Štítecko

Štítecko je tichý, jakoby zapomenutý kraj na pomezí Moravy a Čech. Nikdy tu nebyl významnější průmysl nebo těžba, vždy převládalo zemědělství, i když ani pro ně nebyly v tomto podhorském kraji dobré podmínky, a tak se lid živil, jak se dalo. Značně rozšířená tu byla například podomácká výroba kartáčů a nitěných knoflíků. Stejně zapomenutým dojmem na nás může zapůsobit štítecké nádraží stojící až za městem, konečná lokálky z Dolní Lipky, pokud si zvolíme k cestě do Štítů železnici jako dopravní prostředek.[/]

Štíty

Reklama

Štíty, dříve Šilperk, jsou starobylým městečkem malebně rozloženým na jednom ze svahů Zábřežské vrchoviny a mají vysloveně venkovský ráz. Prohlédnout si v nich můžeme krásný barokní kostel Nanebevzetí P. Marie (1755), morový sloup (1716) a sochu sv. Jana Nepomuckého (1732) na náměstí, sochu sv. Anny (1769) u hřbitova nebo původně renesanční radnici, upravenou roku 1734 na barokní měšťanský dům (čp. 38). Jestli nás jen trochu baví sport, určitě si nenecháme ujít příležitost navštívit areál Acrobat parku, vybudovaný ve Štítech olympijským vítězem Alešem Valentou. Největší letní skokanský areál v Evropě slouží nejen lyžařským akrobatům, ale i ostatním milovníkům aktivního využití volného času.[/]


Severně od Štítů se rozkládá rázovitá vesnice Písařov, někdejší hlavní středisko výroby kartáčů. Neméně tu však kvetlo i podloudnictví, které bylo pro Písařovské důležitým pramenem obživy.[/]
Nad Písařovem začíná velký lesní komplex Hrubého lesa, v němž pramení říčka Březná. Ta pak protéká přes Štíty, za kterými pokračuje asi deset kilometrů dlouhým, hluboce zaříznutým a prakticky neobydleným údolím s krásnou, téměř ještě neporušenou přírodou. Pokud využijeme možnosti celoročního ubytování například ve štíteckém areálu Acrobat parku, můžeme se na toulky za ní vypravit do okolí Štítů. Kromě krás přírodních nás jistě také zaujme v nedalekých Horních Studénkách památkově chráněný poutní kostel sv. Linharta ze 16. století, obklopený arkádovými ambity nebo dřevěná zvonička v Bukovicích.[/]


Štítecko by měli opravdu navštívit všichni, kteří milují krásnou přírodu. Okolí Štítů, ležících na severním okraji parku Březná, zcela jistě plně uspokojí jak ty, kteří se přírodou rádi toulají pěšky, tak i ty, kteří ji raději obdivují při jízdě na kole. Po jedné z tras se můžeme vydat k rybníku Sychrov nad Horními Studénkami, po jiné můžeme dojít do Bukovic či až na Kocandu u Písařova. Řada značených turistických cest má své cíle ve Východních Čechách, například Hora Matky Boží u Králík nebo jednotlivé pevnosti Králické pevnostní oblasti.[/]
Okolí Štítů je plné malebných údolí, kterými protéká říčka Březná. Příroda je tu zachovaná v takovém stavu, že je i přes negativní zásahy člověka schopná autoregulace a veškeré přírodní ekosystémy, včetně lesních, vykazují vysoký stupeň ekologické stability. Na říční nivě rozkvétá každým rokem na jaře obrovské množství bledulí, které v létě vystřídají nachové květy knotovky lesní, smolničky, kohoutku lučního a kakostu hnědočerveného. Na vlhkých místech roste kosatec žlutý, orobinec, sítiny a skřípina lesní. Podél říčky i jejích slepých ramen jsou cenná lužní společenstva, na které je vázán výskyt celé řady našich obojživelníků a drobných korýšů, včetně dnes již vzácného raka říčního. Nepřekvapí nás ani, pokud na svých vycházkách zahlédneme jelena, výra velkého, krahujce, krkavce či ledňáčka. [/]
Od severní strany dosahuje až ke Štítům Kladská kotlina. Protože byla koncem druhohor zalita mořem, můžeme dnes v těchto místech, především ve štítecké cihelně, nacházet různé zkameněliny. Díky nim jsou Štíty významnou paleontologickou lokalitou severní Moravy.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama