Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Volyňsko

Střední Pootaví - Strakonicko

/images/vylet/cestice-17b.jpg

Šumavským podlesím

Kraj mezi Volyní a šumavskými letovisky Stachy a Kašperské Hory je nazýván jako Podlesí. Nachází se tu celá řada pěkných vesniček, často poměrně vzdálených větším centrům, s okolím spojena jen úzkými klikatými silničkami, které v zimě snadno zavane sníh. Udělejme si výlet tímto světem, který může být někdy dost drsný. Trasu můžeme absolvovat v sedle bicyklu, určitě se ale zapotíme při častých stoupáních a vyzkoušíme funkčnost brzd při sjezdech.

Volyně

Naši cestu začneme ve Volyni, která bývá označována jako brána Šumavy. Vznik města se datuje do poloviny 13. století, kdy bylo nutné spravovat území kolem říčky Volyňky, jíž se vinula obchodní cesta. Královně Elišce Přemyslovně, která získala toto území věnem, obyvatelé okolních vsí, nazýváni Králováci, podle pověsti pomohli při útěku z Čech. Volyně byla na město povýšena r. 1299. Plni sil se můžeme vydat do prudké stráně ke kapli Anděla Strážce, kterou nechal postavit místní rodák, architekt Josef Niklas (1817-1877) a potěšit se výhledem na město. Prohlídku města zahájíme na svažitém náměstí Svobody, na jeho severozápadní straně stojí renesanční budova radnice z 16. století s pěknou výzdobou a sgrafity a mariánský sloup z r. 1760 v jeho středu. Ulicí Mistra Martina, pojmenované po kazateli husitské doby a příteli samotného Mistra Jana, přijdeme do nejstarší části Volyně – Hradčan. Poblíž hasičské zbrojnice měl dílnu puškař Sylvestr Krnka, vynálezce ručnice nabíjené zezadu. Od ní lze vystoupat silničkou k hřbitovnímu kostelu Proměnění Páně na vrchu Malsička. U domu čp. 150 si všimneme obranných prvků – střílnových oken a sklepního systému. Po schůdcích vyjdeme do prostorů Děkanského vrchu, kde se zachoval židovský hřbitov. Hradčanskou ulicí se vrátíme k centru města, cestou nepřehlédneme dvoupatrovou budovu tvrze. Ta byla postavena až v 14. století a později byla upravována. V ohybu hradby se zachovala šestiboká bašta. V objektu je zřízeno městské muzeum se zajímavými expozicemi, poznáme archeologické a paleontologické nálezy z Volyňska, o které se mj. zasloužil i zdejší rodák Jan Vratislav Želízko (1874-1938). V sousedství tvrze uvidíme děkanský gotický kostel Všech svatých z 14. století a budovu děkanství. Ve Volyni se zachovala i židovská synagoga z r. 1839 a další drobnější památky. Historii Volyně zpracoval ve svém díle „Dějiny města Volyně“ archivář František Teplý (1867-1945), rodák z nedalekých Marčovic.

Okolí Volyně

Volyni opustíme v doprovodu modrých značek silnicí směrem na Zechovice. Odbočku na náves si nenecháme ujít. Vesnická památková zóna tu chrání několik domů ve stylu selského baroka (čp. 9, 11, 17, 24...) a kapličku sv. Petra a Pavla. Nedaleko od vsi se v přírodní památce Na opukách na místě někdejšího vápencového lomu vyskytuje vzácná flóra a fauna – otakárek ovocný, růže šípková v mnoha podobách, hnízdící ptáci aj.
Silnice se u pěkného rozcestí s křížkem pod lipami větví, kratší cesta do Čestic vede přímým směrem přes Nuzín s řeznictvím „U Švehlů“, my však budeme stoupat přes Starov do Nahořan. Za námahu budeme odměněni dalšími zachovalými stavbami lidové architektury z 19. století, ve vesnické památkové rezervaci oceníme zejména celistvost svažité návsi včetně kaple sv. Anny. Ve známém hostinci „Pod kapličkou“ se konají časté kulturní akce. Naše trasa míří ještě kousek vzhůru, poblíž hřbitova nad vsí se otvírají daleké výhledy na šumavské vrcholy, před námi je Mařský vrch s rozhlednou a televizním vysílačem, ale na druhou stranu dohlédneme na Strakonicko.
Z nedaleké křižovatky můžeme dojít vlevo do Krušlova s pěkným vyřezávaným včelínem pana Macha, jinak prudce klesáme až do údolíčka v lese, odkud jsou na dohled Čestice, naše další zastávka.
Toto pošumavské městečko je připomínáno již ve 13. století, kdy zde rod Česticů sídlil na tvrzi. Další majitelé se střídali, vzpomíná se na rod Hýzrlů, Karla Reye a další. Chloubou Čestic je raně barokní zámek ze 17. století s parkem a kašnou z r. 1815. Objekt patří obci, prohlídka je možná. Vzácnou památkou je románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele z první poloviny 13. století a farou z r. 1817. Dlážděnou ulicí kolem něj vystoupáme na vrch Kalvárie, kde se skrývá poutní šestiboká kaple s kopulí a čtyřmi okolními kapličkami. Místo doplněné opodál stojící dřevěnou poustevnu určitě na návštěvníka zapůsobí. Vrátíme se do středu obce, z které pokračujeme frekventovanější silnicí údolím potoka Peklov přes Dřešín s návesní kapličkou ke křižovatce u obce Chvalšovice.
Vpravo odbočující silnice se žlutým značením stoupá na návrší do obce Dobrš, ve které nalezneme cenné památky. Po pravé straně se pod památnou lípou tyčí osobitý pomník kazatele a spisovatele p. Ondřeje Františka Jakuba de Waldta, který zde působil jako farář. Za hřbitovními zdmi stojí kostel Zvěstování Panny Marie s ceněným portálem, cesta vpravo nás přivede ke kapli sv. Jana a Pavla. V jejích útrobách visí zvon Maria, který byl ulit v 16. století a jeho zvuk bylo prý slyšet až do Prahy. Od kaple, u níž rostou chráněné kleny, je krásný výhled na Boubín a Bobík. Z prostranství před hřbitovem, kde si můžeme přečíst další informace o obci, projdeme pěknou branou se sgrafity k dominantě Dobrše, k mohutné tvrzi ze 14. století s věží bez střechy a vlevo k ní přistavěného dvoupatrového zámku z 18. století. Na Dobrši sídlil také v první polovině 20. století rytíř Josef Menšík, který proslul svými donkichotovskými výjezdy v brnění na koni na různé poutě.
Silnička po návrší s výhledy míří do obce Zálesí, kde se značením cyklotrasy 1068 zatočíme vpravo a dostaneme se do Kváskovic, vesnické památkové zóny s několika roubenými chaloupkami a pěknou návsí s kapličkou Panny Marie z 19. století.
Pohodlná silnice nás přivede do Hoslovic, kde můžeme vystoupat na blízkou volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 35 m na telekomunikační věži severně od vsi. Na návsi se vypíná kaplička s vysokou štíhlou věží, občerstvení poskytne hostinec a penzion „U starýho kance“. Krátce sejdeme po asfaltu dolů do osady Podhoslovičky k unikátnímu vodnímu mlýnu. Probíhá jeho rekonstrukce, muzeum středního Pootaví zde buduje skanzen, který zachová um našich předků. Ti zde provozovali mlecí zařízení jen pomocí přírodního pohonu. Z Hoslovic pokračujeme klesající silnicí v doprovodu cyklotrasy 121 do Němčic. Zde se nalézá veřejnosti nepřístupný barokní zámek z r. 1696. Přes obec Střídku se dostaneme na výraznější křižovatku „Na špici“, pokračujeme po hlavní silnici přes Doubravici. Tady zahlédneme kamennou věž bývalé tvrze z 16. století. Za můstkem přes potok Peklov míří přímá vedlejší silnice přes návrší s kapličkou sv. Ludmily do Volyně, kam klesá několika zatáčkami.

Na Helfenburk

Východně od Volyně stojí na vrchu Malošín (683 m) zdáli viditelná zřícenina hradu Helfenburk, ke kterému dojdeme nebo dojedeme na kole přes malebné vesnice se stavbami ve stylu selského baroka.
Z Volyně se dáme po modrých značkách stoupající cestou pod klenbou stromů do obce Neuslužice s pěknou kapličkou. Topolová alej a asfaltový povrch nás doprovodí do Stříteže, ze které lze po žlutém značení vystoupat k poutnímu místu Dobrá Voda u Milejovic. Pěkný svatostánek u pramene údajně léčivé vody se rozpíná pod vrchem Vráž (647 m) a vedle centrální stavby z r. 1800 stojí 14 kapliček křížové cesty. Otevřená krajina nad Stříteží skýtá rozmanité výhledy. Modře značená trasa pokračuje solidní cestou přes návrší do Čepřovic. Zde se zachovala tvrz a několik zajímavých staveb (čp. 17) ve stylu lidové architektury. Trasa pokračuje polní cestou k lesu a ubírá se k již blízké mohutné zřícenině hradu Helfenburk.
Někdejší strážní hrad postavili Rožmberkové v r. 1355 za svolení Karla IV., později si Vilém z Rožmberka nechal postavit pohodlnější Kratochvíli u nedalekých Netolic a hrad přestal být udržován. Klub českých turistů provedl ve 30. letech minulého století některé údržbové práce, pokračuje v nich město Bavorov, dnešní vlastník objektu. Ten můžeme navštívit, za pozornost stojí výhledy z hradní věže upravené jako rozhledna, zbytky rozlehlého paláce a další okrouhlá věž. Obranyschopnost hradu vylepšuje hluboký příkop a silné hradby, návštěvník si v sezóně může prohlédnout i pasoucí se kozy případně se pobavit při některé ze zde konaných akcí.
Z Helfenburku sejdeme asfaltovou silnicí k hájovně, od ní vpravo silnicí lesem, později otevřenou krajinou s pěknými výhledy, míříme přes Koječín s kaplí sv. Panny Marie z r. 1873 do Jiřetic. Zde nás potěší v modré barvě upravený dům čp. 4, jeden ze skvostů vytvořených Jakubem Bursou v r. 1843. Zachovaly se i další domy, např. čp. 12, 22. Pěknou náves opustíme vedlejší komunikací vlevo směrem na Kakovice. Na konci obce nás na stodole upoutají malby na fasádě znázorňující epizody z českých dějin.
Táhlé stoupání nás dovede do Litochovic, kde je k vidění dům čp. 2 z poloviny 19. století se dvěma obrazy, pohledná kaple, za níž se skrývá bývalá tvrz. Silnice vede přímo do Volyně, pokud si ještě chceme výlet prodloužit, odbočíme za Litochovicemi vlevo a klidnou silničkou sejdeme do Marčovic, rodné obce archiváře p. Františka Teplého, který se narodil v domě čp. 5. Na pěkné návsi s rybníčkem stojí kaplička, najdeme i další osobité domy.
To nejlepší však uvidíme v blízkých Předslavicích, kde po sobě Jakub Bursa zanechal další unikáty. Usedlost čp. 4 nese stopy jeho tvorby, zkusme přečíst dlouhý jednořádkový nápis „ Pozehnani tomu domu wistavel sem nevim komu gedine samemu panu bohu LP 1848“, stejně tak stavení čp. 18. Dominantou obce je původně románský kostel Nejsvětější trojice a sv. Václava z 1. poloviny 13. století, později barokně přestavěný.
Z Předslavic můžeme využít cyklotrasu 1247, která je směrována asfaltkou do Úlehle a dále trochu hůře sjízdnou polní cestou do Černětic, kam se jinak dostaneme po hlavní silnici z Předslavic přímo. Černětice zdobí další zajímavé stavby ve stylu selského baroka, zejména čp. 4 a 24. Na návsi uvidíme nepřístupný barokní zámeček ze začátku 18. století. Silnice nás pak vede okolo kapličky sv. Vojtěcha, okolo které prý putoval svatý Vojtěch, a osady Račí přes železniční přejezd do Nišovic, kam z hlavní silnice odbočíme přes úzký můstek nad Volyňkou. Nišovická náves, které dominuje kaplička, oplývá dalšími zajímavými stavbami lidové architektury, např. čp. 17, 19, 30. Červené značení nás po břehu Volyňky, kde ještě na protějším břehu zahlédneme někdejší Seberův mlýn s pěknými štíty, zavede zpět do Volyně.
Reklama:

Poslední komentáře

Novinky

Jan Bartoš - 09.01.2008 - 12:52

Proti době vzniku článku došlo k několika změnám. Vedení modré trasy pro pěší vede z Volyně...

Reklama:

Reklama:

Volyňsko - informace k místu

Volyňsko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou - město v srdci Trojzemí Na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi se...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.