Svitavy a okolí

Město Svitavy

Svitavy sice nepatří mezi hlavní turistická lákadla tohoto regionu, ale i zde lze najít několik zajímavých a současně i historických míst. Za návštěvu rozhodně stojí svitavské kostely, a to především kostel sv. Jiljí s okolním hřbitovem. [/]

Kostel sv. Jiljí

Reklama

Je to nejstarší dochovaná stavba ve městě, byl založen premonstrátskými mnichy z litomyšlského konventu někdy kolem roku 1176. Byl vystavěn v románském slohu a přes množství přestaveb (poslední, raně barokní pochází z let 1679–1683) si zachoval svou charakteristickou podobu. Původně se jednalo o pevnostní stavbu, zhotovenou z levného materiálu, především dřeva. Postupně byl tento materiál nahrazován trvanlivějším stavebním materiálem – kamenem. Stavebními úpravami prošly i dvě postranní kaple sv. Mikuláše a Matky Boží (1726), současně byla přistavěna i sakristie. Věž stála původně před kostelem (sloužila jako zvonice) a byla s ním spojena přístavbou vstupní síně na přelomu 16. a 17. století.
Vnitřní výzdobu kostela tvoří unikátní komplex památek Zařízení kostela je barokní a pochází ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684. Oltářní obraz namaloval svitavský malíř Ludvík Geissler. Představuje sv. Jiljího před loveckou družinou. V roce 1841 byl renovován svitavským malířem Johanem Dittmannem. Další oltář (od 17. století jich bylo v kostele 5) byl zasvěcen Nejsvětější Trojici a na jeho výzdobě se rovněž podíleli svitavští umělci. Oltář v kapli Panny Marie Bolestné byl postaven na náklady olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteina – Kastelkorn. Stěny kaple byly pokryty hodnotnými freskami. Vedle kaple stojí oltář Čtrnácti pomocníků v nouzi. Posledním je potom oltář Panny Marie s obrazem Madony. V interiéru kostela se nachází několik hrobek svitavských primátorů, starostů ale i duchovních.
Ke kostelu sv. Jiljí patřil i hřbitov s kostnicí, která pochází z roku 1646. Na hřbitově je řada umělecky cenných hrobů svitavských občanů. Pozoruhodné jsou hrobky rodin Langrů a hrobka rodiny svitavského podnikatele Hugo Albrechta. Umělecky hodnotné jsou i hroby obklopující kostel sv. Jiljí. V centrální části hřbitova stojí kovový kříž připomínající oběti druhé světové války.[/]

Kostel Navštívení Panny Marie

Druhou významnou církevní stavbou je původně románský kostel Navštívení Panny Marie. Ten byl roku 1781 přestavěn v barokním duchu. Celá chrámová loď byla prodloužena a přibyla přístavba k presbyteriu na jižní straně. V roce 1804 byl kostel slavnostně vysvěcen. Zatím poslední rekonstrukce proběhla v letech 1993 až 1994. Obraz na hlavním oltáři Navštívení Panny Marie je mistrovským dílem ředitele malířské akademie ve Vídni Huberta Meurera. Některé z bočních oltářů již dnes neexistují. Umělecky cenná jsou okna s malbami na skle, zejména po stranách hlavního oltáře Bolestné Matky boží a sv. Rodiny.[/]
Další dominantou města je pseudorománská trojlodní bazilika sv. Josefa se dvěma věžemi v průčelí a polygonálním závěrem presbyteria. Původní lidový název kostela zněl Červený kostel, a to podle červených cihel, z nichž byl vystavěn. Interiér kostela vymaloval Erwin Bubeník z Linze, stěny hlavní lodi jsou vyzdobeny devíti výjevy ze života sv. Josefa od J. Pešáka (1910).[/]

Svitavské náměstí

Řadu dalších významných staveb najdeme na náměstí. Je to především morový sloup zasvěcený Panně Marii z roku 1703. Na jeho vrcholku je umístěna socha Panny Marie, kterou obklopují sochy patronů města – sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Florián, sv. Jan Nepomucký. V soklu sloupu můžeme vidět jeskyni se sochou sv. Rozálie. [/]
K dalším dominantám náměstí patří dvě kašny – původní barokní se sochou sv. Floriána roku 1783 a moderní, nacházející se v dolní části náměstí, z 90. let 20. století. Neopomenutelnou památkou Svitav je i městská radnice a dům „U mouřenína“. Bývalá městská radnice je vlastně původně právovárečný dům, který město koupilo v roce 1538. Koncem 18. století byla k radnici přistavěna radniční věž a později opatřena hodinami se třemi ciferníky. Radnice byla propojena chodbami s domem „U Mouřenína“, který byl domem městských purkmistrů. Průčelí budovy zdobí městský znak a na věži je umístěn turecký půlměsíc. Dům „U Mouřenína“ patří k nejvýznamnějším svitavským domům, stal se zájezdním hostincem a v roce 1776 zde přenocoval císař Josef II. Jméno domu je odvozeno od reliéfu mouřenína na nároží. Zajímavou stavbou stojící v jihovýchodní části náměstí je Ottendorferova knihovna, která vznikla roku 1892 za podpory mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera, a to v duchu německé renesance.[/]

Okolí Svitav

Návštěvníci Svitav si mohou udělat pěší, cyklistický, ale i automobilový výlet do řady okolních lokalit. Do nejbližšího okolí samotných Svitav nás zavedou dvě naučné stezky vycházející z města – „K pramenům řeky Svitavy“ a „Po hranicích českého království a moravského markrabství“. První z nich se nachází na severozápadním okraji města a prochází atraktivní a hojně navštěvovanou rekreační oblastí kolem největších svitavských rybníků – Horního rybníka zvaného Rosnička (možnost koupání) a Dolního rybníka. Návštěvníci stezky se mohou na devíti zastávkách seznámit s biologií, ekologií a historií těchto rybníků, nahlédnout do života lesů a poznat oblast, kde pramení řeka Svitava. Jezírko, odkud vytéká řeka Svitava se nachází v romantické oblasti Svitavské pahorkatiny, na rozvodí Černého a Severního moře. Druhá naučná stezka nás zavede do lesů Javornického hřebenu, kde najdeme celou řadu nádherných vyhlídek (u sv. Trojice – je zde umístěna rozhledová tabule, vrchol Na Stráni – 585 m n. m., okolí Kukle – výhledy na Hřebeč, Bukovou horu, Kralický Sněžník a Jeseníky). Část cesty půjdeme kolem více než 200 let starých hraničních kamenů, na kterých je možné vidět erb Olomouckého arcibiskupství a letopočet. V okolí Kukle se na rašelinných loukách vyskytuje vzácná květena – prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, kuklík potoční, zvonečník hlavatý, vrba plazivá aj. V olšinách při lesním potůčku bohatý výskyt bledule jarní, prvosenky vyšší a starčeku potočního.[/]
Pokud budeme pokračovat směrem na východ dostaneme se do obce Koclířov. Na západním okraji obce, v části zvané Na Spáleništi, si můžeme prohlédnout pozdně renesanční letohrádek tvaru válcové věže. Dominantou obce je ovšem budova bývalého kláštera redemptoristů se sídlem Českomoravské Fatimy (konají se zde pravidelné poutě). Naproti klášterní budově můžeme navštívit barokní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Filomény, který je obklopen hřbitovní zdí s reliéfy ve výklencích, kaplemi a branou s bývalým obydlím poustevníka. Z Koclířova můžeme pokračovat stoupáním do Dětřichova. Cestou nás budou provázet opět nádherné výhledy do krajiny. V Dětřichově nás upoutá barokní farní kostel sv. Petra a Pavla, kamenný kříž s reliéfy světců (1806) a východně pod kostelem dům z druhé poloviny 18. století s nástavbou pro první patro a volutami po stranách. Z Dětřichova se můžeme vrátit do Svitav přes Opatovec (kaple sv. Václava, kostel Narození P. Marie) a Opatov – zde hřbitovní kostel sv. Antonína Poustevníka, na hřbitově márnice s pásem renesančních sgrafit, kaple sv. Jana Nepomuckého, sloup Nejsvětější Trojice, v bývalých pískovcových lomech výskyt otisků druhohorní fauny a v okolí obce několik rybníků (největší Hvězda).[/]
Směrem jihovýchodním a jižním od Svitav můžeme navštívit Kamennou Horku (kostel sv. Máří Magdalény, památný strom lípu srdčitou – stáří kolem 700 let) a Hradec nad Svitavou s původně gotickým kostelem sv. Kateřiny a mimořádným sochařským dílem z roku 1725, sloupem Nejsvětější Trojice. Rozcestím u bývalé restaurace „Zur Weiber- Kränke“ – později hostinec Na Zavadilce – se dostaneme do obce Sklené. Zde můžeme spatřit několik empírových zemědělských usedlostí uzavřeného charakteru, kostel sv. Petra a Pavla, kamenný kříž a sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého, ale i památný tis červený s obvodem kmene 306 cm, výškou 11,5 m a odhadovaným stářím 300–400 let. Jedná se o nejstarší strom tohoto druhu v regionu. V nedalekých Pohledech tvoří významný krajinný prvek stráně s charakteristickou chráněnou stepní květenou. Z obce Pohledy můžeme pokračovat do města Březová nad Svitavou – zde nás upoutá například obdélníkově protáhlé náměstí s barokními a empírovými domy, farní kostel sv. Bartoloměje (významné vnitřní vybavení), barokní kaple Čtrnácti svatých pomocníků (umělecky cenné vnitřní zařízení), sousoší sv. Jana Nepomuckého, mariánský sloup z roku 1690. V okolí obce je možné navštívit třináct zastavení naučné stezky „Údolím řeky Svitavy“ nebo oblast rozsáhlého prameniště pitné vody Vodní zdroj Březová nad Svitavou, odkud vede dálkový vodovod do Brna (I. hygienické pásmo ochrany je nepřístupné). Z Březové nad Svitavou můžeme pokračovat přes Brněnec, Bělou nad Svitavou (v místní části Amerika tzv. Čertovy díry – opukové jeskyně) a Banín (cenný kostel sv. Barbory, zvonice, lidová architektura) do Radiměře. Zde je možné navštívit pozdně barokní kostel sv. Anny, faru spojenou s hřbitovem dřevěným mostem na pilířích, několik kaplí. Velmi cennou památkou je smírčí kříž z roku 1644, tzv. švédský kámen. Z Radiměře budeme pokračovat zpět do Hradce nad Svitavou, ale před návratem do Svitav ještě odbočíme do nedalekého Vendolí, kde nás kromě areálu kostela sv. Ondřeje, novorenesančních reliéfů Křížové cesty, mariánského sloupu atd. upoutají především dvě lípy srdčité, zařazené mezi památné stromy. A po této návštěvě se můžeme vrátit do Svitav podél Vendolského kopce (odtud krásné výhledy na město a okolí).[/]

Hraničníky

Zajímavou památkou v okolí Svitav jsou tzv. hraniční kameny – tzv. hraničníky, kterými se vyznačovaly hranice, ať již zemské nebo hranice panství. Na Svitavsku se začaly objevovat pravděpodobně koncem 17. století, ale ty, které se nám dochovaly do současnosti, byly stavěny až v letech 1751–1754. Kameny byly popsány značkami jednotlivých držitelů panství a pozemků, někdy byly označeny jen zjednodušeným znakem majitele. Část těchto kamenů můžeme dnes vidět na Javornickém hřebeni.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama