Rokycansko

Putování po okolí Rokycan začneme v městě samotném. Nejdříve k jeho historii. První písemná zmínka připomíná Rokycany již roku 1110, kdy patřily pražskému biskupovi, který zde měl dvorec. Osídlení místa je však pravděpodobně starší. Biskup si Rokycany udržel po celou předhusitskou dobu. Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. stol. osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. V roce 1399 již Rokycany měly městské hradby a od roku 1406 se řídily pražským staroměstským právem. Na přelomu 13. a 14. století je starý biskupský dvorec nahrazen hradem. V roce 1362 je zde dokonce založen, dnes již neexistující, augustiniánský klášter. V roce 1421, za husitských válek, byly Rokycany dobyty husity, hned na to pak Plzeňskými katolíky, později se jich zmocnili táborité. Od roku 1498 patřilo město královské komoře, a následně ho v roce 1584 Rudolf II. povýšil na město královské. V této době se zde dařilo obchodu a dobývání železa. Město však ničily četné požáry. Za třicetileté války bylo město z velké části vypáleno a v roce 1642 zde došlo k tragické decimaci Mandlonova pluku (viz kapitola Exkurzy). Další velké požáry postihly město v roce 1757 a 1784. Následnými stavebními úpravami a později i díky rozvoji průmyslu přišlo město o svůj středověký ráz. Od roku 1850 se Rokycany staly sídlem okresního úřadu. Průmyslovému rozvoji města v 19. století pak pomohla od roku 1862 i poloha při železniční trati. Město pokračovalo i v železářské tradici – byla zde založena Bedřichova huť a městská slévárna a válcovna. Od roku 1923 zde vzniká i tradice výroby jízdních kol. 7. května 1945 bylo město, ležící při demarkační linii, osvobozeno vojáky americké armády. [/]

Na prohlídce Rokycan

Stojíme na náměstí, za Mariánským sloupem, který je barokním dílem sochaře V. Baura z roku 1770 se tyčí věž kostela Panny Marie Sněžné, původně gotického, z poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěný. Empírová věž pochází z roku 1823. V jeho stínu rozhodně navštívíme muzeum, které ač na to na první pohled nevypadá je v objektu bývalého biskupského hradu. V expozicích se dozvíme téměř vše nejdůležitější, co by nás mohlo při putování po historických či přírodních památkách Rokycanska zajímat. V parku naproti rozhodně zaujme empírová stavba Masných krámů, která pochází z první poloviny 19. stol. Ulice pod nimi je zachována branka do města. Městské opevnění (hradba s baštami) je však lépe zachováno v severozápadním okraji historického jádra při silnici objíždějící dodnes střed města. Západně od nich stojí v parku nenápadně renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1609 sloužil původně protestantům. V 18. stol. prošel barokní úpravou. Zajímavostí je, že dnes slouží pravoslavné církvi. Když se pozeptáme místních, jistě nám ukážou severně od kostela kudy zástavbou domků k mohyle s křížem, který připomíná smutnou decimaci Mandlonova pluku (viz kapitola Exkurzy), jenž byl obviněn za porážku císařských vojsk v bitvě u Brietenfeldu za třicetileté války (každý desátý voják byl zastřelen). Ve městě se při našem toulání dále setkáme s řadou historických domů či menších sakrálních památek. [/]

Vojenské a historické muzeum na demarkační linii

Rozhodně si nenecháme ujít zajímavé a známé Vojenské a historické muzeum na demarkační linii, kde si mohou návštěvníci prohlédnout vozidla, zbraně a výstroj jak československé armády do roku 1938, tak i protihitlerovské koalice i německé branné moci za II. světové války. Leží za městem při silnici do Šťáhlav. Nevzniklo zde náhodou, vždyť bezprostředně za městem demarkační linie procházela. Připomíná jí památník při staré silnici na Prahu.[/]

Z Rokycan na sever

Město můžeme opustit třeba směrem severním. Podjedeme okolo kopule zdejší hvězdárny dálnici a již nás vítá svou charakteristickou siluetou ruin letohrádku Kamýk obec Osek. Letohrádek byl postaven Nostici v rámci oseckého panství na počátku 18. století jako součást barokní koncepce krajiny. Zpustl již koncem 18. století za ním se v houštinách skrývá pozůstatek židovského hřbitova. Pokračujeme po silnici dále a za křižovatkou odbočíme doprava abychom neminuli prostornou náves s původně gotickým kostele Nanebevzetí Panny Marie, zbarokizovaný roku 1707 J. Augustonem. Upoutá nás především jeho mohutné dvouvěžové průčelí. Za návsí se ukrývá zámek – trojkřídlá patrová budova s věží v nároží, která v severovýchodní části obsahuje konstrukce renesanční tvrze ze 16. století se zbytky sgrafit. Po žluté značce pokračujeme po silnici do Litohlav a dále vystoupáme malou poutí na Vršíček, který je nejznámějším poutním místem Rokycanska. Vznik poutního místa je spojen s morovými epidemiemi, které do 19. století kosily obyvatelstvo celé Evropy po tisících. V letech 1676, 1689 a 1712–1713 bylo ohroženo i královské město Rokycany. Avšak jakoby zázrakem se mu všechny tyto tři morové rány vyhnuly. Po posledním moru se rokycanští rozhodli z vděčnosti postavit kostelík na Vršíčku. Díky válečným událostem a po epidemii v roce 1741, která už město zasáhla, byl základní kámen stavby položen až v roce 1744. Vybudoval jej stavitel Jan Mourek z darů občanů a města Rokycany. Kostelík byl dokončen a vysvěcen v roce 1747 a brzy se stal cílem mnoha poutníků i z širokého okolí. Při kostelíku byla zřízena i poustevna, kterou obýval poustevník z bratrstva sv. Ivana. Po reformách Josefa II. jej nahradil hlídač kostela. Slavné poutě vyvrcholily po druhé světové válce. Za komunistické vlády hrozil poutnímu místu zánik. Na rozdíl od poustevny, která vyhořela v roce 1951, kostel temné období přežil a v letech 1994–1998 by příkladně opraven. Jedná se o centrální barokní kostel na půdorysu řeckého kříže, který je opatřen dvěma věžičkami. Kostel je pěkně vidět i když spěcháme po dálnici z Prahy do Plzně. [/]
Z Litohlav můžeme ještě navštívit nepatrné zříceniny Hrádku u Ejpovic. Zajímavostí rozhodně je, že zříceniny byly poškozeny při stavbě železnice roku 1861 a ta prochází prochází přímo hradem. Pojedete-li vlakem třeba z Rokycan do Plzně rozhodně se pokuste při troše pozornosti zaznamenat okamžik průjezdu hradní zříceninou.[/]

Z Rokycan na jihovýchod

Vrátíme se zpět do Rokycan a vydáme se z nich jihovýchodně do Dobříva. Ještě než se zde dostaneme k vyhlášené technické památce míjíme kromě několika roubenek i Pamětní síň Jindřicha Mošny, která je umístněna v roubeném stavení čp. 48, tzv. „Staré hospodě“, kde herec trávil prázdniny. Dokumentuje pobyt herce J. Mošny v Dobřívě, jeho osobní památky či herecké role. Naproti hospodě se nachází kamenný barokní most ze 17. století, zvaný Švédský. A již stojíme před vodní hamrem, který je významnou technickou památkou z 18. až počátku 20. století. Je v něm živá expozice rokycanského muzea s původním zařízením v provozu a nářadím (nůžky, brusky, váhy na železo, buchar aj.) s ukázkami řemesel. Z Dobříva si motorizovaní či zdatnější turisté mohou udělat exkurz do Strašic. Silnice vede při hranicích dosud funkčního vojenského újezdu v prostoru Brd. Turistická značka na druhé straně říčky Klabavky zase nemine pozůstatky hradu Vimberka, který zde byl zřejmě vystavěn v souvislosti s ochranou těžby železné rudy v okolí a zanikl snad v rámci vojenské akce proti Rožmberkům v roce 1352. Samotné Strašice nás zaujmou především svojí zapomenutou polohou. Přesto se zde zachoval na návrší pěkný kostel sv. Vavřince z poloviny 14. století obklopený hřbitovem. V jeho interiéru jsou zachovány monumentální gotické malby. Za kostelem dále leží na ostrohu fara, která stojí na místě hradu (zachován široký okrouhlý příkop a vnější val, na středové ploše zastavěné farou jsou patrné zbytky obvodové hradby). Vraťme se zpět do Dobříva a naším dalším cílem bude 3 kilometry vzdálené městečko Mirošov.[/]
První zmínka o Mirošově pochází z roku 1353. V letech 1550–1616 byl v držení Gryspeků, poté do roku 1726 Vratislavů z Mitrovic.. V letech 1848–1904 se zde těžilo černé uhlí. Za okupace proslul Mirošov nechvalně jako koncentrační tábor pro české dělníky uprchlé z totálního nasazení v Německu. Zdejší tvrz byla zmíněna roku1616 při prodeji Adamovi Vratislavovi Mitrovic, Jan Antonín nechal před rokem 1723 tvrz rozšířit na zámek dle návrhu Jakuba Augustona mladšího. Dnes je restituovaný zámek obklopený parkem ve středu obce po rekonstrukci veřejně přístupný, ovšem jen ve vybrané dny. Pěkně opravený je i barokní kostel sv. Josefa z roku 1693 na náměstí, později upravovaný. U kostela stojí soubor barokních soch světců. Z Mirošova se budeme vracet po silnici severně do Rokycan. Uděláme ještě malou zastávku u osamoceně stojícího původně gotického kostelíka sv. Jakuba v místech bývalé vsi Chylice a po průjezdu Hrádkem se vrátíme zpět do Rokycan. [/]

Na Žďár

Rozhodně velmi zajímavou monotématickou pěší vycházkou z Rokycan je „tůra“ na vrch Žďár (629 m) po červené turistické značce. Přes pole se dostaneme až pod kopec a pak už jen stoupáme na vrcholek. Ještě před vrcholkem si povšimneme mohutných valů zdejšího hradiště z doby bronzové. Rovněž malá akropole hradiště okolo vrcholu s poetickým názvem Zahrádka je obklopena valovým opevněním. Odměnou za výstup nám bude nádherný výhled do okolí ze skály, která se tyčí nad výrazným suťovým polem. Ze Žďáru se můžeme vrátit zpět či pokračovat do Dobříva či na vlak do Holoubkova a vrátit se zpět vlakem do Rokycan.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Putování kolem města Třemošnice

Icon 05.06.2021

Třemošnice se nachází v srdci Železných hor, kde nechybí nádherná příroda, smíšené le...

Celý článek

Pardubické pivo slaví 150 let

Icon 12.11.2021

Pardubice jsou proslulé jednou sladkou lahůdkou – perníkem. Jeho historie je jistě dlouhá ...

Celý článek

Srdcem Českého krasu

Icon 14.06.2021

Naučná stezka Srdcem Českého krasu seznámí návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií N...

Celý článek

Na prodloužený víkend do Českých Budějovic

Icon 13.11.2021

Zajeďte si do Českých Budějovic užít příjemnou a klidnou podzimní atmosféru, než všude pro...

Celý článek

Nejkrásnější zámky Karlovarského kraje

Icon 17.06.2021

Karlovarský kraj je proslulý především jako kraj lázeňský, za což vděčí mimořádnému bohats...

Celý článek

Technické památky a další lákadla Ostravy

Icon 20.06.2021

Těžbou uhlí a těžkým průmyslem proslavené město se pyšní skutečně unikátními industriálním...

Celý článek