Partner portálu

Reklama

Reklama

Staroměstská radnice

Praha 1 (centrum) - Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany

/images/nejnavstevovanejsi/staromestska-radnice.jpg

Staroměstská radnice

Víte, odkdy se na Staroměstské radnici konají svatby? Už od roku 1871! To je jedna z mnoha slavných aktivit, které se dějí přímo v radnici a jejím okolí. Je to taky památné místo, kde se odehrálo mnoho historických událostí. Po bitvě na Bílé hoře zde například věznili hlavní účastníky odboje, z nichž bylo 27 pánů 21. června 1621 popraveno na náměstí před radnicí. V chodníku je místo stále vyznačeno křížem.

Staroměstská radnice se v roce 1338 stala centrem samosprávy díky králi Janu Lucemburskému. Právě tady taky čeští stavové za českého krále zvolili Jiřího z Poděbrad. Po spojení čtyř měst pražských roku 1784 v radnici vzniklo sídlo jednotné správy města. V posledních dnech německé okupace fungovala jako centrem povstání a proto byla 7. května 1945 ostřelována. Východní a severní křídlo budovy bylo zcela zničeno, těžce poškozená byla i věž s orlojem a kaple. Na dostavbu zničené části se už několikrát vypsaly soutěže, s přestavbou se však nikdy nezačalo. Radnice je dnes tvořena blokem domů z různých dob, které se postupně připojovaly. Převažuje v nich gotický sloh, ale základem jsou domy románské, což se dá objevit v suterénu. 

Staroměstský orloj

Když přijdete k radnici, všimnete si nejdřív orloje na jižním boku radniční věže. Hlavně pro zahraniční turisty je tím nejdůležitějším lákadlem. Roku 1410 ho vytvořil Mikuláš z Kadaně a koncem 15. století ho dokončil mistr Hanuš z Růže. Podle Jiráskovy legendy, kterou znáte ze školy, orloj prý sestrojil mistr Hanuš. Toho pak pražští radní prý nechali oslepit, aby nemohl vyrobit jeho další kopii. Za to se jim měl pomstít tím, že orloj zastavil. Ve skutečnosti přestal fungovat roku 1865 a proto to vypadalo, že bude odstraněn. Pražský hodinář Ludvík Hainz ale mechanismus opravil.

Orloj má dodnes tři části. Nejvýše jsou mechanické figury, které milují děti a turisté. Jejich pohyb vzniká podobně jako u starých kukaček. Ve dvou okénkách pod stříškou se každou hodinu objevuje 12 biblických apoštolů se svým atributem. Z vašeho pohledu v levém okně se jako první objevuje sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichem, sv. Ondřej s křížem ve tvaru X, sv. Filip s křížem, sv. Jakub s valchou. V pravém okně zase sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží, sv. Barnabáš se svitkem. S pohybem apoštolů ožívají i figurky po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů. Kývá na Turka, alegorii Rozkoše, který ho kroucením hlavy odmítá poslouchat. Lakomec je zase alegorií hříchu Lakoty, s měšcem v rukou pokyvuje hlavou a hrozí na něj holí. Vedle je Marnivec, zobrazující hřích Marnivosti tím, že se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá, čímž vždy spolehlivě rozesměje všechny turisty. Tím probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet.

Samotný orloj je rozdělený na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 malíř Josef Mánes. Originál je ale uložený v Muzeu hl. m. Prahy, na Staroměstské radnici je pouze kopie. Poblíž kalendářní desky umístili nepohyblivé dřevěné sošky nazvané Filosof s brkem jako alegorie Filosofie, Hvězdář s dalekohledem jako alegorie Astronomie, Kronikář s knihou jako alegorie Rétoriky a Archanděl Michael s plamenným mečem. Kromě několika časů ukazují hodiny astronomické údaje. Ve stroji funguje hodně původních součástek a proto jde o unikátní technickou památku. Do konce války se natahoval klikou, pak na něj však raději připojili elektromotor a tak pracuje na stejném principu jako Big Ben u londýnského parlamentu.

Orloj nabízí čtyři druhy času. Čas středoevropský, tedy staroněmecký ukazuje sluneční ručička a označují ho římské číslice na obvodu sféry. Náš dnešní čas hodiny odbíjejí teprve od roku 1948! Předtím se totiž řídily staročeským časem, kdy začínal nový den západem Slunce, který vyznačují zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vnější sféry. Babylonský, nebo nestejný čas znamená, že v létě jsou hodiny delší než v zimě, protože trvá jen od východu do západu Slunce. A Staroměstský orloj je na světě jediný, který tento čas zvládne měřit! Hvězdný čas se zase ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části je pak umístěn kalendářní ciferník, který vám ukáže den a zároveň jeho postavení v týdnu, měsíci a roce. Orloj opravili a restaurovali od září do listopadu roku 2005.

Průčelí radnice

Ještě při pohledu zvenku můžete v průčelí radničních domů obdivovat lomené arkády bývalých podloubí v přízemí. Západní dům zase zdobí krásné renesanční trojdílné okno s nápisem Praga caput regni, což znamená Praha hlava království, ne Praha zničená deštěm, jak si vymýšleli vtipálci po povodních. Přímo za ním se nachází známá svatební síň. Další dům s novorenesanční fasádou a dvěma vysokými okny vede do velké zasedací síně. Původní prostory bývalých kupeckých domů se dochovaly v dispozici sklepů a přízemí radnice, včetně gotických žebrových kleneb loubí a průjezdů. V podzemí rohového domu U kohouta je dokonce původní dvoudílné románské přízemí z období kolem roku 1200! Viditelně z řady pak vystupuje dům U minuty s podloubím, který byl původně gotický, přestavili ho renesančně a na počátku 17. století vyzdobili figurálními sgrafity, což se objevilo pod barokní omítkou až roku 1905.

Vstupní vestibul

Po vstupu do budovy radnice se nestačíte rozhlížet. Za vchodem v radnici je umístěna kopie Myslbekova sousoší Lumír a Píseň. Vestibul Staroměstské radnice má gotickou klenbu a v roce 1909 byl vyzdoben malbami podle kartonů Mikoláše Alše na téma Libušino proroctví a Hold Slovanstva městu Praze. Křížová chodba se svými gotickými prostorami nalevo dnes slouží jako výstavní síň pro obrazy, i fotografie. Jádrem Staroměstské radnice je gotický dům Wolflina z Kamene z konce 13. století, který zdobí bohatý portál. K němu brzy přistavěli mohutnou, skoro 70 metrů vysokou hranolovou věž, na které se později umístil slavný orloj a nahoře vyhlídková plošina. V prvním patře vystavěli do věže dodnes zachovanou kapli s bohatě zdobeným arkýřem, odkud v současnosti můžete vidět komůrku s apoštoly orloje. Na vnějším nároží je kopie gotické sochy tzv. Staroměstské madony, ukázka sochařství z konce 14. století.

Radní síň

Další památné místnosti jsou ve 2. patře. Té hlavní se taky říká radní světnice a pochází z druhé poloviny 15. století. Je nejcennější památkou Staroměstské radnice a středem dění historického města. Vstup krášlí renesanční mramorový portál a zachoval se tu i trámový strop s bohatou renesanční výmalbou kazet s pozlacenými řetězy. Cennou prací české vrcholné gotiky je plastika trpícího Krista z roku 1410 Ecce homo, umístěná na bohatě řezané a pozdně gotické konzole s andělem. Do portálů nad dveřmi jsou vsazeny městské znaky a na dřevěném obložení stěn je rozvěšeno 46 cechovních a 12 městských erbů, částečně z 15. a 16. století. Prohlédnout si můžete i krásná barokní kachlová kamna.

Jiříkova síň  

Název je odvozen podle busty Jiřího z Poděbrad, který byl na Staroměstské radnici korunován na českého krále. Na stěnách místnosti jsou cenné nástěnné malby už z počátku 15. století, vedle nich visí obraz Pohled z Petřína od autora Karla Liebschera. Úprava síně kubistickým architektem Pavlem Janákem pochází z 30. let minulého století.

Brožíkova síň

Slouží jako zasedací místnost. Upravil jí roku 1910 architekt Josef Chochol a zabírá celý půdorys domu a výšku dvou pater! Jméno získala podle Václava Brožíka, autora monumentálních olejových obrazů na plátně v rozměru 8 x 5 metrů Mistr Jan Hus před koncilem Kostnickým a Volba Jiřího z Poděbrad českým králem. Na obrazech můžete poznat tváře tehdejších politiků a umělců, pro Husovu tvář byl modelem poslanec Engel, pro další M. Tyrš, mecenáš Oliva, politik a vydavatel Rieger, J. J. Kolár a samotný Brožík. Předsálí ozdobily dvě Brožíkovy lunety, Karel IV. zakládá v Praze univerzitu a J. A. Komenský na radnici v Amsterodamu roku 1657 předkládá městské radě své pedagogické spisy.

Vyhlídka ze Staroměstské věže

Nahoře ve věži je ochoz pro návštěvníky s vyhlídkou na celé Staré Město. Odtud všechno uvidíte z ptačí perspektivy. Od r. 1805 jsou zde i hodiny.

Fotogalerie

Reklama:

Poslední komentáře

Reklama:

Reklama:

Přihlášení

Přihlásit se Nová registrace

Reklama

Booking.com

Předpověď počasí

Neděle
Oblačno
-5 °C
Pondělí
Sněžení
-4 °C
Úterý
Sníh s deštěm
1 °C

In-počasí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou - město v srdci Trojzemí Na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi se...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.