Vlčnov
Vlčnov se rozkládá na předhůří Bílých Karpat kolem Vlčnovského potoka asi 5 km jihozápadně od Uherského Brodu. V písemných pramenech se poprvé objevuje v r. 1264, ale osídlena byla daleko dříve. Jako markraběcí léno byla udělována šlechticům, z nichž nejvýznamnější byli pánové z Vlčnova, Kunovic a nakonec Kounicové, v jejichž držení byl Vlčnov od r. 1611. Podobně jako ostatní obce v kraji byla obec v 17. a 18. století postižena nájezdy nepřátelských vojsk. V obci je řada památek lidové architektury (areál vinných búd, chráněný jako památková rezervace lidové architektury, dům čp. 57, obydlí středního zemědělce s expozicí bydlení a zemědělského nářadí, muzeum lidové architektury v domech čp. 65, 739, muzeum výšivek v domě čp. 477, domy čp. 12, 80, 301, 770, stavení čp. 255 a komora u čp. 47). Kostel sv. Jakuba Staršího je ranně gotickou stavbou ze 13. stol., barokní kaplička na návsi z konce 18. stol. je další pozoruhodnou památkou. Vlčnov je proslulý místními folklórními tradicemi. Asi nejznámější jsou Vlčnovské slavnosti – jízda králů, pořádané o poslední květnové neděli. Samotné jízdě ale předcházejí dlouhé přípravy, královská družina absolvuje ples, velikonoční obchůzku. Vlčnov a jeho okolí je zajímavé také z přírodovědného hlediska. Na katastru obce se nachází dvě přírodní rezervace – Kovářův žleb a Vlčnovský háj.
