Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Vodňansko

Střední Pootaví - Strakonicko

/images/vylet/bavorov-ecc.jpg

Kdyby byl Bavorov

Vodňansko výstižně charakterizuje známá lidová písnička, Bavorov není sice od Vodňan daleko, ale ta „vodička studená“, jinak řeka Blanice těmito místy protéká. A navíc mezi Bavorovem a Vodňany leží pěkné kopečky, kde se kdysi zkoušelo těžit zlato.

Vodňany

Výlet zahájíme prohlídkou královského města Vodňany. Určitě si prohlédneme čtvercové náměstí Svobody s dominující věží raně gotického děkanského kostela Narození Panny Marie z r. 1336, později barokně přestavěného, na jehož výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš. Spatříme dům čp. 1 ze 16. století s renesanční atikou, kde v někdejší lékárně žil spisovatel František Herites. Naše oko potěší budova spořitelny čp. 24, dům čp. 23, nezapomeneme ani na radnici s informačním centrem a galerií, kterou založil místní rodák Dr. Blahomír Žahour, a některé další stavby, méně se nám bude líbit nákupní středisko v jihozápadním rohu. Uprostřed náměstí uvidíme kašnu se sochou Svobody a znaky města, které se od nepaměti zabývá rybářstvím. Vodňany mají v městském znaku možná překvapivě havíře, ve středověku plnily městskou pokladnu právě příjmy z těžby drahých kovů v blízkých horách, stejně tak výběr poplatků z používání obchodních cest. Vodňany dost utrpěly v době Třicetileté války, později – v 18. století je zachvátily požáry. Přesto se však ve městě s pravidelnou sítí ulic zachovaly i různé zbytky hradeb, které objevíme při další procházce. Na školní budově u děkanského kostela nám pamětní deska připomene nejvýznamnějšího rodáka – mistra Jana Kampana Vodňanského (1572-1622), rektora pražské univerzity, známého literárního hrdiny románu Zikmunda Wintera. Na Kalinově náměstí stojí barokně upravený dům čp. 39. Vedle městského parku s pomníčkem obětem totality a sochou Petra Chelčického projdeme okolo domu „U Čápů“, kde pobýval Julius Zeyer. Na opačné straně nalezneme špitální kostel sv. Jana Křtitele s malým hřbitovem. U autobusového nádraží si všimneme sochy Jana Žižky. V bývalé synagoze je umístěno městské muzeum z r. 1895, na jehož založení se podílel literární trojlístek, který kromě výše zmíněných jmen Zeyer a Herites tvořil ještě básník Otakar Mokrý. Ve Vodňanech nesmíme zapomenout na střední rybářskou školu a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, které jsou jediné svého druhu v republice. Ve stejné části města se i hřbitova nalézá kaple sv. Vojtěcha z r. 1732, oblíbené procházkové místo, kam se jde cestou mezi rybníky Velká Outrata a Malá Podvinice.

Město opustíme s modrým značením vedlejší silnicí okolo Hliněného rybníka do Chelčic, obce kterou proslavil filozof a reformátor Petr Chelčický (1390-1460). Na návsi stojí jeho pomník, v pamětní síni se můžeme seznámit s jeho dílem a dějinami Chelčic. V upravené vesnici si všimneme domu čp. 37 z r. 1840 se štítem lidového baroka, špýcharu u kostela z r. 1864 a dalšího u čp. 1 se slunečními hodinami. Dominantou obce je původně románský kostel sv. Martina z r. 1240, okolo kterého směřuje značení k dnes omšelé šestiboké barokní kapli sv. Maří Magdaleny z poloviny 17. století. Hned za ní stojí usedlost čp. 41 zvaná „Na lázni“, kde byla dříve provozována vodní lázeň. Pěknou alejí nás cesta vede k novému zámku v Libějovicích.
Zámek nechal postavil na konci 17. století hrabě Filip Emanuel Buquoy, dostavěli jej až Schwarzenbergové. Objekt byl poškozen činností armády, v lepším stavu jsou některé přilehlé budovy. Silnicí vlevo si můžeme udělat odbočku do obce se starým gotickým zámkem, který stojí na místě někdejší tvrze rodu Malovců. Dvoupatrová čtyřkřídlá stavba je v soukromých rukou a její vzhled dává připomenout scény horrorových filmů. Jižně od vsi se rozkládá asi 12,5 ha rozlehlý park, přírodní rezervace se zachovalými dřevinami, ceněný je lužní habr a staré duby.
Vrátíme se k novému zámku a brzy se dostaneme na stoupající cestu alejí, kudy chodili literáti Zeyer, Mokrý a Herites, k poutnímu areálu Lomec na stejnojmenném vrchu (550 m). Zde na nás dýchne cosi majestátního, krásného. Nejvýznamnější stavbu tvoří barokní kostel Jména Panny Marie, který zde stojí od r. 1702. Dříve zmíněný hrabě Filip Buquoy splnil slib, který dal svému otci Karlu Filipovi. Ten r. 1864 při plavbě po Středozemním moři přežil krutou bouři a v nebezpečí slíbil, že pokud se zachrání, nechá postavit na svém panství kostel. Uvnitř pěkné stavby nalezneme ze dřeva vyřezávaný hlavní oltář, napodobeninu papežského kostela sv. Petra v Římě. Nad ním visí svatosvánek v podobě lucerny, který drží čtyři andělé. Dole je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní je asi 20 cm vysoká soška Panny Marie, která v levé ruce drží Ježíška, v pravé žezlo. Křížovou cestu vyřezal z lipového dřeva Vojtěch Kafka. Naproti skvostnému kostelu uvidíme bývalý barokní zámek s malovaným znakem Buquoyů. Dnes slouží jako klášter Kongregace Šedých sester III. Řádu sv. Františka. Hlavní pouť se koná každoročně k 12. září. Poutní místo opustíme silnicí s modrými a zelenými značkami k silniční křižovatce na hranici okresů. Naše další kroky povedou zeleně značenou trasou lesem přes Libějovický vrch (607 m) a dále solidní cestou po jeho severním úbočí k silnici. Tu překročíme a horší cesta nás přivede k lesní klikatící se silnici. Po ní okolo sochy sv. Jiří prudce klesneme do Libějovických Svobodných Hor, kde se dáme již bez značení vlevo. Klidná silnice míří přes Bavorovské Svobodné Hory dolů, na obzoru zahlédneme šumavské hory. Přijdeme k hlavní silnici, po ní doprava přejdeme po mostě řeku Blanici a za chvíli nás přivítá Bavorov svou typickou siluetou s věží kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Bavorov

Bavorov se rozkládá na místě křižovatky obchodních cest, kdysi nesl jméno Obrovice. Nejstarší písemné zmínky o městě jsou z r. 1228. Nějakou dobu patřilo městečko rodu Bavorů, později se o jeho rozkvět zasloužili Rožmberkové. Ti nechali v druhé polovině 14. století postavit pozoruhodný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou šestipatrovou věží. Obraz na hlavním oltáři maloval Karel Škréta, řezbářská výzdoba je z konce 18. století. Významný je k jihu obrácený gotický portál. Bavorov dále vlastnili Eggenberkové a Schwarzenbergové, město spíše ztrácelo význam a až v r. 1990 dostalo zpět statut města. Na náměstí si ještě prohlédneme budovu panského dvora, domu čp. 14 z 15. století a zajímavou kamennou kašnu. V Bavorově se narodili spisovatel Bohumil Havlasa (1852-1878), libretista Josef Krasoslav Chmelenský (1800-1839) a další, jejichž pamětní desky najdeme na jednotlivých domech. Kousek od města se na řece Blanici zachovala zařízená elektrárna, dnes technická památka.

Z Bavorova se můžeme do Vodňan vrátit vlakem, jinak naše trasa povede s červeným značením po úpatí Svobodné hory okolo dvora Rakovice s pěknými výhledy zejména na Skočický hrad. Polní cesta nás přivede okolo rekreačního zařízení „U Šťástků“ na kraj vsi Vodňanské Svobodné Hory ke kapličce sv. Linharta, kde zatočíme vlevo a lesem sestoupíme k židovskému hřbitovu poblíž obce Pražák. Na kraji obce u fotbalového hřiště můžeme volit kratší cestu, pokud zvolíme silničku do Stožic, rodiště spisovatele Josefa Holečka, a dále použít silnici do Vodňan, nebo si trasu prodloužit hezkou vycházkou polními cestami okolo rybníků a bývalých mlýnů na řece Blanici. Červené značení vystřídáme u železniční zastávky v Pražáku za zelené, dobře schůdnou cestou přijdeme k rekreačnímu středisku „U Forků“, kde naposledy vyměníme značky a závěr absolvujeme v doprovodu žlutých. Ty nás pěkným prostředím okolo rybníků a někdejších mlýnů („U Martinců“, „U Pomijů“) zavedou zpět do Vodňan.

Na Skočický hrad

Vodňansko nám pomůže lépe poznat i výstup na Skočický hrad (667 m). Vodňany opustíme s červeným značením, které nás dovede okolo zajímavých nádrží, rybníků a mlýnů na silnici, kde přejdeme po mostě řeku Blanici. Na křižovatce při okraji Krašlovic zatočíme vlevo směrem na Vitice se zajímavou návesní kapličkou a místem, kde se nově chlubí růstem hřibů přímo na návsi. Ze silnice však záhy odbočíme vpravo, červené značky nás vedou pěšinami na vrchol Skočického hradu, většinou nazývaného jen Hrad.
Na vršku stávalo kdysi hradiště chráněné kamenným opevněním a příkopy. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již v době bronzové. Významná je přírodní rezervace o rozloze asi 29 ha, kde se zachovaly ojedinělé druhy květeny – lilie zlatohlávek, vikev hrachovitá a další. Rostou zde mohutné buky lesní a lípy srdčité, hnízdí lejsek malý, jeřábek lesní, poletují tu bedlobitky. To vše působí blahodárným klidem, který nenaruší ani výhled na věže temelínské jaderné elektrárny, kterému se na Vodňansku prostě nevyhneme. Kousek od vlastního vrcholu s novodobým pomníčkem nás zelené trojúhelníčky dovedou na Šumavskou vyhlídku, z které je omezený rozhled jižním směrem.
Z klidného místa se vydáme stále po červeném značení prudkým klesáním okolo zajímavé kapličky do Skočic, obce s poutním raně barokním kostelem Navštívení Panny Marie. Tato centrálně osmiboká stavba vznikla díky hraběnce Polyxeně Ludmile ze Šternberka v druhé polovině 17. století. Na čestném místě je umístěn vzácný obraz Panny Marie Pomocnice, který přečkal i rozsáhlý požár a je symbolem tohoto místa. Ze Skočic nás červené značky přivedou polní cestou v aleji ovocných stromů na asfaltovou silničku, po které pohodlně dojdeme – již bez značení - vpravo do Pohorovic, kde nás zaujme návesní kaplička. Malou odbočku na náves do sousední obce Kloub využijeme k prohlídce několika staveb ve stylu selského baroka, zejména čp. 3 z r. 1843 se sýpkou a čp. 12 a 20. Uprostřed návsi se bělá návesní kaplička z r. 1818. Vrátíme se zpět na křižovatku a silnice nás dovede do zajímavějších Křtětic.
Vesnická památková zóna se má čím pochlubit, i když se úpravy na některých domech ne zcela podařily. Nepřehlédneme dům čp. 7 z r. 1846 s balustrádou, čp. 32 a zejména čp. 9. Náves dotváří i kaplička. Na konci návsi se dáme vlevo a okolo zemědělských objektů směřujeme klikatící se asfaltovou komunikací přes malé návrší do Radčic, další pěkné vesnice se stavbami lidové architektury. Potěšíme se domem čp. 5 z r. 1838 se dvěma štíty a balustrádou nad vjezdem či čp. 20 a dalšími. Návesní kaplička se zvoničkou zde nemůže chybět. Obec opustíme silnicí směrem k jihovýchodu, překřížíme frekventovaný tah z Písku do Českých Budějovic a pokračujeme k Louckému mlýnu, jednomu z mnoha, které dříve na řece Blanici klapávaly. Zde se můžeme občerstvit v restauraci „U Korittů“ nebo si jen prohlédnout budovy objektu, který dnes slouží k rekreaci. Zbytek cesty do Vodňan můžeme absolvovat buď se značením cyklotrasy č. 1075 nebo po druhém břehu po žlutých značkách trasy z Protivína.
Reklama:

Poslední komentáře

Navštivte rozhledny...

Burle Václav - 22.09.2008 - 10:36

...Jarník a Vysoký Kamýk. Vynikající rozhledny!

Reklama:

Reklama:

Vodňansko - informace k místu

Vodňansko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou - město v srdci Trojzemí Na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi se...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.