Špindlerův Mlýn – hory

Město Špindlerův Mlýn, ležící v kotlině pod Českým hřbetem, je ideálním východiskem pro túry po celých Krkonoších. Je odsud dobře přístupná Sněžka i pramen Labe. Čtvrt hodiny cesty od centra se začínají otevírat rozmanité průhledy údolími na okolní hory, které jsou vystřídány stinnými lesními partiemi a ty zas dálkovými výhledy z hřebenů. Do města vede silnice z Vrchlabí – jsou tu tři velká parkoviště a končí zde dálkové i místní autobusové linky. Ubytování poskytují desítky hotelů a penzionů i autokemp. Přímo ve městě můžete holdovat sjezdovému lyžování nebo, zvlášť v zimě, pulsujícímu společenskému životu, po okolních horách vedou desítky kilometrů lyžařských běžeckých tratí. Mnoho jich vede po stejných širokých cestách jako letní cyklotrasy, které doplňují ještě daleko hustší síť turistických značených cest.

Nejkratší cestou, vedoucí z města na hřebeny a na naši nejvyšší horu, je červeně značená Stará Bucharova cesta. Stoupá od náměstí kolem kostela, přejde horní částí svatopetrských luk a stoupá po jižním úbočí Kozích hřbetů. Doporučujeme však použít její variantu, žlutě značenou Judeichovu cestu, která je stejně dlouhá, ale po pečlivé úpravě mnohem pohodlnější. Začíná na okraji Sv. Petra a připojuje se ke Staré Bucharově cestě 1 km pod vrcholem stoupání. Pozor – obě cesty křižují lavinové dráhy! Končí zde les a začíná pásmo kleče, střídané suťovými poli. Žlutozelená barva balvanů není barvou horniny, nýbrž porostů lišejníku zeměpisného.

Na Kozích hřbetech jsme odměněni za námahu jednak prvotřídním dalekým rozhledem, jednak přehledem po dole Bílého Labe a po Dlouhém dole. Nad námi se tyčí Luční hora. Půl kilometru od vyhlídky narazíme ve výšce více než 1420 m n. m. na Rennerovu studánku, jedinou připomínku Rennerovy boudy, vyhořelé za nevyjasněných okolností během tragického zápasu o Sudety v r. 1938, ve stejných dnech jako nedaleká Luční bouda. Rennerovka ovšem nebyla již nikdy obnovena.

Chceme-li si ušetřit stoupání nebo si prohlédnout cestou další partie Krkonoš, můžeme sem přijít oklikou: vyjet lanovkou na Pláň nebo vystoupat ze Špindlerova Mlýna cestou úbočím Stohu na Klínové Boudy a dojít na Luční přes Výrovku a okolo Památníku obětem hor (kapličky) v Modrém sedle. Tato varianta je i příjemnou zpáteční cestou.

Nedaleko Luční boudy se nalézá turistický hraniční přechod na Slezské (též Jantarové) cestě. Dojdeme tudy pohodlně nad kary Malého a Velkého rybníka na polské straně hranice. Jsou to jediná velká ledovcová jezera v Krkonoších. Slovo rybník v jejich názvu je zavádějící, nejsou to přece umělé nádrže na chov ryb, ale vychází z názvoslovné tradice (Große u. Kleine Teich, Mały i Wielki Staw). Do obou jezer padají z karů často laviny a strhávají s sebou množství nerostného i organického materiálu. Podle srovnání měření jejich hloubky v 60. letech a nyní spekuluje prof. Adam Choiński z vratislavské univerzity, že během několika set let obě jezera zaniknou (jiní mu ovšem oponují). Po cestě Česko-polského přátelství dojdeme nad jezery okolo zbytků boudy Prince Jindřicha nad Velkým rybníkem, která shořela v roce 1946, k tajemnému toru Poledních kamenů, 4 km od Luční boudy. Další cesta vede severně od vrcholu Malého Šišáku (1440 m n. m.). Po 3,5 km přijdeme ke Špindlerově boudě ve Slezském sedle. Odtud vede turistická cesta do Špindlerova Mlýna. Křižuje se třikrát se silnicí, po které sem jezdí městský autobus. Cesta je v zimě provozována jako sáňkařská dráha.

Půjdeme-li dále po hraničním Slezském hřbetu, dorazíme přes vrch Čihadlo do nejnižšího bodu Slezského sedla (nemá český název, Poláci jej nazývají Przełęcz Dołek). Na kameni je zde upevněna pamětní deska holandské nadaci FACE, která v 90. letech investovala miliony korun do rekonstrukce průmyslovými imisemi zničených krkonošských lesů. O něco dále než kilometr stojí na louce Petrova bouda s částečně dochovaným interiérem. Opět se můžeme rozhodnout, zda sejít přes Davidovy Boudy do Špindlerova Mlýna, projít se příjemným chodníkem přes Ptačí kámen (1310 m n. m.), Brádlerovy Boudy a Medvědí boudu opět do města, nebo pokračovat po hlavním hřbetu vzhůru.

Mezi klečí vystoupáme na Dívčí kameny a přes nevýrazné sedlo přejdeme na Mužské kameny. V Sedle nad Martinovkou stojí pomník Richarda Kalmana, ředitele ČTK, který zde zahynul ve vánici v r. 1929. Kamenná cesta odsud stoupá na Śmielec (1424 m n. m.). Polský název kopce vychází z německého Haarwolfstein, tedy „skála porostlá smilkou“. Smilka tuhá, lidově nazývaná vlčina a německy Haarwolf, je sporá tráva, typická pro zdejší alpínské hole, hospodářsky dávno nevyužívaná. Česky se této hoře nesprávně říkalo i Velký Šišák, i když je menší než Malý Šišák. Situace vznikla po přenesení názvu Velký Šišák z Vysokého Kola (1509 m n. m.) sem na Śmielec, který v současnosti nemá český oficiální název – nenalézá se na českém území.

Cesta Česko-polského přátelství dále pokračuje po severním úbočí Vysokého Kola ke Sněžným jamám. Je tady postavena z kamenů kyklopských rozměrů a vede rozsáhlým kamenným mořem. Od Sněžných jam pokračuje hřebenová cesta okolo Violíku dál do západních Krkonoš. Vlevo odbočuje žlutě značená Koňská cesta. V jejím ohybu stojí nevelká kamenná stavba – Kamenná studánka, druhý nejvýše položený pramen v Česku.

Od Labské boudy na jih, na Český hřbet, vede červeně značená Bucharova cesta, nazvaná po nadšeném propagátorovi Krkonoš, turistiky a lyžování, dolnoštěpanickém řídícím učiteli Janu Bucharovi (1860–1932). Vede zpočátku bezprostředně po hraně Labského dolu a poskytuje nevšední pohled na Labské meandry a na Sedmidolí. Na vyčnívající žulové skále je zřízena Ambrožova vyhlídka a pak už přijdeme k vodopádu Pančavy. Tři sta metrů odsud stojí „malá mohyla“, Hančův pomník, postavený na místě, kde byl na trati lyžařského závodu na 50 km 29. března 1913 nalezen umírající vyčerpaný závodník Bohumil Hanč (* 1886). Po dalším půlkilometru si můžeme prohlédnout zpřístupněnou pevnůstku lehkého opevnění vz. 37, „řopík“, z roku 1938. Střílny byly před koncem války autogenem rozšiřovány, aby mohly sloužit při improvizované obraně ustupující německé armády, ale k bojům zde nedošlo. Bucharova cesta vede okolo Vrbatovy boudy pod Krkonoš, ke Šmídově vyhlídce. Přes Horní Mísečky Vodovodní cestou, nebo přes Medvědín a lanovkou pak naše kroky směřují dolů, do Špindlerova Mlýna.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Srdcem Českého krasu

Icon 14.06.2021

Naučná stezka Srdcem Českého krasu seznámí návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií N...

Celý článek

Na prodloužený víkend do Českých Budějovic

Icon 13.11.2021

Zajeďte si do Českých Budějovic užít příjemnou a klidnou podzimní atmosféru, než všude pro...

Celý článek

Nejkrásnější zámky Karlovarského kraje

Icon 17.06.2021

Karlovarský kraj je proslulý především jako kraj lázeňský, za což vděčí mimořádnému bohats...

Celý článek

Když na výlet, tak do ráje! Když na jídlo, tak do Ábelova mlýna

Icon 05.12.2021

Není nad správně naplánový výlet. A ten by měl mít nejen výhledy, panoramata a přírodní di...

Celý článek

Technické památky a další lákadla Ostravy

Icon 20.06.2021

Těžbou uhlí a těžkým průmyslem proslavené město se pyšní skutečně unikátními industriálním...

Celý článek

Kam na letní dovolenou a podzimní relax

Icon 12.07.2021

Hotel Aquapark v srdci Krkonošského národního parku je ideální volbou pro Vaši dovole...

Celý článek