koukolovu horu, kde si můžeme prohlédnout zříceninu kaple sv. Blažeje z roku 1832 a projít naučnou turistickou stezku. Odtud pak sejdeme do Popovic na vlak. Popovice jsou součástí obce Králův Dvůr. Dnes máme Králův Dvůr spojený především se železárnami a cementárnami, ale město má starou historii. Jak již název napovídá, stával zde královský dvorec. Nechal ho vystavět Václav I., aby mohl odtud vyrážet na lov. Jeho srdce bylo podle pověsti pohřbeno ve starém počapelském kostele (Počaply jsou součástí Králova Dvora). Dnes na tomto místě najdeme z daleka viditelný barokní kostel postavený v letech 1730"33 podle návrhu K. I. Diezenhofera. Vedle kostela se rozprostírá hřbitov, kde je pohřben také malíř Jan Preisler, zdejší rodák. Kromě Václava I. pobývali v Králově Dvoře i další panovníci. Ve druhé polovině 16. stol. se dvůr dostal z majetku koruny do vlastnictví Jana ml. z Lobkowicz. Ten zde v roce 1585 vystavěl renesanční zámek. Dlouho se z něj ovšem netěšil, protože po devíti letech se Králův Dvůr opět vrátil do královských rukou. Na počátku 17. stol. si ho nechal pro svoji potřebu upravit císař Rudolf II. O sto let později získali Králův Dvůr na krátkou dobu Lichtenštejnové, jejich stavební úpravy však strávil požár v roce 1712. Za dnešní vzhled vděčí zámek K. I. Diezenhoferovi, který jej v 50. letech 18. stol. barokně přestavěl. K zámku náležel park, který zničila v roce 1988 dálnice D 5. V Králově Dvoře si dále zaslouží pozornost dělnická kolonie vystavěná v roce 1920 architektem Janem Kotěrou.
Na další výlet po Českém krasu vyrazíme opět z Berouna a půjdeme po nejstarší české značené turistické cestě, která nese jméno Vojty Náprstka. Vyznačil ji v letech 1888-89 berounský Klub českých turistů. Vyrazíme tedy po červené turistické značce, které se budeme držet celý dnešní výlet. První zastávka výletu je v obci Svatý Jan pod Skalou.
Toto místo je spojeno se sv. Ivanem. Svatý Ivan, podle legend příslušník chorvatského panovnického rodu, zde žil poustevnickým životem v jeskyni. Ovšem ve zbožném rozjímání ho tak dlouho rušili ďáblové, až se znechucený poustevník rozhodl odejít. Cestou však potkal Jana Křtitele, který mu věnoval zázračný kříž. Tím všechny ďábly zapudil. Později sem z nedalekého Tetína při lovu zvěře zabloudil kníže Bořivoj a vyzval Ivana, aby s ním odešel. Poustevník se však rozhodl dožít v rozjímání na opuštěném místě.
Při Ivanově jeskyni vznikla kaple, kterou kníže Břetislav věnoval benediktinskému klášteru v Ostrově u Davle. Po husitských válkách, kdy byl zničen domovský klášter, sem bylo přeneseno opatství. Svatý Jan pod Skalou byl oblíbeným poutním místem, jehož popularita stoupla zvláště po objevení ostatků sv. Ivana v roce 1589. Tomuto světci se přišli poklonit i mnohé korunované hlavy. Císař Josef II., nejenže Svatý Jan nenavštívil, ale dokonce ho v roce 1785 zrušil. Od té doby sloužila budova kláštera k různým účelům, po r. 1948 tu dokonce byla věznice. V současné době zde sídlí Vyšší pedagogická škola. Kostel Narození sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1657-61 podle návrhu architekta Carla Luraga (který ve 2. pol. 17. stol. přestavěl i konvent). Ovšem spodní voda a příliš těžká klenba ohrožovaly statiku budovy, proto na poč. 18. stol. musel Kryštof Diezenhofer stavbu odlehčit dřevěnou klenbou. Hlavní oltář kostela zdobí obraz J. J. Heinsche zobrazující setkání sv. Ivana s Janem Křtitelem. Před oltářem se nachází náhrobek sv. Ivana. Z kostela projdeme přímo do světcovy jeskyně, kde si můžeme např. prohlédnout kámen s údajnými otisky nohou sv. Ivana, díru ve stropě, kterou prý vyletěl poslední ďábel a klášterní kryptu. Prelaturu vystavěl Kilián Ignác Diezenhofer v letech 1726-1731. Toto místo má však mnohem starší historické kořeny, sahající až do doby bronzové. Archeologové zde zjistili stopy osídlení v přilehlé v travertinové kupě a dvě opevněné polohy na kopcích nad klášterním komplexem. Jedná se o poměrně velké hradiště "Nad klášterem" a druhé menší "U křížku".
Ze Svatého Jana namíříme trasu našeho výletu přes Bubovické vodopády a kolem dubu Sedmi bratří (v jehož stínu prý odpočíval Karel IV.) do Karlštejna. Kde samozřejmě nejdříve zamíříme na hrad Karlštejn. Základní kámen této unikátní stavby položil v roce 1348 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Karel IV. jej nechal vystavět v blízkosti silnice Praha"Norimberk, aby chránil říšské korunovační klenoty. Poloha jednotlivých částí hradu na skalních terasách nese také symbolický význam. Nejníže jsou položené hospodářské stavby, na vyšší terase se nachází purkrabství, třetím stupněm je palác, prostory užívané císařem. V nižší věži jsou umístěny kostel Panny Marie a kaple sv. Kateřiny, soukromá kaple Karla IV. Nad tím vším se tyčí hranolová věž, která v sobě ukrývá nejposvátnější místo: kapli sv. Kříže. Zde byly uloženy říšské a české korunovační klenoty a archiv českého království. Střežilo je "Kristovo vojsko", světci v čele s Ježíšem Kristem vymalovaní Mistrem Theodorikem a jeho pomocníky. Zdi kaple zdobí také polodrahokamy zasazené do omítky, křížová klenba je pozlacená a jsou do ní zasazené skleněné čočky napodobující nebeská tělesa. Na prohlídkový okruh s kaplí sv. Kříže je nutné se předem objednat. Že je tato stavba nejen vznešená, ale také dobře opevněná, vyzkoušeli husité, kteří hrad nedobyli ani po sedmi měsících obléhání, a to kromě běžné munice použili také asi 2000 soudků s fekáliemi. V letech 1578"1597 byl hrad renesančně přestavěn. V roce 1619 byly z Karlštejna odvezeny české korunovační klenoty (říšské zde nebyly od roku 1421) a hrad ztrácí na významu. Dnešní podobu dali Karlštejnu F. Schmidt a J. Mocker, kteří ho v letech 1888-1897 zrestaurovali. Jejich puristický zásah ovšem kritizovali již jejich současníci.
Ve stínu hradu zůstává obec Karlštejn, kde si můžeme prohlédnout kostel sv. Palmácia založený v roce 1351 (přestavovaný v 16. a 18. století) a barokní faru z 18. století, kde nyní sídlí Muzeum betlémů. Před farou se nachází socha sv. Šebestiána z dílny M. B. Brauna.
Z Karlštejna povedeme trasu našeho výletu po červené turistické značce do obce Mořinka. Písemné prameny ze 14. století zmiňují nejprve obec Mořina. Později rozlišují Velkou a Malou Mořinu tedy Mořinku. Tu daroval Karel IV. roku 1352 klášteru v Emauzích. V jeho držení však byla vesnice pouze do roku 1356. Po tomto roce vesnice připadla karlštejnskému panství. Vesnice je příkladem kolonizační výstavby ve vrcholném středověku. Má dvouřadovou náves na půdorysu obdélníku. Od 18. století vznikala pak drobná chalupnická zástavba zejména podél cest. V Mořince je několik dochovaných roubených staveb z 18. století. Je to dům čp. 7, nyní v čp. 63. Dům čp. 2 s roubenou světnicí a síní. I zděná lidová architektura v Mořince je velmi hodnotná. Jedná se o usedlost čp. 4, dále pak o dům čp. 22 obsahující fragment staršího roubeného domu a dům čp. 27, který je ovšem znehodnocen novodobou přestavbou. I přes některé necitlivé zásahy si vesnice uchovala svůj genius loci a byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Poslední dnešní zastávkou na našem výletě je ves Karlík, kde se nachází románská rotunda z 12. století, která byla ovšem na konci 19. století zakomponována do stavby nového novorománského kostela. Nedaleko obce jsou pozůstatky hrádku založeného, jak jinak, Karlem IV. Odtud už nás čeká jen cesta na vlak do Dobřichovic.
Poslední výlet po Českém krasu povede po jeho hranicích i mimo ně. První zastavení je v obci Vráž, obci vzdálené 4 kilometry od Berouna, kde stojí za pozornost především gotický kostel sv. Bartoloměje z 1. pol. 14. století. Upravován byl v letech 1822 a 1907. Zařízení kostela je ovšem až z počátku 20. stol. Dva kilometry odtud se nachází obec Loděnice, místo bylo velmi intenzivně osídleno již v mladší době kamenné a v době římské zde bylo výrobní centrum na zpracování železa. Obec Loděnice vstoupila do českých dějin v roce 1179, kdy se zde střetli dva uchazeči o knížecí stolec. Další bitva u Loděnice se odehrála v roce 1744, kde zde pruské vojsko střetlo s vojáky Marie Terezie. Nejcennější zdejší památkou je barokní kostel sv. Václava postavený v roce 1725 s oltářními obrazy od J. Hellicha. V základech věže se zachovalo románské zdivo. Kostel je obklopen starým hřbitovem s barokní branou, s nímž sousedí rovněž barokní fara. U silnice na Vráž se nachází novorenesanční zámeček z roku 1873 - vila Antonína Cífky, který si v Loděnici zakoupil pozemky a začal zde pěstovat víno. Zámeček se nyní nachází ve značně zdevastovaném stavu. Z Loděnice vyjdeme po modré turistické značce a asi po půl kilometru (u závory) přejdeme na polní cestu značenou modře se symbolem kladívek, která nás dovede na Solvayovy lomy, skanzenu těžby vápence, jehož součástí je i rekonstruovaná lomová dráha.
Vyrazíme-li z Loděnice opačným směrem, dorazíme na další důlní expozici Chrustenická šachta. ■
Reklama:

Poslední komentáře -

Už je to tady

Václav Burle - 04.09.2011 - 06:48

Následovník památného dubu na Herinkách bude v nejbližších dnech prohlášen památným stromem. Je...

pokračování

Burle Václav - 27.03.2009 - 20:54

Tip na III. výlet: Máme dvě možnosti. Za prvé pokračujeme od Všeradic, přes Bacín až do Tobolky....

Týrají lidi, na Tobolce

Burle Václav - 27.03.2009 - 20:51

TOBOLKA - je to příšerná, úděsná, vesnička. Na straně jedné krásná, zajímavá. ale na straně druhé...

Krosnu na záda a jdeme...

Burle Václav - 24.03.2009 - 10:57

Kdo chce dobře poznat Český kras, tak nyní je ta správná doba. Na stromech ještě není listí,...

Reklama:

Reklama:

Český kras - informace k místu

Český kras - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Květnové a červnové víkendy za snížené vstupné! - park Fábula (6.5.2018-24.6.2018)

Květnové a červnové víkendy za snížené vstupné! - park Fábula (6.5.2018-24.6.2018) 06.05.2018

Všechny atrakce otevřeny-pohádková cesta s plněním úkolů, úniková hra v cele ...

Brno Revival - Výstaviště Brno (23.6.2018-24.6.2018)

Brno Revival - Výstaviště Brno (23.6.2018-24.6.2018) 23.06.2018

V areálu brněnského výstaviště se závodilo od roku 1935 do roku 1967.  V...

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018)

Igráček provází interaktivní vzdělávací výstavu (5.5.2018-31.8.2018) 05.05.2018

12 interaktivních panelů společně s Igráčkem provedou světem fauny, flóry, uz...

Výletník doporučuje

Nový Bor

Nový Bor

Město skla či „brána Lužických hor“, tak je nazýván Nový Bor . Sklo je jeho historií i...
Horský hotel Arnica

Horský hotel Arnica

Ubytování v horském hotelu ARNICA v Krušných horách nabízí prostor pro sportovní vyžití i...
 Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Zabij nudu hraním únikovek Hunter Games

Od bojových her psaných na papírky po teambuildingové hry a únikovky na míru. Odhalte příběh...