Maloskalsko

Přírodní park Maloskalsko odvozuje svůj název dle obce Malá Skála, jež leží v centru této oblasti. Maloskalsko je zvláště jímavé svým krajinným rázem, neboť řeka Jizera v těchto místech vytvořila v dobře propustných, ale velmi odolných horninách (vápenité pískovce) půvabné kaňonovité údolí. A tak ať se vydáme kterýmkoli směrem, musíme překonat značné převýšení, ovšem za svoji námahu budeme odměněni neuvěřitelně nádhernými výhledy, a to jak z levého, tak i pravého břehu řeky Jizery.[/]
Obec Malá Skála je prvně připomínána roku 1432, avšak její jižní část tvoří původně samostatná osada Vranové, o jejíž existenci hovoří první zmínka již roku 1382. Název původně příslušel hradu, vystavěnému na strmé skále nad pravým břehem řeky Jizery kolem roku 1425. Již na počátku 16. století byl však hrad opuštěn, neboť Vartemberkové, kteří jej roku 1538 zakoupili od Karla z Valdštejna, vlastnili v podhradí na břehu Jizery pohodlnou, v renesančním duchu opravenou tvrz, jež byla posléze, kolem roku 1700, přestavěna na barokní zámek. Tento zámek prošel ještě dalšími stavebními úpravami, v roce 1810 získal klasicistní podobu a na počátku 20. století byl obohacen secesními prvky. [/]
Když vystoupíme v Malé Skále z vlaku, stojíme před těžkým rozhodnutím, kterým směrem se vydat, neboť v okolí je soustředěno nepřeberné množství přírodních krás a památek všech druhů. Pokud zvolíme za cíl svého výletu zříceninu hradu Frýdštejn, můžeme náš výlet propojit s návštěvou působivého torza výše zmíněného hradu Vranov. Vystoupáme-li z údolí Jizery prudkým svahem až na skalnatý hřeben, mineme skalní vyhlídku Zahrádka s úžasným rozhledem po údolí Jizery a staneme před bránou, uzavírající přístup do torza vranovského hradu. [/]
Vranov, přestože se tyčil na úzkém skalnatém hřebeni, byl ve své době velmi rozsáhlou stavbou (včetně předhradí měl délku téměř 400 metrů) a byl vybaven značným komfortem – vedle hradní místnosti a modlitebny měl zásobárnu potravin, kuchyň, studnu, hospodářské zázemí, maštale a stáje pro koně a dobytek i důkladné opevnění se střílnami. Byla to extrémní stavba na příkré skále s nejkomplikovanějším přístupem i se značným nepohodlím. Snad proto byl hrad záhy opuštěn a vystaven všem nepříznivým povětrnostním podmínkám rychle chátral. Romantické zákoutí opuštěného hradu se na počátku 19. století zalíbilo tehdejšímu majiteli Maloskalského panství Františku Zachariáši Römischovi natolik, že zpustlý hrad koupil a v letech 1802-1826 jej nechal upravit na tzv. Pantheon – památník slavných. Ve zbytcích původního hradebního paláce byly umístěny busty rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřicha Viléma I., kteří v roce 1813 zvítězili v bitvě u Lipska nad francouzským císařem Napoleonem. Dnes jsou tyto busty značně poničeny stejně jako památník věnovaný Karlovi IV., jen památník Jiřího z Poděbrad je kupodivu stále celkem dobře zachovalý. V roce 1826 byla na vranovském hradním nádvoří dokončena stavba novogotické kaple, jež později sloužila jako lovecký zámeček. Je třeba také upozornit na to, že prohlídka tohoto starého hradu je poněkud fyzicky náročná, jelikož návštěvník se musí proplést četnými skalními průsmyky, ovšem stojí to za námahu již kvůli nádherné vyhlídce po okolí, na hrad Frýdštejn, údolí řeky Jizery a obec Malou Skálu.[/]
Cesta na Frýdštejn vede z hradu Vranova po krkolomné skalnaté stezce po Vranovském hřebeni, jež vyúsťuje těsně pod zříceninou hradu Frýdštejn. Tento impozantní hrad, který byl zčásti vytesán do pískovcové skály, byl vystavěn někdy v první polovině 14. století. Kdo byl jeho zakladatelem, však není zcela jasné, mohli jím být například páni z Biebrštejna. V písemných pramenech se hrad spolu se stejnojmennou podhradní vsí připomíná až k roku 1385 jako majetek Bohuňka Puklice z Frýdštejna a po něm se zde rychle střídali různí pánové. V roce 1432, kdy byl hrad v rukou Bohuše z Kováně, byl Frýdštejn dokonce obléhán husity. Když v roce 1540 hrad zakoupil Jan z Vartemberka a připojil jej k panství Český Dub, nebyl Frýdštejn nadále obýván a v roce 1565 je zmiňován již jako pustý. Roku 1892 koupil opuštěný hrad Okrašlovací spolek v Turnově, jenž zamezil dalšímu postupnému rozebírání kamenných zdí hradu a díky zpevňování a udržování zbytků jeho zdiva zabránil definitivnímu vymazání hradu z krajiny Českého ráje. Dodnes se z hradu Frýdštejn dochovaly prostory vytesané ve skále, zbytky zdí a dominantní kulatá věž o průměru 9 metrů, odborně zvaná bergfried, tj. obranná a zároveň útočná věž středoevropských hradů, která obvykle stála samostatně na nejexponovanějším a nejvýše položeném místě hradu. U paty této věže pak byly vybudovány obytné stavby včetně hradního paláce, o něco níž vzniklo předhradí s bránou a druhá kulatá, tzv. studniční věž, kde byla ukryta strategicky významná hradní studna. Dnes díky udržovanému schodišti je dominantní obranná věž snadno přístupná, což milovníci širokých rozhledů po krajině zajisté velmi ocení. K hradu Frýdštejn se také pojí četné pověsti o konání zdejších čarodějnických rejů a snad proto si filmaři toto místo zvolili za sídlo čarodějnic při natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.[/]
Pokud nám však výhled z bergfriedu hradu Frýdštejn nebude stačit, rozhodně si nesmíme nechat ujít příležitost navštívit nedalekou kamennou rozhlednu na vrchu Kopanina. Tuto rozhlednu vystavěl Klub českých turistů v Turnově v roce 1894 a její poloha (657 metrů n. m.) zajišťuje při dobré viditelnosti daleký rozhled na Jizerské hory a Krkonoše na severu, malebně se vinoucí maloskalský skalní hřeben, Suché skály a Kozákov na východě i sedimenty české křídové pánve, tvořící jižní část Českého ráje. A pokud zastihneme rozhlednu uzamčenou, nemusíme být rozhořčeni, neboť klíče jsou k dispozici k zapůjčení v nedaleké Myslivecké chatě, kde se navíc můžeme v útulném prostředí v klidu občerstvit. Vracíme-li se z Kopaniny po silnici do obce Frýdštejn, těsně nad touto obcí mineme místo, kudy po německém záboru pohraničí ČSR na podzim roku 1938 procházela nově vytvořená státní hranice. [/]
Nedaleko Frýdštejna, ovšem opačným směrem než Kopanina, tedy na jih, se nalézá menší skalní město v pískovcovém bloku, které nese název Drábovna. Zdejší vrcholová plošina je rozdělena divokými roklemi na několik částí, na mnoha místech zde vznikly pod převisy jeskyně a skalní výklenky, tzv. pece. V těchto místech byly objeveny též zbytky osídlení z mladší doby kamenné a z období lužického lidu. Ve středověku zde stál nad roklí s názvem Foukané díry dřevěný strážní hrádek, který sloužil jako strážce obchodní cesty vedoucí údolím podél řeky Jizery.[/]
Pokud však při našem rozhodování zvolíme za cíl výletu levý břeh řeky Jizery, rovněž nebudeme zklamáni. První kroky horolezců bezesporu zamíří směrem k Suchým skalám, jež jsou jinak také nazývány Kantorovy varhany, popřípadě České či Maloskalské dolomity. Toto seskupení, stejně jako protilehlý Vranovský hřeben, má na rozdíl od ostatních pískovcových skal odlišnou geologickou minulost. Jsou to nádherné, ostře rozeklané skály, vytvářející členitý pískovcový hřeben od údolí Jizery až k obci Koberovy, které vznikly tektonickým vztyčením hlubokých křídových vrstev do kolmé polohy. Pověst, podle níž se tyto skály nazývají mimo jiné také Čertovy varhany, však vysvětluje jejich původ jinak – prý vznikly zkameněním obrovských pekelných plamenů. A skutečně, v romantických duších, zbarveny rudým zapadajícím sluncem, mohou vyvolávat tento dojem. Suché skály jsou velmi narušovány návštěvností, proto je nutné při horolezeckých výstupech striktně dodržovat povinně daná pravidla, aby se eroze tohoto skalního útvaru minimalizovala. Suché skály jsou totiž od roku 1956 chráněny jako národní přírodní památka.[/]
Nedaleko Suchých skal se tyčí zalesněný vrch Sokol (562 metrů n.m.), jenž poskytuje snad nejhezčí výhled na tyto impozantní skály. V blízkosti tohoto vrchu se nalézá skalní bludiště zvané Chléviště, jehož název pochází z dob, kdy sem lidé ve zlých válečných časech ukrývali dobytek. Chléviště nabízí další skvělé vyhlídky, a to na údolí Jizery a na maloskalský skalní hřeben na opačné straně údolí. Seskupení skal na západní straně svahu vrchu Sokola pokračuje přes Kalich až k obci Besedice. Tyto přírodní útvary sehrály důležitou roli za protireformace v 17. století, neboť sloužily jako provizorní útočiště pronásledovaných nekatolíků, jenž se po bitvě na Bílé hoře ocitli ve velmi složité nábožensko-politické situaci. Najdeme zde sluj exulanta Václava Sadovského či jeskyni Matěje Krocinovského, skalní bludiště Kalich navíc ukrývá uprostřed pěti roklí sluj se symbolickou modlitebnou Jednoty bratrské, ve které se nachází skalní oltář s kalichem a letopočtem 1638. [/]
Na okraji Besedických skal leží výletní místo – obec Besedice. Zde v roce 1925 vystavěl Klub českých turistů Turistickou chatu „U Kalicha“, jež svého času byla zajisté velmi vytížena, ovšem dnes je již zcela mimo provoz, jelikož z ní zbyly pouhé základy. Nedaleko Besedic na skalnatém ostrohu nad řekou Jizerou lží zřícenina hradu Zbirohy. Tento hrad byl vystavěn pravděpodobně v 80. letech 14. století, a to na třech skalách. První zmínka o tomto hradu pochází z roku 1388, kdy byl vojskem krále Václava IV. dobyt na Markvartovi z Vartemberka, který králi odepřel poslušnost a později zemřel v jeho vězení. Roku 1442 byl tento hrad pobořen, načež byl připojen k panství Maloskalskému a posléze zpustl. Kolem roku 1613, kdy byl hrad již zcela v ruinách, vznikla v jeho podhradí maličká víska nesoucí nadále jeho jméno. [/]
A pokud se budeme vracet do Malé Skály a budeme chtít ulevit svým unaveným nohám, určitě uvítáme příjemné posezení v hospůdce U Boučků, kde si můžeme svůj džbánek chladivého moku vypít pod košatou lípou na dvoře nádherného roubeného selského stavení či posedět ve světnici s poctivou dubovou podlahou a původní pecí.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama