Nejdek a okolí

Vydejme se poznávat okolí Nejdku, projděme všechna nej, která nám může nabídnout. Z hlubokého úzkého údolí říčky Rolavy se dostaneme na místa s dalekým rozhledem a seznámíme se s nejednou architektonickou památkou. A zavítáme až do lyžařských rekreačních středisek.[/]

I Nejdek nám nabízí širokou škálu možností, kam se vydat na výlet. Nejdříve si však prohlédneme samotný Nejdek a až pak půjdeme dál. Název města Nejdek je prý odvozen od německého „neue Decke“ – podle nově pokryté střechy hradní věže. První písemný doklad o existenci obce pochází z roku 1340. Je však možné, že Nejdek vznikl jako hornická kolonie těžařů cínu již kolem roku 1250. [/]Nejvýznamnější nejdeckou historickou památkou je románsko-gotická hradní věž. Věž je zbytkem původního nejdeckého hradu, jehož počátky sahají až do období kolem roku 1250. Dnes je v ní je zavěšen vzácný renesanční zvon z roku 1579. Hranolová věž má půdorys lichoběžníku, takže při pohledu od jihu lze současně vidět její čtyři hrany. Skála, na které hrad stojí se podobá mužské hlavě, proto byla dříve nazývána „Knížecí nos“. Pod hradní věží se nachází kostel sv. Martina. Původní malá gotická stavba z roku 1354 byla v průběhu staletí rozšiřována a přestavována. Dnešní podoba pochází z 18. stol., z této doby je i vnitřní zařízení. Dva boční oltáře p. Marie Bolestné a sv. Jana Nepomuckého se vyznačují bohatými řezbářskými pracemi. Pozoruhodné jsou i rokokové varhany a renesanční náhrobní kámen, zobrazující patrně hraběte Kryštofa Šlika, pohřbeného v kryptě roku 1578. Na náměstí můžeme obdivovat domy s historizujícími nebo secesními fasádami, vybudované v letech 1881–1914.
V horkých letních dnech se z Nejdku můžeme vydat k některému z okolních rybníků. Po zelené dojdeme do obce Nová role, která je známá hlavně výrobou porcelánu. Nejstarší historickou památkou je kostel sv. archanděla Michaela. V kostele jsou dochovány zbytky původní kaple z let 1240–55. Následně můžeme jít do Děpoltovic, kde se kromě rybníka nachází i zámek. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1273. Zámek vznikl pravděpodobně až v r. 1846, kdy jej dala vystavět tehdejší majitelka děpotovického panství Anna Veithová, rozená z Kleistu. Dnes je nepřístupný a využíván k hospodářským účelům.[/]
Můžeme se také vydat po zelené na druhou stranu, potom se napojíme na žlutou a vystoupáme na Tisovský vrch, kde se ve výšce 977 m nachází 25 m vysoká rozhledna z roku 1897, dříve nazývaná též Stráž či Pajndl. Jihozápadní a jižní úbočí vrchu protíná ve značné výšce železniční trať Karlovy Vary–Potůčky–Johanngeorgenstadt. Dráha zde dosahuje největšího stoupání a skýtá v tomto úseku cestujícím daleké výhledy do kraje. Lesy kolem tratě skrývají mnoho propadlin a zašlých štol, stopy starého dolování cínových a železných rud. Z Tisovského vrchu budeme pokračovat do obce Nové Hamry. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1654 a my zde můžeme spatřit roubená a hrázděná stavení krušnohorského typu. A půjdeme dál, další naší zastávkou bude obec Pernink. V obci se nachází technická zajímavost – impozantní klenutý kamenný viadukt. Jedná se o nejmohutnější mostní stavbu železniční trati Karlovy Vary–Johangeorgenstadt. Je tvořen šesti oblouky o rozpětí 2×8 m, 2×10 m a 2x 12 m a v nejvyšším bodě dosahuje výšky dvaceti metrů. Je to nejvýše položené dílo svého druhu v síti současných Českých drah ( 902 m n. m.). shodnou nadmořskou výškou se chlubí i stanice Pernink, jenž je po šumavské Kubově Huti (995 m n.m.) druhou nejvýše položenou stanicí na území ČR. Poblíž se nachází také přírodní rezervace Oceán. Jedná se o rozsáhlé horské rašeliniště vrchovištního typu uprostřed smrkových porostů s podrostem kleče, rašeliníků a mechů.[/]
A Z Perninku je to, co by kamenem dohodil, do Abertam. Městečko bylo založeno roku 1529. V té době se v celém okolí vzmáhala těžba stříbra a cínu, což pomohlo k velkému rozkvětu obce. Později se zde rozšířilo krajkářství, řezbářství, výroba umělých květin a také výroba rukavic, která je zde dodnes. Zajímavou stavební památkou je kostel 14 sv. pomocníků z roku 1534. Obec je dnes hlavně sportovním a rekreačním střediskem.[/]
Z Abertam nás zavede zelená turistická značka na vrchol Plešivec. Šestnáctimetrová dřevěná rozhledna na jeho vrcholu byla postavena již v roce 1895, o třináct let později k ní přibyl horský hotel. Na osmibokou věž vede celkem 66 schodů a je z ní pěkný výhled, podobný jako z Tisovského vrchu. Dnešní vzhled objektu již bohužel není původní a v posledních letech doznal objekt i změn pro potřeby telekomunikací. [/]
Pokud se nad Nejdkem napojíme na modrou značku vedoucí směrem do Jindřichovic, máme možnost spatřit další zajímavosti tohoto kraje. První písemná zmínka o obci Jindřichovice pochází z roku 1273 a je zaznamenána v listině papeže Řehoře X. Tehdy obec patřila k panství kláštera v Teplé. V roce 1434 získal zdejší panství kancléř Kašpar Šlik, jehož rod jej držel až do roku 1627, kdy musel obec prodat Ottovi Nosticovi. V roce 1672 Jan Hartvík Nostic v horní části obce nechal vystavět zamek, jako náhradu za starou šlikovskou tvrz. Poblíž dnešního vchodu je do stěny zazděn plastický reliéf s motivem sv. Jiří v raně renesančním slohu, přenesený pravděpodobně z původní tvrze. Celý tento raně barokní objekt byl ve druhé polovině 19. století pseudogoticky upraven. V současné době je zámek využíván jako okresní archív.[/]
Za vlády Nosticů byl také v nedaléké oboře vystaven lovecký zámeček Favorit vybudovaný hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Ten jej dal vybudovat pro svoji manželku Marii Alžbětu. Brzy byl velmi oblíbeným místem a stal se hlavním sídlem panství. V původní rokokové podobě vydržel do roku 1898, kdy ho dal Jan Nostic zbořit a na jeho místě postavit dnešní novoklasicistní objekt, který se stal letním sídlem Nosticů. V sedmdesátých a osmdesátých letech sloužil zámeček jako školní a rekreační středisko, dnes je v soukromých rukou. Jedním ze slavných návštěvníků Favoritu byl i J. W. Goethe.[/]
Nedaleko obce Šindelová se nachází další památka, tentokrát technického charakteru, je jí vysoká pec. Pec je pozůstatkem objektu železárny z roku 1836. A severovýchodně od obce se nachází i památka přírodní– kamenný hřib. Jedná se o žulový balvan v podobě obrovského hřibu, jenž je ukázkou rozpadu žul karlovarského žulového masívu. Je od něj hezký výhled na okolí.[/]
Když se vydáme od Favoritu po žluté, dojdeme k chráněnému území Rotavské varhany. Spatříme čedičovou stěnu s kamennými varhanami, trhlinový vulkán a nádherný výhled na Rotavu. A právě v Rotavě můžeme naše putování zakončit.[/]

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Putování kolem města Třemošnice

Icon 05.06.2021

Třemošnice se nachází v srdci Železných hor, kde nechybí nádherná příroda, smíšené le...

Celý článek

Pardubické pivo slaví 150 let

Icon 12.11.2021

Pardubice jsou proslulé jednou sladkou lahůdkou – perníkem. Jeho historie je jistě dlouhá ...

Celý článek

Srdcem Českého krasu

Icon 14.06.2021

Naučná stezka Srdcem Českého krasu seznámí návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií N...

Celý článek

Na prodloužený víkend do Českých Budějovic

Icon 13.11.2021

Zajeďte si do Českých Budějovic užít příjemnou a klidnou podzimní atmosféru, než všude pro...

Celý článek

Nejkrásnější zámky Karlovarského kraje

Icon 17.06.2021

Karlovarský kraj je proslulý především jako kraj lázeňský, za což vděčí mimořádnému bohats...

Celý článek

Technické památky a další lákadla Ostravy

Icon 20.06.2021

Těžbou uhlí a těžkým průmyslem proslavené město se pyšní skutečně unikátními industriálním...

Celý článek