Chabařovická pánev

Naše putování po Ústecku začneme
v těžbou postižené oblasti.
Odpověď na to, proč se jí rovnou
nevyhneme, je jednoduchá. Počet
turistických cílů je zde poměrně
vysoký. Nejprve ale nahlédneme
trochu do historie.
[/]Těžba uhlí zásadním způsobem ovlivnila krajinu
Ústecka. Průmyslová revoluce zasáhla celou
oblast poněkud později, ale právě díky levnému
zdroji energie z povrchových hnědouhelných
dolů a dobrému dopravnímu spojení po Labi
byl hospodářský rozvoj velmi rychlý.[/]Hnědé uhlí se na Ústecku začalo těžit již
zhruba v polovině 18. století. První zmínky jsou
z roku 1740 o Varvažově a Otovicích. Do začátku
19. století se uhlí těžilo primitivním způsobem.
Na uhelných slojích se zakládaly nehluboké jámy,
z nichž se těžilo pomocí rumpálu. Od 20. let 19.
století byl o toto palivo stále větší zájem v důsledku
rodícího se průmyslu. Vytěžené uhlí se nejprve
sváželo koňskými povozy. Průlom však znamenalo
budování železničních tratí. První byla
Ústecko-teplická dráha, zřízená v roce 1858. Vytěžené
uhlí se začalo také po Labi vyvážet do sousedního
Německa a později využívat i pro domácí
průmysl. Rostoucí těžba uhlí také výrazně ovlivnila
dopravu na řece, budování přístavu a stavbu lodí.[/]V 19. století bylo uhlí těženo v ústecko-chabařovické
oblasti v malých dolech, velkoplošné
dobývání zajišťovaly jen velké společnosti. S neustálým
rozvojem průmyslových odvětví nejen
na Ústecku těžba rapidně stoupala. V roce 1895
byla v Ústí nad Labem otevřena uhelná burza.
Před 2. světovou válkou fungovalo v ústecko-teplické
oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo
se hlubinným způsobem, lomové dobývání bylo
provozováno pouze okrajově. K výraznému rozvoji
povrchové těžby došlo až od poloviny 20. století.
Zakládání nových povrchových dolů znamenalo
výrazný a nezvratný zásah do okolní krajiny.
Došlo k likvidaci řady obcí a osad, nejprve u ústecké
městské části Všebořice. Z povrchu země
zmizely nejprve Varvažov, Úžín, Roudný, Kamenice
a další. Za své vzala i tramvajová trať z Ústí
nad Labem do Telnice.[/]Další zlom nastal s otevřením chabařovického
velkolomu v roce 1976. Znamenalo to další brutální
zásah do krajiny i životů lidí. Byly zlikvidovány
další obce “ Vyklice, Tuchomyšl, Hrbovice,
Český újezd a další. Na řadě byly i samotné Chabařovice.
Na konci 80. let došlo k prvnímu bourání
i zde. Nebývalý tlak obcí na samém začátku
90. let však plány těžebních společností zastavil
a Chabařovice byly zachráněny. Do prostoru
bývalého lomu je dnes napouštěna voda a v budoucnu
by zde mělo vzniknout velké jezero a rekreační
oblast. S napouštěním jezera se začalo
15. 6. 2001. Jako zdroje vody jsou využity povrchové
vody přitékající od Krušných hor soustředěné
v blízké nádrži Kateřina. S využitím této
soustavy včetně srážek a přítoků by jezero mělo
být naplněno během 10 let. K naplnění jezera na kótu 145,3 m n. m. by tak mělo dojít v roce 2011.
Pro odvádění nadbilančních vod z povodí jezera
a ochranu proti zpětnému vzdutí řeky Bíliny při
povodních bude jezero propojeno s řekou Bílinou
potrubím v délce 83 m i otevřeným korytem.[/]Když byla ke konci roku 1996 zastavena
těžební činnost v hnědouhelném Lomu Chabařovice,
jen málokdo by tehdy dokázal odhadnout
další vývoj této problémové oblasti, která
se nachází na západním okraji krajského města
Ústí nad Labem. Doufejme, že tento smělý projekt
nezůstane na půl cesty.

PLÁNOVANÉ PARAMETRY JEZERA

Plocha:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247,6 ha
Množství vody: . . . . . . . . . . 34,430 mil. m3
Hladina: . . . . . . . . . . . . . . . . . 145,3 m n. m.
Max. hloubka: . . . . . . . . . . . 22,82 m
Délka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 km
Max. šířka:. . . . . . . . . . . . . . . 600 m[/]Kromě Ústí nad Labem se na Ústecku nacházejí
ještě dvě města. Ta byla ještě do nedávna jeho
součástí. Město Trmice leží na řece
Bílině pod svahy Českého středohoří. Prohlédnout
si zde můžeme ulicové náměstí s vodním
náhonem
, které je ukázkou secesní a historizující
městské architektury nebo zámek ve stylu
anglické novogotiky. Druhým městem je město
Chabařovice, které muselo uhájit svou
existenci před nenasytnými rypadlly. V Chabařovicích
je pěkné přírodní koupaliště s restaurací
a chatovým táborem. Po Chabařovicích nás přivítá
Chlumec, kde u Ústředního
(jubilejního) památníku začíná naučná stezka
Bitva u Chlumce 1813
, která nás v 16 zastaveních
provází památnými místy napoleonských
bitev v roce 1813. U Chlumce se můžeme
vykoupat v zatopeném lomu, nedaleko směrem
na Telnici nabízí pěkné koupání Varvažovský
oprám
.

Chlumecko v dobách válečných

[/]Knížecí hraniční hrad v Chlumci patřil k nejstarším
a nejvýznamnějším opěrným místům nově
vznikajícího českého státního útvaru po příchodu
Slovanů. Vybudovali jej Přemyslovci někdy
v 9. století. Výhodná hraniční poloha Chlumce
způsobila, že se brzy stal křižovatkou obchodu
a politickým i hospodářským střediskem východního
Podkrušnohoří. V důsledku toho byl však
také krutě postihovaným účastníkem krvavých
válečných tažení. Již roku 1040 byl svědkem vítězného
střetu českého knížete Břetislava I. s německým
císařem Jindřichem III. Bájná bitva u Chlumce
v roce 1126 měla pro mladý český stát mimořádný
význam. Kníže Soběslav I. zde na hlavu porazil
početná vojska krále Lothara I. Saského. Nedaleko
Chlumce se v roce 1426 odehrála husitská
bitva „Na Běhání“, jedna z největších středověkých
bitev v Čechách. Do naší i evropské historie
se Chlumec zapsal vítěznou bitvou protinapoleonské
koalice 29. a 30. srpna roku 1813, která předznamenala
konec napoleonského tažení Evropou.
Chlumec nezůstal ušetřen ani spojeneckých
náletů v posledním dni druhé světové války.

Bitva u Chlumce 29. a 30. srpna 1813

[/]Ve dnech 29. a 30. srpna 1813 došlo v okolí obcí
Chlumec a Přestanov ke krvavé bitvě mezi francouzským
armádním
sborem na straně jedné
a spojeneckými jednotkami
Ruska, Rakouska
a Pruska na straně
druhé. První den bitvy
spojenecká vojska bránila
v pronikání postupujícímu
francouzskému
armádnímu sboru do
českého vnitrozemí.
Během tohoto prvního
dne museli spojenci bojovat s několikanásobnou přesilou, například
polovina z asi 12 000 ruských vojáků byla první
den zraněna nebo padla. Druhý den se ale spojencům,
kterým velel Karel Schwarzenberg, podařilo
soustředit dostatečné vojenské síly, které
francouzské vojsko obklíčily a zničily. Uniknout
zkáze se podařilo jenom několika málo menším
jednotkám. Celkem zde zahynulo více než 20 000
vojáků všech armád. Válečné operace zde pokračovaly
ještě v měsíci září 1813, kdy se jednotky pod
přímým velením francouzského císaře Napoleona
I. pokusily proniknout Nakléřovským průsmykem
do Čech. I tyto útoky byly odraženy. Vítězství spojenců
připomíná v místech bojů řada dobových
pomníků. V Muzeu města Ústí nad Labem je od
roku 1992 stálá historická expozice k těmto válečným
událostem. Od téhož roku se vždy poslední
sobotu v srpnu schází v Chlumci příznivci vojenské
historie a napoleonských válek od nás i ze
zahraničí a konají se zde historické slavnosti.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Krušné hory

Icon 03.03.2021

Krušné hory zasahují na území Ústecka svým východním okrajem. Tvoří náhorní plošinu klesaj...

Celý článek

Holanské rybníky

Icon 03.03.2021

Oblast Holanských rybníků přitahuje turisty z celé republiky a v posledních letech stále v...

Celý článek

Křivoklátsko – lovecký revír českých králů

Icon 03.03.2021

Trasy výletů v této kapitole nás zavedou do západní části chráněné krajinné oblasti Křivok...

Celý článek

Brno a Brněnská přehrada

Icon 03.03.2021

„Oskar na nebi, hurá šalinou do štatlu!“ řekli by Brňáci. My se správně česky ...

Celý článek

Střed oblasti – Šance a Morávka

Icon 03.03.2021

Přehradní nádrž Šance Byla vybudována v letech 1964-1969 na jižním okraji obce Ostravice, ...

Celý článek