Benešovsko

Projděme se rozlehlou pahorkatinou, která se rozprostírá na jih od Prahy a je orámovaná na západě řekou Vltavou a na severu a východě Sázavou. Najdeme tu řadu pozoruhodných památek románského až barokního slohu, málo známé zříceniny hradů, ale i hojně navštěvované zámky Konopiště nebo Jemniště…[/]

Benešov

Historie města Benešov, ležícího mezi řekou Sázavou a horou Blaník, se traduje od 11. století, kdy zde byla zřízena první osada s kostelíkem. Později se v místech dnešního Masarykova náměstí soustředil obchod a řemesla. [/]
Počátkem 13. století zde Tobiáš z Benešova vybudoval Minoritský klášter. V roce 1294 byl poškozen ohněm a následně opraven. V roce 1420 byl vypálen husity a roku 1648 švédy. Znovu již nebyl nikdy opraven a dnes z něj najdeme dva gotické oblouky, které jsou za noci působivě osvíceny. Stojí na kopci na severovýchodě města Benešova v jižní části ulice Na Karlově.[/]
Asi 100 metrů východně ve stejné ulici můžeme obdivovat další z gotických památek – kostel sv. Mikuláše, rovněž ze třináctého století. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba – sochy Matyáše Bernarda Brauna a nástěnné malby I. Raaba.[/]
Dominantou Masarykova náměstí je kostel sv. Anny. Barokní kostel s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715. V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů.[/]
Muzea umění patří k nejpřitažlivějším magnetům měst. Na Malém náměstí v Benešově můžeme navštívit jedno z dvaceti pěti českých muzeí umění – muzeum umění a designu. V jeho expozici najdeme obrazy, grafiky i plastiky českých osobností 20. století. Muzeum má též největší českou stálou expozici dějin a současnosti fotografie, ve stadiu zrodu je expozice designu.[/]
V Benešově můžeme navštívit i starý a nový židovský hřbitov s památníkem obětí holokaustu. Sportovní vyžití nám nabídne krytý bazén či venkovní plovárna, zimní stadion a množství tenisových kurtů a hřišť.[/]
Jižně od Benešova můžeme navštívit městečko Bystřici s gotickým kostelem sv. Šimona a Judy a barokní farou. Nedaleko je též letiště Benešov, v jehož nabídce jsou i vyhlídkové lety či několik druhů pilotních výcviků.[/]

Konopiště

Tento zámek se proslavil především jako poslední sídlo Františka Ferdinanda d’Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v Sarajevu bylo záminkou spuštění první světové války. Zámek byl původně vybudován jako gotické opevnění ve 13. století, později byl přebudován v barokním stylu. František Ferdinad d’Este jej koupil v roce 1887 a rozsáhle ho přestavěl. Zavedl na sem vodovod a elektřinu. Každého návštěvníka určitě zarazí splachovací toalety či koupelny, které vypadají téměř jako dnešní. František Ferdinand také podstatně rozšířil zámecký park, ve kterém pak vášnivě lovil. Stěny chodeb a pokoje na Konopišti jsou plné jeho loveckých trofejí. František Ferdinand byl nejen lovec, ale i velký sběratel. Mnoho komnat vyzdobil muzeálními sbírkami, jejichž základem byla vzácná výtvarná díla estenské rodinné sbírky. Jistě nás tu zaujme i rozsáhlá zbrojnice a velká kolekce tzv. svatojiřského muzea, v níž uvidíme mnoho soch a obrazů s motivem sv. Jiří bojujícího s drakem. K svatojiřské sbírce se váže legenda, podle níž se František Ferdinand rozhodl, že svou sbírkou předčí anglického krále, pozve ho na koroptví hon a potom ho zaskočí svým velkolepým překvapením. Od té doby sbíral, shromažďoval a nakupoval všechny věci s podobou světce Jiřího. V jeho sbírce se objevily dýmky, mince, zbraně, meče, nádoby, korouhve, náhrobní kameny, sochy, obrazy a další věci. Rozsah všech těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy.[/]
Zahrady okolo Konopiště jsou doloženy již z období renesance. Plány parku v dnešní podobě navrhl vídeňský zahradník Karel Mössner a pražský zahradník Rozínek. Vzácné květiny a dřeviny dodaly na Konopiště školkařské závody z Rakouska a Durynska. Dnes tady můžeme obdivovat nejen Růžovou zahradu, skleníky se vzácnými teplomilnými rostlinami, alpinum s okrasným rybníčkem, ale i také mnohé sochařské práce, které pocházejí z dědictví po rodech Este a Obizzi z Itálie a které jsou rozmístěné volně v parku.[/]
V zámeckém hradním příkopu nalezneme dva medvědy. Je to medvěd Kazimír, který přicestoval z polské Vratislavi a medvědice Máša, která je z Bratislavy. I František Ferdinand tu medvědy choval, ale jiný druh, než tu uvidíme teď. On měl pravděpodobně asyrské medvědy, kdežto nyní jde o medvědy ušaté, černé nebo taky himalajské. Máše a Kazimírovi je asi 18 let a potěší hlavně děti.[/]
A ještě pár „důvěrných“ informací navíc:

– na nádvoří zámku se můžeme občerstvit v kavárně d’Este nebo v bistru U Arcivévody. Malá kavárna je také v Růžové zahradě.

– v podzámčí (od zámku směrem k rybníku) se nachází restaurace Stará Myslivna se specialitami myslivecké kuchyně. Pojme cca 60 návštěvníků a je otevřena celoročně.

– u parkoviště pod zámkem je restaurace Nová Myslivna a na jižním okraji parku můžeme navštívit motel Konopiště, na východním okraji parku zas hotel Benica (směrem na Benešov).

– mezi průvodci se říká, že v pokojích arcivévody d’Este je dodnes někdy cítit Františkův duch a kouř z jeho doutníků.

– pokud budeme chtít rozpoznat zdejší medvědy, nebude to těžké. Dominantní postavení má totiž jednoznačně Máša. Na Konopišti byla dřív, a tak si prostě nenechá vzít, že je paní hradního příkopu.

– název zámku Konopiště pochází od konopí, které se tu hojně pěstovalo.[/]

Jemniště

Především pro romantické duše lze doporučit návštěvu zámku, kterého známe například z druhého dílu „Básníků“. Zámek je elegantní patrovou stavbou, která byla původně venkovským sídlem, určeným zejména k letnímu pobytu. Hlavní průčelí je situováno k benešovské cestě a dominuje mu elegantní štít s balkónem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší přízemní budovy po stranách stavby sloužily k hospodářským účelům jako stáje a kolny. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytváří tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké dispozice. Sem přijížděly kočáry majitele panství i vozy zámeckých hostů, právě zde hrabě vítal nejvýznamnější návštěvy. [/]

Horší je to s novodobější historií. Roku 1945 bylo Jemniště „osvobozeno“ ruskými vojsky generála Malinovského. Rusové si však na zámku, který tehdy patřil Němcům, počínali jako na dobytém území a z původního inventáře proto mnoho nezbylo. Přes protesty manželů Mensdorffových bylo Jemniště zabráno státem. Hraběnka Terezie (Sita) proto požádala o restituci majetku. Žádosti bylo po právní stránce vyhověno, ale na zámek se již nikdy nenastěhovala. Roku 1951 byl znovu znárodněn, tentokrát komunistickým režimem. Terezie Mensdorffová žila až do své smrti (1985) v nedalekých Postupicích. Její manžel František zemřel roku 1991. Protože byli bezdětní, zdědil nárok na Jemniště jejich synovec, Jan Bosko Sternberg. Do rukou Sternbegů se zámek s velkostatkem navrátil roku 1995. Současným majitelem Jemniště je jeho syn Jiří, který se svou rodinou obývá levé křídlo zámku. [/]

Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Park byl často využíván k pořádání zahradních slavností a k témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony. Dnes v parku mimo nich najdeme i voliéru, kde budeme obdivovat například krásné bílé pávy. Něco dobrého si můžeme dát v zámecké kavárně, ale hlavně si můžeme objednat piknikový koš (včetně nádobí, deky a dvou polštářů a vybrat si salát, hlavní jídlo, dezert, sendvič a nápoje) přímo do zámeckého parku.[/]

Hrady a zříceniny u Benešova

Všem kdo toužíme zavzpomínat na doby dávného objevování turistických krás a vcítit se do chvil vrcholného rozmachu romantického turismu lze jenom doporučit návštěvu hradů, zřícenin a tvrzí v okolí Benešova. Je jich tu hned několik a dobré je i to, že se při jejich návštěvě nebudeme muset tísnit v davu spoluturistů, kteří si vyhlídli stejný cíl ve stejnou dobu. Většinou totiž budeme při romantickém rozjímání krásně sami…[/]

Kožlí

Romantickou zříceninu najdeme asi pět kilometrů jihozápadním směrem od Benešova, v údolí nad soutokem Janovického a Tisemského potoka. Od Konopiště, nebo naopak od Neveklova, sem vede červeně značená turistická cesta a cyklostezka č. 0062 z Týnce nad Sázavou do Benešova. [/]
Hrad byl vystavěn někdy kolem roku 1300 Ctiborem z Kožlí, který je zde uváděn jako první majitel v roce 1318. Z jeho další historie se dochovaly pouze strohé útržky a některé události lze jen domýšlet. Kožlí patří k dvoupalácovým hradům, mohutné zbytky hradebních zdí tu stály ještě na počátku čtyřicátých let dvacátého století, potom se však na několika místech zřítily, takže dodnes zůstala jen část nad Janovickým potokem.[/]

Mrač

Mrač najdeme asi čtyři kilometry severně od Benešova. V Mrači dříve existovala hned tři feudální sídla. Nejstarší je tvrziště, které najdeme asi sto metrů jihovýchodně od dochované kamenné budovy na nejnižším konci vyvýšeniny nad potokem. Je to nevysoký pahorek s příkrými svahy. Vladyka Zdislav z Mrače je uváděn roku 1318, ale o době zániku tvrze není zpráv.[/]
Noví majitelé Mrače si postavili dále od prvního sídla novou tvrz. Dodnes se v ní bydlí, ač vznikla již na konci čtrnáctého století. Je to patrová budova z lomového kamene, obdélníkového půdorysu, s valbovou střechou.[/]
V roce 1690 koupil zdejší statek Jan František z Vrbna a Bruntálu a postavil zde nové patrové sídlo – zámek. Ze sídla dodnes zůstaly jen velké zříceniny obvodového zdiva s okenními otvory.[/]

Stará Dubá

Hrad Dubá, jehož zřícenina se dosud vypíná na zalesněném skalnatém ostrohu nad levým břehem Sázavy proti vsi Poddubí, byl založen ve třináctém století některým z členů panského rodu Benešoviců. Příslušníci zdejší větve se potom nazývali podle nového sídla „z Dubé“. Prvním doloženým majitelem, který se již psal z Dubé, byl Ondřej (1283), který vlastnil také hrad Kavčí horu u Leštna. Jeden z jeho potomků téhož jména vystavěl kolem r. 1350 na hradě Dubé kapli sv. Klimenta.[/]
Stará Dubá – to byl poměrně velký hrad. Byl rozdělen na dvě části – dolní městečko Odranec, které plnilo hospodářské funkce a samotný hrad nad ním. Obě části byly pak spojeny silnou hradbou. Přístup do městečka byl mohutnou branou, která se zachovala v podstatě dodnes, stejně tak jako jedna z hradebních věží. V současnosti tímto prostorem vede dráha „Posázavského pacifiku“. Z horního hradu se ale mnoho nedochovalo. Několik zdí po bývalých budovách a kapli sv. Klimenta a vysoké hromady kamení po velké hradní věži.
Na hradě nebyla nikdy žádná studna, avšak voda byla vedena podzemním vodovodem od Dubska.[/]
Zříceninu najdeme asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Benešova. Přístup je ze žluté značky neznačeným úvozem, který je po pravé straně asi po 300 m od Sázavy. Nejlepší příjezd autem je po dálnici D1, odbočkou na Hvězdonice sjedeme směrem na Přestavlky a Čerčany. Odtud již pěšky asi 4,5 km po žluté turistické značce, nebo z dálnice stejnou odbočkou sjet přímo do Hvězdonic a odtud pěšky asi 2,5 km rovněž po žluté. Neplacená parkoviště jsou vždy před nádražím.[/]

Zbořený Kostelec

Asi kilometr severně od Týnce nad Sázavou, na pravé straně řeky Sázavy, v místech, kde se do ní vlévá Kamenický potok, se na skalnatém ostrohu vypíná žřícenina hradu v minulosti nazývaného Kostelec nad Sázavou. Vypráví se, že v jeho zdech byla zazděna dcera byzantského cístře. Měla být prý nevěstou Viktorina, syna krále Jiřího. Jiří hrad ale dobyl, krásnou pannu vysvobodil a pak byla velká svatba. Historie ovšem takovouto událost ve skutečnosti nezaznamenala.[/]
První písemná zmínka o Zbořeném pochází z roku 1341, kdy jej král Jan Lucemburský dává do zástavy Oldřichu z Valdeka, majiteli sousedního Týnce. Mezi vlastníky hradu byl i Karel IV., ale ne dlouho, neboť jej dal zastavit. V roce 1449 došlo poprvé k obležení hradu královským vojskem. To jej vlastnil protivník krále Jiřího – Kuneš Rozkoš z Dubé. V dalším roce došlo k jeho dobytí, hrad byl pobořen a hradby rozbourány. V červnu 1467 byl hrad obléhán a dobyt podruhé, opět královským vojskem, tentokráte vyslaným proti Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka. Ten se totiž postavil do čela Zelenohorské jednoty proti králi. Od těch dob hrad již obýván ani opravován nebyl.[/]
V minulém století se romantické zbytky hradu stávají místem častých návštěv romantiků, umělců i zájemců o českou historii. Hrad např. navštívil a nakreslil si do památníku Karel Hynek Mácha při svých cestách Posázavím.[/]
V roce 1996 došlo k založení občanského sdružení Řád rytířů bílého kříže, které chtělo této ohrožené památce pomoci. Po sporech s památkáři však již toto sdružení na hradě nepůsobí. Každoročně ale pořádá, na památku na poslední dobývání hradu, bitvu o hrad pod touto zříceninou (většinou počátkem července).[/]

Zlenice–Hláska

Asi tři kilometry severně od Čerčan stojí nad pravým břehem Sázavy zřícenina hradu. Jméno Zlenice se poprvé připomíná roku 1318 při sporu Oldřicha ze Zlenice se Ctiborem z Kožlí. Název hradu je odvozen dle zaniklé osady Zlenice, která ležela na druhém břehu řeky Sázavy. Podle hradu se psal již v roce 1315 Jan ze Zlenic, jenž zasedal na zemském soudu. Za sporů krále Jiřího z Poděbrad s českou šlechtou byl hrad roku 1463 oblehnut, dobit a poté pobořen.[/]
V současné době každoročně probíhají v této lokalitě archeologické průzkumy. Nálezy, díky výjimečnosti zániku hradu, pomohly upřesnit nejen datování středověké keramické kultury, ale i rozsah obchodu s tímto zbožím. Hrad Zlenice patří mezi zříceniny, u kterých jsou zachována jen torsa některých zdí a jen ojediněle i torsa budov. Přesto má hrad kromě romantického kouzla, kterému podléhá většina jeho návštěvníků, nezanedbatelnou vypovídací hodnotu pro ty, kteří ji dokážou rozpoznat.[/]

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek