Lounské Poohří

Ve srovnání s ostře modelovaným Středohořím je širší oblast okolo Ohře oázou měkkých křivek a mělkých reliéfů. Převážně bezlesá krajina mírných návrší je jako stvořená pro nenáročnou cykloturistiku. [/]
Pokud se od Loun vydáme na východ, cestou podél klikatící se Ohře narazíme na řadu zajímavostí. V Černčicích nelze přehlédnout románský kostel svatého Vavřince s hranolovou věží, který díky své pevnostní poloze i masivnímu zdivu kdysi sloužil jako útočiště okolních obyvatel. [/]
Románského původu je také kostel svatého Havla v Počedělicích, upravený v baroku po polovině 18. století do dnešní podoby. Působivou dominantou této části Poohří je barokní kostel svatého Michala v Orasicích se štíhlou věží, postavený architektem O. Broggiem koncem 17. století.[/]
Jen pomalu se z ran doby nedávno minulé vzpamatovává zámek v obci Pátek, postavený koncem 17. století podle projektu Antonia Porty. Jak napovídá název obce, konaly se zde již od středověku v tento den pravidelné trhy, neboť Pátek byl tehdy centrem rozsáhlého panství premonstrátského kláštera v Praze na Strahově. [/]
Od Pátku se přes Stradonice s proslulým pravěkým hradištěm z doby bronzové dostaneme táhlým stoupáním k obci Peruc, doložené již k roku 1170. Známou pověst o setkání knížete Oldřicha a krásné selky Boženy zde připomíná Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub s obvodem kmene 745 cm, jehož stáří se odhaduje na celé tisíciletí. Přečkal i úmyslné zapálení v roce 1995 a přes značné poškození žije dále. Dnešní podoba náměstí se zámkem a kostelem pochází z 18. století, kdy Peruc vlastnil rod Ledeburů. Kostel svatého Petra a Pavla z let 1722-1725 je dílem architekta P. P. Columbaniho, zámek na místě staršího panského sídla pochází z let 1760-1770 a dnes je v něm umístěna Galerie Emila Filly a Muzeum venkova. [/]
Severně od obce po modré turistické značce směrem na Chrastín dojdeme ke Krásné vyhlídce, oblíbenému místu básníka Svatopluka Čecha s výhledem na České středohoří. [/]
Západně od Peruce leží obec Slavětín, která je již v roce 1268 doložena jako městečko a předstihuje tak i nedaleké Louny. Ve 14. století vlastnili Slavětín páni z Házmburka, kteří výrazně přestavěli zdejší původně románský kostel svatého Jakuba. Kromě stavby samotné jsou velmi cenné vnitřní nástěnné malby ze sedmdesátých let 14. století, znázorňující životy Krista a Panny Marie, jeden z nejlépe uchovaných souborů vrcholně gotické malby u nás. Klenbu zdobí znaky majitelů Slavětína a zdejších řemeslnických cechů. Severozápadně od obce se tyčí menhir zvaný Baba, železitý pískovec o výšce 1,9 m, ovšem druhotně usazený. Směrem na Veltěže stojí vlevo u silnice zajímavá osmiboká stavba raně barokní kaple Navštívení Panny Marie, postavená v letech 1672-1677. [/]
Jižně od Slavětína leží při silnici na Prahu obec Panenský Týnec, doložená již v roce 1115 v majetku knížete Vladislava I. Později se dostala do rukou Žirotínů z nedalekého hradu v Žerotíně, kteří zde koncem 13. století založili klášter klarisek. Působivá zřícenina nedostavěného klášterního kostela dnes patří k nejromantičtějším místům v Čechách, navíc je podle mínění psychotroniků nabita pozitivní energií. Velkolepou stavbu po požáru v roce 1382 přerušily husitské války a kostel již navždy zůstal jen torzem. Za obcí ve směru na Slaný stojí poutní kaplička svatého Blažeje z konce 17. století, postavená u zázračného pramene údajně léčícího oční nemoci.[/]
Žádný návštěvník Lounska by neměl vynechat obec Cítoliby se zachovaným areálem barokního zámku, kostela a kvalitními plastikami slavného sochaře M. B. Brauna. Zdejší vrchnost Schützové z Leopoldsheimu a Pachtové z Rájova zde v 17. a 18. století vytvořila jedinečné kulturní centrum, kromě architektury proslavené také kvalitní hudbou. Díla cítolibských mistrů, většinou místních učitelů z rodu Kopřivů či Gallinů, díky své kvalitě a úsilí jejich objevitele dr. Šestáka po staletích opět znějí v předních koncertních síních. Vedle zámku z druhé poloviny 17. století, který prochází rekonstrukcí, zaujme především kostel svatého Jakuba Většího z roku 1713. Jeho interiér zdobí sochy M. B. Brauna a obrazy V. V. Reinera, kvalitní plastiky jsou umístěny i před kostelem a na návsi. Z nich vyniká zejména působivá socha Chrona, alegorie času v podobě starce s přesýpacími hodinami, a oba trojiční sloupy. Přes značné ztráty v mladších dobách je cítolibský soubor barokní plastiky nejcennějším v celém regionu. [/]
Západně od Cítolib se dostaneme do údolí potoka Hasiny, který sem míří z prudkých svahů Džbánu přes obce Hřivice a Opočno se zajímavými barokními kostely. Již z dálky je vidět silueta Nového Hradu, jehož rozlehlý areál na táhlém ostrohu dominuje obci Jimlín. Byl postaven v letech 1465-1474 pány z Kolovrat na místě starší tvrze a koncem 17. století barokně upraven. Hlavní věž starého hradu dostala barokní kopuli a všechna tři nádvoří obklopily komplexy obytných a hospodářských budov. Za pánů z Varrensbachu se hrad změnil v barokní rezidenci, z níž dodnes upoutá především nádherná kaple a rozlehlé sály s barokní štukovou výzdobou. Jedna z majitelek zámku počátkem 18. století tak proslula hýřivostí a nevázaným životem, že musel zakročit samotný císař Karel VI. a veselou šlechtičnu z Löweneggu dočasně umístit do kláštera. V současnosti prochází Nový Hrad postupnou rekonstrukcí a v budoucnu se stane výstavním prostorem lounského muzea. [/]
Západně od Loun při cestě do Března lze navštívit archeologický skanzen nedaleko obce Březno, unikátní díky rekonstrukcím pravěkých a středověkých staveb přímo na archeologickém nalezišti. Kromě obytných domů od mladší doby kamenné až po slovanské osídlení jsou zde také ukázky hospodářských staveb. Na protějším břehu Ohře leží velmi stará obec Lenešice s původně románským kostelem svatých Šimona a Judy, barokně upraveným v 18. století. V západním průčelí věže je umístěn latinský nápis o její stavbě v roce 1262, jedna z nejstarších epigrafických památek tohoto typu u nás.[/]
Za pozornost rozhodně stojí město Postoloprty, kdysi osada u bohatého benediktinského kláštera. Do jeho dlouhých dějin se nejvýrazněji zapsal rod Schwarzenbergů, kteří je od konce 17. století postupně obohatili o řadu zajímavých staveb. Dominantou malebného náměstí i celého města je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1746-1753 architektem A. Altomontem. Stavbu financoval Josef ze Schwarzenbergu jako výraz díků za narození dlouho očekávaného syna. Stará veitmílovská tvrz v jižní frontě náměstí se postupně měnila v zámek, jeho současnou trojkřídlovou podobu s čestnou klasicistní branou mu dala přestavba v letech 1772-1790. Náměstí zdobí barokní mariánský sloup z roku 1701 od žateckého sochaře J. K. Vettera a zajímavá novogotická radnice z roku 1902. Její podoba s věží a cimbuřím upomíná na italské signorie a nemá v širším regionu obdobu. Jižně od města jsou zčásti dochovány mohutné valy blatného hradiště Drahúš, opěrného bodu Přemyslovců z počátku 10. století.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama