Nečtiny
Ves, 5 km západně od Manětína, je poprvé uváděna v roce 1169, kdy náležela vladykům z Nečtin. Jejich původní sídlo můžeme situovat na vrch Špičák nad obcí. Ves potom byla za Jana Lucemburského povýšena na městečko a náležela k nedalekému hradu Preitenstein. Součástí tohoto panství zůstala i za pozdějších majitelů – Gryspeků, Kokořovců i Mensdorf-Pouilly. Významným způsobem se do stavební podoby Nečtin zapsali Kokořovci, za nichž byl v letech 1750–1752 přestavěn původně gotický kostel sv. Jakuba Většího stojící na návrší nad obcí. Sloup se sochou sv. Michaela z roku 1697 je jednou z nejstarších sochařských památek regionu. Kokořovce připomíná také náhrobní deska Václava Adama z Kokořova na místním hřbitově. Tam také najdeme, na severním Plzeňsku ojedinělý, litinový pomník W. R. Steidla z Tulechova. Při cestě k Hradu Nečtiny leží barokní kaple sv. Anny se špitálem rovněž založeném Kokořovci. V Nečtinech žila poměrně velká židovská komunita. Synagoga již byla bohužel zbořena, nad obcí ale dosud leží židovský hřbitov. Nečtiny a okolí dnes také zdobí sochy z mezinárodního sochařského sympozia konaného v létě roku 2006. Zámek ze 16. stol., radikálně přestavěn v novogotickém slohu v letech 1855-1858, slouží jako školící centrum Západočeské univerzity v Plzni.
