Krnovsko

Dalším zastavením je městečko Horní Benešov, jehož existence je doložena od 1. poloviny 13. století jako hornické osady. Městečko bylo během tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 vypáleno. Město připadlo ke knížectví krnovskému a jeho další rozvoj již nebyl založen pouze na dolování, ale začalo se zde rozvíjet i tkalcovství. Dalšími ránami pro rozvoj města byla třicetiletá válka a rekatolizace. Po ukončení bojů se dolování pomalu zotavovalo. Velkým neštěstím pak byly tři požáry, z nichž nejhorší byl v roce 1820, kdy město téměř do základů vyhořelo. V 19. století po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál a stal se významným centrem textilního průmyslu. Vznikaly zde tkalcovny lněné i bavlněné příze, bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, paličkovaly se zde krásné krajky, kroutily se nitě, šňůry a provazy. Město se rozrůstalo – postavil se pivovar se sladovnou, lihovar, likérka, knihtiskárna, zřídily se tkalcovská, živnostenská a česká menšinová škola. Po seznámení s historií města se vydáváme na prohlídku památek. Ve středu města pod náměstím navštívíme farní barokní kostel sv. Kateřiny. Interiér kostela je, bohužel, znehodnocen úpravami z 2. poloviny minulého století. Za podívání stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna u kostela sv. Kateřiny. Barokní plastika z pískovce znázorňuje prostovlasého světce, na šestibokém stupni je obdélníková podnož a na ní podstavec bohatě zdobený reliéfními ornamenty. Tato plastika stála původně na náměstí, odkud byla přenesena ke kostelu sv. Kateřiny. Podíváme se na torzo kamenné zdi ze 17. století se třemi kapličkami, které jsou zastaveními křížové cesty. Místo čtvrté kaple je postaven kamenný chrámek jako památník padlým v 1. světové válce. Při procházce městem se můžeme obdivovat městským domům z 19. století se zdobenými fasádami. Naše další zastavení je v největším městě bývalého bruntálského okresu – v Krnově. Město Krnov leží v podhůří Nízkého Jeseníku na hranici s Polskou republikou. Archeologické nálezy dokazují, že místo bylo osídleno už od starší doby kamenné, existenci velkých sídlišť lidu popelnicových polí dokazují nálezy ze tří hradišť na kopci Cvilíně a nad Červeným Dvorem. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1240. Město vzniklo na křižovatce obchodních cest, spojující pobaltská hansovní města s Itálií. Už před rokem 1269 mu byla udělena městská práva. Nad městem stál hrad Cvilín, vybudovaný ve 13. století, který se stal sídlem opavského knížete Mikuláše z vedlejší přemyslovské větve. Byly zde zavedeny samostatné správní instituce – zemský soud, zemské právo, moravský markrabě Jošt zavedl zemské desky a úřad zemského hejtmana. Krnovsko bylo významným územním celkem, který ležel na rozhraní Moravy a Slezska. Při válečných událostech vždy hrálo důležitou roli, což se projevilo také tím, že přes Krnovsko procházela všechna vojska, která se také snažila území ovládnout. Tak tomu bylo i ve století 15., kdy uherský král Matyáš Korvín vpadl do Krnovska a stal se pánem Krnova, Bruntálu, Bavorova a hradu Cvilína až do roku 1490, kdy zemřel. V Krnově také nechal razit ve zdejší mincovně groše a půlgroše. Po smrti Matyáše Korvína daroval král Ladislav II. Krnovsko svému kancléři – pánu ze Šelenberka a Kosti.

V roce 1523 koupil celé knížectví markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu, který zde zavedl novou víru. Nechal vyhnat katolické řády německých rytířů i františkánské bratry minority a zavedl Lutherovo učení. Posledním knížetem tohoto rodu v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, vrchní velitel vojsk „zimního krále“ Bedřicha Falckého. Za odboj proti Habsburkům bylo krnovské knížectví konfiskováno a císař je udělil Karlu z Lichtenštejna. Během třicetileté války procházela Krnovem vojska dánská, císařská a pustošivé dílo završili Švédové. Prusko – rakouské spory Marie Terezie a pruského krále Bedřicha II. znamenaly pro Krnovsko ztrátu rozsáhlých území po levém břehu řek Opavy a Opavice a odloučení celé oblasti Hlubčicka (dnes v Polsku). Konec 18. století také znamenal ztrátu politického významu Krnova, protože v roce 1793 byl do Opavy přestěhován i krajský úřad. V roce 1849 zaniká krnovské knížectví a Krnov se stal sídlem jednoho ze sedmi okresů Rakouského Slezska. Význam města vzrostl na přelomu 19. a 20. století s rozvojem průmyslu, především textilního. Město se stalo známým díky výrobě vlněných látek, záclon, prýmků, šňůr, varhan, koželužských strojů, dřevěného nábytku.

My se vydáme za kulturními a historickými památkami tohoto města a začneme ve středu města, na Hlavním náměstí, kde nás upoutá secesní budova radnice a České spořitelny a také původně gotické měšťanské domy na náměstí. K nejcennějším památkám patří kostel sv. Martina ze 13. století a gotický kostel sv. Ducha se špitálem. Kostelík byl vybudován ve 13. století za vlády přemyslovských knížat. V polovině 15. století byl vyzdoben cyklem fresek z písma svatého. Je to v této oblasti unikát. Můžeme se také potěšit prohlídkou, protože Turistické informační centrum prohlídky s výkladem o historii zajišťuje. Kostel a přilehlý špitál dnes slouží jako koncertní síň.. Dále můžeme v nejbližším okolí náměstí projít kolem minoritského kláštera s kostelem, které nejsou v současnosti otevřené pro veřejnost. Stejně tak je možné obdivovat pouze z nádvoří renesanční zámek. Významnou památkou je židovská synagoga na nároží ulic Soukenické a Barvířské za budovou České pošty. Byla postavena ve druhé polovině 19. století. V interiéru převládají maurské architektonické prvky. Můžeme se obdivovat podkovovitým obloukům vyřezávaného loubí nad ženskými balkony a nádhernému hnědočervenému kazetovému stropu. Na nosných litinových sloupech jsou uchyceny rozvody plynového osvětlení a pod okny a ve stropě najdeme větrací šachty. V dnešní době slouží jako výstavní a koncertní síň. Zájemci o prohlídku synagogy se musí obrátit na členy občanského sdružení Krnovská synagoga. Po prohlídkách městských památek se rádi projdeme po Chářovském parku, který je osázen okrasnými dřevinami a nejkrásnější je v období květu rododendronů a azalek, kterých je zde velké množství. Příjemný je i pohled na kaskády jezírek, na nichž plují divoké kačeny a někdy i labutě.

Vydáváme se dále na Ježník, kde vystoupáme na nově opravenou dřevěnou vyhlídku, ze které je krásný rozhled. Na druhém konci města Krnova procházíme kolem Střeleckého domu a vydáváme se na kopec Cvilín, na jehož vrcholu nám v ústrety svítí bílou a červenou fasádou poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné, nedaleko kterého můžeme vyšlapat na kamennou rozhlednu, ze které je skutečně široký a krásný rozhled.

Když se vydáme po turistické značce jihovýchodně od Krnova, dorazíme na zříceninu hradu Šelenburk (dříve Cvilínský knížecí hrad). Z Krnova vyrážíme do obce Úvalna, kde si prohlédneme rodný dům Hanse Kudlicha, který se v roce 1848 zasloužil o zrušení nevolnictví. Vystoupáme na kopec nad obcí a ve vyhlídkové věži se seznámíme s historií obce a opět se můžeme pokochat krásnou krajinou, která se před zraky objeví. Pokračujeme zpět přes Krnov směrem na Město Albrechtice. V Linhartovech se zastavíme v zámku., který sice přístupný veřejnosti jen občas, když se zde konají výstavy, ale je obklopen krásným zámeckým parkem, ve kterém je mnoho krásných, především jehličnatých stromů. Majitelem zámku je obec Město Albrechtice, která se již několik let snaží o opravu exteriérů a interiérů. Po krátkém zastavení pokračujeme do Města Albrechtic, kde se můžeme potěšit bohatým souborem církevní i světské architektury. Dominantou města je pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie. Nedaleko kostela na náměstí stojí sloup sv. Anny Samotřetí z počátku 18. století. Budova městské knihovny je umístěna v pěkném empírovém domě. Ve stejném stavebním slohu byl postaven i zámek, který je obklopen botanicky hodnotným parkem anglického typu. Zaujal nás komplex budov z třicátých let 20. století, které náleží milosrdným sestrám sv. Karla Boromejského.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek