Okolí Plzně a Nýřansko – kraj kaolinu a černého uhlí.

Severní okolí Plzně

Do nejbližšího okolí Plzně se vydáme nejprve po proudu Berounky, kde využijeme naučnou stezku Františka Malocha, která nás z Plzně Bílé Hory nejprve přivede k tzv. Malochově skalce, což jsou vlastně tři spilitové skalky pojmenované po plzeňském botanikovi F. Malochovi. Po cestě dále po proudu řeky dojdeme ke zřícenině hradu Věžka. Ten byl dvakrát dobyt a v 16. století již zcela opuštěn, a tak zde dnes najdeme jen nepatrné zbytky zdiva.[/]
Dále můžeme navštívit Chrást se zajímavou technickou stavbou – železničním mostem přes Klabavu, který byl postaven v roce 1892, kdy nahradil starší konstrukci a od té doby slouží železniční dopravě dodnes. Podél Berounky se dostaneme také do obce Nynice, známé hlavně archeologickým nalezištěm z pozdní doby bronzové a jako vesnická památková zóna s kaplí sv. Kateřiny na návsi.[/]

Zruč – muzeum vojenské techniky a kuriozit

Reklama

Hlavním cílem naší cesty je ale ojedinělé muzeum vojenské techniky a kuriozit ve Zruči. Najdeme jej na severozápadním okraji obce, při silnici do Třemošné a můžeme vstoupit. Muzeum vybudoval po roce 1990 soukromý sběratel Paval Tarantík na otevřené ploše. Mezi exponáty najdeme několik bojových vozidel, tanků a obrněných transportérů a pak hlavně letadel, z nichž některé je možné si částečně vyzkoušet v ovládání.[/]

Horní Bříza

Další muzeum najdeme v nedaleké Horní Bříze, kde je součástí keramických závodů a leží v průmyslové východní části města u hlavního vchodu do továrny. Jeho expozice přibližuje hlavně historii dolování a zpracovávání hornobřízského kaolinového ložiska objeveného J. Fitzem v roce 1880, ale zaměřuje se i na historii Horní Břízy samotné.[/]
Zůstaňme ale při našem putování průmyslovou částí severního Plzeňska ještě chvíli u kaolinu. Jeho povrchová těžba zanechala terénní relikty nejen u Horní Břízy, ale také Trnové, zdálky je viditelný tzv. bílý kopec u Ledec, kde se tzv. bílé zlato těžilo v 1. polovině 20. století. Pokud se vydáte naopak od Horní Břízy k severu, narazíte na největší kaolinový lom v Čechách u Kaznějova. Zdejší ložisko je na rozdíl od hornobřízského mladší, bylo objeveno až v roce 1903, ale je dnes plně využívané a povrchově těžené. Naopak bývalý podzemní lom se nachází severně obce Nevřeň, je ale nepřístupný a jen v lese s propadlinami a rovněž malým otevřeným lomem tušíme kde probíhají podzemní chodby.[/]

Všeruby

To jsme se již ale dostali od Plzně na severozápad, do krajiny více zemědělské, ale také bohaté na historické památky. Navštívíme Všeruby s kostelem sv. Martina na návrší nad obcí, který je nejstarší dochovanou církevní stavbou severního Plzeňska. Pochází ze 12. století a byl součástí dnes téměř nezřetelného areálu panského sídla. V obci pod ním stojí další, tentokrát gotický, kostel sv. Ducha.[/]

Nýřansko

K severnímu Plzeňsku patří jako zcela specifická enkláva Nýřansko, spjaté od 2. poloviny 19. století s dolováním černého uhlí. Vydáme se sem z Plzně přes Vejprnice s kostelem sv. Vojtěcha do nynější podoby přestavěného barokně podle projektu F. M. Kaňky. Rovinatou krajinu Nýřanska člení odvalové haldy hlušiny po dolování obklopené průmyslovou architekturou z konce 19. století i stavbami socialistického realismu 20. století. I mezi nimi můžeme najít zajímavé památky. Kostel sv. Prokopa v Nýřanech a sv. Josefa v Úhercích patří historizujícím slohům, zatímco kostel sv. Martina na mírném návrší v Horních Sekyřanech je původně gotický a přestavěný barokně. Zaujme nás na něm především gotický portál. Od něj se můžeme ještě vydat do Heřmanovy Hutě, typické průmyslové lokality a do Plzně se vrátit přes Vlkýš a Rochlov, obce s prozatím nepřístupnými zámky.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama