Památky Nového Města

SVĚTSKÉ STAVBY
Novoměstská radnice je historicky nejstarší dochovanou světskou stavbou. Křídlo do Vodičkovy ul. pochází z druhé pol. 14. stol., po r. 1411 přibyl hlavní jižní trakt s průčelím do náměstí a v letech 1451-56 mohutná hranolová věž v jv. nároží. Je vysoká 70 m, má šest podlaží a na ochoz stoupá 212 schodů. V 1. patře je gotická, barokně upravená kaple Nanenbevzetí Panny Marie a sv. Václava. V nejvyšším patře býval byt hlásného. Střecha a ochoz věže jsou z let 1722-25. V l. 1520-26 upravil Benedikt Ried renesančně jižní radniční křídlo, hlavní průčelí tehdy získalo typické vysoké štíty. Při přestavbě, kterou si vyžádal požár z r. 1559, vybudoval Bonifác Wohlmut západní a severní křídlo a celý komplex dostal renesanční vzhled. Vznikla proto budova se čtyřmi křídly, arkádovým dvorem a věží. Na zač. 19. stol. se areál obnovil v empírovém duchu, úpravy v l. 1904-05 podle projektu Antonína Wiehla jí vrátily gotickou a renesanční podobu. Jan Želivský se zástupy husitů a pražské chudiny odtud vyházel z oken a pobil pražské konšely, čímž se vlastně 14. července 1419 začalo husitské hnutí pražskou defenestrací přeměňovat v revoluci. Z pův. prostor se dochovala dvoulodní gotická síň z let 1411-18 se žebrovou klenbou v přízemí jižního křídla, 23 m dlouhá, 11 m široká a 7 m vysoká. Faustův dům je rozlehlá stavba palácového typu na rohu Karlova náměstí a Vyšehradské ulice, v sousedství zahrady při kostele sv. Jana Nepomuckého. Ve 14. stol. tu stával palác opavských knížat, po r. 1543 renesančně přestavěný. Žil tu Edward Kelley. Dnešní barokní fasáda pochází z l. 1740-70, kdy náležel Mladotům ze Solopysk. Dům má zajímavý nárožní věžovitý arkýř. Všichni, kteří tu žili, byli považování za čaroděje nebo alchymisty, místo bylo podivné možná i proto, že se postavilo na obětišti pohanské bohyně Morany. Při spojeneckém náletu byla budova částečně zničena zápalnou bombou. V sousedství se nalézá v ulici U Nemocnice velký areál Fakultní nemocnice, původně Ústav šlechtičen, barokní objekt z doby kolem r. 1700 od Marca Canevalla, upravený pro nemocniční účely, přestavěný a rozšířený v l. 1835-45. Cennou památkou se stal dům U dvou kamenných stolů, jinak taky Salmovský na Karlově náměstí. Jedná se o rozsáhlou renesanční stavbu nad gotickými sklepy, přestavěnou v poslední čtvrtině 18. stol. V první polovině 18. stol. tu pracoval a bydlel Matyáš Bernard Braun. Poněkud skrytá je budova Michnova letohrádku, vrcholně barokní stavba přezdívaná taky Amerika mezi vysokými novějšími domy v ulici Ke Karlovu. Postavený byl mezi l. 1715-20 pro hraběte Jana Václava Michnu z Vacínova a stal se první samostatnou prací Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Fresky, umístěné v interiéru jsou dílem Jana Ferdinanda Schora, zahradu zdobí sochy a vázy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Od r. 1932 tu nalezneme Muzeum Antonína Dvořáka. V Apolinářské ulici najdeme malebný, raně klasicistní dům čp. 439 U Charvátů z konce 18. stol. s mansardovou střechou, býv. klasicistní fara čp. 443 a klasicistní domy čp. 442 a 1328, pozůstatek původní městské zástavby. Pozdně barokní fara se zachovala taky u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. V Jenštejnské a Dittrichově ulici stojí Hlávkova kolej čp. 1966, jinak secesní budova s prvky české novorenesance, co se vystavěla v l. 1902-03 podle projektu Josefa Fanty. Průčelí místy zdobí sgrafito a zakončují stupňovité štíty, pěkná je umělecky kovaná vstupní mříž. Pamětní desky připomínají studenty popravené nacisty, taky Jana Opletala a architekta a mecenáše Josefa Hlávku, který stavbu koleje taky financoval. Secesní vzhled mají domy čp. 1995 a 1996 v blízké Gorazdově ulici, co se vybudovaly r. 1907. Na průčelí má figurální a ornamentální rostlinné motivy, štít z jednoho z domů zdobí barevná freska vltavských vorařů. Zajímavý je soubor budov Ministerstva práce a sociálních věcí ČR čp. 375 a 376 na Palackého náměstí a v přilehlých ulicích ve stylu staropražské architektury prejzových střech od Bohumila Hypšmana z l. 1924-29. Jde o urbanisticky mimořádně významný soubor řešený tak, aby dal vyniknout siluetě kostela Na Slovanech.
KOSTELY
V zástavbě Nového Města má překvapivě mnohočetné zastoupení historická církevní architektura. Nejstarší kostely patří k pozůstatkům starších vsí a osad, existujících už před založením Nového Města. Jedna z nich byla jako Rybníček doložená už v 10. stol. V současnosti po ní zůstal jen název ulice a kostelík sv. Longina, nejstarší dochovaný objekt na území Nového Města a nejmenší ze čtyř stávajících románských rotund na území Prahy. Pochází z první třetiny 12. stol., jde o štíhlou válcovou stavbu z opukových kvádříků s apsidou, zaklenutá kopulí s lucernou. V r. 1782 se kostelík zrušil a upravil na skladovou plochu, r. 1844 se obnovil a do současné podoby upravil v l. 1929-34. Kostel sv. Václava na nároží Resslovy a Dittrichovy ulice býval farním kostelem osady Zderaz. Původní stavba z l. 1770-81 zanikla v první polovině 14. stol., kdy na jejím místě vyrostl nový jednolodní gotický kostel. Románská svatyně ale nezmizela beze zbytku, část zdiva připadla do nového objektu. Platí to hlavně o věži, která se stala součástí severozápadního nároží lodi. Zůstaly z ní mimo jiné dvě dvojice románských oken, umístěné silně asymetricky při okraji průčelního štítu. V r. 1623 získal kostel řád bosých augustiniánů, kteří si vybudovali v sousedství rozlehlý klášter. Výstavbě budov padly za oběť zbytky Zderazského hrádku, které koncem 14. stol. založil král Václav IV., co tu rád pobýval. V 19. stol. se zbořila a nyní se zde nacházejí činžovní domy. Konec ale neměl kostel, který se nezbořil a nově se vysvětil při regotizaci počátkem 20. stol. Je jednolodní, s protáhlým presbytářem, v l. 1586-7 se nově zaklenul pozdně gotickou hvězdovou žebrovou klenbou. V interiéru najdeme gotické, renesanční a barokní nástěnné malby. Jednou z dominant horního Nového Města je klášter Na Slovanech, jinak také Emauzy či V Emauzích, s mariánským kostelem, při Vyšehradské ulici nedaleko Karlova náměstí. Zakladatelem byl v r. 1347 Karel IV., který sem pozval řád slovanských benediktinů z jižní Evropy, protože podle jeho přání se tu jako liturgický jazyk měla užívat staroslověnština, ne latina. Klášter se velice brzy stal známým centrem umění a vzdělanosti. Kolem r. 1360 tady vznikl vzácný obraz Emauzského Ukřižování, v r. 1395 sepsali zdejší mniši hlaholskou část tzv. Remešského evangelia, který v r. 1546 získali francouzští králové a přísahali na ně při korunovacích až do r. 1782. Po r. 1880 byl za benediktinů z německého Beuronu regotizován. Z pův. gotických objektů se dochovala čtyřkřídlá budova kolem ambitu, královská kaple, kapitulní síň a refektář. Veřejnosti je přístupná část kláštera. Ambit, obklopující rajský dvůr, je vyzdoben souborem gotických nástěnných maleb z doby před r. 1361, největší u nás i v celé Evropě kromě Itálie, složeným ze 73 obrazů s výjevy ze Starého i Nového Zákona. Cyklus tak patří k nejvzácnějším památkám gotického malířství. Srdcem kláštera je kostel P. Marie, sv. Jeronýma a Slovanských patronů. Je to gotické síňové trojlodí, v 17. stol. zbarokizované a doplněné o dvojici věží. Zničené věže po válečném náletu nahradila architektonicky zdařilá vznosná betonová křídla, skořepina připomínající plachty. Gotický kostel Panny Marie na trávníčku či Na Slupi je prostá gotická stavba z r. 1360 se štíhlou, nahoře polygonální věží v průčelí. Čtvercová loď má pozdně gotickou klenbu, svedenou na jediný středový sloup. V l. 1858-63 svatyni obnovil a vybavil novogotickým zařízením architekt Bernard Grueber. Pod kostelní kruchtou stojí mohutný kamenný sloup. Kostel sv. Apolináře je jednolodní svatyně s průčelní věží nad Albertovem. Na bočním oltáři nalezneme obraz Panny Marie Karlovské, patronky těhotných žen, od Jana Jiřího Heinsche z r. 1697. Kostel na Karlově se budoval postupně, prelaturu přestavěl arch. Orsi s bohatě štukovou barokní výzdobou v přízemí. Na Mons Caroli sancti je kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého. Kostel sv. Kateřiny je v Kateřinské ulici, podílel se na něm K. I. Dienzenhofer svým „minaretem“. Krásné jsou Reinerovy nástropní fresky. U alžbětinek je kostel Panny Marie Bolestné, krásný je kostel sv. Jana na Skalce od Dienzenhofera se skvělou výzdobou.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Putování kolem města Třemošnice

Icon 05.06.2021

Třemošnice se nachází v srdci Železných hor, kde nechybí nádherná příroda, smíšené le...

Celý článek

Pardubické pivo slaví 150 let

Icon 12.11.2021

Pardubice jsou proslulé jednou sladkou lahůdkou – perníkem. Jeho historie je jistě dlouhá ...

Celý článek

Srdcem Českého krasu

Icon 14.06.2021

Naučná stezka Srdcem Českého krasu seznámí návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií N...

Celý článek

Na prodloužený víkend do Českých Budějovic

Icon 13.11.2021

Zajeďte si do Českých Budějovic užít příjemnou a klidnou podzimní atmosféru, než všude pro...

Celý článek

Nejkrásnější zámky Karlovarského kraje

Icon 17.06.2021

Karlovarský kraj je proslulý především jako kraj lázeňský, za což vděčí mimořádnému bohats...

Celý článek

Technické památky a další lákadla Ostravy

Icon 20.06.2021

Těžbou uhlí a těžkým průmyslem proslavené město se pyšní skutečně unikátními industriálním...

Celý článek