Středověké městečko Řepora a Údolí Motolského potoka

ŘEPORA
Tento víkend strávíme na Praze 5 ve středověku a taky v přírodě, ukryté mezi domy. Na okraji zástavby hlavního města najdeme místo, kde si návštěvník může vyzkoušet způsob života předků z minulosti, stovky let směrem nazad. Řepora je skanzen středověkého městečka, pojmenovaný podle vlastní polohy na okraji čtvrti Řeporyje, ale tento název se v bývalých časech používal taky pro obec. Nejatraktivnější jsou návštěvy samozřejmě v období, kdy tu je možno spatřit šermíře, koná se tu vítání jara, o Velikonocích se pletou pomlázky, nejvíc akcí se odehrává v letní sezóně. Na cestu se vydáme od stanice metra linky B Stodůlky, odkud nás k němu dovede ulicí Hábova na okraj plochy sídliště zvláštní bílo-modrá značka až k přechodu přes hlučnou Jeremiášovu ulici. Zvláště v letním období lze využívat úzkou vyšlapanou cestičku zřetelně značenou bílo-modrými praporky a tabulkami s erbem, které nesou korunované písmeno R. V jiném počasí je však taky možné jít ze stanice metra Luka nebo přijet autobusem ze stanice linky B Lužiny, nebo prostě využít stezku souběžnou se silnicí. Po levé straně se nám brzy v zalesněném a oploceném místě bývalé cihelny objeví skanzen. Původně se jmenoval Tuležim, ale druhý název lépe vystihuje a přitahuje výletníky. Můžeme do něj vstoupit postranním vchodem po schodech, zajímavější však pro nás bude cesta podél plotu a po primitivně vytvořených schodech sestoupit k hlavnímu vchodu, který má silnou přitažlivost s bránou a náznakem palisádového opevnění. Historický projekt se svou funkcí začal v roce 1999. Středověký skanzen Řepora nám ukazuje městečko ze 14. století. Během návštěvy uvidíme tři brány, šest hospodářských usedlostí, tvrz, kostelík, krytou tržnici, pranýř a studnu. Všechny objekty se nechaly vybudovat podle dobových stavebních postupů a z netradičních materiálů za účasti odborníků z jednotlivých odvětví. Repliky zajímavých historických předmětů si proto můžeme prohlédnout i v interiérech domů. V okolí mimo palisády najdeme pohanské kultovní místo, posvátný strom a šibeniční vršek. Z Řepory nás modrá turistická značka odvede na Řeporyjské náměstí, kterému dominuje v základu románský kostel sv. Petra a Pavla. Potom se můžeme vydat na železniční zastávku Praha-Řeporyje, nebo na autobus směrem na různé stanice metra linky B.
ŘEPORYJE
Nachází se na jihozápadním okraji Prahy. Tvoří je taky Zadní Kopanina a část katastrálního území Třebonic. Mnoho zdejších usedlostí pochází z 19. století, stavební rozvoj přinesla právě železnice. Z lomů v okolí vytěžené vápno se rozváželo po okolí a přibývalo obyvatelstvo. V okolí Řeporyjského náměstí se zachovaly původní zemědělské usedlosti, stavebně většinou nepříliš udržované. Směrem k Zadní Kopanině leží zahrádkářská kolonie. Nejvýraznější dominantou je gigantické silo.
ÚDOLÍ MOTOLSKÉHO POTOKA
Druhý výlet bude v rámci pochodu složitý. Na cestu směrem do údolí Motolského potoka se vydáme od stanice linky metra B Zličín. I když tento potok měří na délku skoro deset kilometrů, v současnosti už je z něj vidět jenom menší část. Zbytek se většinou v průběhu 20. století postupně zaklenul a dnes se ukrývá v podzemí. Proto se výlet podél tohoto potoka může podobat dobrodružné výpravě pro děti a dospělé, kdo první uvidí jeho tok. Od metra se vydáme směrem na jih, po mostě přejdeme nad zkušební tratí metra a odbočíme směrem vlevo. Opatrně se vydáme po levé straně silnice a po pravé ruce objevíme velké parkoviště a hypermarket Globus. Na úrovni, kde se nachází další nekryté parkoviště odbočíme úzkou travnatou stezkou vlevo, šikmo k malé vodní nádrži, která se ukrývá mezi stromovím. Po lesní cestě z asfaltu můžeme pokračovat vlevo podél vodní nádrže do mělkého údolí. Na jeho konci je za oplocením prameniště Motolského potoka. Místní komunikaci překřížíme za dětským hřištěm a asfaltová cesta nás dovede k suchému polderu, tedy jinak nenapuštěné vodní nádrži. Po koruně zemní hráze se vydáme k rodinným domkům, v jejichž sousedství náš potok mizí v podzemí, ale jenom na nějaký čas. Vstavačovou ulicí dojdeme k nám známé Jeremiášově ulici, po jejíž pravé straně pokračujeme z kopce směrem k železničnímu mostu. Po úzkých schodech těsně před ním odbočíme vpravo a nad nimi pokračujeme po úzké pěšině mezi železniční tratí a drátěným, později už málo vzhledným plechovým plotem až k hodnotné památce místní čtvrti. Tou je kaple Nalezení sv. Kříže, která byla vytvořená podle plánů slavného barokního architekta Kilána Ignáce Dienzenhofera v roku 1754. Veřejnosti se však krásný svatostánek otevírá jenom zcela vyjímečně při významných svátcích církevního roku. Podél oplocení je možné pokračovat směrem až ke kdysi známému, v současnosti však už pozvolna se rozpadajícímu hospodářskému dvoru Háje, který dal jméno i svému okolí. V těchto místech odbočíme vpravo po cestě, která se svažuje dolů, lemovaná stromy přes železniční přejezd a Hlušičkovu ulici. Mezi vilovou zástavbou pomalu dorazíme směrem k Plzeňské třídě. Po chodníku u ní se vydáme doprava, směrem k centru hlavního města. Asi po stovce metrů odbočíme vlevo a nad Plzeňskou vystoupáme vysoko lesním porostem. Je zajímavé, že tomuto, ale taky sousednímu prostoru se říká Kalvárie. Na druhé straně vysoko nad krajinou vidímě umístěný velký kříž z pískovce, který postavili johanité v roce 1721. Z této strany můžeme vidět motolské krematorium. Opatrně sestoupíme po okraji skály po některé z vyšlapaných stezek zpět k silnici. Úsek je už podle popisu nejnáročnější částí našeho výletu. Kolem postupně rekonstruovaného areálu motolského zámku se dostaneme k mimoúrovňové křižovatce, podejdeme silniční most. Za ním se vydáme směrem vlevo, na úzkou cestu směrem vpravo však odbočíme ještě před zdejší autobusovou zastávkou. Tady už znovu směřujeme podél Motolského potoka a z jeho vody napájených rybníků směrem k velké louce, po jejmíž okraji dorazíme až do Zahradníčkovy ulice. Ještě ve čtyřicátých letech 20. století právě ona sloužila jako výpadovka směrem na Plzeň. Dále můžeme pokračovat směrem k benzínové čerpací stanici, znovu překročíme Plzeňskou ulici. Za ní najdeme poslední otevřený úsek Motolského potoka. Za prostorem, kde potok s konečnou platností mizí v pražském podzemí, odbočíme zpět k hlavní silnici a tramvajové zastávce jménem Poštovka.
MOTOL
V Motole se nenachází sídliště a rozsáhlejší bytová výstavba. Proto kolem původní vesnice zůstaly volné louky, na kterých vyrostla známá tramvajová vozovna, hotel Golf s hřištěm pro tento sport, velice známá motolská nemocnice, kde bude stát nová stanice metra linky A a malé sídliště Na Homolce. Významné je taky zdejší krematorium, kde se nachází mnoho hrobů a uren významných osobností českého veřejného života, tedy vědců, umělců, sportovců, politiků a je díky vzrostlým stromům v okolí místem klidných meditací obyvatel Prahy. Rybníky na Motolském rybníky slouží k bruslení. Vznik samostné obce se datuje do středověku. V 17. století se zde odehrála část osudové bitvy na Bílé Hoře, pustošivě zde prošly jak armáda císařská, katolická, tak i stavovská, evangelická. K hlavnímu městu nové republiky obec Motol připojili v roce 1922 při vzniku Velké Prahy. V roku 1938 sem zavedli tramvajovou linku z centra Prahy s vozovnou, což si proto vynutilo modernizaci výpadovky směrem na Plzeň, která původně vedla trochu jinudy. Vozovna je třetí nejmladší v Praze, i když pochází z roku 1937, má tedy modernistické architektonické články. V roce 1972 byl dostavěn její západní vjezd. Poslední větší změna u ní nastala v roku 1999 otevřením nové haly denního ošetření. V současnosti vypravuje 57 vozů Tatra T6A5, dodaných v letech 1995-1996 a 60 vozů Škoda 14T, které byly postupně uvedeny do provozu do roku 2009. Za německé okupace postavili vojáci wehrmachtu pod Vypichem vojenský lazaret s rozsáhlými přízemními pavilony, které až do 60. let minulého století využívala v současnosti nejrozsáhlejší nemocnice na našem území, spíš samostatné zdravotnické městečko.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama