Poličsko

Polička

Turistickou atrakcí číslo jedna v Poličce jsou dochované a rekonstruované gotické hradby, při jejichž návštěvě se naskytnou zajímavé pohledy na město. Další památky můžeme spatřit na náměstí, a to barokní radnici a morový sloup. Na náměstí však můžeme vidět i další památky, mimo jiné řadu měšťanských, v jádru gotických, domů. Po roce 1540 (po velkém požáru) byly přestavěny renesančně, v 18. století barokně a po dalším požáru v roce 1845 klasicistně. Při obnově města po roce 1845 vznikl v Poličce zcela unikátní soubor vyřezávaných klasicistních vrat a dveří. Tento soubor, do dnešních dob se dochovalo 30 exemplářů, je památkově chráněn. Na horní kašně je umístěna socha sv. Jiří z roku 1727 od Jiřího Františka Pacáka (ten vytesal i kašnu). Socha sv. Michaela na spodní kašně je rovněž dílo Jiřího Františka Pacáka, kašnu vytesal kamenický mistr Jakub Műller z Poličky. J. F. Pacák je autorem i sochy sv. Jana Nepomuckého při jižní straně radnice.[/]
Dominantou města je kostel sv. Jakuba. Původně raně gotický kostel postavený krátce po vzniku města v roce 1265 byl později několikrát upravován, v 17. století barokně. Při velkém požáru města roku 1845 byl kostel natolik poničen, že musel být stržen a bylo rozhodnuto postavit kostel nový. Ten byl budován v letech 1853-1865 v novogotickém slohu, vysvěcen byl 30. července 1865. Sochu sv. Jakuba na hlavním oltáři vytvořil v roce 1864 z karraského mramoru sochař Václav Levý (kopie sochy je umístěna na jeho hrobě na vyšehradském hřbitově, práci V. Levého na soše beletristicky zpracoval Jakub Arbes v romanetu Těžiště ve sbírce Z ovzduší umění). V. Levý je autorem i reliéfů Krista se čtyřmi evangelisty na kazatelně. Obrazy sv. prokopa, sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Vojtěcha na hlavním oltáři a P. Marie na postranním oltáři maloval Josef Vojtěch Hellich. V letech1889–1902 byl městským pověžným obuvník Ferdinand Martinů a v bytě ve věži sv. Jakuba se 8. prosince 1890 narodil jeho syn, později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Tuto událost připomíná pamětní deska s reliéfní bustou B. Martinů od Josefa Kadlece, umístěná u vchodu do věže. Skladatel zemřel roku 1959 ve švýcarském Liestalu, jeho ostatky byly v roce 1979 převezeny do Československa a uloženy v rodinném hrobě na hřbitově v Poličce (již dříve zde byla pohřbena jeho žena Charlotta).
Na městském hřbitově najdeme i renesanční kostel sv. Michala, postavený před rokem 1580. Vnějšek kostela je gotizující, vnitřek je však již renesanční. Hlavní oltář byl zhotoven okolo roku 1770, oltářní obraz „Pád pyšných andělů“ maloval František Korompay z Brna (roku 1885 byl přemalován).[/]
Mezi významné architektonické památky v Poličce patří i příklady moderní architektury. Na nábřeží Svobody a v ulici E. Beneše byly v letech 1923-1924 postaveny dva soubory činžovních domů v rondokubistickém slohu, a to podle návrhu architekta Václava Flégla z Prahy. Dalším unikátem je např. Šmídova vila, kterou si postavil podle vlastního návrhu architekt Bohuslav Šmíd, a to v letech 1933-1934. Budova je tvořena navzájem se pronikajícími kvádry, výsledný dojem je umocněn vysokým pásovým oknem s vitráží Karla Svolinského. Vila byla v roce 1987 zapsána do státního seznamu památek. Stejný architekt projektoval i budovu obecné a měšťanské dívčí a chlapecké školy (1927-1928), známé jako tzv. Masarykovy školy. Mezi zajímavé budovy patří i stavba gymnázia, Tylova domu, okresního úřadu atd.[/]

Pustá Rybná

Reklama

V písemných pramenech se Pustá Rybná objevila poprvé v roce 1392. Název obce Rybná se vztahuje k potoku Hlučálu a vyjadřuje vodu, ve které je mnoho ryb. Přídomek Pustá získala obec pravděpodobně až po třicetileté válce, kdy byla značně zpustošena. Původně však byla nazývána Moravskou Rybnou. V obci pracovala v letech 1660–1700 sklářská huť, jejíž výrobky získaly značnou proslulost a vyvážely se do širokého okolí.[/]
V obci najdeme celkem tři kostely různých vyznání – římskokatolický klasicistní kostel sv. Bartoloměje (postaven 1838) na místě původní dřevěné stavby. Evangelický kostel byl postaven v letech 1889-1890, věž byla přistavěna o několik let později. V letech 1968-1970 byla v obci postavena modlitebna Bratrské jednoty baptistů.[/]
Mezi římskokatolickým a evangelickým kostelem můžeme vidět další dominantu obce oktogonální (osmibokou) dřevěnou stodolu. Podle některých pramenů se v ní scházeli věřící, kteří se po vydání tolerančního patentu přihlásili ke kalvinskému vyznání. Byly zde vysluhovány Večeře Páně pod obojím způsobu. V 70. letech 20. století byla stodola nově rekonstruována.

Malé Perničky

Asi 1,5 km západně od obce najdeme zalesněný vrch a rulový skalní útvar Malé (Rybenské nebo také Damašecké) Perničky (748 m n. m.). Na jednom ze dvou skalních vrcholků (druhý není přístupný) najdeme v plochém balvanu oválnou mísovitou prohlubeň – tzv. pernici. Podle lidové tradice sloužily pernice (více jich najdeme na nedalekých Velkých – Milovských – Perničkách) za husitských i švédských válek jako drtírny obilí. Traduje se i verze, že zde byly zapalovány strážní ohně na pomezí Čech a Moravy.[/]
Celé okolí Pusté Rybné je vhodné nejenom k turistickým výletům, ale jsou zde i cyklostezky, je možné provozovat horolezectví, v místní části Chalupy je vodní nádrž vhodná ke koupání, v zimě zde najdeme běžecké trasy, lyžařský vlek.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama