Od Jenerálky k Podbabskému přívozu

Šárecké údolí se rozprostírá především kolem Šáreckého potoka v délce přibližně dvanácti kilometrů. Osada Jenerálka se nachází uprostřed zmiňovaného údolí. Dělí Šárecké údolí na Divokou a Tichou, nebo jinak taky Dolní Šárku. Názvy nám taky jednoduše něco vypovídají o charakteru obou částí přírodní rezervace. My jsme odhodlání vydat se do té poklidnější a taky prostorově otevřenější části, která doprovází spodní úsek potoka před jeho ústím směrem do řeky Vltavy. Dominantou přírodního kraje se stala výšina s kostelem sv. Matěje, který je dobře rozeznatelný z velké části údolí pod ním. Od autobusové zastávky se vydáme zpět po trase autobusové linky. Po pravé straně nedaleko se nachází bývalý hospodářský dvůr jménem Jenerálka. Ten po celá staletí patřil řádu premonstrátů, kteří ho pravidelně využívali jako svoje venkovské sídlo pro generálního vikáře Strahovského kláštera. Ve druhé polovině osmnáctého století prošel dvůr stavebními úpravami, které mu dodaly současnou podobu zámečku, který je obklopen rozkošnou zahradou. Baptistická církev zrekonstruovala zdevastovanou památku a zřídila tu Mezinárodní baptistický teologický seminář, jehož součástí je moderní kaple. K areálu patří klasicistní kovárna a jednopatrová budova hostince s pozoruhodnou soustavou sklepů. Kousek odtud se nachází barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého „V trníčku“. Byl vybudován Strahovskými premonstráty v roku 1680, v roku 1857 ho povýšili na farní, v letech 1988-90 se znovu opravil a vysvětil. Usedlost Jehněčí dvůr vznikl z viničního domku v období baroka. Několik desítek metrů půjdeme ještě po velice frekventované Horoměřické ulici, než odbočíme směrem vlevo do ulice jménem V Šáreckém údolí. Podél silnice se vine Šárecký potok a mimo autobusů hromadné dopravy tudy vlastně ani nikdo nejezdí. Po cestě musíme minout bývalý Kalinův mlýn, který se taky nazýval „Na posledním penízi“, podle staletí staré historky o finančním sporu místních občanů. Po několika desítkách metrů se vpravo od silnice nachází další bývalý mlýn s přiléhavým pojmenováním „Mlýnek“. Kdysi to také bývala dílna na mosazné předměty a taky zdroj vody pro Horní Šárku. Následující usedlosti a staré vily lemují údolí Tiché Šárky až směrem k Břetislavce, což je nedaleko ústí potoka směrem do Vltavy. Vydáme se kolem Heřmanova dvora se vstupní branou ze 17. století a se slunečními hodinami, a okolo usedlosti Šatovka. Její název vznikl podle jména majitele Jana Křtitele de Chateau, malostranského měšťana a krejčího, který na své živnosti natolik zbohatl, že si jí mohl dovolit postavit. Dalšími usedlostmi po cestě, která vede krásnou přírodou Prahy 6 jsou například Emilka, taky jinak známé budovy Žežulka nebo Pulkrábka. Údolí se nám končí u již zmiňované Břetislavky, což je viniční usedlost přestavěná v 19. století na dodnes úspěšně provozovaný hostinec. Z přilehlé křižovatky lze zpozorovat železniční viadukt, v jehož těsné blízkosti nalezneme podbabský přívoz přes řeku Vltavu. Přírodní památka Podbabské skály na rozloze 0,84 hektaru chrání ostroh a skalní hranu tvořenou břidlicemi. Rostou zde různá teplomilná společenstva. Nápadná je žlutě kvetoucí tařice skalní, dále kostřava sivá, křivatec český, rozrazil ladní, česnek chlumní, rozchodník skalní, trýzel škardolistý, kostřava walliská, pelyněk ladní. Ve skalních úžlabinách se drží teplomilné křoviny jako růže, trnovník akát, hlohy. Zaznamenán je vzácný mech Acaulon triquentrum, z hub se zjistil vzácný mecháček stepní, choroš travní v ojedinělé lokalitě v Praze a špičky, bedličky a břichatka plešivka. Bohatě jsou zastupení měkkýši a pavouci jako stepník rudý, sklípkánek pontický, pavučenky, běžníci, skákavka linková. Nechybí zde ještěrka obecná a slepýš křehký. Zajímavou stavbou v Podbabě je trojice viaduktů, kterými se z hlavní ulice zatáčí do ulice V Podbabě v údolí potoka. V Terronské ulici naši pozornost upoutá dům, který vyrostl v letech 2002-04. Architekt Ladislav Lábus zde vytvořil budovu postavenou na protikladu přírody a civilizace. Objekt má zvenku podobu mírně zmodernizovaného příměstského domu, zevnitř je zcela otevřen do okolní přírody. Zahradní průčelí nesené pilastry je téměř celé prosklené. V Podbabské ulici čp. 13 stojí usedlost Majorka s vinicemi. Obytná budova se přestavěla na konci 18. století, jednopatrovou usedlost se sedlovou střechou, dvěma balkony a terasou využívala v posledních letech Česká akademie věd. Zpět do centra města se dostaneme nejlépe autobusem z nedaleké zastávky městské hromadné dopravy. Můžeme ale pro svůj pohyb podobně využít přívozu P2 a přejet na protější břeh, do Podhoří už na Praze 7, odkud to máme už jenom kousek směrem do zoologické zahrady. Na přívozu platí jízdenky Pražské integrované dopravy.
Z PŘEDNÍ KOPANINY DO TUCHOMĚŘIC
Přední Kopanina je vlastně nejmenší pražskou městskou částí vůbec. Skrývá se v ní velice cenná kulturní památka, románský kostel sv. Máří Magdalény, který byl postavený ze zlaté opuky po staletí těžené v místních dolech. Základ této krásné raně středověké svatyně tvoří rotunda, o níž se písemné prameny poprvé zmiňují v roce 1285. Prokazatelně však běží o stavbu mnohem starší, jejíž základy jsou pro nás obestřeny různými tajemstvími. Někdy se přímo spojuje s počátky křesťanství u nás, v českých zemích. Podle pověsti jí nechala postavit přímo kněžna Ludmila, jinak babička knížete Václava. Současná podoba kostela je výsledkem úprav z poloviny 19. století, kdy mimo jiné došlo k vybudování kleneb, zvýšení hranolové věže a výstavbě pseudorománské jižní lodi. Má podkovovitou apsidu, opukové kvádříky z první poloviny 12. století. V roku 1779 se zřítila část klenby, kostel byl proto opraven po roku 1853 pod vedením architekta Karla Wiesenfelda, který nechal zbudovat dřevěnou kupoli a zvýšit věž. Taky se trochu necitlivě prolomila nová okna. Upravoval se podobně v osmdesátých letech 20. století, v polovině roku 2000 bylo nutné uskutečnit další rekonstrukci. Původní loď nyní plní roli presbytáře. Na hlavním oltáři se nachází kopie deskového obrazu Klanění Tří králů a obrazy sv. Václava a sv. Ludmily od Josefa Hellicha z roku 1861. Obraz sv. Máří Magdaleny namaloval Vilém Kander v 18. století, ze stejné doby taky pochází obraz sv. Petra. Naši pozornost vzbudí i raně gotická pískovcová křtitelnice. U kostelíka se vyskytuje pomník z umělého kamene, který vytvořil sochař Zdeněk Vahala podle návrhu Václava Nováka. Ve čtvrti působí fotbalové družstvo, dále zde funguje Tělovýchovná jezdecká jednota ( jezdí se tu na koních, ponících a zkouší se drezura, odehrávají se vyhledávané soutěže ), k dispozici je Sportcentrum U Drahušky. Od rotundy se pochoduje na Okoř v červnu, v opukovém lomu se odehrávají sochařská sympozia. Nedaleko kostela najdeme počátek trasy žluté turistické značky. Cesta prochází částí Přední Kopaniny a potom nás povede lesem, až k rozcestí svaté Juliány. Historie tohoto místa sahá rovněž do doby před přijetím křesťanství u nás. Podle starodávné legendy zde stávala modla zvaná Krasina, ke které přinášela vykonávat oběti ještě v pohanských časech kněžna Ludmila. Po přijetí křtu se svým manželem knížetem Bořivojem od bavorských misionářů se však sama zasadila o to, aby se pohanská modla sama přejmenovala na sv. Máří Magdalénu. S příchodem aktivního řádu jezuitů do této oblasti se zavedl oficiální kult sv. Juliány a na lesní křižovatku se umístila dřevěná socha této u nás docela málo známé světice. Roku 1679 byla vrchností vyměněna za sochu kamennou. V současnosti se zde zachoval pouze barokní podstavec, na nějž kdosi umístil dřevěný kříž. Od svaté Juliány nás povede červená značka, která míří do Tuchoměřic. Nad obcí výrazně dominuje silueta kláštera sv. Víta, který se nechal zbudovat v letech 1666 až 1668 jezuitským řádem. V současné chvíli je klášter v užívání známé katolické komunity Chemin Neuf, odehrává se tu mnoho aktivit na pomoc lidem. V jižní části obce můžeme navštívit přírodní památku Kněživka, která se nachází v opušteném buližníkovém lomu. Výrazný skalní útvar, pro svůj zvláštní tvar místními obyvateli nazývaný „kobyla“, obsahuje řadu prohlubní, které vznikly účinky příboje křídového moře. V jednotlivých prohlubeninách můžeme nalézt četné zkameněliny.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek