Sever Prostějovska

Rovněž podnikneme-li výlet do severní poloviny Prostějovska, je nutno počítat s putováním po roztroušených venkovských památkách s využitím silnic a silniček 3. třídy, vinoucími se mezi poli. Na výlet můžeme vyrazit z Prostějova po silnici č. 366 do městečka Kostelce na Hané, kde si můžeme prohlédnout budovu radnice z r. 1771 s věží v průčelí, barokní sýpku z r. 1632 s erbem knížete Karla z Lichtenštejna a barokní kostel sv. Jakuba staršího. Při vstupu na hřbitov můžeme obdivovat ručně kovanou bránu z roku 1847. Pobyt Petra Bezruče připomíná tzv. Červený domek, ve kterém básník určitou dobu žil.[/]

Čechy pod Kosířem – po stopách Josefa Mánesa

Reklama

Již od Kostelce nad Hané můžeme pozorovat vystupující zalesněný hřbet Velkého Kosíře, nejvyššího přírodního útvaru Hané (442 m n. m.). Z Kostelce se dostaneme během několika minut přes Stařechovice do Čech pod Kosířem, kde navštívíme vyhledávaný turistický cíl, zdejší empírový zámek s rozlehlým parkem. Zámek byl vystavěn na místě gotické vodní tvrze a roku 1768 přešel do vlastnictví původem portugalského rodu Sylva-Taroucca. Před dosažením dnešní podoby byl několikrát přestavěn.V zámku navštívíme pamětní síň malíře Josefa Mánesa, který zde na pozvání majitele panství v letech 1849-1870 často v létě pobýval a vytvořil zde řadu svých děl. [/]
Při procházce zámeckým parkem o rozloze 21 ha spatříme dva rybníky a narazíme na desítky druhů dovezených listnatých i jehličnatých dřevin. V parku se rovněž nachází romantická pseudogotická vyhlídková věžička a empírový pavilon ze 40. let 19. stol., v němž je umístěna socha Josefa Mánesa. Máme-li dostatek času, může přímo z parku podniknout okružní naučnou stezku po Velkém Kosíři, během níž projdeme kolem 19. informačních tabulí. Zájemci o technické památky mohou v Čechách pod Kosířem také navštívit místní hasičské muzeum.[/]

[/]
Z Čech pod Kosířem pokračujeme severozápadním směrem do Přemyslovic, kde je k vidění novogotický zámek, vybudovaný v letech 1880-1882 přestavbou staršího letohrádku, a zděný větrný mlýn z roku 1844 s dochovaným mlecím zařízením.
Z Přemyslovic pak budeme pokračovat dále na severozápad kopcovitou a lesnatou krajinou Konické vrchoviny přes Štarnov do městečka Konice. K tomu můžeme využít cyklotrasu č. 5031.[/]

Konice

V Konici si můžeme prohlédnout exteriér zdejšího barokní zámek z roku 1705 a v jeho areálu kašnu a sochu sv. Floriána z r. 1740 od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera, farní kostel Narození P. Marie, založený r. 1506 a barokně přestavěný v letech 1702-1704 a hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele. Malebné okolí Konice je oblíbeným terénem pro pěší turistiku i cykloturistiku.
Zájemci o přírodní památky mohou z Konice zamířit na sever přes Březsko a Ponikev do Ludmírova, v jehož blízkosti leží vápencový vrch Průchodnice s krasovými jevy (jeskyně, závrty), popřípadě si prodloužit výlet ještě o několik kilometrů na sever do Javoříčských jeskyní, nacházejících se již na území olomouckého okresu.[/]
Zpáteční cestu z Konice můžeme podniknout jižním směrem po silnici č. 373, po níž se dostaneme do Jednova, kde si můžeme prohlédnout větrný mlýn. V Hrochově se napojíme na cyklotrasu 5039 a pokračujeme přes Ptení a Vícov do Plumlova. Odtud již musíme po hlavní silnici č. 150 přes Ohrozim a Mostkovice zpět do Prostějova.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama