Příbram
Zmiňuje se poprvé roku 1216 jako statek v majetku pražských biskupů, městem se ale stala roku 1406. Arcibiskup měl ve městě svůj zámeček, jehož jádro tvoří gotická tvrz z poloviny 14. století. V okolí města byly objeveny stříbrné žíly, a proto došlo k rozvoji dolování. Roku 1579 byla Příbram povýšena na královské horní město a těžilo se tu s přestávkami a rozličným výnosem až do konce 18. století, kdy nastal obrovský rozvoj těžební činnosti. Příbram se stala sídlem Vrchního horního úřadu a Vysoké školy báňské. Roku 1875 bylo dosaženo na dole Vojtěch důlní hloubky 1000 m. Roku 1892 došlo na dole Marie k výbuchu důlních plynů, při němž zahynulo více než 300 horníků. Tato těžba byla ukončena na konci 70. let 20. století. Od poloviny 20. století se poblíž Příbrami rozvíjela těžba uranu, která přinesla městu nový rozkvět, ale také mnoha lidem vězněným v okolních táborech nucených prací velké utrpení. Centrum staré Příbrami je soustředěno kolem kostela sv. Jakuba Většího, jenž pochází z 2. poloviny 13. století, ale jehož zařízení je většinou barokní, a náměstí T. G. Masaryka. V bývalém arcibiskupském zámečku sídlí kromě galerie také Muzeum třetího odboje. Nad městem známé mariánské poutní místo Svatá Hora, spojené s Příbramí krytým schodištěm.
