Žulovsko

Přes Špičák na Nýznerovské vodopády

Prvním bodem při česko-polské hranici v krajině, kde se na jihu pozvedají roviny v Žulovskou pahorkatinu, je město Žulová. Původně zde stála slovanská osada, poprvé zmiňovaná v roce 1290, v roce 1793 povýšená na město. Od 18. století bylo město známé svou plátenickou výrobou, o století později zejména jako centrum nálezů žuly. Čemuž napovídají také četné kamenolomy v této oblasti.[/]
Nad městem můžeme objevit stejnojmennou zříceninu hradu. Ten byl zdejším dopisovatelům známý již od konce 13. století. Hrad s ochrannou funkcí byl bohužel pobořen ve třicetileté válce, proto se nám do dnešních let dochoval jen hradní most a věž. Ta byla později zvýšena o čtyřbokou zvonici. Roku 1810 zde byl vybudován barokní kostel na hradním prostranství a příslušná zvonice mu slouží jako věž. [/]
Ze Žulové pokračujeme zhruba 6 km na hraniční horu Špičák. Z výšky 957 m n. m. se nám naskýtá dobrý rozhled. Pod sebou vidíme Žulovskou pahorkatinu jako na dlani. [/]

Vodopády Stříbrného potoka alias Nýznerovské vodopády

Reklama

Po hraničním štítu postupujeme dále. Procházíme přes vrcholy Pomezný a Břidličný vrch. Po 4,5 km ze Špičáku staneme u Vodopádů Stříbrného potoka, přírodní památky chráněné od roku 1968. Tyto vodopády, nazývané též Nýznerovské, patří k nejkrásnějším v Jeseníkách. Tato soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka dosahuje celkové výšky 14 m, nejvyšší stupně jsou 3 m vysoké. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády velmi působivým přírodním jevem. Přístup k hornímu stupni je opatřen schody. [/]
První okruh okolo města Žulová jsme uzavřeli u infocentra. Po červené pokračujeme směle dál a po 4,5 km staneme na nevelkém (425 m n. m.) kopci – Hradisku. Z okolí jsou krásné výhledy do romanticky uspořádané krajiny.[/]

Do míst opředených legendami

Zřícenina hradu, dříve jmenovaná jako Kaltenštejn, zde byla vystavěna již koncem 13. století. Majitelé hradu tu koncem 14. století nechvalně prosluli jako loupeživí rytíři. Majitel hradu v roce 1440 unesl krásnou dceru králova hejtmana v Kladsku. Vojskům vratislavského biskupa se ale podařilo hrad dobýt, pachatele zajmout a krutě mučit. Poté byl hrad stržen a jeho kamení použito jako stavební materiál na Jánský vrch.[/]
Z Hradiska se vydáme dál. Necelé 2 km klesáme otevřenou krajinou a až v posledním úseku lehce stoupáme do obce Černé Vody. Ves byla prvně zmiňovaná roku 1291. V obci nalezneme kostel Panny Marie i pozdně renesanční zámeček z počátku 17. století, přebudovaný na školu. [/]
V okolí obce nalezneme lomy na žulové balvany. Jeden takový je například v lese Bažantnici na kótě 382 m. Za 2. světové války ve zdejších dolech pracovali francouzští vojáci. [/]
Na konci Černé Vody u autobusové zastávky odbočují dvě polní cesty, jdeme levou z nich. Po asi 800 metrech se dostáváme k lomu. Kamenný lom, o rozloze 20 x 100 metrů je hojně využívaný ke koupání a táboření. V současné době tento lom objevili také vyznavači potápění.
Po dalších 3 km po zelené turistické značce stojíme na Smolném vrchu (404 m n. m.). Vrch je v obecném povědomí spíše jako Venušiny misky, dle erozních útvarů na jeho vrcholu. Smolný vrch patří k velmi tajemným místům. Jeho vrchol i západní strana by se daly pokládat za skalní město. S jeho pozoruhodnými drobnými i většími skalními tvary (skalní mísy, sedadla, výklenky, aj.) se pojí řada legend. Všechny tyto prohlubně byly dříve vykládány jako pohanská obětní místa. [/]
Město Vidnava se před námi vynoří po dalších 5 km severním směrem (kolem smírčích křížů i stanové osady). Místo leží takřka na polských hranicích a také o něm koluje řada mýtů. Napomáhají tomu Vidnavské mokřiny, bludné kameny a nálezy zkamenělin kolem města. Gotický kostel ve Vidnavě nám zachoval velmi ceněný gotický portál v západním průčelí chrámu. Kostel pochází z 13. století, ale byl mnohokrát opravován a přestavován, takže nynější loď pochází až z doby kolem roku 1830.[/]
Malý rybník je naší další zastávkou při zpáteční cestě. Z Vidnavy jsme ušly přes 6 km jižním směrem. Tento rybník je menším bratrem Velkého rybníka, který nám své vodní zrcadlo ukazuje o 1 km dále po modré turistické značce. [/]
Boží horu nalezneme po dalších 2 km. V nadmořské výšce 525 m n. m. máme celé Javornicko, Rychlebské hory i samotný počátek a konec cesty – Žulovou jako na dlani. Na vrcholu dříve stávala kaple, tu ale v roce 1856 vystřídal kostelík.[/]
Naše putování za vodopády i legendami opředená místa se uzavírá opět ve městě Žulová.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama