Z Kumburku na Tábor

Velmi zajímavým krajinotvorným prvkem je hřbet táhnoucí se od Kozákova jihovýchodním a pak východním směrem s nejvyššími vrcholky Kozlov nad obcí Košov, Tábor nad Lomnicí nad Popelkou, Bradlec u Bradlecké Lhoty a Kumburk nad Novou Pakou. Tento hřbet tvoří nejen pomyslnou hranici Českého ráje na východě, ale zároveň je také výrazným geografickým předělem, oddělujícím Jičínskou pahorkatinu od Krkonošského podhůří. Tyto vrcholky jsou propojeny různými turistickými stezkami, přes Tábor dokonce prochází Zlatá stezka Českého ráje, která odtud pokračuje směrem na Smetanovu vyhlídku u Lomnice nad Popelkou a dále až na vrchol Kozákova.[/]
Každý z těchto vrcholů má svoji zajímavou historii. Nejtajemnější je pro nás osud středověkého hrádku vystavěného na vrcholu Kozlova nad vsí Košov. O jeho vzniku nevíme prakticky nic a o osudech jen pramálo. V 15. století patřil pánům Lomnickým, ovšem již někdy kolem roku 1442 byl rozbořen. V roce 1462 je připomínán už jen jako hradiště. Vnitřní hrádek byl patrně podkovovitého půdorysu a stál na vyvýšené plošince, kde jsou dosud patrné zbytky obvodové hradby. Ze tří stran byl opatřen hlubokým příkopem a valem. Dnes je toto hradiště i s okolím zarostlé lesem. [/]
Již více zpráv máme o existenci gotického hradu vystavěného na čedičovém vrchu Bradlec. Tento hrad byl založen někdy před rokem 1322 rodem Markvarticů. Na počátku 15. století náležel zemskému škůdci Vaňkovi z Jenštejna, a proto byl roku 1417 dobyt vojsky krále Václava IV., který jej věnoval manželce Žofii. Po druhé byl dobyt roku 1421, kdy se ho zmocnil Čeněk z Vartemberka. Poté, co císař Zikmund daroval Bradlec Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka, musel být roku 1442 dobyt po třetí, neboť se hrad stal sídlem loupeživé tlupy, jak to bylo v této době běžné. V 16. století byl Bradlec Vilémem Trčkou z Lípy připojen ke Kumburku, hrad byl opuštěn a zpustl. Ovšem ani zde toho dnes k vidění moc není. Z horního hradu se zachovala pouze zřícenina hranolové brány, na protější skále část zdiva paláce s půlkruhovou věží a zbytky hradby na západní straně.[/]
O mnoho významnější byl však hrad vystavěný na sousedním čedičovém vršku Kumburk. Hrad byl založen rovněž Markvartici na počátku 14. století, prvně se připomíná Markvart z Vartemberka v roce 1325. Roku 1406 Kumburk získal Jan Krušina z Lichtemburka. Podobu hradu výrazně změnil jeho syn Hynek, který byl za husitských válek orebitským hejtmanem, neboť za jeho správy bylo někdy v polovině 15. století vybudováno vnější dělostřelecké opevnění. V první polovině 16. století hrad získali Trčkové z Lípy, kteří jej vlastnili až do roku 1607, kdy byl prodán Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. Ten však na Kumburku již nesídlil, za svoji rezidenci pojal zámek v Jičíně a hrad využíval pouze jako vězení. Asi roku 1608 byla totiž na Kumburku v tzv. Panenské věži uvězněna jeho dcera Eliška proto, že se zamilovala do muže ze selského rodu. Vždyť o této milostné romanci vznikla dokonce i píseň. Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína… Za třicetileté války byl chátrající Kumburk navíc zpustošen Švédy a po ukončení tohoto válečného konfliktu byl hrad na příkaz císaře Leopolda I. z roku 1658 definitivně rozbořen. A tak ani z tohoto hradu se toho příliš nedochovalo. Nalezneme zde zbytky zdí, relikty hlavní věže a válcové věže zvané Panenské či pozůstatky dvojité hradby, z nichž vnější byla zpevněna šesti baštami. Ale co nás na Kumburku opravdu nadchne, je daleký kruhový rozhled, kdy na jedné straně vidíme ze středočeské roviny se zvedající oblast Českého ráje a na druhé straně zvlněné krkonošské a jizerské podhůří, završené masivem pohraničních hor. A až budeme z Kumburku unaveni sestupovat, určitě zavítejme do oblíbené výletní restaurace Klepanda, která zde coby zájezdní hostinec na křižovatce silnic stála již v roce 1770. [/]
Jen na čedičovém vrchu Táboře, z těchto vrcholků nejvyšším, kupodivu žádný hrad postaven nebyl. Zato se však stal v 18. století poutním místem, neboť zde byl roku 1704 vystavěn barokní poutní kostel Proměnění Páně. Tento kostel byl v roce 1897 opraven a zřejmě v souvislosti s tím byly v roce 1898 na severním úbočí kopce umístěny kapličky křížové cesty, jež je zakončena u studánky Křížovka plastikou Krista uzdravujícího nemocného. Dodnes se na vrcholu Tábora drží tradice poutě v tomto případě připadající na pondělí svatodušní. Sestupujeme-li z Tábora od poutního kostela po lesní cestě do Košova, cestou mineme kamenný Alainův kříž, který zde nechal vztyčit majitel panství Kamil Rohan na paměť tragické smrti svého bratra při koňských dostizích. Na jižním úbočí Tábora nalezneme původně vyhlídkovou novogotickou Alainovu věž, pojmenovanou rovněž po Gabrieli Alainovi Rohanovi. Tato věž byla vystavěna knížecím stavitelem Pruvotem v roce 1862 z pískovcových kvádrů do výše 13 metrů. Dnes je ve velmi špatném stavu, celá obrostlá lesní vegetací. Také vrchol Tábora podobně jako nedaleký Kumburk nabízel pocestným daleký rozhled do krajiny. Atraktivita tohoto vyhlídkového místa stoupla navíc poté, když zde byla v roce 1911 vystavěna turistická chata s rozhlednou a restaurací. Po dlouhotrvající rekonstrukci byla chata s restaurací v červnu roku 2006 opět otevřena, ovšem na zpřístupnění rozhledny si musíme ještě chvíli počkat.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama