Džbán

Lesnatý komplex Džbánské pahorkatiny s opukovým podložím je od roku 1994 prohlášen přírodním parkem. Souběžná údolí s čistými potůčky a rovinatá zalesněná temena zdejších vrchů lákají zejména pěší turisty, pro které je připraveno několik značených tras. Pro návštěvu Džbánu mohou posloužit jako východisko Žatec a Louny, neboť výběžky džbánských vrchů zasahují do blízkého okolí obou měst. Pokud začneme na Žatecku, neměla by naší pozornosti uniknout obec Liběšice jihovýchodně od města, malebně rozložená pod prvními výběžky Džbánu. Zdobí ji restaurovaný původně gotický kostel svatého Martina s výraznou barokní úpravou, díky níž se obohatil o zajímavé přístavby. V polovině 18. století sem byl přenesen zázračný mariánský obraz z Klučku a kostel se stal oblíbeným poutním místem, takže byl rozšířen o mariánskou kapli. Protějškem kostela je barokní areál fary s mansardovou střechou z roku 1744, jehož průjezdní bránu krášlí plastika svatého Floriána. Ze džbánských lesů vystupuje obec Líčkov se zámkem na místě starého gotického hrádku ze 14. století. Jeho složitý stavební vývoj završila rokoková přestavba koncem 18. století za pánů z Ebenu, ovšem v následujících dobách silně utrpěl přestavbou na palírnu lihu a cukrovar. V roce 1925 zdevastovaný areál koupil malíř O. Brázda a v zámku je dnes instalována galerie jeho obrazů. Pod zámkem u silnice stojí mohutný dub letní, starý nejméně tři staletí, a další podobný solitér lze spatřit u silnice na Třeskonice. V údolí Blšanky vymezující hranici Džbánu se rozkládají Měcholupy, obec proslulá výrobou piva značky Michelober. Žatecký podnikatel A. Dreher zakoupil v roce 1860 zdejší starý pivovar a v krátké době z něj učinil významného exportéra zlatavého moku. V 80. letech minulého století byl zbořen barokní kostel svatého Vavřince, zámek na místě starší tvrze vznikl v 17. století. Zámecký park zničila katastrofální povodeň v roce 1872, která zasáhla celé povodí Blšanky a vyžádala si desítky obětí na životech.[/]
Džbán se v této oblasti otvírá do nížinného Poohří několika údolími, která nabízejí příležitost k pěším túrám i nevšední houbařské zážitky. Na nádraží ve Veleticích je možné se napojit na začátek modré turistické značky, která vede jihozápadním směrem přes Deštnici na Kounov a dále se napojuje na další trasy na Lounsku. Pozornosti návštěvníků by neměla uniknout obec Tuchořice, připomínaná již v roce 1239. Starou tvrz nahradil v 18. století barokní zámek, upravený v romantickém novorenesančním duchu a dnes užívaný pro léčebné účely. Náves zdobí raně barokní mariánský sloup z roku 1680. U silnice na Dubčany stojí původně gotická kaple Nanebevzetí Panny Marie, jejíž dnešní barokní podoba pochází z přestaveb v letech 1666 a 1732. U obce v bývalém vápencovém lomu a v travertinové kupě leží významná paleontologická naleziště z období mladších třetihor. Na západním okraji blízké obce Lipenec začíná naučná stezka Údolí Hasiny, která na deseti zastávkách přibližuje zajímavosti zdejší živé přírody i geologické a paleontologické zajímavosti.[/]
To se již dostáváme do lounské části Džbánska, modelované Hasinou a Smolnickým potokem. Ve Vinařickém údolí se v obci Divice tyčí mohutná věž tvrze z 15. století, obklopená dnes barokním hospodářským areálem. Třetí podlaží věže skrývá dřevěné stropy a poškozenou znakovou galerii ze 16. století, kdy Divice vlastnili Lobkovicové. Romantická silueta tvrze již několikrát posloužila jako kulisa při natáčení historických filmů. Nedaleko odtud se nad obcí Kozojedy zdvihá masiv Dřevíče, dosud málo prozkoumaná lokalita s přemyslovským správním hradem a kostelíkem svatého Václava. V sousedním údolí leží malebně situovaný klášter v Dolním Ročově, skvost vrcholně barokní architektury. Byl založen v sedmdesátých letech 14. století Albrechtem z Kolovrat a až do novověku sloužil jako pohřebiště tohoto rozvětveného rodu. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie se v době baroka stal oblíbeným poutním místem a tomu odpovídá i kvalita stavby. Po úpravách G. Santiniho počátkem 18. století došlo v letech 1746-1755 k důkladné přestavbě celého areálu slavným architektem K. I. Dienzenhoferem, později stavbu konventu dokončil A. Lurago. Vznikl tak ojedinělý soubor barokní sakrální architektury, nemající v regionu obdoby. Ve džbánských lesích jihozápadním směrem se ukrývá obec Domoušice se zajímavým barokním kostelem svatého Martina z poloviny 18. století a samostatně stojící zvonicí. Na náhorní plošině Rovina (526 m) nad obcí se rozkládá záhadná lokalita Kounovské kamenné řady s naučnou stezkou a zbytky mohutného hradiště z doby železné. Účel zdejších souběžně uspořádaných řad kamenů zůstává nejasný, nejčastěji bývají považovány za astronomickou pozorovatelnu. Z Domoušic je po červené značce dostupná jedna z mála zdejších hradních zřícenin se zajímavým jménem Pravda. Hrad byl založen ve 14. století a ve druhé polovině 15. století přestavěn pány z Kolovrat, kteří v té době na Džbánsku vlastnili rozsáhlý majetek. Již v roce 1593 byl ale pustý a kvůli stavebnímu materiálu, kterým je zdejší měkká opuka, velmi rychle chátral. Hrad je opředen četnými pověstmi a v mladších dobách sloužil také jako úkryt pro lapky. Červená značka nás dále dovede přes Konětopy až na vrch Výrov (509), nazývaný také Kuk. Již v době halštatské zde vzniklo silně opevněné hradiště, obývané ještě Slovany v 8. století. Nabízí krásné výhledy na Podkrušnohorskou pánev, velkou část Poohří i lesnatý komplex Doupova.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama