Kozákov a okolí

Pro milovníky širokých rozhledů do kraje je krajina Českého ráje naprosto ideální, neboť výhledy na okouzlující scenérie jsou v této oblasti možné prakticky odkudkoli a kamkoli. Ovšem pokud nás lákají exponovaná místa s dalekým výhledem na všechny světové strany, rozhodně nesmíme opomenout navštívit Kozákov.

Reklama

Hora Kozákov je se svojí nadmořskou výškou 744 metrů dominantou nejen Českého ráje, ale zároveň i Podkrkonoší. V roce 1985 byla vyhlášena národní přírodní památkou. Z geologického hlediska je to velmi pozoruhodný objekt, neboť je složen ze tří druhů hornin. Prvohorní výlevná vyvřelina melafyr tvoří jižní a jihovýchodní temeno hory, v jihozápadním svahu vystupují tektonicky vyzdvižené kry svrchnokřídlých pískovců se zajímavými skalními útvary, mírnější severní tvary pokrývají neogenní čedičové příkrovy s četnými lomy.

Poloha Kozákova nabízí spoustu přístupových cest, ale vždy musíme počítat s překonáváním značného převýšením, vždyť od hladiny řeky Jizery v Semilech toto převýšení činí dokonce 450 metrů. Kozákov lákal jako oblíbený turistický cíl již od nepaměti a jelikož výstup býval pro méně zdatné jedince poněkud náročný, byla z podnětu Klubu českých turistů v Semilech na jeho vrcholu vystavěna chata i s ubytovnou a restaurací, poskytující příjemný odpočinek znaveným turistům. Tato turistická chata byla pojmenována dle významného semilského rodáka Františka Ladislava Riegra a její slavnostní otevření proběhlo v červnu roku 1928. V roce 1962 Riegrova chata částečně vyhořela, k jejímu znovuotevření došlo po rekonstrukci roku 1966. Vrch Kozákov se v roce 1991 dočkal i své rozhledny, když na šestiboké vojenské kovové věži byl ve výšce 24 metrů zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz s krásným výhledem na Jizerské hory, Krkonoše, Kumburk, Tábor, Zebín, do Českého ráje na Prachovské skály, Střeleč, Trosky, Hruboskalsko, Kopaninu a Sokol, ale i na Říp, Bezděz, České středohoří, Ralsko a při dobré viditelnosti je odsud vidět i Praha.

Kozákov patří k významným nalezištím drahých kamenů, a to především achátů a jaspisů, které jsou známé po celém světě svou neobyčejnou barevností a pestrostí. O hledání drahých kamenů na Kozákově se již zmiňoval kronikář Václav Hájek z Libočan a později i Bohuslav Balbín. Na jižním svahu této hory se nachází lom, jenž patří panu Votrubcovi. On sám má na svém statku v osadě Kozákov výstavní místnost s kozákovskými drahými kameny a šperky. Za malý poplatek nás provede nejen výstavou svého soukromého muzea, ale i vezme nás i do lomu, kam bychom jinak spráně nesměli. Okolo Votrubcova lomu navíc vede naučná stezka ochrany přírody, která směřuje k pískovcovým skalním útvarům na jihozápadním svahu kopce, z nichž nejznámější je tzv. Drábovna. Při cestě mineme jeskyně Babí pec a Kudrnáčova pec, v jejichž nitru byly nalezeny kamenářské dílny z doby kamenné, kde se vyráběly kamenné nástroje z jaspisů a achátů. Když dojdeme až k Drábovně, zjistíme, že se jedná o světničku vytesanou do balvanu pískovce, jež sloužila původně jako strážní hláska. Nedaleko od této světničky nalezneme na západním svahu Kozákova romantickou studánku jménem Radostná.

Typický tvar vrchu Kozákova také poskytuje četné vyžití milovníkům zimních sportů. Vedle běžek zde uspějeme i s lyžemi sjezdovými, neboť na severovýchodním svahu tohoto kopce byla vybudována sice nepříliš prudká sjezdovka, ovšem i s lyžařským vlekem. Kozákov se také stal vyhledávanou a velmi oblíbenou lokalitou pro paragliding, jelikož je zde pro tento letecký sport příhodný terén, dobrý vítr a ideální vzdušné proudy.

Z Kozákova vedou turistické stezky na všechny světové strany. Pokud nechceme náš výlet příliš protahovat, je možné sejít nejkratšími cestami do Semil či Železného Brodu. Na opačnou, jihozápadní stranu Kozákovského hřbetu míří stezka do Sedmihorek, odkud se vlakem dostaneme buď do Jičína, nebo v protisměru do Turnova. Přes Kozákov vede také Zlatá stezka Českého ráje, a to ve směru od vrchu Tábora u Lomnice nad Popelkou do Malé Skály, popřípadě, chceme-li, ve směru opačném. Zvláště úsek z Kozákova přes Hamštejnský hřbet do Přírodního parku Maloskalsko je velmi pěknou procházkou, neboť převýšení tady není tak markantní a navíc se nám z Hamštejnského hřbetu otevřou náhledné výhledy. Pokud však náš výlet na Kozákov chceme propojit s návštěvou některých dalších zajímavých míst, i v tomto případě zde máme mnoho variant, jak náš výlet naplánovat.

Jednou z možností je vydat se cestou z Kozákova do Turnova, která se proplétá přes Klokočské a Betlémské skály. Na okraji Klokočských skal můžeme navíc navštívit zříceninu hradu Rotštejn. Tento hrad byl vystavěn někdy na sklonku 13. století na pískovcovém bloku, do něhož byly na jižním úbočí skály vytesány obytné budovy se sklepy. Ve skalních světničkách se dochovaly stopy dřevěných příčkách a stropech a při stěnách ve skále vytesané lavice. Věž stála patrně odděleně na druhé bloku pískovcové skály. Rotštejn byl opuštěn již někdy před rokem 1439 a když byl připojen k panství Hrubá Skála, zpustl úplně. Dnes je tato zřícenina udržována zásluhou sdružení Ochrana Klokočských skal, jež pořádá různé akce pro záchranu Rotštejna a uchování přírody Klokočských skal.

Vstup do Klokočských skal, které byly roku 1985 vyhlášeny přírodní rezervací, uvozují tzv. Průchody u Klokočí. Jedná se o asi 2 km dlouhou, avšak nesouvislou skalní stěnu, rozčleněnou do izolovaných věží nebo skalních bloků. Vlastní skály pak tvoří mírně skloněná pískovcová plošina, rozčleněná do soustavy kaňonů a soutěsek. Ve skalních stěnách je rovněž možné pozorovat četné formy zvětrávání a odnosu hrubozrnných pískovců, z nichž nejvýraznější jsou pseudokrasové jeskyně Postojna, Husova kazatelna, Jislova sluj a jiné. Na Klokočské skály plynule navazují méně známé skály Betlémské, pozoruhodné především četnými skalními okny a bránami. Spatříme tu i skálu se dvěma skalními branami, jež se nazývá Trojnožka či Děravec. Stejně jako v jiných skalních městech Českého ráje i zde se nám nabízejí nádherné výhledy z různých míst, z nichž nejznámější je bezesporu Zdenčina vyhlídka při vstupu do skalního masivu ze západní strany.

Jestliže však chceme návštěvu Kozákova pojmout jako celodenní výlet, rozhodně nelitujme pár kilometrů navíc a zavítejme na Riegrovu stezku. Riegrova cesta kopíruje tok řeky Jizery mezi městy Semily a Železný Brod. Údolí Jizery bylo v roce 1951 vyhlášeno přírodní rezervací. Pokud budeme vycházet z Železného Brodu, půjdeme proti toku řeky kus cesty po silnici, která nás dovede do Podspálova, ležícího na soutoku Jizery a říčky Kamenice. Tento úsek cesty není až tak zajímavý, cesta po silnici je dokonce někdy i nepříjemná, proto není zcela od věci se do Podspálova přiblížit ze Železného Brodu vlakem (železniční stanice nese označení obce Spálov). V těchto místech se od Riegrovy stezky odděluje stezka Františka Palackého, která vede z Podspálova údolím podél toku řeky Kamenice směrem na sever na Návarov. V Podspálově se však setkáme s velmi zajímavou stavbou. Jedná se o hydroelektrárnu vystavěnou v letech 1921-1926, na jejíž turbínu je přiváděna voda 1300 m dlouhým tunelem vylámaným ve skále.

V Podspálově tedy opustíme silnici a vydáme se jihovýchodním směrem po příjemné cestě hluboce zaříznutým údolím řeky Jizery. Stezka zde prochází 12 m dlouhým tunelem a postupně stoupá ke skalnímu útesu s odpočívadlem, kde můžeme odbočit k Böhmově vyhlídce na údolí řeky. Na protějším břehu ční 100 m vysoká Krkavčí skála, na jejímž vrcholu je vyhlídka nabízející nádherný pohled na nejkrásnější úseky Riegrovy stezky. Po úbočí protější strany údolí byla vybudována železniční trať na trase Železný Brod-Semily, jež v těchto místech prochází na úseku tří kilometrů celkem čtyřmi tunely. Od Böhmovy vyhlídky sestoupíme serpentinami k jezu, kde voda vtéká do tunelu ústícího v elektrárně ve Spálově. Dále vede cesta soutěskou širokou zhruba 15-20 m, a to po vysuté železné galerii dlouhé 77 metrů. v polovině minulého století byla soutěska tak úzká, že bylo možné mezeru mezi protilehlými skalami přeskočit. Protože hrozilo nebezpečí povodní při jejím opakovaném ucpávání, dal továrník Schmidt ze Semil soutěskou prostřílet. Ale to už se blížíme ke konci kaňonu, za kterým začíná místní část Semil Bítouchov. Ze Semil pak můžeme pokračovat až na Kozákov.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama