Valašské Klobouky

Valašské Klobouky (5000 obyvatel), jedno z center oblasti jižního Valašska, leží v údolí říčky Kloboučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v r. 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí, například Dobšená, Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ploščiny. Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. První písemná zmínka o existenci Klobouk pochází z r. 1341. V r. 1407 bylo u starší osady založeno městečko Nové Klobouky, které dostalo řadu městských privilegií, městem byly až od 16. století. Jako pohraniční město trpěly Klobouky častými nájezdy kumánů z Uher (1622, 1680), v r. 1663 byly zpustošeny Turky a na přelomu 17. a 18. stol. uherskými kuruci. Od r. 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Díky řadě privilegií se Klobouky postupně staly nejen hospodářským střediskem někdejšího brumovského panství a po r. 1848 i sídlem okresních úřadů jižního Valašska. V letech 1949-1960 byly Klobouky sídlem okresu, pak byly začleněny do okresu Gottwaldov (od roku 1990 Zlín). K nejvýznamnějším památkám patří farní kostel Povýšení svatého Kříže s gotickým jádrem ze 13. stol., budova Staré radnice, dnes sídlo muzea, mariánský sloup a zajímavostí je také dochovaný renesanční pranýř. Valašské Klobouky jsou významným střediskem zimních sportů a výchozím místem turistických hřebenových túr v severní části Bílých Karpat. Pěší turisty i cykloturisty přitahují hlavně v létě, kdy odtud vyrážejí po mnoha trasách do Bílých Karpat.