Malovaná jeskyně

Veřejnosti zpřístupněná Jeskyně Na Špičáku prostupuje vrchem Velký Špičák, který je vrcholem krasového kuželu, vystupujícího ze sedimentů kontinentálního ledovce severně od města Jeseníku. Jedná se o horizontální labyrint chodeb, puklin a síní, které vytvořily vody povrchových toků ve vápencích. Neobvyklé jsou jejich srdcovité tvary, které jim vtiskla jezera tavných vod v předposlední době ledové.

První písemná zmínka pochází z druhé třetiny 15. století a patří mezi nejstarší písemně zaznamenané jeskyně ve střední Evropě. Kromě neobvyklých tvarů chodeb je jeskyně poznamenána mimořádným množstvím nápisů a kreseb. Zatímco v dnešní době je poškozování jeskyní nápisy nežádoucí, zachování nápisů z historických dob je cenným pohledem do minulosti. Každý letopočet, znak či vyobrazení pomáhá nahlédnout do historie jeskyní a jejich využívání. Zdejší nápisy studují a dokumentují odborníci již několik generací. Černé (psané uhlem) a červené (psané malířskými barvami a rudkou) patří k nejstarším. Některé jsou tesané, ryté nebo vyškrabované. Zatím byl určen jako nejstarší letopočet z roku 1519.

Nejvíce diskuzí vyvolává původ kresby v místě zvaném Kalvárie. Je to historicky nejzajímavější, ale také nejzáhadnější místo celé jeskyně. Pojmenování vzniklo chybnou interpretací této ústřední malby – slunce překryté mladším letopočtem 1583 a půlměsíc s křížem. Malby slunce a měsíce snad pocházejí již z 15. stol. Malba je provedena malířskými technikami, s pigmentem obsahujícím rumělku. V posledních letech byla podrobena důkladnému studiu řadou odborníků a poté restaurátory obnovena do současného stavu, protože jeskynní prostředí malby dlouhodobě poškozuje.

Podle pověsti se v jeskyni po bitvě na Bílé hoře ukrývali na cestě do exilu Čeští bratři, kteří si v této části zřídili primitivní modlitebnu. Zcela vyloučit se nedá také domněnka, že při svém putování do polského Lešna navštívil jeskyni Jan Amos Komenský. Nejnovější výzkumy pramenů však tuto informaci nepotvrzují.

Již ve středověku se v okolí těžil velmi kvalitní mramor, zde též nazývaný „Slezská Carrara“. Sloužil často jako stavební kámen, ale zaujal především jako krásný a dobře opracovatelný dekorační kámen.

Jeskyně jsou také významným zimovištěm vrápenců a netopýrů, mezi mnoha druhy byl zaznamenán i vzácný netopýr černý.

Jeskyně umožňují bezbariérový přístup i vozíčkářům.

V letošní letní sezoně je návštěva mírně ztížena opravou silnice, takže je možné dojet k parkovišti hotelu U Jezera a dojít cca 800 metrů pěšky. K jeskyni vás pak přesně dovedou modré šipky. Je také možné si předem dojednat výjimku vjezdu – informace najdete na webu.

Podrobnosti o otevíracích dobách, akcích ve zpřístupněných jeskyních či cenách vstupného najdete na www.caves.cz.