Pouť z Dobřan na Křížový vrch

U nás na Plzeňsku když někomu řekneme, že by měl jít do Dobřan, neznamená to pouť za zdejšími památkami a pivem, ale ironicky cestu do jedné z největších psychiatrických léčeben v Čechách. Výlet tedy začínáme trochu netradičně, když se zmíníme v tipu na výlet o areálu léčebny jižně od města, kterou by z nás vlastně ani nikdo navštívit nechtěl. Založení Zemského ústavu pro choromyslné v letech 1876–1883 na ploše velké jak tehdejší město patřilo k významným mezníkům vývoje Dobřan. Rozlehlý areál dokonce i s ústavním kostelem vznikl podle plánů architekta Benýška v eklektickém slohu. Tento počin přinesl městu řadu nových pracovních příležitostí, stejně jako nedaleká chlumčanská keramička a dobývání uhlí v okolí. I po náletu, kdy byl léčebna poškozena, je její areál o velikosti 80 ha největší v České republice. Ale opusťme tento neradostný kousek města a podívejme se do jeho historie. [/]
Významná osada je doložena k roku 1243 v predikátu Záviše z Dobřan, záhy zde vzniklo jedno z prvních poddanských měst v Čechách. Od počátku je zde doložen románský kostel sv. Víta, v jehož blízkosti s velkou pravděpodobností stávalo i zřejmě opevněné vlastnické sídlo. Posléze město připadlo chotěšovskému klášteru. Klášter udělil dobřanským měšťanům nová práva, snad i právo hradeb. Město bylo značně poškozeno husitskými válkami (předpokládáme, že bylo J. Žižkou jako klášterní majetek značně popleněno) a třicetiletou válkou, kdy zde procházely armády, které město rozhodně nešetřily. Město (od roku 1939 přejmenované na Wiesengrund a mající pouze 700 českých obyvatel) zasáhla i druhá světová válka. 17. dubna roku 1943 byly Dobřany omylem napadeny britským bombardovacím svazem, původně útočícím proti plzeňské Škodovce. Tříštivími a zápalnými bombami byla zasažena jihovýchodní část města, zejména ústav pro choromyslné. Při náletu zemřelo na 100 jeho chovanců. Ze 746 domů jich zůstalo nepoškozeno jen okolo 200. [/]
Přesto můžeme ve městě, žijícím tak trochu ve stínu Plzně, navštívit řadu historických zajímavostí. Na rozlehlém náměstí je to kostel sv. Mikuláše. Jedná se o nedoceněnou, převážně ještě raně gotickou stavbu, která nemá v širokém okolí kromě Plzně obdoby. Požáry a následné přestavby však setřely jeho původní ráz. Vedlejší barokní zvonice tvoří spolu s kostelem a starou školou charakteristickou půvabnou skupinku na náměstí, kde se zachovala ještě řada původních městských domů.[/]
Při náměstí se však nachází nejznámější skvost zdejší architektury – kostel sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého. Na místě staré, několikrát přestavované svatyně, byl za chotěšovského probošta Dominika Peterky v letech 1727–1734 vystavěna dnešní stavba podle plánů známého plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího. Vznikla tak mimořádně architektonicky kvalitní barokní centrála na oválném půdorysu s patrovým ochozem po vnitřním obvodu. Velice hodnotné je též vnitřní vybavení s unikátním středovým oltářem s bohatou sochařskou výzdobou od M. V. Jäckela.[/]

Okolí Dobřan

Reklama

Opusťme nyní Dobřany a vydejme se západně do Chotěšova, známého především monumentálním klášterem. Dějiny obce, poprvé zmiňované v roce 1115, jsou provázány s dějinami zdejšího premonstrátského ženského kláštera. Ten byl založen blahoslaveným Hroznatou v letech 1202–1210. V první pol. 13. stol. patřila klášteru již tři městečka a na třicet vesnic. Roku 1279 byl Chotěšov vypleněn loupežnými hordami, posléze však znovu obnoven. V roce 1421 jej obsazují husité. Klášter se v následujících letech několikrát dostal do zástavy. Během 17. a 18. století prodělal několik zásadních barokních stavebních úprav. Po zrušení konventu v roce 1782 byl upraven na zámek, který v letech 1822–1945 držel rod Thurn–Taxisů, za nichž od roku 1878 využívaly část konventu salesiánky. [/]
Nepřehlédnutelnou dominantou obce je rozsáhlý areál kláštera, skvost barokního slohu. Kromě impozantního konventu s cennou freskovou výzdobou se skládá i z proboštví, klášterního dvora a dalších provozních budov. Původní klášterní kostel zanikl před polovinou 19. století a nahradil jej novobarokní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně přistavěný ke konventu. Klášter je dnes v žalostném stavu a úpěnlivě se hledají peníze na jeho záchranu coby jedné z nejmonumentálnějších barokních staveb na západě Čech. Dosud se podařilo např. zrestaurovat několik cenných fresek. [/]
Při areálu kláštera se nachází farní kostel Narození Panny Marie, pronikavě upravený v letech 1745–1747 ze starší gotické svatyně, zmiňované poprvé v roce 1366. V prostoru obce je zachován zajímavý mariánský sloup z konce 17. stol., dvě plastiky sv. Jana Nepomuckého a několik dalších drobných objektů.
Při cestě do Chotěšova nelze přehlédnout výrazný zalesněný kopec Křížový vrch zvaný též Vrabina (487 m n. m.), který vévodí svému poměrně rovinatému okolí. Naše pouť teď povede právě na něj, a to třeba po zelené turistické značce z Chotěšova. Donedávna byl na velmi zajímavou lokalitu neradostný pohled. Na sklonku 90. let minulého století napsal do regionálního tisku autor tohoto putování se smutkem o historii Křížovém vrchu toto:
„Teprve v roce 1995 mohla stanout noha poutníka opět na vrcholku Křížového Vrchu, kdy jej konečně opustila armáda. Avšak i dodnes jakoby symbolicky zelená turistická značka, vycházející přibližně 4 km severně z Chotěšova, samotný vrchol míjí. Chceme-li tedy vrcholek se všemi pamětihodnostmi navštívit, musíme, třeba pěšinkou lemovanou zbytky křížové cesty, vystoupat vzhůru do leva ze zmiňované turistické značky. Dřívější vlastník vrchu, Chotěšovský klášter, udržoval zřejmě již od první poloviny 17. stol na vrcholku poutní kříž. Za válek o rakouské dědictví učinil probošt kláštera slib, že zůstane-li klášter ušetřen, vystaví na vrcholku kostel. Klášter válku přežil, a tak byl v letech 1747-1756 vystavěn na vrcholku poutní kostel sv. Kříže. Kostel se stal vyhledávaným poutním místem, ale při josefských reformách byl zrušen a roku 1802 dokonce zbořen, přesto poutě na vrch pokračovali dále k nově postavenému kříži. V letech 1859-1862 tu byl opět postaven při již dříve zmiňované hájovně nový poutní kostel a výletní hostinec. Do roku 1931 ke kostelu přibyla i sakristie a vyhlídková věž. Po 2. světové válce byl celý vrcholek uzavřen a využíván armádou jako strategický strážní bod. Dnes, kdy je možné do areálu vstoupit, uvidíme pod vrcholkem chátrající bývalé hospodářské objekty a budovu, o které se soudí, že by mohla být již zmiňovanou hájovnou nebo dokonce poustevnou. Její dnešní maskovací nátěr je opravdu originální. Po schodech pak vystoupáme ke rozpadajícímu se kostelu s vyhlídkovou věží, do níž v současné době vstup ve vlastním zájmu nedoporučuji. Přesto si však toto místo spolu s vedle stojící zříceninou hostince zachovává svůj romantický vzhled a navozuje příjemnou atmosféru. K tomuto vrcholku je však ještě nutno dodat i jednu zajímavost. Badateli je zde také předpokládán středověký hrad. I když je vrcholová plocha značně upravena, její poloha tento názor potvrzuje, stejně jako zmínky z průběhu kopání základů prvního kostela, kdy byly údajně vykopány staré základy nějaké budovy, kosti, staré trámy, kopí, dýka, podkova a další předměty. Ve středověkých písemnostech se však stavba hradu na Vrabině výslovně nevyskytuje.[/]
Při současném stavu objektů na Křížovém vrchu doporučuji výlet na něj neodkládat, mohlo by se vám totiž stát, že by jste vykonali pouť, jako za reforem Josefa II, zase jen ke kříži u zříceného kostela.“
[/]
Naštěstí se časy změnily a došlo k změnám. O převod areálu do svého vlastnictví několik let usiloval mikroregion Radbuza, až v roce 2004 byla podepsána smlouva o převodu z církevního majetku. Mikroregion Radbuza – společnými silami zúčastněných obcí – opravil vyhlídkovou věž, která byla znovuotevřena dne 18. září 2004. Z kostela však už zbývají jen ruiny a okolní objekty byly odstraněny.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama