Vyšehrad a Kubistické domy pod Vyšehradem

VYŠEHRAD
Jde o jednu z našich vůbec nejznámějších památek. Náš výlet začneme ve stejnojmenné stanici metra. Musíme projít kolem velké budovy Kongresového centra, odkud se nám naskytne krásný výhled na centrum Prahy s Hradem a Petřínem. Půjdeme ulicí Na Bučance, která nás nasměřuje k viditelným barokním hradbám. Vznikly, protože celá Praha se po Třicetileté válce stala jednou velkou pevností a podobné opevnění bylo kolem celého centra. Do areálu musíme vstoupit Táborskou branou, která pochází z roku 1655. Poblíž se nachází taky malé torzo středověké brány, která se nazývá „Špička“. Nedaleko je barokní Leopoldova brána, pocházející z roku 1670. Po jediné hlavní cestě půjdeme táhlým pravým obloukem k rotundě sv. Martina, poslední románské a proto taky nejstarší dochované budově na území Vyšehradu. Pochází z poslední třetiny 11. století. Blízko rotundy nalezneme kapličku Panny Marie Šancovské z druhé poloviny 18. století a taky kostel Stětí sv. Jana Křtitele, který byl založen ve druhé polovině 14. století. Od budovy rotundy se vydáme nejlépe kolem nového děkanství západním směrem. U trojdílného Čertova sloupu, jehož minulost dosahuje do 11. století, se pomalu vydáme na samý kraj hradeb, na bastion sv. Ludmily. Ten se tyčí vysoko nad Podolím a proto odtud můžeme vidět staré vltavské přístavy. Přímo pod námi se nachází podolský přístav z roku 1869, nedaleko nalezneme Císařskou louku, umělý ostrov který vznikl roku 1903 při výstavbě smíchovského vorového přístavu. Oba přístavy dnes slouží pro sportovní lodě, rekreaci a výletní restaurace. Vpravo pod námi se nachází tunel, co prorazil vyšehradskou skálu v roce 1904. Do toho času lidé cestovali oklikou po hlavní cestě přes Pankrác, nebo přívozem kolem této skály. Můžeme pohodlně pokračovat chůzí po hradbách. Po levé straně brzy uvidíme odbočku okolo zbytků gotického paláce. Kousek za nimi se nám nabídne velice pěkný výhled na Vltavu, Pražský hrad a typické mosty přes řeku. Z vyhlídky se nejlépe vrátíme zpět na hlavní cestu, abychom po chvilce viděli velké travnaté prostranství, na němž stála původní vyěehradská zbrojnice z roku 1655, co však až do základů vyhořela v roce 1927. V současnosti tady proto uvidíme čtyři sousoší od autora J. V. Myslbeka, která sem byla přenesena v roku 1945 z předmostí Palackého mostu. Všechny expozice a výstavy, kterých je na Vyšehradě požehnaně, jsou otevřený každý den. Do některých památek se platí vstupné, především do kasemat, Gorlice, expozice v Cihelné bráně a kostela sv. Petra a Pavla. Ten se nachází v sousedství parku jako novodobá dominanta Vyšehradu. Založený byl kolem roku 1070, jeho současná podoba v duchu novogotiky je výsledek úprav z let 1885-1903. Vlevo od průčelí svatyně se nalézá vchod na vyšehradský hřbitov se Slavínem, kterému dominuje socha okřídleného Génia vlasti z roku 1893. Tady pohřbili řadu slavných osobností českého národa, třeba Rafaela Kubelíka, Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Karla Hynka Machu, Julia Zeyera. Za hřbitovem můžeme vyjít severním vchodem na bastion sv. Leopolda, odkud se nám naskytne zajímavý výhled na Nuselské údolí a přes čtyřicet metrů vysoký Nuselský most z roku 1973. V blízkém parku je umístěna kopie jezdecké sochy sv. Václava, která mezi lety 1680-1879 stávala na Václavském náměstí, originál je v Národní galerii. Od budovy starého proboštství se vydáme prudce klesající cestou se stromořadím k třetí vyšehradské bráně, která je známá jako Cihelná. V této výrazné památce z období klasicismu se nalézá expozice o minulosti pražského a vyšehradského opevnění. Projdeme-li branou mimo pevnost, po pravé straně vysoko v hradební zdi uvidíme zazděný původní průchod barokním opevněním, známý jako Jeruzalémská brána, od které kdysi klesala cesta do podhradí mnohem prudčeji. Vratislavovou ulicí se potom vydáme k železničnímu viaduktu, který částečně přehrazuje cestu směrem na zastávku tramvaje Výtoň a na promenádu podél Vltavy. Tady se směrem do centra města nachází několik výletních restaurací s výhledem na řeku a taky kotvící a odplouvající parníky, které míří směrem ke Slapům a Zbraslavi, nebo naopak do centra města. Plocha taky slouží k rekreačním účelům, najít tu můžeme malé atrakce pro dovádějící děti. Prostor slouží jako začátek cyklostezky, která vede jižním směrem na konec města, proto počítejte s projíždějícími cyklisty. Na druhé straně Vltavy můžete spatřit typický komín Smíchovského pivovaru a jakési říční lázně, kde se dá především opalovat a občas se tam odehrávají sportovní a propagační akce na vodě. Dostat se tam můžete po železničním mostě. Pro milovníky čerstvé stravy je však ještě na vyšehradském nábřeží pravidelný farmářský trh, kde si můžete vybrat venkovské potraviny. Blízko je taky výstup směrem nahoru, kam se můžete vydat na stanici metra linky B Karlovo náměstí, nebo do místního parku u Palackého náměstí, který slouží jako pražský Hyde park a konají se tu občas politická a společenská shromáždění.
KUBISTICKÉ DOMY POD VYŠEHRADEM
Na cestu po Vyšehradě samotném můžeme vyšetřit skoro celé dva dny, protože se na něm nachází mnoho zajímavého. Nejde jenom o památky a expozice, ale i místa pro hry dětí s malými atrakcemi a okolí se sportovním a turistickým zázemím, které se týká cest na parníku, nebo lodičkách, taky můžete po hradbách jezdit na in-line bruslích a kole, blízko je fotbalový stadion. Dole bylo typické Podskalí, známé z mnoha pražských povídek a pověstí, po kterém nám zbyla Podskalská celnice s expozici o orařství, co bylo tolik důležité pro místní lidi a jejich místní živobytí. Dříví se sem na vorech sváželo až ze Šumavy a jižních Čech, ale taky z Posázáví. Hned u této budovy se vyskytuje dětské hřiště, kde se dá užívat z hlediska vašich ratolestí a vy při pohledu na ně můžete příjemně odpočívat. Pokud vás ale přitahují zdejší umělecké a historické památky, můžete jich nalézt opravdu mnoho. Zajímavá je především kubistická architektura, která obklopuje samotný Vyšehrad z několika stran. Jde vlastně o světový unikát. Prakticky nikde jinde než v České republice nenarazíte na budovy, jejichž interiéry a exteriéry se inspirovaly principy, které používali kubističtí malíři a sochaři. Tato díla architektů Chochola, Janáka, Hofmana a Gočára jsou vytvořena ze šikmých ploch, prolamovaných a hranatých tvarů, mnohoúhelníků a geometrických tvarům, které se podobají vybroušeným diamantům. Právě budovy navrhované Chocholem z let 1912-1914 pod Vyšehradem patří vůbec k tomu nejlepšímu, co v rámci českého architektonického kubismu vlastně vzniklo. První z klenotů tvorby Josefa Chochola lze vidět na křižovatce Rašínova nábřeží a Vnislavovy ulice. Na místě někdejší cihelny byla postavena třípatrová Kovařovicova vila. Dům si podle projektu tvůrce vybudoval sám jeho majitel, známý pražský stavebník a vlastník nemovitostí Bedřich Kovařovic. Budova je díky oběma mužům zasazena do krásné, přísně geometricky koncipované zahrady, kterou obehnal kubistický plot. Přitom je hlavní průčelí orientováno do Libušiny ulice, zahrada s půlkruhovou terasou zase nabízí krásný výhled na řeku a její nábřeží. Krásu vily a její neobvyklé zahrady můžeme vychutnat z ptačí perspektivy, kterou nám nejlépe nabídne lávka sousedního železničního mostu. V blízkém okolí najdeme další Chocholovy kubistické budovy. V první řadě se jedná o mohutný rodinný trojdům na Rašínově nábřeží poblíž tunelu pod Vyšehradskou skálou. Také jde o činžovní dům s kubistickými prvky v Neklanově ulici č. 2. Největší architektonický poklad je však umístěn na rohu Přemyslovy a Neklanovy ulice. Nájemní dům majitele Františka Hodka nám připomene příď obří lodi, která právě zakotvila pod vyšehradskou skalou. Jeho krystalicky čisté a ostré rysy udivují výletníka i po sto letech od výstavby. Fasáda domu původně měla nést ještě více kubistických prvků, ale podle požadavků městské rady musel většinu z nich architekt úplně vypustit. I tak je jako většina domů v okolí působivý, i když prohlédnout si stavby zevnitř zatím tak jednoduché  není.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama