Manětínsko – kraj stolových hor a barokních soch

Manětínsko je zajímavým nepříliš obydleným krajem pokrytým množstvím lesů a členěným stolovými horami a tzv. špičáky. [/]

Manětín

Reklama

Návštěvu kraje začneme v Manětíně ležícím pod stolovou Chlumskou horou, a nejdříve zavítáme do barokního zámku. Budova projektovaná Tomášem Haffeneckerem uzavírá jižní stranu manětínského náměstí a byla postavena na místě staršího sídla po velkém požáru města v roce 1712. Po prohlídce máme možnost příjemného posezení v zámecké restauraci a můžeme se vydat na prohlídku města, které je bohaté barokními sochami.[/]
Na terasách náměstí stojí dvě kašny se sv. Václavem a sv. Floriánem, mezi nimi je nepřehlédnutelné sousoší Nejsvětější Trojice a najdeme zde také řadu alegorií. Západní část náměstí uzavírá kostel sv. Jana Křtitele, spojený oratoří se zámkem. Je původně gotický z doby johanitů, přestavěný barokně. Domy na náměstí mají středověká jádra a řada z nich, jak si můžeme povšimnout, také barokní fasády a portály. Díky těmto architektonickým kvalitám byl Manětín prohlášen za městskou památkovou zónu.[/]
Z centra se vydáme podél silnice ke kostelu sv. Barbory po tzv. Vysoké cestě, kterou lemují dvojice soch vytvořených místní dílnou Josefa Herschera v 1. polovině 18. století. Jsme–li hodně zvídaví, tak ještě vystoupáme kolem sochy Panny Marie na Pernicích a kapličky u šibenice na Chlumskou horu, která odděluje Manětínsko od Žluticka.[/]

Nečtiny

Z Manětína se vydáme západním směrem na další stolovou horu Kozelka, respektive dva vrcholy Kozelku a Doubravický vrch. Naším cílem jsou ale především Nečtiny, zajímavé městečko s jednou z nejstarších soch na severním Plzeňsku – sloupem se sv. Michaelem z roku 1697, obklopeným dalšími barokními světci. Vystoupáme ke kostelu sv. Jakuba Většího, který je výraznou dominantou kraje a byl postaven za Kokořovců v polovině 18. století. V Nečtinech také žila židovská komunita, bývalá synagoga ale byla ve 2. polovině 20. století zbořena, ve stráni za kostelem je však dochován židovský hřbitov.[/]

Hrad Nečtiny

Dále směrem k Hradu Nečtiny se můžeme vydat pěšky po turistické značené cestě kolem lesní kaple Panny Marie nebo po silnici kolem bývalého špitálu s barokní kaplí sv. Anny. Nad osadou Hrad Nečtiny se tyčí ostrožna, na níž byl postaven za Jana Lucemburského hrad Preitenstein, považovaný pro svoji dispozici spíše za vojenský opěrný bod. Dodnes je zde dochováno obvodové zdivo a části opevnění. Od vstupní brány je také rozhled do kraje a na zámek pod hradem. Ten zde byl vystavěn již v 16. století, ale v polovině 19. století byl radikálně přestavěn do novogotické podoby. Ve volně přístupném parku si prohlédneme kašnu s tritónkem, sloupkovou kapli a další novogotickou kapli zděnou, na čestném nádvoří pak sochu jelena.[/]
Ruiny při cestě pod hradem jsou pozůstatkem bývalého pivovaru. Ve vlastní osadě nás již zdálky zaujme pohřební kaple sv. Terezie vybudovaná v polovině 19. století jako hrobka rodu Mensdorf- Pouilly, který panství vlastnil do roku 1945.[/]


Z Nečtin se můžeme ještě vydat do skutečně zapadlých míst, většinou poloopuštěných vesnic a nebo si užívat bohatství přírody. Nedaleko osady Plachtín se v lese nachází pozůstatky preitensteinské sklářské huti z 19. století, která patřila známé sklářské rodině Rücklů. Po špatných silnicích se dostaneme do osady Krašov s krásným románským kostelem sv. Ondřeje. Dále se můžeme vydat přes Bezvěrov s další bývalou sklárnou k Plzni. Se skutečně zvídavými návštěvníky se ještě vydáme od zaniklé vsi Račín, kam dnes vede sotva polní cesta a mezi vzrostlými akáty a hlohy najdeme na návsi zbytky kaple a kolem torzo zdiva domů, vše postupně pohlcované rozbujelou vegetací. Podobný obraz nám ale naskytne krajina i pokud se budeme chtít vrátit do Manětína přes osadu Potok a pak Lukovou, kde do daleka dnes doslova trčí rozpadající se kostel sv. Jiří.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama