Partner portálu

Reklama

Reklama

Reklama

Židovské památky Prahy

Praha 1 (centrum) - Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany

/images/nejnavstevovanejsi/zidovske-pamatky-prahy.jpg

Židovské muzeum

Historie a tradice pražské židovské obce je výjimečná. A proto za ní jezdí celý kulturní svět. Židovské muzeum vzniklo po asanaci. Záměrem tak bylo zachovat umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci přestavby Židovského města počátkem 20. století zbořeny. U zrodu Židovského muzea stáli v roce 1906 historik dr. Salomon Hugo Lieben a dr. August Stein, představitelé českožidovského hnutí. Za druhé světové války mělo posloužit zvrhlým nacistům jako centrální muzeum vyhynulé rasy v Evropě. V roce 1942 zřídili Ústřední židovské muzeum, kam byly soustředěny cenné předměty ze všech zrušených židovských obcí a synagog Čech a Moravy. V roce 1945 navázalo na předválečnou činnost. Působení Státního židovského muzea bylo poznamenáno řadou omezení, jež muzeu znemožňovala plně vyvíjet výzkumnou a osvětovou činnost. Po pádu komunistického režimu se však vytvořily nové podmínky. V říjnu 1994 byly budovy vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR. Tak vzniklo Židovské muzeum v Praze.

Franz Kafka

Popravdě, celý svět zná moderní Prahu kvůli jedné osobnosti. Franz Kafka je nejznámější spisovatel z naší země. Proto ho můžete najít na tričkách, i hrníčcích jako suvenýr, což by určitě považoval za vtipnou ironii. Narodil se v asimilované rodině a pocházel od Staroměstského náměstí. O židovství se zajímal docela pozdě, o to intenzivněji ho však skrytě zakomponoval do svého díla. To se dá popsat jako bezvýchodný boj člověka proti všudypřítomné, anonymní moci. V díle bylo ústřední téma viny a tím jakoby předjal židovskou perzekuci. Napsal romány Proces, Zámek, Amerika. Hlavně však novelu Proměna, kterou znají školáci po celém světě.

Židovské muzeum-Židovský hřbitov, U starého židovského hřbitova

Začít cestu bude nejlepší před hlavními budovami na Josefově. Ve výjimečném komplexu, hned za stánky s turistickým zbožím naleznete několik domů. Nejznámější ze všeho je však Židovský hřbitov, kde se pohřbívá už stovky let. Často jsou zde hroby v několika vrstvách na sobě, protože Židé věří na obživnutí mrtvých při Posledním soudu. Naleznete zde náhrobky hlavně historických osobností. K místům posledního odpočinku důležitých osobností můžete vkládat kamínky, což znamená úctu a papírky se svým přáním, které chcete splnit hlavně od rabbi Jehudy Loewa. To milují hlavně děti.

Maiselova synagoga, Maiselova ulice

Zde je historická expozice Židovského muzea. V centru je umístěna kolekce stříbra, hlavně barokní levitská souprava původně z Pinkasovy synagogy. Vystaveny jsou české denáry z 10. a 11. století, na jejichž ražbě se podíleli židovští mincmistři. Zajímavý je tam dlužní úpis z roku 1378, kde jako ručitel vystupuje Jan Žižka z Trocnova. Působivé jsou vyobrazení, které ukazují formy diskriminace Židů a ilustrují antisemitské stereotypy. Další části jsou vyhrazeny životu a dílu učenců jako Akiva Horovic, David Oppenheim, nebo historik a astronom David Gans, polyhistor Josef Šelomo Delmedigo.

Další umělecké předměty spojené s vynikajícími osobnostmi. Mezi sloupy se vystavují synagogální opony z 17. a 18. století. Nejcennější je opona velkého finančníka Mordechaje Maisela. Poblíž je zlacený stříbrný pohár, který patřil rabbimu Loewovi i zlacená stříbrná koruna na Tóru z roku 1783. Z výrobků zaslouží pozornost stříbrný štít na Tóru, zhotovený roku 1753 Jošuou Corefem. Expozice se týká i dvorních Židů. Vystavuje se zde privilegium Jakoba Baševiho z roku 1628 s vyobrazením jeho erbu. Tento bankéř byl první židovský šlechtic, i díky spolupráci s Albrechtem z Valdštejna. Největšímu zájmu se těší rytiny průvodů pražských Židů z let 1716 a 1741. Jistě vás zaujme i znamení židovského řeznického cechu z roku 1620 v podobě klíče.

Španělská synagoga, Vězeňská ulice, Josefov

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané "Stará škola" byla v roce 1868 zbudována budova v maurském slohu. Všude je štuková arabeska i stylizované orientální motivy. Ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české hymny. Stálá expozice Židovského muzea je věnována dějinám Židů v Čechách a na Moravě od emancipace do současnosti. Navazuje na expozici Maiselovy synagogy. Můžete se zde seznámit s dějinami Židů od konce 18. do počátku 20. století. Tedy až do úplného zrovnoprávnění Židů v roce 1867. Portréty osobností spolu s ukázkami jejich prací návštěvníkům přibližují tradiční vzdělanost, osvícenství, židovské školství. Vlna antisemitismu na konci 19. století zpochybnila asimilaci. Tehdy vzniká národní hnutí, sionismus. Podíl Židů na rozvoji průmyslu je reprezentován podniky, které založili židovští podnikatelé, sirkárna v Sušici, sklárna Moser, ČKD v Praze. Židé hráli významnou roli i ve veřejném a společenském životě Československa. Expozice představuje česky i německy píšící literáty, vědce i výtvarníky.

Staronová synagoga-roh Maiselovy a Pařížské, Josefov

Je opravdu unikátní, protože jde o nejstarší stojící evropskou synagogu. Stavba je raně gotická, už z roku 1270. Vstup tvoří překrásný gotický portál s tesanými vinnými listy a lomenou klenbou. Po 9 schodech vejdete do interiéru. Gotickými okny přichází jen málo světla, působí tedy tajuplně a pochmurně. Říká se dokonce, že na zdech dosud lpí krev Židů, kteří se na svaté místo uchýlili při pogromu za Václava IV. a všichni byli povražděni. Podle pověsti přinesly kameny do synagogy andělé z rozvalin jeruzalémského chrámu a nejen díky tomu zbožní Židé považují Prahu za druhý Jeruzalém. Nejznámější vrchní rabín, který tu působil se jmenoval Rabbi Jehuda Loew ben Bezalel-Maharal. Často chodil k císaři Rudolfovi II. na dvůr jako vyjednávač. Kromě jiného zabránil mnoha příkořím a soudům proti souvěrcům. Dokonce měl zjevovat starozákonní proroky. V očích okolí byl čaroděj, normálně spíš učenec, kabalista a znalec přírodních věd i astrologie. Pedagogicky přitom ovlivnil i Jana Amose Komenského.

Legenda o golemovi

Hlavně je však spojován se stvořením umělé bytosti, golema. Rabbi měl z hlíny vytvořit velkou postavu muže. Když mu do úst vložil šém, destičku s kouzelným slovem, golem oživl. Vykonával ty nejtěžší práce a stal se ochráncem ghetta. Ale jednou v pátek večer mu zapomněl vytáhnout šém a golem v ghettu zničil, co mohl. Rabbi ale nakonec zabránil nejhoršímu. Protože byl přerušen během modlitby o šabatu, tak se zde od té doby zpívá dvakrát 92. žalm, což se nikde na světě neopakuje. Potom golema naposledy oživil, přikázal mu vyjít na půdu a uložit se tam. Ihned vyňal šém a umělý muž zmrtvěl. Podle další legendy ho o stovky let později jeden mladík oživil. Golem se ale omylem zvětšoval, takže student nový šém vytrhl a zasypali ho trosky hlíny. Zuřivý reportér Egon Erwin Kisch, který šmejdil po pražských kuriozitách ale nic neobjevil. Podle záhadologů ale stále přespává ve Staronové synagoze a stal se předobrazem robota. Rabbi Loew však měl fyzikální a mechanické znalosti a v té době se oživlá loutka podařila zprovoznit i jiným.

Klausová synagoga -U starého hřbitova, Josefov

Jméno opravdu s naším prezidentem nijak nesouvisí. Vzniklo podle tří malých budov-klausů s rituální lázní a talmudickou školou. Při velkém požáru roku 1689 vyhořela. Za okupace vnitřek poničen. Zajímavá muzeální expozice Židovského muzea se zde věnuje tradicím a zvykům, které se vázaly k celému životu náboženské menžiny a liturgickému roku. Dá se tedy poučit, jaký byl vlastně způsob života ve městě, i na venkově a jak blízko byli Židé prostým Čechům, což vyplývá i ze znalostí naší kultury.

Pinkasova synagoga, Široká ulice, Josefov

Druhá nejstarší pražská synagoga má goticko-renesanční vzhled. Leží pod úrovní dnešní ulice, tedy tam, kde byla úroveň země kdysi. Vstup do ní vede dvorkem. Už při vstupu překvapí cennou křížovou klenbou, s barevně odlišenými žebry. Určitě se vám zalíbí pět velkých, polokruhových oken, kterými sem svítí světlo. Synagogu postavil Benedikt Rejt v přibližně stejně době, kdy pracoval na chrámu sv. Víta. V 50. letech se zde prováděly restaurační práce. Dnes má trochu pochmurnou, ale pro Židovské muzeum důležitou funkci. Stala se památníkem obětí holocaustu zavražděných nacisty se 77 297 jmény českých Židů. Ta hustě pokrývají stěny interiéru a jsou stále obnovována. Po obou stranách aronu jsou názvy koncentračních táborů.

Vysoká synagoga-Červená ulice v Josefově

Tato synagoga je veřejnosti nepřístupná, ale je důležité o ní něco vědět. Uvnitř je totiž propojena s radnicí, kde sídlí český rabinát. Přece jen její část, renesanční klenby spatřit můžete. Protože tam je obchod se suvenýry a informační středisko. Přímo modlitební sál leží v patře, a má nezvyklou, centrální čtvercovou dispozici. Svatostánek, aron hakodeš je barokní z roku 1689 a proto je hodně cenný i z hlediska Židovského muzea.

Smíchovská synagoga- Stroupežnického, Smíchov

Až si půjdete užít nákupu uprostřed obchodní a kancelářské čtvrti na smíchovském Andělu, u stanice tramvaje asi přehlídnete malou, šedivou budovu. Jedná se o synagogu, která byla na rozdíl od zdejších velkých továren a strojíren zachována. Sloužila místní židovské obci, po válce ale byla zrušena a přeměněna na skladiště. Dnes slouží kulturnímu účelům a přímo jako antikvariát, kde se dají nakoupit staré knihy a tisky, často se židovskou tematikou.

Jubilejní synagoga-Jeruzalémská ulice, Nové město

Pokud do Prahy přijedete vlakem na Hlavní nádraží, ulicí směrem k Jindřišské věži, po pravé straně uvidíte mírně zjevení. Synagoga získala své jméno tak, že byla postavena k jubileu vlády císaře Franze Josefa. Využila tehdy módní orientální styl, proto může působit trochu jako mešita. Krásné je barevné průčelí, kde je velké rozetové okno ve tvaru šestcípé Davidovy hvězdy. Celý prostor je trojlodní bazilika se sedmi arkádami s 1. galerií pro ženy. Občas bývá otevřena pro koncerty a výstavy v souvislosti se Židovským muzeem.

Libeňská synagoga, Palmovka

Tato synagoga je sice trochu z ruky, ale přímo na stanici metra linky B. V Libni byla vlastní židovská čtvrť. Mnoho souvěrců zde žilo díky rovnoprávnosti s křesťany, které už v 18. století zařídil hrabě Nostic. Tato synagoga vznikla po velké povodni 1845. Dříve stála v husté zástavbě. Dnes se však plánuje, že se nad ní postaví byt pro rabína a bude sloužit pražským liberálním Židům. Dnes však vnitřek přeje od května do října výstavám a kulturním, hlavně divadelním akcím, které jsou vytvářeny přímo pro toto prostředí. Takže mezi pražskými synagogami máte možnost obdivovat právě tuto. Ještě jedna perlička-cennou korunu ze svatostánku uzmul jako kulisák Divadla S. K. Neumanna Bohumil Hrabal, když zde byly sklady. Někteří věřící proto tvrdí, že díky jejímu tajnému vlivu se jeho dílo stalo tolik slavné.

Fotogalerie

Poslední komentáře

Reklama:

Reklama:

Židovské památky Prahy - informace k místu

Židovské památky Prahy - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020)

První návštěvníci po znovuotevření v Zoo Liberec (11.5.2020-31.5.2020) 11.05.2020

Zoo v Liberci se zavřela 13. března a zůstala tak sedm týdnů bez svého h...

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020)

Dole v dole...a nejen v tom Kokořínském! (12.5.2020-21.6.2020) 12.05.2020

Pojedete-li od Mělníka na sever, snadno tento přírodní unikát ujde pozornosti...

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020)

Dům matky a Dům syna – Pomník Jana Palacha (16.1.2016-31.12.2020) 16.01.2016

 Umělecké dílo amerického architekta Johna Hejduka, věnované městu Praze...

Výletník doporučuje

Jihočeská Plavební

Jihočeská Plavební

Jihočeská plavební společnost provozující výletní lodní dopravu po řece Vltavě a Lužnici ...
PENZION U NÁMOŘNÍKA

PENZION U NÁMOŘNÍKA

Rodinný penzion s přímořskou atmosférou Už vás nebaví ubytovací stereotyp? Penzion u...
Ostrov

Ostrov

Město Ostrov leží na úpatí zalesněného hřebenu Krušných hor mezi lázeňskými městy –...
Hrad Vildštejn ve Skalné u Chebu

Hrad Vildštejn ve Skalné u Chebu

Hrad Vildštejn (Wildstein) se nachází severně od Chebu na západní straně stejnojmenného...
Hořovice

Hořovice

Hořovice – Český Betlém V příjemné vzdálenosti od Prahy, malebně rozloženo na...

Doporučujeme pro ubytování:

  • V blízkosti Lednicko-valtického areálu se vám nabízí ubytování Mikulov.
  • Pokud si chcete rezervovat ubytování a pěkné chaty a chalupy k pronájmu, doporučujeme Vám navštívit portál MegaUbytko.cz. Najdete zde vše od luxusních penzionů až po levné ubytování v soukromí. Rezervujte si Vaše ubytování ještě dnes přímo u majitele za nejlepší ceny na trhu.