Východní Bílé Karpaty: orchidejové louky a krajina Gabry a Málinky

Bílé Karpaty jsou hory, které lemují hranici mezi Moravou a Slovenskem. Jejich nedotčená příroda patří pod ochranu UNESCO, dodnes tu najdete prastaré valašské sušírny, nedotčené jalovcové stráně i pastviny s ovečkami. Vydejte se na výlet do krajiny voňavých luk, kde nepotkáte davy turistů.

Orchidejové louky i pralesy

Reklama

Bílé Karpaty, které se táhnou od Veselí nad Moravou až k Valašským Kloboukám a na Slovensku k Púchovu a Trenčínu, patří ve své moravské části k horám s největší druhovým zastoupením vzácných orchidejí v celé střední Evropě. Ne nadarmo se jim proto často říká Orchidejové hory. O jejich úžasnou přírodu pečují místní také každoročním Kosením bělokarpatských luk, které probíhá v okolí Valašských Klobouk. Ruční sečení horských luk totiž pomáhá chránit karpatské biotopy i vzácné druhy rostlin a živočichů.

Díky staletím pasení oveček na místních stráních, mají Bílé Karpaty specifický ráz. Mezi bohatými horskými lesy a pralesy, které nepotřebují zásah člověka, najdete horské lučiny se solitérními stromy. Můžete se toulat prastarou krajinou, usednout pod košaté stromy nebo se kochat roubenými dřevěnkami roztroušenými po stráních.

Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat je Velká Javořina, na jejímž úpatí najdete bukový prales, který je už více než 200 let přírodní rezervací, která je ponechána svému přirozenému vývoji. Kromě javorinského pralesa tu najdete třeba Havraní vodopád, přírodní rezervaci Vlčí prameny, orchidejové louky Dobšena nebo jedlový prales Ščúrnica u Valašských Klobouk.

„Bílé Karpaty jsou místem, kde je dodnes vidět krajina, jakou znali naši předkové před dvěma sty lety,” říká Jana Pastyříková z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko, na jejímž území se nachází část bělokarpatského pohoří. „Snažíme se hledat místa, která nejsou moc známá mezi turisty a pomáhají nám s tím místní, kterým říkáme “výletníci”. Díky nim jsme objevili třeba malebné výhledy z Vršatce nebo motýlí louky na hranicích se Slovenskem. Pečlivě je popisujeme na našem webu, aby měli všichni, kdo chtějí objevovat neznámé Bílé Karpaty, kam chodit pro inspiraci.” Akce je realizována v rámci projektu Objevujeme Zlínsko a Luhačovicko za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.

Hory, kde jsou tradice pořád živé

Východní část Bílých Karpat je také místem, kde jsou tradice, řemesla i lidová architektura stále vepsány do krajiny i paměti obyvatel. Každoročně se v Kloboukách pořádá Mikulášský jarmek, na kterém uvidíte více než sto let staré masky čertů, které se lišily od vesnice k vesnici. V létě tu místní pořádají Kosení luk, Valašské kumštování nebo prohlídky starých sušíren, které se podařilo renovovat v nedalekých Vlachovicích.

„Pro letošek jsme připravili páteční exkurze po vlachovských sušírnách ovoce. Začínají na malé rodinné farmě Fryzelkových, kteří tu pěstují ovoce a bylinky a pokračuje po 8 staletých sušírnách po celé vsi,” přibližuje Jana Tesařová ze Sdružení obcí mikroregionu Valašské Klobucko. “Roubené “sušárně” s pecí se povedlo zachránit díky spolku Dokopy, který se o ně dodnes stará. Podobně jako před stovkami let tu i dnes místní suší ovoce a bylinky na zimu. Turisté si je mohou projít každý prázdninový pátek a podívat se místního muzea, do rodinného bednářství nebo na rodinnou farmu.”

Kromě ovocnářství mají ve východní části Bílých Karpat velkou tradici také řemesla jako je papučářství, řezbářství nebo modrotisk. Se všemi se dnes můžete setkat jak v muzeu ve Valašských Kloboukách, tak u malých řemeslníků, kterých je v okolí nepočítaně.

První secesní dům v Česku

Přestože je na stráních Bílých Karpat rozeseto stovky malých dřevěnic a lidových staveb, Valašské Klobuky drží prvenství v úplně jiném slohu. Přímo tady, v Klobukách, se narodil architekt Hubert Gessner, který tu také postavil první secesní stavbu v celém Česku.

Bratmannovu vilu najdete jen kousíček od náměstí, letos k ní přibyly dvě expozice věnované realizacím slavného rodáka, sdružení Valašské Klobucko připravuje také Instastezku, která vás po unikátní secesní architektuře provede.

Krajinou Gabry a Málinky

V Bílých Karpatech se odehrává hned několik slavných příběhů. Mezi nimi třeba Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové nebo Želary Květy Legátové. Ve východní části, která patří ke Zlínsku a Luhačovicku měly svůj domov dvě vykutálené sestřičky Gabra a Málinka. Jejich autorka, Amálie Kutinová, v nich ztělesnila své vlastní vzpomínky na dětství ve Štítné nad Vláří. Pokud byste se chtěli podívat na pohádková místa z knížky, vydejte se ze Štítné na Pláňavy a Javorník.

Okolí Štítné je jako stvořené pro prázdninová objevování,” říká grafik a designér Jan Zainer, který pro Zlínsko a Luhačovicko objevuje ty nejkrásnější trasy v okolí. „Nahoře na kopcích se pasou stáda oveček, kolem nikde nikdo, jen úžasné výhledy do krajiny. Je to úžasně inspirativní krajina, kam rádi a bez starostí chodíme i s dětmi.”

Bílými Karpaty na kole nebo pěšky

Krajina Bílých Karpat není na rychlé sbírání turistických cílů stavěná. Mnohem víc si ji užijete, vydáte-li se objevovat pěšky a velmi pomalým tempem. Také proto tu stojí hned několik rozhleden nebo dřevěná pozorovatelna Durch.

Vyrazit ale můžete také na kole, pokud vám nevadí nějaké to převýšení. “Karpaty jsou myslím na kole nejkrásnější,” říká Josef Bělaška, zdravotnický záchranář, který připravuje cyklotrasy Zlínska a Luhačovicka. „Nedávno jsme jeli po dně plánované přehrady, takže krajinou, kterou brzy zalije voda. Připravili jsme ale také výlet na posvátnou horu Klášťov nebo po stopách leteckých bitev nad Bílými Karpaty. Chce to trochu šlapání, ale ty výhledy za to prostě stojí.”

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama