Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Dačicko

Česká Kanada a Hradecko

Dačice - Lidéřovice - Český Rudolec - Dolní Bolíkov - Cizkrajov - Montserrat - Mutná - Toužín - Dačice


Z Dačic se vydáme západním směrem a po červené značce dojdeme do obce Lidéřovice. Zde stojí jeden z gotických dvojlodních kostelů v okolí. Stoupáme k lesu na Cizkrajovský vrch a za ním dojdeme do Českého Rudolce. V této malé vesnici, která se stala sídlem panství je zámek z 19.století postavený ve stylu anglické novogotiky, nyní po dlouhé době chátrání konečně získal majitele a je opravován. Kromě zámečku je zde gotický dvojlodní kostel Vesnici opustíme přímo jižním směrem cestou ke dvěma rybníkům - Velký a Malý Hvozdec, asi po čtyřech kilometrech zabočíme doleva a pokračujeme přes Novou Ves do Dolního Bolíkova. V této dnes nevýznamné obci bývaly v 19.století poměrně velké železárny, chemická výrobna a v 16. století dokonce papírna (ukázka papíru je v dačickém muzeu). Zaniklé železárny vyráběly např.desky, kotle, ale i hřibitovní kříže, které byly v kraji rozšířeny. Zbytky po železárnách najdeme na cestě mezi Novou Vsí a Bolíkovem, kde jsou zde patrné haldy strusky a pozůstatky po vysoké peci. V Bolíkově stával také zámeček, zbořený v 80. letech 19. století, podobně synagoga (zbořena kolem r.1900). Jihozápadně od Bolíkova na cestě do Vlastkovce je židovský hřbitov, zřízený koncem 18. století. Pokračujeme východně po žluté trase do Cizkrajova (gotický kostel), odkud určitě nevynecháme odbočku jižním směrem k dominantě okolí - poutnímu kostelu P.Marie Montserratské (jeho vzorem byl kostel ve španělském Mont Serratu). Pokud tudy jdeme zrovna o jarní pouti, máme možnost podívat do jeho interiéru, pokud ne, nepřehlédneme kamennou desku na paměť faráře Josefa Springera, který se zasloužil v 80. letech 19. století o obnovení kostela. Z kopce sejdeme do vsi Mutná, která leží na soutoku Bolíkovského potoka s Moravskou Dyjí. Údolní niva se slepými rameny byla vyhlášená přírodní rezervací. Překročíme řeku směrem do Holešic a pokračujeme přímo na sever přes les cestou, která nás dovede do obce Peč. Asi 2 km za Pečí odbočíme vpravo. Do Dačic přijdeme cestou přes Toužín, kde je doložené slovanské osídlení z 11.století a okolní nepoužívané lomy a stráně se stepním porostem byly vyhlášeny přírodní památkou.
Dačice - Bílkov - Krumvald - vrch Bába - Knínice - Budíškovice - Manešovice - Staré Hobzí - Písečné - mlýny - Dačice


Z Dačic vyjdeme východním směrem přes řeku Dyji, za mostem se dáme vlevo a projdeme místní částí Karlov k nedaleké obci Bílkov. Zde na ostrožně stál od počátku 13.století hrad Bílkov, centrum původního panství ještě před vzestupem Dačic. Hrad byl vyvrácen v 15. století Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna, od té doby nebyl obnoven. Zbyl zde původně opevněný kostel s románskogotickou sakristií, nepatrné zbytky zdiva hradu jsou patrné ve svahu a v domu č.63. Cesta dál pokračuje do malé obce Dobrohošť, východně od ní na kopci jsou při nízké vegetaci patrné pozůstatky hradu Krumvaldu, zmiňovaného ve 14. století. Dále jdeme lesní cestou, která pozvolná stoupá k vrchu Bába pokračujeme východním směrem po vrstevnici asi 6 km, pak zahneme doprava a sejdeme ke vsi Bohosoudov (tuto ves dala hraběnka Walisová osadit romskými rodinami v duchu dobových filantropických zásad) a dále do Knínic. Zajímavý je původ názvu – obec lidí poddaných knieni neboli kněhyni, tj.abatyši ženského kláštera. Stojí zde zámek (veřejnosti nepřístupný) a kostel, oba vybudované jezuity z nedaleké Telče. Z Knínic se vracíme západně přes Budeč a Budíškovice - v obou obcích jsou barokní zámečky nepřístupné veřejnosti (v budečském je základní škola, v budíškovickém domov důchodců s udržovaným zámeckým parkem). Asi 1 km západně za Budíškovicemi odbočíme doleva směr Manešovice. Jižním směrem po silnici leží Třebětice, odtud odbočíme vpravo západním směrem k lesu, vystoupáme k lesu na vrchol Vlažinky, pokračujeme vlevo jižně až k Novým Dvorům a držíme se méně frekventovanou cestou vpravo, která nás zavede do Starého Hobzí, kde nad obcí stávalo slovanské hradiště. Při nedávných archeologických výzkumech byla objevena v základech kostela kaple sv.Ondřeje zmiňovaná k roku 1190. V obci, která bývala městem, stojí barokní dvojpatrový zámek, trojkřídlá budova z 18. století (veřejnosti nepřístupný). Všimneme si místní fary - má barokní bránu a pozdně gotickou branku. Ve Starém Hobzí byla nejméně od konce 16.století židovská ulice, synagoga z 18. století byla r. 1978 zbořena, židovský hřbitov zlikvidován už před rokem 1939. Odtud je nádherný výhled na krajinu svažující se k řece Dyji, podél níž jsou turistické stezky – jedny z nejkrásnějších v okolí. V nedalekém Janovském údolí je lovecký zámeček, přestavěný z původní výrobny kartounů, také zde byla sklářská huť s kolonií domků sklářů, po které zůstal dvůr. V současnosti slouží zámek jako kemp a ubytovna. Asi 3 km jižně od Janova po proudu Moravské Dyje leží obec Písečné. Také zde je doloženo slovanské osídlení (snad dokonce z 10.století). Na místě tvrze byl vystavěn renesanční zámek, dnes čtyřkřídlá budova z 18. století se dvěma věžemi. V 19.století zde byla třetina obyvatel židovského vyznání, při synagoze (zbořena 1963) byla židovská škola. V lese jihozápadně od Písečného je místo nazvané Krokvice (podle zaniklé obce tohoto jména) a zde je židovský hřbitov s náhrobky z 18. století. Kousek východně od Písečného jsou Nové Sady, malá obec s hrobků majitelů panství – Collaltů a na kopci nad vsí jsou patrné zbytky tvrze. Při dalším putování se vrátíme zpět stejnou cestou do Starého Hobzí, kde za náměstím odbočíme vlevo a musíme jít asi 1 km po státní silnici až opět dojdeme k Dyji, zde odbočíme vpravo severním směrem. Pokračujeme malebnou krajinou proti toku Dyje kolem Louckého mlýna (jeden z nejstarších mlýnů uváděný k r.1190 byl v majetku kláštera Louka u Znojma), následují další mlýny - Velfův, Spálený, Hejbalův. Cesta nás zavede do Hradištka, odkud jsou už na dohled Dačice.
Dačice - Velký Pěčín - Kostelní Vydří - Mysletice - Olší - Praskolesy - Sumrakov - Studená - Skrýchov - Lhota">Velká Lhota - Řečice - Volfířov - Dačice


V Dačicích přejdeme most přes Dyji, stočíme se směrem na sever ke čtvrti Zahrádky a pokračujeme do silnici do Malého a dále Velkého Pěčína, v jehož katastru je starý židovský hřbitov s náhrobky ze 17. století. Zde opět překročíme Dyji západním směrem a jdeme asi 1 km na jih po silnici, která nás zavede do Kostelního Vydří. V této obci je kromě chátrajícího zámečku a udržovaného kostela ještě jedna dominanta - barokní kostel s areálem karmelitánského kláštera z konce 18. století (nově přistavěn 1992-93). Klášter se snaží být duchovním centrem oblasti, funguje také jako dům pro novice, vzniklo zde Karmelitánské nakladatelství. Naproti vchodu do klášterního areálu je polní cesta, která nás zavede ke hrobce rodu Dalbergů, předposledních majitelů zámku v Dačicích. Vrátíme se kousek zpět do vsi a pokračujeme severně cestou do Prostředního Vydří (jinak také tzv. „Magorovo Vydří“, bydliště básníka Ivana M. Jirouse, který zde jednou ročně pořádá happeningy), cesta vede dál přes Mysletice do Olší. Odtud směřujeme do obce Praskolesy, která leží na opačné straně zalesněného vrchu Hradiště. Ten, kdo rád bloudí, může zkusit lesní cesty, ostatní mohou jít po silnici směr Mrákotín a těsně před ním odbočit vlevo. V Praskolesích jsou dva významné stromy, jedním z nich je 800 stará lípa. Cesta nás vede přes Sumrakov, kde se jednou ročně pořádají tradiční masopustní průvody (v této oblasti to již není obvyklé). Sejdeme z kopce do Studené, v údolí na první pohled upoutá rozlehlý areál masny (pozvolna krachující), zámek, který zde býval vyhořel a pivovar byl zrušen. Ze Studené vyjdeme jihovýchodně přes Skrýchov, opět se vnoříme do lesů hory Hradiště a přes Brandlín dojdeme kousek po silnici do Velké Lhoty. Tato nevelká vesnice s tzv.tolerančním areálem (dva kostely a dvě evangelické fary) se v posledních letech proslavila pořádáním kulturních akcí - tzv. Velkolhotecké kulturní léto (koncerty, varhanní recitály, klasický zpěv). V jednom z kostelů jsou opravené památkově chráněné varhany. Pokračujeme dál přes Řečici, kde si můžeme všimnout za zdí barokního zámečku (nepřístupný), odtud volíme klidnější silnici směrem k Šachu, který necháme po pravé ruce a jdeme dál do Volfířova, kde je kostel původně gotický, naposledy přestavovaný v 18.století. Odtud se cesta stáčí východně přes Dolní Němčice zpět do Dačic.
Reklama:

Poslední komentáře

Poznámka

Nováková Alena - 05.07.2007 - 07:41

Přeji příjemný den, jsem ráda, že jsem našla zde uvedené trasy z okolí Dačic. Konkrétně jsem...

Reklama:

Reklama:

Dačicko - informace k místu

Dačicko - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů je muzeum specializované na betlémy v Třebechovicích pod...
Potštejn

Potštejn

Zámek se nachází v centru obce Potštejn a právem je nazýván barokní perlou Východočeského...
Zrcadlový labyrint Na Rychtě Úvalno

Zrcadlový labyrint Na Rychtě Úvalno

V nenápadném Úvalně na Bruntálsku se nachází nečekaná atrakce proděti i dospělé -...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.