Nový Bydžov

První zmínka o něm jako městu je z roku 1305, kdy je připomínán v listině Václava II. Původně královské město připadlo pro dluhy Jana Lucemburského rodu Vartenberků a stalo se na takřka 300 let městem poddanským. Po rodu Vartenberků se pány Bydžova stali Pernštejnové a po nich Valdštejnové. Po vymření bydžovské větve Valdštejnů přešlo držení města v roce 1567 na krále Maxmiliána II., který v roce 1569 uzavřel s měšťany smlouvu o výkupu z poddanství. Tím se stal Bydžov svobodným královským věnným městem. V dalších staletích se město stalo sídlem vyšších správních úřadů: v letech 1751-1784 krajského úřadu (v roce 1784 došlo k přenesení sídla kraje do Jičína, ale název Bydžovský kraj zůstal až do roku 1850) a od roku 1850-1960 byl Bydžov nepřetržitě sídelním okresním městem. Ve městě je několik památek, k nejvýznamnějším řadíme starý židovský hřbitov, který je třetím nejstarším v Čechách. Dále můžeme obdivovat např. původně gotický, později barokně upravovaný děkanský kostel sv. Vavřince, mariánský morový sloup, novogotickou radnici, novorenesanční bývalý Okresní dům, budovu spořitelny s muzeem, která má výrazné prvky secese, a barokní kostel v blízkých Metličanech. Nový Bydžov je také místem konání studentských merend, dvoudenních slavností provázených volbou pantáty a panímámy a všeobecným veselím. Jejich historie sahá do poloviny 18. století a v roce 2005 proběhl již 131. ročník. Město je také rodištěm několika významných osobností, z nichž můžeme jmenovat např. Marka Bydžovského z Florentina, který se zasloužil o výkup města z poddanství, Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové, Aloise Turka, architekta, Josefa Eduarda Procheho, šlechtitele ovoce, Karla B. Mádla, uměleckého historika a v sousedním Starém Bydžově narozeného Jana Maláta, hudebního skladatele, který svoji hudební dráhu v Novém Bydžově začínal.

Reklama

Kde toto místo najdete:

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama

Další zajímavá místa v okolí

Reklama